Masów
| Masów Massow | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°46′ s. š., 17°59′0″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
  Masów | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 280 (2021)[1] |
| Správa | |
| PSČ | 46-024 |
| Označení vozidel | OPO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Masów (německy Massow) je vesnice v jižním Polsku v Opolském vojvodství, leží v okrese Opolí a spadá do gminy Łubniany (německy Gemeinde Lugnian). Ves je bilingvní (polština a němčina), oficiálně dvojjazyčná je od 30. dubna 2010. Obcí prochází okresní silnice č. 1703 a 1725 a jsou zde tři zastávky autobusů. V roce 2021 měla vesnice 280 obyvatel.
Sousední obce
[editovat | editovat zdroj]Vesnice se nachází ve Slezské nížině na Opolské planině v chráněném území přírodního parku Stobrawsko-Turawskie lesy. V její bízkosti se nacházejí obce Kluczbork, Olesno, Dobrodzień (německy Guttentag), Kolonowskie (německy Colonnowska), Ozimek (německy Malapane), Opolí, Wołczyn a Świerkle (německy Horst). Lesními cestami lze dojít do vesnic Kolanowice (německy Kollanowitz, Osowiec (německy Königshuld) a Surowina (německy Roden).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Dekret k založení vesnice byl vydán 20. května 1773 Fridrichem II. Velikým a pojmenována byla na počest generála Massowa. V korespondenci Václava Blanického je Hans von Massow označen jako „Slezský řídící ministr“,[2] v korespondenci kazatele Jana Elsnera je Massow představen jako „Prezident vratislavské komory“.[2] V rámci kolonizace dobytého území Pruského Slezska bylo pruským králem v místech severně od Opolí založeno více než čtyřicet podobných vesnic.[3]
V roce 1773 se v Masówě usadilo dvacet rodin českých kolonistů. Každý obdržel jeden akr plochy pro hospodářskou usedlost, 12 akrů pro zemědělskou půdu a čtyři akry pro louky. Dědičné smlouvy na přidělená místa podepisovali kolonisté v roce 1774 na opolském zámku; první smlouva byla podepsána dne 31. 5. 1774 Franzem Katzelem z Čech. Po vymýcení lesa a vyklučení pařezů získalo místo plánovanou podobu, kdy středem vesnice vedla komunikace s usedlostmi po obou jejích stranách.[3] V roce 1789 žilo v Masówě již 75 lidí a do roku 1802 se zde hovořilo pouze česky. V roce 1802 evangelicky smýšlející Češi odešli do nově vznikajícího Zelova.[4] V roce 1816 žilo v Masówě 168 obyvatel a většinu z nich tvořili katolíci.
Česká stopa
[editovat | editovat zdroj]Na počest zakladatelů Masówa, jimiž byli exulanti (místně označovaní jako „husiti“), je ve znaku obce kalich a český národní strom – lípa. Podkova je připomínkou kolonisty Johana Klapala, který zde v roce 1785 založil kovárnu. Štít znaku je dělený příčným břevnem se čtyřmi hrozny vína; které se ve vesnici stále pěstuje.
V roce 2023 oslavila vesnice 250. výročí svého založení. Při této příležitosti bylo uděleno čestné občanství Tomášovi Stodolovi za zásluhy při objasnění historie stávajícím obyvatelům.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online. [cit. 2022-10-05].
- ↑ a b ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska: vznik prvních českých emigrantských koloníí v 18. století v pruském Slezsku. Praha: Kalich, 2001. 599 s. ISBN 978-80-7017-553-8. S. 266 a 191.
- ↑ a b c BISTRANIN, Jan. Malý průvodce velkou historií: Po stopách exulantů na Opolsku. S. 28–19. Informační věstník zapsaného spolku Exulant [online]. Exulant (spolek), 2024 [cit. 2024-08-07]. S. 28–19. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Zelów: Česká exulantská obec v Polsku. Praha: Kalich (nakladatelství), 2002. 433 s. ISBN 978-80-7017-793-8. S. 19, 22, 307, 312, 319.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Masów na Wikimedia Commons