Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Maureen Cairdová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maureen Cairdová
Osobní informace
Narození29. září 1951 (73 let)
Cumberland
StátAustrálieAustrálie Austrálie
Výška165 cm
Kariéra
Disciplína80/100 m překážek
Účasti na LOH1968, 1972
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlato LOH 1968 Mexiko 80 m překážek

Maureen Cairdová (29. září 1951 Cumberland, Nový Jižní Wales) je bývalá australská atletka specializující se na krátké překážkářské tratě, olympijská vítězka v běhu na 80 metrů překážek z roku 1968.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1966 až 1972 se stala mnohanásobnou medailistkou na mistrovství Austrálie v kategorii juniorek i dospělých v krátkých sprintech i překážkových tratích, ve skoku dalekém a pětiboji. Vytvořila rovněž řadu národních rekordů v těchto disciplínách.

Svého největšího úspěchu dosáhla na olympiádě v Mexiku v roce 1968, kdy zvítězila v běhu na 80 metrů překážek.

Hlavní favoritkou mexických olympijských her přitom Maureen Cairdová nebyla. 16. června 1968 zaběhla v Rize nový světový rekord 10,2 sekundy sovětská překážkářka Věra Korsakovová. Ručně měřený čas, dosažený v závodě bez mezinárodní konkurence, však v očích odborníků z Korsakovové olympijskou favoritku neučinil - a v Mexiku skutečně skončila v už semifinále. Experti mnohem více věřili zkušeným překážkářkám ve věku kolem třiceti let, kterými byly především olympijská vítězka z roku 1964 Karin Balzerová z NDR nebo další Australanka, nejlepší světová překážkářka sezóny 1967, Pamela Kilbornová. A v době horečných příprav na zahájení mexických olympijských her si nikdo ani příliš nevšiml času 10,4 sekundy, kterým Cairdová na jednom z předolympijských mítinků přímo v dějišt her (Mexiko, 5.10.1968) vyrovnala australský národní rekord Pamely Kilbornové z roku 1965.

Pamela Kilbornová hned v rozběhu mexické olympiády vytvořila nový olympijský rekord (10,4 sekundy, elektronicky 10,41). Cairdová ho v dalším rozběhu vyrovnala (oficiálně rovněž 10,4, elektronicky 10,48 sekundy). V semifinále se Kilbornová znovu dostala pod 10,5 sekundy (10,4/10,44, tedy opět vyrovnaný olympijský rekord), Cairdová běžela své semifinále za 10,5 sekundy (10,59). Ve finále pak už Kilbornová (10,4/10,46) své o 12 let mladší krajance nestačila: Maureen Cairová zvítězila v novém olympijském rekordu 10,3 sekundy, jehož elektronická podoba (10,39) ukazovala na bezpochyby nejrychlejší výkon na 80 metrů překážek žen v celé historii disciplíny. Éry odděleného uznávání ručně měřených a elektronických rekordů – a tím i zpětného uznání za světový rekord – se však tento výkon už nedočkal: od 1. ledna 1969 byl běh na 80 metrů překážek žen nahrazen novou disciplínou, překážkovým během na 100 metrů, který měl svou medailovou premiéru na mistrovství Evropy v Aténách v roce 1969 a na hrách Commonwealthu v Edinburghu v roce 1970.

Žádný jiný sprinter nepředvedl na mexických hrách tak suverénní běh a tak jednoznačné vítězství jako Maureen Cairdová – Australanka (běžící v první dráze, do které by v dnešní době, kdy jsou nejrychlejší běžci zařazováni do prostředních drah, už nalosována být nemohla) vedla doslova od prvního kroku až do cílové pásky. Odborníci nepřehlédli, že své zlaté medaile dosáhla bez jakéhokoli specializovaného aklimatizačního programu v dějišti her, a nepřehlédli ani její mládí: ve věku 17 let a 19 dnů se stala nejmladší atletickou vítězkou mexických her.

Nejmladší atletickou olympijskou vítězkou v dosavadní historii však Maureen Cairdová nebyla. V době konání mexické olympiády držela toto prvenství (v individuálních disciplínách) olympijská vítězka v běhu na 100 metrů z roku 1928 Betty Robinsonová z USA. V den svého olympijského vítězství měla 16 roků a 343 dnů. Za čtyři roky po mexických hrách získala tento primát olympijská vítězka ve skoku do výšky na hrách v Mnichově Ulrike Meyfarthová, která získala zlatou medaili ve věku 16 roků a 123 dnů. Absolutně nejmladší olympijskou vítězkou v atletice však nadále zůstává členka vítězné štafety žen USA na 4 × 100 metrů z olympijských her 1952 v Helsinkách, Barbara Jonesová – v okamžiku vítězství měla 15 roků a 123 dnů.[1]

V roce 1970 startovala Maureen Cairdová na svých jediných hrách Commonwealthu. Ve skotském Edinburghu nastoupila nejdříve 21. července k pětiboji – po úvodním běhu na 100 metrů překážek (13, 51 s větrem v zádech přesahujícím 2 metry za sekundu) už v pětiboji, stejně jako Pamela Kilbornová, nepokračovala. 23. července se potom s Kilbornovou utkala v běhu na 100 metrů překážek ve finále specialistek. Starší z obou Australanek (13,2 /13.27) tentokrát Cairdovou dosti výrazně porazila – čas 13,7 (13,73) stačil Maureen Cairdové jen na stříbrnou medaili.

Na své druhé olympiádě, v roce 1972 v Mnichově, Maureen Cairdová neuspěla. V běhu na 100 metrů překážek vypadla už v rozběhu, ve kterém doběhla až na pátém místě v čase 13,63 sekundy. Přesto si však olympijské finále ještě jednou zopakovala: běžela na prvním úseku australské ženské štafety na 4 × 100 metrů, která v Mnichově obsadila 6. místo v čase 43,61 sekundy, jen o 0,11 sekundy horším nežli byl tehdejší australský rekord, dosažený na předchozí olympiádě v Mexiku.

Sportovní kariéru ukončila v 21 letech ze zdravotních důvodů.

Světové rekordy Maureen Cairdové

[editovat | editovat zdroj]
  • 100 m překážek – 13,5 s – Sydney 13.1.1968
  • 200 m překážek – 27,1 s – Sydney 24.3.1969

Osobní rekordy Maureen Cairdové

[editovat | editovat zdroj]
  • 80 m překážek – 10,39 s - Mexiko 18.10.1968
  • 100 m překážek (ruční měření) – 13,1 s – Sydney 26.2.1972
  • 100 m překážek (elektronické měření) – 13,63 s – Mnichov 4.9.1972
  • 100 m (dráha) – 11,5 s – 1970 (s nepovolenou sílou větru: 11,1 – Sydney 17.1.1970)
  • 200 m překážek – 26,3 s – Melbourne 14.3.1970

80 metrů překážek žen před olympijskými hrami v Mexiku

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1968 běželo před zahájením olympijských her celkem 9 atletek 80 metrů překážek v čase 10,5 sekundy nebo lepším. Početně převažovaly atletky SSSR (celkem pět), z nichž na olympiádě mohly startovat tři – a těm se v Mexiku nedařilo. Dvě nepostoupily do finále a třetí z nich, Taťána Talyševová obsadila ve finálovém běhu poslední, 8. místo. Za každou atletkou je na konci řádku uvedeno její umístění na olympijských hrách 1968 v Mexiku.

výkon atlet pořadí místo datum umístění v běhu na 80 m pekážek na olympijských hrách 1968 v Mexiku
10,2 Věra Korsakovová (SSSR), 1941 1 Riga 16.6.1968 vyřazena v semifinále
10,4 Galina Zarubinová (SSSR), 1945 1 Charkov 26.8.1968 nestartovala
10,4 Taťána Talyševová (SSSR), 1937 1 Moskva 31.8.1968 8. místo
10,4 Maureen Cairdová (Austrálie), 1951 1 Mexico City 5.10.1968 ZLATÁ MEDAILE
10,5 Pamela Kilbornová (Austrálie), 1939 1 (rozběh) Adelaide 10.3.1968 STŘÍBRNÁ MEDAILE
10,5 Ljudmila Ijevlevová (SSSR), 1941 1 (rozběh) Riga 16.6.1968 vyřazena v rozběhu
10,5 Karin Balzerová (NDR), 1938 1 Cottbus 16.6.1968 5. místo
10,5 Galina Kuzněcovová (SSSR), 1942 1 (rozběh) Leninakan 15.8.1968 nestartovala
10,5 Či Čengová (Tchaj-wan), 1944 1 (v semifinále) Aurora 17.8.1968 BRONZOVÁ MEDAILE

Maureen Cairdová v atletických tabulkách své doby

[editovat | editovat zdroj]

světové tabulky v běhu na 80 m překážek žen v roce 1968

[editovat | editovat zdroj]
čas atletka pořadí místo datum
10,2 Věra Korsakovová (SSSR), 1941 1 Riga 16.6.1968
10,3 Maureen Cairdová (Austrálie), 1951 1 Mexico City 18.10.1968
10,4 Galina Zarubinová (SSSR), 1945 1 Charkov 28.8.1968
10,4 Taťána Talyševová (SSSR), 1937 1 Moskva 31.8.1968
10,4 Pamela Kilbornová (Austrálie), 1939 1 (rozběh) Mexico City 17.10.1968
10,4 Či Čengová (Tchaj-wan), 1944 3 Mexico City 18.10.1968
10,5 Ljudmila Ijevlevová (SSSR), 1941 1 (rozběh) Riga 16.6.1968
10,5 Karin Balzerová (NDR), 1938 1 Cottbus 16.6.1968
10,5 Galina Kuzněcovová (SSSR), 1942 1 (rozběh) Leninakan 15.8.1968
10,5 Danuta Straszyńská (Polsko), 1942 3 (semifinále) Mexico City 18.10.1968
10,5 Patricia Van Volvelaereová (USA), 1950 4 Mexico City 18.10.1968

dlouhodobé světové tabulky v běhu na 80 m překážek žen k 31.12.1968

[editovat | editovat zdroj]
čas atletka pořadí místo datum
10,2 Věra Korsakovová (SSR), 1941 1 Riga 16.6.1968
10,3 Irina Pressová (SSSR), 1939 1 Tbilisi 24.10.1965
10,3 Maureen Cairdová (Austrálie), 1951 1 Mexico City 18.10.1968
10,4 Pamela Kilbornová (Austrálie), 1939 1 Melbourne 6.2.1965
10,4 Galina Zarubinová (SSSR), 1945 1 Charkov 28.8.1968
10,4 Taťána Talyševová (SSSR), 1937 1 Moskva 31.8.1968
10,4 Či Čengová (Tchaj-wan), 1944 3 Mexico City 18.10.1968
10,5 Gisela Birkemeyerová (NDR), 1931 1 Lipsko 24.7.1960
10,5 Betty Mooreová (Velká Británie), 1934 1 Kassel 25.8.1962
10,5 Karin Balzerová (NDR), 1938 1 Lipsko 23.5.1964
10,5 Draga Stamejčićová (Jugoslávie), 1937 1 Celje 5.9.1964
10,5 Gundula Dielová (NDR), 1941 1 Berlín 4.9.1965
10,5 Cherrie Sherrardová (USA), 1938 1 Toronto 20.8.1967
10,5 Ljudmila Ijevlevová (SSSR), 1941 1 Riga 16.6.1968
10,5 Galina Kuzněcovová (SSSR), 1942 1 Leninakan 15.8.1968
10,5 Danuta Straszyńská (Polsko), 1942 3 (semifinále) Mexico City 18.10.1968
10,5 Patricia Van Wolvelaereová (USA), 1950 4 Mexico City 18.10.1968
  1. BUTLER, Mark. IAAF Athletics Statistics Book, Games of the XXVII Olympiad Athens 2004. 2004. vyd. [s.l.]: IAAF S. 25–28 (Youngest & Oldest). 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]