Merl laVoy
Merl laVoy | |
---|---|
Narození | 14. prosince 1885 |
Úmrtí | 7. prosince 1953 (ve věku 67 let) |
Povolání | novinář, fotoreportér a fotograf |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Merl LaVoy (14. prosince 1885 – 7. prosince 1953) byl americký fotograf a kameraman dokumentárních filmů, který procestoval čtyři kouty světa a získal titul „Moderní Marco Polo“.[1][2]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Merl LaVoy se narodil Charlesi Henrymu LaVoyovi a Luelle Eastonové 14. prosince 1885 v malém městečku Royalton ve Wisconsinu.[3] LaVoyův otec tragicky zemřel při nehodě na pile, když bylo Merlovi 13 měsíců.[4] Jeho matka se v roce 1893 provdala za Arthura E. Pecka a rodina se přestěhovala do Toweru v St Louis County, Minnesota. Manželství se rozpadlo a v roce 1906 se LaVoyova matka provdala za Williama Henryho Colea v Seattlu. LaVoy zřídka mluvil o svém mládí, ale v některých zprávách tvrdil, že jeho rodič zemřel, když byl mladý, a pak žil se strýcem ve srubu v hustě zalesněné oblasti Oregonu.[5][6]
V roce 1907 začal LaVoy pracovat pro Great Northern Development Company, která těžila měď v dole Kotsina River na Aljašce.[7] Během této doby se stal musherem psích spřežení a začal fotografovat.[8][9] Na jaře 1910 cestoval LaVoy do Seattlu a setkal se s Herschelem Parkerem a Belmorem Brownem a nabídl se, že jim pomůže v jejich expedici ověřit pravdivost, zda předchozí expedice vedená Frederickem Alfredem Cookem, který tvrdil, že dosáhl vrcholu Mt McKinley.[5][10] Tým byl neúspěšný. LaVoy se také v roce 1912 připojil k expedici Parkera Brownea, částečně jako fotograf, a převezl tunu vybavení na psích spřeženích ze Sewardu na ledovec Muldrow.[11] Tým se dostal na několik set yardů od vrcholu, ale kvůli drsnému počasí se musel vrátit.[12][13]
V roce 1913 byl LaVoy přidělen redakcí Chicago Mail, aby doprovázel vydavatele Bena Boyce a fotografoval na cestě kolem světa. Nosil s sebou čtyřicetikilový panoramatický fotoaparát a dokázal vyfotografovat Tádž Mahal z jedinečné perspektivy. Později předložil kopii fotografie prezidentu Woodrowu Wilsonovi.[14][5]
Během první světové války natáčel LaVoy s francouzskou armádou během ofenzívy na Sommě v roce 1916, kde natočil jeden z prvních tankových útoků první světové války.[15][16] LaVoy je považován za jediného civilního kameramana ze Spojených států, který natáčel na bojištích Somme a Verdun s francouzskou armádou.[17]
Jeho film Heroic France byl vydán společností Mutual Film Corporation v červnu 1917. LaVoyův druhý válečný film Vítězné Srbsko (1918) byl vydán ve Spojených státech a promítán na místních benefičních výstavách Červeného kříže.
V červnu 1918 doprovázel LaVoy lektora Burtona Holmese na jeho posledním filmovém projektu z první světové války. Během posledních měsíců války spolu hodně cestovali po východní Evropě. Byly natočeny filmy a pořízeny fotografie ukazující rumunské vojenské operace v Transylvánii, každodenní život v Makedonii a město Konstantinopol (Istanbul) krátce po turecké kapitulaci.
Po válce zůstal LaVoy aktivní jako kameraman Červeného kříže.[18] Natáčel v Itálii, na Balkáně, v Turecku a severní Africe. Během 20. let měl fotografické úkoly v Austrálii,[19] na Šalamounových ostrovech,[20] na Filipínách, na Aljašce[21] a v Číně.[8] Od roku 1927 natáčel týdeníky pro Pathé.[22]
Během třicátých let LaVoy pracoval na fotografických projektech v Japonsku, Číně, na Sibiři a v Mandžukuu. V polovině 30. let LaVoy pracoval pro Johna W. Hausermana a dokumentoval Hausermanovy projekty těžby zlata na Filipínách.[23][24] V roce 1938 pracoval LaVoy v Jižní Africe, kde se pustil do řady průmyslových filmových projektů a fotografování na volné noze.[25]
LaVoy zemřel na infarkt při pobytu v Johannesburgu v Jižní Africe 7. prosince 1953.[26] Byl zpopelněn v krematoriu Braamfontein.
Filmová práce
[editovat | editovat zdroj]Heroic France, dlouho považovaný za ztracený film, objevili v roce 2015 filmoví historici Ron van Dopperen a Cooper C. Graham. Záběry pochází z kotoučů 3-6. Má celkovou hrací dobu něco málo přes 35 minut. Tyto scény byly nalezeny ve sbírce nepoužitých záběrů, které shromáždila CBS pro svůj televizní dokumentární seriál o první světové válce (1964-1965) a které byly darovány Národnímu archivu.[27]
V roce 2017 van Dopperen a Graham lokalizovali film z první světové války natočený LaVoyem s britskou armádou v Soluni (Thessaloniki, Řecko).[28]
LaVoyův život a dílo během 1. světové války podrobněji popsali autoři James W. Castellan, Ron van Dopperen a Cooper C. Graham ve své knize American Cinematographers in the Great War, 1914-1918.[1]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Děti v Konstantinopoli, asi 1918
-
Srbští vojáci na člunech během balkánské kampaně první světové války, 1918
-
Trimurti, 1900–1910
-
1900–1910
-
Na srbské frontě, Národní muzeum zdraví a medicíny
-
Balkánské sovy, Národní muzeum zdraví a medicíny
-
Konstantinopolské ženy, Národní muzeum zdraví a lékařství
-
Autorovo fotografické vybavení, Národní muzeum zdraví a medicíny
-
Makedonec, Národní muzeum zdraví a medicíny
-
Rumunští vojáci v Transylvánii
-
Prodavač kovových misek, Národní muzeum zdraví a lékařství
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Merl laVoy na anglické Wikipedii.
- ↑ a b CASTELLAN, James W.; VAN DOPPEREN, Ron; GRAHAM, Cooper C. American Cinematographers in the Great War, 1914-1918. [s.l.]: Indiana University Press, 2014. Dostupné online. ISBN 978-0-86196-717-9. DOI 10.2307/j.ctt1bmzn8c.
- ↑ MOULD, David H.; VEEDER, Gerry. The “Photographer-Adventurers”: Forgotten Heroes of the Silent Screen. Journal of Popular Film and Television. 1988-07-01, s. 118–129. Dostupné online. ISSN 0195-6051. DOI 10.1080/01956051.1988.9943394.
- ↑ US Passport Applications. National Archives and Records Administration (NARA); Washington D.C.; Roll #: 519; Volume #: Roll 0519 - Certificates: 17750-17999, 16 May 1918-16 May 1918
- ↑ Charles LaVoy killed. Montreal River Miner and Iron County Republican. 1887-01-20, s. 5. Dostupné online [cit. 2022-02-28].
- ↑ a b c AAC Publications - Merl Lavoy, 1886-1953 [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné online.
- ↑ RAMSAYE, Terry. A million and one nights : a history of the motion picture through 1925. Internet Archive. [s.l.]: New York : Simon & Schuster, 1986. Dostupné online. ISBN 978-0-671-62404-0.
- ↑ Merl LaVoy photographs from Alaska | National Museum of the American Indian [online]. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b DAVENPORT, Delbert. Internet Archive. Around the World with a Globe-Trotting Cameraman. International Photographer. June 1930, s. 18-21. Dostupné online.
- ↑ Plans Long Trip In Aid of Fair. San Francisco Daily NewsJuly 1, 1912. October 17, 1910, s. 2. Dostupné online [cit. 2022-03-01].
- ↑ BROWNE, Belmore. The conquest of Mt. McKinley. Internet Archive. [s.l.]: Boston, Houghton Mifflin, 1956. Dostupné online.
- ↑ Try To Ascend Mount M'Kinley. Spokane Chronicle. 1911-11-25, s. 5. Dostupné online [cit. 2022-03-03].
- ↑ Climbs to Top of the World. The New North. 1911-02-02, s. 4. Dostupné online [cit. 2022-02-28].
- ↑ Peak Scaler Here to See Relatives. Green Bay Press-Gazette. 1913-08-18, s. 3. Dostupné online [cit. 2022-02-28].
- ↑ Internet Archive. Birth of the News Reel. American Cinematographer. November 1933, s. 288. Dostupné online.
- ↑ SIBLEY, Hi. Internet Archive. The Why of the Tankless Film. Motion Picture Magazine. August 1917, s. 60-64. Dostupné online.
- ↑ DOPPEREN, Ron Van. First World War on Film: Merl laVoy Revisited [online]. 18 January 2016 [cit. 2021-10-21]. Dostupné online.
- ↑ DOPPEREN, Ron Van. First World War on Film: Filming Nobel Prize Winner Alexis Carrel (1916) [online]. 8 November 2017 [cit. 2021-10-21]. Dostupné online.
- ↑ VEEDER, Gerry K. The Red Cross Bureau of Pictures, 1917–1921: World War I, the Russian Revolution and the Sultan of Turkey's harem. Historical Journal of Film, Radio and Television. 1990-01-01, s. 47–70. Dostupné online. ISSN 0143-9685. DOI 10.1080/01439689000260031.
- ↑ Where Remotest Past Meets Pulsing Present. Visual Education. June 1924. Dostupné online.
- ↑ Internet Archive. The Lost Archipelago. Visual Education. August 1924, s. 230-234. Dostupné online.
- ↑ Internet Archive. A Land Without A Typical Climate. Visual Education. September 1924, s. 278-282. Dostupné online.
- ↑ Internet Archive. Merl LaVoy Appointed Globe Trotting Camera Man by Pathe. Moving Picture World. May 27, 1927. Dostupné online.
- ↑ Internet Archive. Hollywood Cameramen Win Success in the Orient. International Photographer. March 1935, s. 18. Dostupné online.
- ↑ Internet Archive. Will Our Gold Output Eclipse Alaska's. Philippine Magazine. December 1934, s. 531. Dostupné online.
- ↑ Merl LaVoy - ESAT [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Internet Archive. Obituaries. Variety. December 16, 1953, s. 63. Dostupné online.
- ↑ DOPPEREN, Ron Van. First World War on Film: Found! Merl laVoy’s “Heroic France”(USA, 1917) [online]. 16 November 2015 [cit. 2021-10-21]. Dostupné online.
- ↑ DOPPEREN, Ron Van. First World War on Film: Merl laVoy with the British Forces in Salonika (1917) [online]. 11 January 2017 [cit. 2021-10-21]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Terry Ramsaye, Milion a jedna noc - Historie filmu (New York 1926)
- Kevin Brownlow, Válka, Západ a divočina (Londýn / New York 1979)
- James W. Castellan, Ron van Dopperen, Cooper C. Graham, Američtí kameramani ve Velké válce, 1914-1918 (New Barnet, 2014) https://doi.org/10.2307%2Fj.ctt1bmzn8c
- „The Why of the Tankless Film“, Motion Picture Magazine (srpen 1917), 60-61
- Gerry Veeder, "The Red Cross Bureau of Pictures", Historical Journal of Film, Radio and Television 1 (1990), 38-43
- Heroic France (USA, 1917) natočený Merlem LaVoyem (rekonstrukce, 2015)
- Trailer k filmu "Američtí kameramani ve Velké válce, 1914-1918"
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Merl laVoy na Wikimedia Commons