Metro v Londýně
Metro v Londýně | |
---|---|
Označení stanice londýnského metra | |
Základní informace | |
Stát | Spojené království |
Město | Londýn |
Dopravce | Transport for London |
Délka sítě | 402 km |
Počet linek | 11 |
Počet stanic | 272 |
Počet cestujících | 1379 milionů / rok |
Datum otevření | 10. ledna 1863 |
Linky | Bakerloo Line Central Line Circle Line District Line Hammersmith & City Line Jubilee Line Metropolitan Line Northern Line Piccadilly Line Victoria Line Waterloo & City Line |
Parametry | |
Typ metra | klasické metro |
Rozchod koleje | 1 435 mm |
Přívod proudu | Dvěma napájecími kolejnicemi – svrchní odběr |
Napětí | 630 V (stejnosměrný proud) |
Vozy a zázemí | |
Nasazené typy vozů | 1972 1973 1992 1995 1996 2009 S7 (134x) S8 (58x) |
Depa | Stonebridge Park Queen's Park Hainault Ruislip White City Hammersmith Ealing Common Upminster Neasden Stratford Market Edgware Golders Green Highgate Morden Cockfosters Northfields Northumberland Park Waterloo |
Mapa sítě | |
Geografická mapa Londýnského metra | |
Externí odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Metro v Londýně (London Underground) je podzemní dráha v oblasti Velkého Londýna a blízkého okolí. Jde o kolejový systém městské hromadné dopravy a navzdory svému názvu vede 55 % jeho tratí na povrchu a pouze zbytek v podzemí.[1] Běžně je označován jménem Tube. Metro v současnosti (2021) zahrnuje 272 stanic a více než 408 km trati. V období let 2004 až 2005 přepravilo metro rekordní počet cestujících 976 miliónů, což představuje 2 670 000 lidí denně.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Londýnské metro je nejstarší podzemní dráha na světě. První vlaky zde projely 10. ledna 1863 na lince Metropolitan Railway mezi stanicemi Paddington a Farringdon. První den bylo přepraveno 40 000 cestujících. Vlaky jezdily v odstupech 10 minut. V roce 1880 přepravilo metro 40 miliónů cestujících za rok. Brzy nato byly vybudovány další trasy a v roce 1884 byla dokončena celá trasa Circle Line.
Tehdejší vlaky byly poháněny parou, což vyžadovalo účinný systém ventilace. Pokrok v elektrické trakci později dovolil umístit dráhu do podzemí (deep-level), hlouběji než původní podpovrchové (cut-and-cover) trasy. První takováto podzemní trasa - City & South London Railway, nyní část trasy Northern Line, byla zprovozněna v roce 1890.
Na počátku 20. století provozovalo různé trasy metra šest nezávislých společností, což působilo potíže cestujícím – v mnoha místech museli vystupovat na povrch aby přešli mezi zastávkami různých společností. Rovněž náklady na provozování tohoto systému byly značné a byly hledány zdroje pro financování rozšíření tras metra na předměstí Londýna a na elektrifikaci tras, kde se doposud využívaly parní vlaky.
Nejdůležitějším investorem byl Američan Charles Yerkes, který 9. dubna 1902 založil Underground Electric Railways of London Company Ltd (Underground), která vlastnila mimo jiné – Metropolitan District Railway, rozestavěnou Charing Cross, Euston & Hampstead Railway (později část trasy Northern Line), Great Northern & Strand Railway, Brompton & Piccadilly Circus Railway (později základ trasy Piccadilly Line) a Baker Street & Waterloo Railway (trasa Bakerloo Line). Společnost také vlastnila mnoho tramvajových linek a London General Omnibus Company.
V roce 1933 byla založena společnost London Passenger Transport Board (LPTB). Do její správy byly začleněny Underground Group, Metropolitan Railway, městské a nezávislé autobusové a tramvajové linky, což je zhruba rozsah činností, které zajišťuje současný Transport for London (TfL). Tato společnost vytvořila plán rozvoje městské hromadné dopravy pro léta 1935 až 1940 – plán obsahoval návrh rozšíření některých linek a návrh na převzetí některých provozovatelů dopravy pod LPTB.
Po druhé světové válce se zvyšoval rozsah dopravy. Byla vybudována trasa Victoria Line ve směru severovýchod-jihozápad přes centrum Londýna, která převzala většinu nárůstu poválečné dopravy. Trasa Piccadilly Line byla prodloužena k letišti Heathrow v roce 1977 a Jubilee Line v roce 1979.
Od ledna 2003 je londýnské metro provozováno v rámci veřejnoprávně soukromého obchodního sdružení (Public-Private Partnership - PPP). Zatímco celá infrastruktura je udržována soukromými firmami s 30letými kontrakty, metro vlastní a provozuje TfL. Síť byla rozdělena na tři části JNP (trasy Jubilee, Northern a Piccadilly – udržuje firma Tube Lines), BCV (trasy Bakerloo, Central a Victoria - udržuje firma Metronet) a SSL (podpovrchové trasy District, Metropolitan, East London, Circle a Hammersmith & City - udržuje firma Metronet).
Jízdné
[editovat | editovat zdroj]- Hlavní články o systému jízdenek v londýnské městské dopravě – Travelcard a Oyster card
V londýnském metru se používá rozdělení stanic do zón, tak jak je použito v systému TfL Travelcard. Zóna 1 je vnitřní zóna s hranicemi odpovídajícím zhruba trase Circle Line. Zóna 6 je vnější zóna, která obsahuje i stanice letiště Heathrow. Zóny 1 – 6 pokrývají celé území Velkého Londýna.
Jen několik zastávek za hranicemi Velkého Londýna je v zóně 5 a 6. Pro ostatní stanice mimo Velkého Londýna jsou vytvořeny zóny 7 - 9. Zóna 9 obsahuje nejvzdálenější stanice jako například Amersham a Chesham. Tyto zóny jsou použity pouze na trase Metropolitan Line.
Všeobecně platí, že čím větším počtem zón probíhá cesta, tím dražší je jízdné. Jízdné v zóně 1 je dražší, než jízdné ve vnějších zónách. Většina známých turistických pozoruhodností je dosažitelná v rámci zóny 1. Jízdenky je možno zakoupit v úředních hodinách v kancelářích TfL a v automatech.
Příklady vydávaných jízdenek (stav v roce 2005):
Jízdenky | Papírové | Oyster | Poznámka |
---|---|---|---|
jedna jízda | Ano | Ano | Papírová jízdenka je dražší. |
denní jízdenka (včetně doby dopravní špičky) | Ano | Ne | Oyster card má strop denní ceny cca o 50 pencí menší než papírová jízdenka. |
denní jízdenka (mimo dopravní špičku) | Ano | Ne | Platná od 9:30 v pracovní dny, o víkendu a svátcích celý den |
třídenní jízdenka | Ano | Ne | |
týdenní jízdenka | Ne | Ano | |
měsíční jízdenka | Ne | Ano | Je požadována registrace. |
roční jízdenka | Ne | Ano | Je požadována registrace. |
Podrobné aktuální informace jsou na oficiálních stránkách.
Trasy
[editovat | editovat zdroj]Londýnské metro má v současné době[kdy?] 292 stanic.
Trasy metra je možno rozdělit do dvou typů – podpovrchové a podzemní. Jízdní dráhy podpovrchových tras jsou v úrovni cca 5 m pod zemí a vlaky, které na nich jezdí, mají stejný profil jako vlakové soupravy na běžných železnicích, tyto trasy jsou propojeny s příměstskými železnicemi. Některé trasy, které byly původně využívány metrem, jsou nyní součástí systémů příměstské železnice Overground a Thameslink. Podzemní trasy jsou v úrovni cca 20 m pod zemí a vlakové soupravy jezdí v oddělených tunelech. Tunely těchto tras mají průměr 3,56 m, takže rozměry vlakových souprav jsou výrazně menší než u podpovrchových tras.
Trasy obou typů v oblastech mimo centra města vedou na povrchu, s výjimkou trasy Victoria Line, která je celá v podzemních tunelech a Waterloo & City Line, která je příliš krátká (2 km). Z celkové délky metra je v podzemních tunelech pouze 45 %.
Metro je napojeno na mezinárodní vlakové spojení Eurostar ve stanici King's Cross St. Pancras.
Trasa Piccadilly Line spojuje centrum města s letištěm Heathrow. I když je tento způsob dopravy mnohdy přeplněný a pomalejší (cca 52 minut do stanice Green Park) než Heathrow Express, je daleko levnější.
Spojení s letištěm Stansted, zajišťované Stansted Expressem, je dosažitelné ze stanic Liverpool Street (trasy Central, Circle, Hammersmith & City a Metropolitan) a Tottenham Hale (trasa Victoria). Nové spojení se Stansted ze stanice Stratford dosažitelné metrem (trasy Central a Jubilee) a DLR bylo zprovozněno v létě 2005.
Spojení s letištěm Gatwick, zajišťované Gatwick Expressem, je dosažitelné ze stanice Victoria (trasy District, Circle a Victoria).
Tabulka zachycuje trasy metra a jejich barevné označení na mapě londýnského metra, rok otevření první části a délku trasy.
Jméno trasy | Barva | Otevřeno | Typ | Délka |
---|---|---|---|---|
Bakerloo Line | hnědá | 1906 | Podzemní | 23 km |
Central Line | červená | 1900 | Podzemní | 74 km |
Circle Line | žlutá | 1884 | Podpovrchová | 27 km |
District Line | tmavě zelená | 1868 | Podpovrchová | 64 km |
Hammersmith & City Line | růžová | 1863 | Podpovrchová | 25 km |
Jubilee Line | šedá | 1979 | Podzemní | 36 km |
Metropolitan Line | purpurová | 1863 | Podpovrchová | 67 km |
Northern Line | černá | 1890 | Podzemní | 58 km |
Piccadilly Line | tmavě modrá | 1906 | Podzemní | 71 km |
Victoria Line | světle modrá | 1969 | Podzemní | 21 km |
Waterloo & City Line | tyrkysová | 1898 | Podzemní | 2 km |
Vozový park
[editovat | editovat zdroj]Na trasách metra se v době jeho historie používaly různé druhy souprav. Původní jednotky byly poháněny parou (zrušené od roku 1908). V současné době jsou v provozu dva druhy souprav.
Na podpovrchových trasách (Sub-Surface) jezdí soupravy, které víceméně svými rozměry odpovídají rozměrům vlaků provozovaných na běžných železničních tratích. Na podzemních trasách (Tube) jezdí jednotky s mnohem menším profilem, svými rozměry přizpůsobené rozměrům tunelů, ve kterých jezdí.
Kompletní přehled vozového parku londýnského metra (anglicky).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Attwooll, Jolyon. London Underground: 150 fascinating Tube facts. The Daily Telegraph. London: 5 August 2015. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Metro v Londýně na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- http://www.journeyplanner.org/ - Plánovač jízd TfL
- http://www.tfl.gov.uk/tube/maps/ Archivováno 15. 3. 2007 na Wayback Machine. - Mapy metra TfL
- http://tube.tfl.gov.uk/content/faq/tourism/introduction.asp - Informace pro turisty
- http://www.ltmuseum.co.uk/ - Londýnské dopravní muzeum
- https://web.archive.org/web/20080517035950/http://www.goingunderground.net/maps.html - Historie mapy metra
- http://www.londontransport.info - Informace pro turisty (metro)