Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Michaela Šojdrová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Michaela Šojdrová
Pověřená předsedkyně KDU-ČSL
Ve funkci:
29. května 2010 – 20. listopadu 2010
PředchůdceCyril Svoboda
NástupcePavel Bělobrádek
1. místopředsedkyně KDU-ČSL
Ve funkci:
30. května 2009 – 20. listopadu 2010
PředchůdceRoman Línek
NástupcePetr Šilar
Poslankyně Evropského parlamentu
Ve funkci:
1. července 2014 – 15. července 2024
13. předsedkyně
Poslaneckého klubu KDU-ČSL
Ve funkci:
22. ledna 2007 – 31. ledna 2008
PředchůdceVlasta Parkanová
NástupcePavel Severa
Poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. června 1996 – 3. června 2010
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDU-ČSL (od 1989)
Rodné jménoMichaela Nováková
Narození28. října 1963 (61 let)
Kroměříž
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťLudvík Šojdr
RodičeEva Nováková
Dětisynové Jan a Václav
SídloKroměříž
Alma materVŠ zemědělská v Brně
Profeseučitelka, politička
Náboženstvířímskokatolické
OceněníNárodní řád za zásluhy
Webová stránkawww.sojdrova.cz
CommonsMichaela Šojdrová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michaela Šojdrová (rozená Nováková) (* 28. října 1963 Kroměříž) je česká politička, v období 1996–2010 poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, od roku 2009 první místopředsedkyně KDU-ČSL. Po parlamentních volbách 2010 se stala úřadující předsedkyní strany. V letech 2014 až 2024 byla poslankyní Evropského parlamentu. Je hlavní expertkou strany v oblasti vědy, vzdělávání a výzkumu. Byla též předsedkyní poslaneckého klubu strany. Je členkou Orla a Junáka (její skautská přezdívka je Madam[1]).

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v lékařské rodině dne 28. října 1963 v Kroměříži, kde dodnes žije. Vystudovala nejprve Gymnázium Kroměříž (maturovala v roce 1983)[2] a posléze Zahradnickou fakultu Vysoké školy zemědělské, obor sadovnictví a krajinářství. Studium ukončila v roce 1987, v tomtéž roce se též vdala. Po ukončení studia pracovala jako projektantka zahradní architektury. V roce 1989 vstoupila do Československé strany lidové.

V první polovině 90. let působila jako externí učitelka francouzštiny na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. V komunálních volbách roku 1994 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva města Kroměříž za KDU-ČSL.[3]

Ve volbách v roce 1996 byla zvolena do poslanecké sněmovny za KDU-ČSL (volební obvod Jihomoravský kraj). Mandát obhájila ve volbách v roce 1998, volbách v roce 2002 a voleb v roce 2006. Ve sněmovně setrvala do voleb v roce 2010. V letech 1996–1998 zasedala ve sněmovním výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a v letech 1996–2010 ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (v letech 2002–2010 jako místopředsedkyně tohoto výboru). Kromě toho byla v letech 2007–2010 členkou výboru ústavněprávního. V letech 2003–2006 a 2008–2010 byla místopředsedkyní poslaneckého klubu KDU-ČSL.[4][5][6][7]

Není jedinou političkou v rodině; její matka, MUDr. Eva Nováková, byla v letech 1990–1992 členkou Federálního shromáždění zvolenou za HSD-SMS, dále v letech 1992–1996 již za KDU-ČSL členkou České národní rady, respektive Poslanecké sněmovny a v letech 1996–1998 senátorkou za volební obvod č. 76 (Kroměříž a přilehlé okolí) a poté ještě působila jedno volební období jako zastupitelka a místostarostka Kroměříže.

Má dva syny: Jana[8] (* 1988) a Václava (* 1990). Před koncem roku 2016 týdeník Reflex či TV Prima informovaly o tom, že Jan Šojdr byl předsedou představenstva společnosti Evropská Kreditní SE, poskytující nápadně nevýhodné hotovostní půjčky.[9][10] V roce 2009 jí francouzský prezident Nicolas Sarkozy udělil Řád za zásluhy.[11] Na sjezdu v témže roce neúspěšně kandidovala na post předsedkyně strany, její úspěšnější protivník Cyril Svoboda si ji pak vybral jako první místopředsedkyni a sjezd tuto volbu respektoval.

V roce 2009 získala francouzský Řád čestné legie za rozvoj přátelských vztahů mezi oběma zeměmi.[12]

V senátních volbách roku 2010 neúspěšně kandidovala do horní komory parlamentu za obvod č. 40 - Kutná Hora, když se ziskem 5,60 % hlasů obsadila 7. místo[13] a zároveň obdobně jako již v roce 1994 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva Kroměříže.

V komunálních volbách v roce 2018 kandidovala jako členka KDU-ČSL do Zastupitelstva města Kroměříž, a to za uskupení "KDU-ČSL, ZVUK 12 a nezávislí", ale neuspěla.[14]

Působení v Evropském parlamentu

[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidovala za KDU-ČSL na 2. místě její kandidátky.[15] Získala 22 220 preferenčních hlasů (tzn. 14,73 %), přeskočila lídra kandidátky Pavla Svobodu a byla zvolena poslankyní Evropského parlamentu. Je místopředsedkyní Výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT) a členkou Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM).

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 mandát europoslankyně obhajovala a kandidovala na 3. místě kandidátky KDU-ČSL.[16] Získala 22 649 preferenčních hlasů a byla znovu zvolena europoslankyní.[17]

Českou watchdogovou organizací Kverulant.org byla pro volební období 2019-2024 vyhodnocená jako třetí nejaktivnější z českých poslanců Evropského parlamentu.[18]

Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 neúspěšně obhajovala mandát europoslankyně jako členka KDU-ČSL na 9. místě kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09).[19] Koalice získala pouze šest mandátů. Šojdrová dostala 32 447 preferenčních hlasů, pátý nejvyšší počet v rámci kandidátky,[20] ale 663 hlasů jí chybělo pro překročení 5% hranice, takže zůstala nezvolená jako 3. náhradník.[21] Šojdrová výsledky zpochybnila a soud nechal přezkoumat výsledky z asi padesáti volebních okrsků.[22] Stížnost Šojdrové zamítl dne 10. července 2024 Nejvyšší správní soud[23], o pár dní později jí vypršel mandát europoslankyně.

Politická témata

[editovat | editovat zdroj]

10. února 2010 na svém webu uveřejnila protest „Dobro dětí především“, jako nesouhlasnou reakci na předchozí iniciativu ministra pro lidská práva a menšiny Michaela Kocába, která měla vést k tomu, aby si lidé v registrovaném partnerství mohli individuálně osvojovat děti. 19. dubna 2010 protest s 14 962 elektronickými hlasy předala předsedovi vlády Janu Fischerovi.[24][25][26]

Také je známá angažováním se ve věci zavedení etické výchovy na základních školách. Tento předmět byl v prosinci 2009 schválen a školy jej mohou od 1. ledna 2010 vyučovat jako nepovinný předmět.[27][28]

Angažuje se též v humanitárních otázkách. Jedním z témat, kterým věnuje pozornost, je pomoc sirotkům, kteří se v důsledku války v Sýrii ocitli v řeckých utečeneckých táborech. V Senátu představila 14. září 2018 návrh, aby Česká republika přijala padesát syrských dětí, které ve válce ztratily rodiče.[29][30] Přes ochotu české strany pomoci uprchlíkům,[31][32] přišlo vynaložené úsilí vniveč kvůli nezájmu řecké strany.[33]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ Ve skautských krojích přišli do sněmovny Starý pes, Madam i Bráca. ČT24 [online]. Česká televize, 2008-04-24 [cit. 2023-02-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ 120 let českého gymnázia v Kroměříži. Redakce Zdeňka Malcherová. Kroměříž: Sdružení rodičů a přátel gymnázia Kroměříž, 2002. 
  3. ↑ Počet obyvatel: 29 024 Osoba: Michaela Šojdrová Ing. [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2012-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. ↑ Michaela Šojdrová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ Michaela Šojdrová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ Michaela Šojdrová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ Michaela Šojdrová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-12-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ FUKSA, Aleš. Syn europoslankyně Šojdrové vydělával na lidech v nouzi. Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-11-22, rev. 2022-11-22 [cit. 2022-11-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ DOLEŽAL, Jiří X. Šmejdské obírání prosťáčků o peníze: S váma se o lichvě bavit nebudu!. Reflex.cz [online]. 2016-11-25 [cit. 2018-09-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ KLÍMA, Josef. Jan Šojdr. Očima Josefa Klímy [video online]. TV Prima [cit. 2018-09-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ Sarkozy vyznamenal lidoveckou poslankyni Šojdrovou. Novinky.cz [online]. 2009-02-23 [cit. 2023-02-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ Šojdrová získala Řád čestné legie | Domov. Lidovky.cz [online]. 2009-02-23 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.10. – 16.10.2010 [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-02-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Zlínský kraj, Okres: Kroměříž, Obec: Kroměříž, Kandidátní listina: KDU-ČSL, ZVUK 12 a nezávislí [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2019-01-29]. Dostupné online. 
  15. ↑ KDU-ČSL bere volby do Evropského parlamentu vážně [online]. ParlamentníListy.cz, 2014-01-22 [cit. 2014-02-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ KDU-ČSL vybrala Pavla Svobodu jako lídra kandidátky do evropských voleb [online]. KDU-ČSL, 2018-05-19 [cit. 2019-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-30. 
  17. ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019, Jmenné seznamy, Strana: Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Výběr kandidátní listiny (strany) [online]. Český statistický úřad, 2019 [cit. 2019-05-31]. Dostupné online. 
  18. ↑ Jak pilně chodí europoslanci do práce a kolik za to berou? | kverulant.org [online]. 2024-05-22 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. 
  19. ↑ Kandidátní listina pro volby do Evropského parlamentu [online]. SPOLU, 2024 [cit. 2024-04-09]. Dostupné online. 
  20. ↑ https://volby.cz/pls/ep2024/ep2111?xjazyk=CZ&xv=1&xt=2&xstrana=17
  21. ↑ BARTONÍČEK, Radek. Zvolení jí uniklo o pár hlasů. Život jde dál, ale výsledek je alarm pro vládu, říká. Aktualne.cz [online]. 2024-06-11. Dostupné online. 
  22. ↑ https://www.novinky.cz/clanek/domaci-sojdrova-z-kdu-csl-zpochybnila-zvoleni-kolare-z-top-09-europoslancem-40477988
  23. ↑ ČTK. Soud zamítl stížnost Šojdrové, výsledky eurovoleb platí. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-07-10]. Dostupné online. 
  24. ↑ http://www.tyden.cz/chat-s-osobnosti/michaela-sojdrova-265/
  25. ↑ http://www.sojdrova.cz/view.php?cisloclanku=2010041902[nedostupný zdroj]
  26. ↑ Šojdrová brojí proti osvojování dětí homosexuály. Novinky.cz [online]. 2010-02-16 [cit. 2023-02-09]. Dostupné online. 
  27. ↑ http://www.tyden.cz/chat-s-osobnosti/michaela-sojdrova-265/?page=2
  28. ↑ Etická výchova není povinná, jedná se pouze o nabídku [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, 2010-01-28 [cit. 2023-02-09]. Dostupné online. 
  29. ↑ BŘEŠŤAN, Robert. Česko jako útočiště pro 50 syrských sirotků. O návrhu europoslankyně Šojdrové se bude mluvit v Senátu. HlídacíPes [online]. 2018-09-14 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  30. ↑ Europoslankyně Šojdrová o pomoci syrským sirotkům: Není to populistické gesto, lidé nevnímají, že jde o děti. iROZHLAS [online]. 2018-09-17 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  31. ↑ PLATIL, Daniel. Lidé nabídli domovy pro 50 syrských sirotků. ‚Ozývají se spontánně,‘ říká mluvčí výzvy Češi pomáhají. iROZHLAS [online]. 2018-09-17 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  32. ↑ GAVRINĚV, Vojtěch. Šojdrová našla v uprchlických táborech padesát válečných sirotků. Teď žádá o schůzku premiéra. Seznam Zprávy [online]. 2018-11-08 [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. 
  33. ↑ ZWRTKOVÁ, Nikola. Boj o syrské sirotky rok poté: Řecko vyměnilo vládu, českým ministrům možná i odpoví. Seznam Zprávy [online]. 2019-09-12 [cit. 2024-06-07]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Poslanci Evropského parlamentu z Česka
5. období (2004)
6. období (2004–2009)
7. období (2009–2014)
8. období (2014–2019)
9. období (2019–2024)
10. období (2024–2029)
Česká republika vstoupila do Evropské unie v roce 2004, proto v předchozích funkčních obdobích Evropského parlamentu své zástupce neměla.
KDU-ČSL
Historie
Předsedové
Jan Šrámek (1919–1922; 1922–1938) • František Šabata (1919–1922) • Alois Petr (1948–1951) • Josef Plojhar (1951–1968) • Antonín Pospíšil (1968–1973) • Rostislav Petera (1973–1980) • František Toman (1980–1981) • Zbyněk Žalman (1981–1989) • Josef Bartončík (1989–1990) • Josef Lux (1990–1998) • Jan Kasal (1999–2001) • Cyril Svoboda (2001–2003) • Miroslav Kalousek (2003–2006) • Jiří Čunek (2006–2009) • Cyril Svoboda (2009–2010) • Michaela Šojdrová (pověřená vedením) (2010) • Pavel Bělobrádek (2010–2019) • Marek Výborný (2019–2020) • Marian Jurečka (2020–2024) • Marek Výborný (od 2024)
Související
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Michaela_Šojdrová&oldid=24260231“