Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Orangutani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxOrangutani
alternativní popis obrázku chybí
Orangutan sumaterský (Pongo abelii)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádprimáti (Primates)
Čeleďhominidé (Hominidae)
Podčeleďorangutani (Ponginae)
Elliot, 1912
Sesterská skupina
Homininae
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orangutani (Ponginae) je podčeleď hominidů (Hominidae). V současnosti je zastoupena třemi druhy: orangutanem sumaterským (Pongo abelii), orangutanem bornejským (Pongo pygmaeus) a orangutanem tapanulijským (Pongo tapanuliensis).[1][2]. Mezinárodní svaz ochrany přírody tyto druhy řadí mezi kriticky ohrožené.

Orangutani se od ostatních hominidů oddělili před asi 13 až 16 miliony lety v období miocénu.[3] Bazální linii orangutanů pravděpodobně představuje skupina Sivapithecini.[4] Zřejmě nejznámější druh fosilního orangutana byl Sivapithecus, který v několika druzích osídlil především oblast východní Asie. Blízkým příbuzným moderních orangutanů byl Lufengpithecus, jehož kraniální pozůstatky byly objeveny z pozdního čínského miocénu, a také thajský Khoratpithecus. [3]

Ponginae

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ponginae na anglické Wikipedii.

  1. a b NATER, Alexander, et al.. Morphometric, Behavioral, and Genomic Evidence for a New Orangutan Species. S. 1–12. Current Biology [online]. Elsevier Inc., 2. listopad 2017. Svazek 27, s. 1–12. Online před tiskem. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 0960-9822. DOI 10.1016/j.cub.2017.09.047. (anglicky) 
  2. ČTK. Na Sumatře objevili nový druh orangutana. Novinky.cz [online]. Borgis, 3. listopad 2017. Dostupné online. 
  3. a b BENTON, Michael. Vertebrate palaeontology. 4. vyd. [s.l.]: Blackwell Publishers, 2005. Dostupné online. S. 412. (anglicky) 
  4. POUGH, F. Harvey; JANIS, Christine M.; HEISER, John B. Vertebrate Life. 9. vyd. [s.l.]: Pearson, 2005. 729 s. Dostupné online. S. 593. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]