Otazník
| Znak | ? | |
|---|---|---|
| Název v Unicodu | Question mark | |
| Kódování | dec | hex |
| Unicode | 63 | U+3f |
| UTF-8 | 63 | 3f |
| Číselná entita | ? | ? |
Otazník (?) je interpunkční znaménko, které se používá pro ukončení věty tázací. V česky psaném textu se dle normy ČSN připojuje k předcházejícímu slovu bez mezery;[1] ve francouzštině se od něj odděluje úzkou nepřerušující mezerou (resp. správně typograficky slabou spacií).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Otazník se jako interpunkční znaménko používá od středověku.[2] Jejich dnešní podoba se však ustálila až s nástupem knihtisku a typografie. Původ dnešní podoby otazníku je kladen do Anglie 16. století. Historici typografie se většinou kloní k názoru, že otazník vznikl z latinského slova quaestio (otázka), které se původně na konci otázek zkracovalo na „Qo.“, přičemž sázením „Q“ a „o“ z jednoho tiskařského typu se postupně vyvinul dnešní znak.[3]
V češtině je začátek používání otazníku a dalších interpunkčních znamének spojen zhruba s nástupem bratrského pravopisu. Obrozenci a jazykoví brusiči ještě v 1. polovině 19. století interpunkci nevěnovali pozornost. Martin Hattala v roce 1857 napsal pravděpodobně první komplexnější pojednání o dělidlech, v němž „znak otázkový“ (?) spolu se „znakem podivení“ (!) zařadil mezi „znamení hlasoměnná“.[4] Ostatní autoři tento výklad příliš nereflektovali, například druhé vydání matičního Brusu zmiňuje jen čárku a středník a třetí vydání navíc jen tečku.[5] František Bartoš v 1. vydání své Skladby roku 1878 podobně rozlišuje dělidla na ta, která označují části vět, a ta, která označují přízvuk vět (otazník a vykřičník).[5]
Použití v češtině
[editovat | editovat zdroj]
Pro použití otazníku v souvětí je rozhodující forma hlavní věty souvětí, tj. otazník se nepíše za souvětím, kde je otázka citována formou vedlejší věty: Chtěl bych se zeptat, kdy se vrátíš. Jiným případem je ale použití věty uvozovací: Zeptal jsem se: „Kdy se vrátíš?“
Na konci expresivně pronesených otázek může být i otazník v kombinaci s vykřičníkem nebo více otazníků (například v komiksech či neformální korespondenci).
Otazníkem je možné naznačit pochyby, případně podivení, zmatenost a podobně – v souvislém textu zpravidla otazníkem uzavřeným do závorky, tedy (?).
Otazník se někdy používá též jako zástupný znak nahrazující neznámé písmeno, číslici či celý údaj.
Otazník v jiných jazycích a písmech
[editovat | editovat zdroj]| Znak | ¿ | |
|---|---|---|
| Název v Unicodu | Inverted question mark | |
| Kódování | dec | hex |
| Unicode | 191 | U+bf |
| UTF-8 | 194 191 | c2 bf |
| Číselná entita | ¿ | ¿ |
| Názvová entita | ¿ | |
Ve španělštině se otazníkem označuje nejen konec otázky, ale i její začátek – za tímto účelem se používá vertikálně obrácený otazník. Začátek otázky přitom může, ale nemusí splývat se začátkem věty. Toto typografické pravidlo platí od 18. století a je dále uplatňováno v galicijštině, leónštině a v některých domorodých jazycích zemí, kde je španělština úředním jazykem (např. v indiánském jazyce nahuatl).
| Znak | ؟ | ⸮ | ||
|---|---|---|---|---|
| Název v Unicodu | Arabic question mark | Reversed question mark | ||
| Kódování | dec | hex | dec | hex |
| Unicode | 1567 | U+61f | 11822 | U+2e2e |
| UTF-8 | 216 159 | d8 9f | 226 184 174 | e2 b8 ae |
| Číselná entita | ؟ | ؟ | ⸮ | ⸮ |
Arabština a další jazyky používající arabské písmo, užívají otazník obrácený horizontálně v souladu se směrem zápisu textu zprava doleva. Jiná verze horizontálně obráceného otazníku se vzácně používá i v latince pro vyjádření řečnické otázky, případně ironie. Hebrejština a jazyky zapisované hebrejským písmem oproti tomu užívají běžný, nepřevrácený latinkový otazník.
V šachové notaci se otazník (a jeho množství či kombinace s vykřičníkem) používá pro označení slabého tahu; vykřičník se používá pro označení silného tahu.
Další podoby otazníku v různých písmech a jazycích:
| Znak | ; | ՞ | ፧ | ꘏ | ⳺ | ⳻ | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Název v Unicodu | Greek question mark | Armenian question mark | Ethiopic question mark | Vai question mark | Coptic old Nubian direct question mark | Coptic old Nubian indirect question mark | ||||||
| Kódování | dec | hex | dec | hex | dec | hex | dec | hex | dec | hex | dec | hex |
| Unicode | 894 | U+37e | 1374 | U+55e | 4967 | U+1367 | 42511 | U+a60f | 11514 | U+2cfa | 11515 | U+2cfb |
| UTF-8 | 205 190 | cd be | 213 158 | d5 9e | 225 141 167 | e1 8d a7 | 234 152 143 | ea 98 8f | 226 179 186 | e2 b3 ba | 226 179 187 | e2 b3 bb |
| Číselná entita | ; | ; | ՞ | ՞ | ፧ | ፧ | ꘏ | ꘏ | ⳺ | ⳺ | ⳻ | ⳻ |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ČSN 01 6910 - Úprava písemností zpracovaných textovými editory [online]. Praha: Český normalizační institut, 4-2007 [cit. 2017-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ HLAVÁČEK, Ivan; KAŠPAR, Jaroslav; NOVÝ, Rostislav. Vadamecum pomocných věd historických. Jinočany: H & H, 1997. ISBN 80-86022-09-9. Kapitola Paleografie, s. 35.
- ↑ ŠVELCH, Jaroslav. Frekvence a distribuce otazníku a vykřičníku z hlediska komunikační funkce výpovědi [RTF]. Ústav translatologie, FF UK, 2004/2005 [cit. 2014-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29.
- ↑ HATTALA, Martin. Srovnávací mluvnice jazyka českého a slovenského. Praha: [s.n.], 1857. Dostupné online. S. 104–106.
- ↑ a b SEDLÁČEK, Miloslav. K vývoji českého pravopisu. Část 2. Naše řeč [online]. Ročník 76 (1993), číslo 3. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu otazník na Wikimedia Commons 
Téma Otazník ve Wikicitátech
Slovníkové heslo otazník ve Wikislovníku- Galerie otazník na Wikimedia Commons
