Panagjurište
| Panagjurište Панагюрище | |
|---|---|
 Město od památníku Dubnového povstání | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°30′17″ s. š., 24°11′21″ v. d. |
| Nadmořská výška | 550 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Pazardžická |
| Obština | Panagjurište |
  Panagjurište Panagjurište, Bulharsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 221,8 km² |
| Počet obyvatel | 16 151 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 72,8 obyv./km² |
| Etnické složení | Bulhaři |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0357 |
| PSČ | 4500 |
| Označení vozidel | PA |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Panagjurište (bulharsky Панагюрище) je město ve středním Bulharsku, ležící na svazích Sredné gory. Žije tu přibližně 16 tisíc[1] obyvatel.
Jde o správní středisko stejnojmenné obštiny v Pazardžické oblasti.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Oblast byla osídlena od středověku. Město vzniklo na začátku osmanské nadvlády. Jeho jméno Panagür bylo odvozeno od řeckého slova pro výroční trh (πανηγυρι). Tyto významné trhy se později přesunuly do Pazardžiku, leč jméno sídlu zůstalo. Počet obyvatel vzrostl v 16. století, kdy sem po neúspěšném povstání přišli utečenci z Albánie, ale i později bylo cílem přistěhovalců jak z východního, tak západního Bulharska. Již počátkem 19. století se jednalo o významné hospodářské i kulturní centrum. Proslulá byla zdejší zlatnická škola. V roce 1861 zde z 12 500 obyvatel zaznamenali američtí misionáři 2 500 řemeslníků. Město bylo ohniskem Dubnového povstání v roce 1876 a po jeho potlačení bylo vypáleno a zcela zničeno. Z tohoto důvodu nejsou ve městě žádné historické budovy. Sídlem obštiny je od roku 1977.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]K 15. září 2024 ve městě žilo 16 095 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 17 421 obyvatel.[2] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]
Památky
[editovat | editovat zdroj]
- Protestantský chrám sv. Jiří, stavba dvouvěžové baziliky z let 1856-1860, patří k největším chrámům v Bulharsku
- Starosel - archeologická lokalita s antickým thráckým chrámem z 5. století př. n. l.
Thrácký poklad
[editovat | editovat zdroj]V roce 1949 byl nedaleko města objeven poklad 8 zlatých nádob thráckého původu ze 4. až 3. století př. n. l. Obsahoval poháry rhytony, amforu a rituální nádoby o celkové hmoznosti 6,1 kg[4] je vystaven v Archeologickém muzeu v Plovdivu.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Marin Drinov (1838–1906), bulharský osvícenský myslitel z období bulharského národního obrození, historik a lingvista
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2024 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2024-09-15 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. (bulharsky)
- ↑ Thrácké umění. Z pokladu bulharských muzeí. Katalog výstavy. Národní galerie v Praze, Praha 1978
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Panagjurište na Wikimedia Commons
