Pyramida v Záwijit el-Mejjitínu
| Pyramida v Záwijit el-Mejjitínu | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Stát |  Egypt |
| Obec | Minjá |
| Zeměpisné souřadnice | 28°2′45″ s. š., 30°49′43″ v. d. |
 | |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pyramida v Záwijit el-Mejjitínu patří spolu s pyramidami, jež se nacházejí v Kule, Edfu, Nakádě, Síle, Sinki a na Elefantině do skupiny sedmi velmi podobných malých stupňovitých pyramid, které jsou rozmístěny po celém Egyptě.[1] Tato pyramida se nachází 7 kilometrů jižně od města Minjá a je jedinou pyramidou, která leží na východním břehu Nilu. Dochovaly se z ní jen rozvaliny. Roku 1895 zde prováděl výzkum Raymond Weill a později Jean-Philippe Lauer.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Pyramida byla vystavěna z kusů vápence místního původu, které byly pospojovány maltou z bahna, písku a vápna. Stavba má čtvercovou základnu s délkou strany 22,5 metrů. Původně měla tři stupně a byla vysoká přibližně 17 metrů. Dnes je vysoká pouze 4,75 metru. Žádné chodby ani komory se v pyramidě zřejmě nenacházely. Sklon stěny pyramidy byl kolem 80°. Západní strana pyramidy se odchyluje o 20° na severozápad od směru toku Nilu.[2]
Datování a stavebník
[editovat | editovat zdroj]Pyramida v Záwijit el-Mejjitínu je datovaná do druhé poloviny 3. dynastie, přibližně mezi vládu Sechemcheta a Snofrua. Jejím stavebníkem mohl být faraon Hunej nebo Snofru.[2][3]
Funkce
[editovat | editovat zdroj]Názory na funkci malých stupňovitých pyramid se různí. Jean-Philippe Lauer je označil za kenotafy královen z provincií, kde se narodily. Vito Maragioglio a Celeste Rinaldi se domnívali, že označovaly posvátná místa spjatá s mýtem o Horovi a Sutechovi. Nabil Svelim je považuje za památníky slunečního kultu. Podle Güntera Dreyera a Wernera Kaisera se jedná o památníky postavené poblíž provinčních center, které měly připomínat královu autoritu a přítomnost v místech vzdálených od hlavního města. Tuto teorii však zpochybnil Iorwerth Eiddon Stephen Edwards, který poukázal na pyramidu v Síle, jež stála přímo na dohled pyramidy v Médúmu a tak blízko hlavního města, že zde bylo zbytečné královu autoritu připomínat. Dieter Arnold se domníval, že pyramidy zhmotňovaly myšlenku počátečního pahorku.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pyramida Saujet el-Meitin na německé Wikipedii.
- ↑ DREYER, Günter. Zu den kleinen Stufenpyramiden Ober- und Mittelägyptens. Mainz: Mitteilungen des Deutschen Archäologischen Instituts, 1980. S. 46. (německy)
- ↑ a b c d VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha: Academia, 2008. 407 s. ISBN 9788020016171. Kapitola Malé stupňovité pyramidy z přelomu 3. a 4. dynastie, s. 127.
- ↑ STADELMANN, Rainer. King Huni: His Monuments and His Place in the History of the Old Kingdom. In: HAWASS, Zahi; RICHARDS, Janet. The Archaeology and Art of Ancient Egypt: Essays in honor of David B. O'Connor. 2. vyd. Cairo: Conseil Supreme des Antiquites de l'Egypte, 2007. ISBN 9774372417. S. 426, 200. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pyramida v Záwijit el-Mejjitínu na Wikimedia Commons