Ronald F. Inglehart

Ronald F. Inglehart
Ronald F. Inglehart
Narození	5. září 1934; Milwaukee
Úmrtí	8. května 2021 (ve věku 86 let); Ann Arbor
Povolání	politolog, sociolog, vysokoškolský učitel a politik
Alma mater	Chicagská univerzita
Témata	sociologie a politologie
Ocenění	Cena Johana Skytteho (2011)
	oficiální stránka
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Ronald F. Inglehart (5. září 1934 – 8. května 2021^[1]) byl americký politolog a emeritní profesor University of Michigan.

Byl vedoucím World Values Survey, světové sítě politologů – autorů společenských studií zkoumajících více než osmdesát společností na úrovni států zahrnujících devadesát procent světové populace všech šesti obydlených kontinentů. První vlna výzkumů v rámci tohoto projektu se uskutečnila v roce 1981, poslední byla dokončena roku 2014. Od roku 2010 je Inglehart též vedoucím Laboratoře srovnávacího sociálního výzkumu (Laboratory for Comparative Social Research) na Národní výzkumné univerzitě – Vysoké škole ekonomické (National Research University - Higher School of Economics) v Moskvě a Petrohradě. Tato laboratoř zpracovala výzkum z oblasti Ruska a dalších osmi postsovětských zemí zabývající změnou hodnot ve společnosti. Tyto hodnoty porovnávají jak mezi ruskými regiony, tak s ostatními zeměmi. Laboratoř též vzdělává doktorandy v kvantitativních mezinárodních výzkumných metodách.

V sedmdesátých letech začal Inglehart pracovat na významné teorii generační výměny, která vedla k mezinárodnímu rozšíření myšlenek o posunutí společnosti od materialismu k postmaterialismu, což vedlo k vzniku výzkumných ústavů a projektů, jakými jsou například Eurobarometr, již zmiňovaná World Values Survey a další. Stavíce na této práci následně též vytvořil aktualizovanou teorii modernizace, evoluční teorii modernizace, ve které uvádí, že faktory jako ekonomický rozvoj, prostředí a fungování institucí sociálního státu, nebo například dlouhodobě trvající mír mezi supervelmocemi od roku 1945 mění společenský pohled a zápal pro témata zásadním způsobem ovlivňující život kolem nás, jako například rovnost pohlaví či rozmach a šíření demokracie.

World Values Survey

World Values Survey je celosvětová síť, zkoumající měnící se hodnoty společnosti a jejich dopad na sociální a politický život. Průzkumy byly navrženy tak, aby testovaly hypotézu, že ekonomické a technologické změny mění základní hodnoty a motivace společnosti. Průzkum se skládá z reprezentativních dotazníků vedených až ve 100 státech zahrnujících až 90 % světové populace. WVS je nejrozsáhlejší neobchodní průzkum lidských postojů a hodnot, který kdy byl proveden a jako jediný pokrývá všechny hlavní světové kultury. Závěry mají pomoci vědcům a vládám porozumět změnám v postojích, hodnotách a motivaci lidí po celém světě. Tato data používali nebo stále používají politologové, sociologové, studenti, ekonomové, mezinárodní organizace, žurnalisté i vlády jednotlivých zemí k analýze globálních témat jako je ekonomický rozvoj, demokratizace společnosti, rovnost pohlaví, etnické menšiny a další.

Asociace World Values Survey sídlí ve Vídni v Rakousku a je vedena Výkonným výborem, Vědeckým poradním výborem a Valným shromážděním. Pomáhá prohlubovat spolupráci mezi společnostmi a vytvářet nová výzkumná střediska po celém světě.

Průzkum byl poprvé proveden roku 1981 ve více než 20 zemích na šesti obydlených kontinentech. Závěry v první vlně ukázaly, že dochází k mezigeneračním změnám v oblastech týkajících se politických, ekonomických, náboženských a dalších společenských otázek jako například genderu a rodinných, nebo sexuálních norem. Velké rozdíly mezi hodnotami mladších a starších generací byly zaznamenány převážně v zemích s rychlým hospodářským růstem. V důsledku první vlny průzkumů proběhla v letech 1990–1991 vlna druhá. Zde už byly zapojeny jak bohaté společnosti, tak i společnosti s nízkými příjmy. Třetí vlna průzkumů proběhla v letech 1995–1997, tentokrát už v 55 společnostech. Průzkumy byly zaměřeny na kulturní podmínky pro demokracii. Čtvrtá vlna průzkumů byla provedena v letech 1999–2001 v 65 společnostech a zaměřila se hlavně na africké a islámské společnosti, které byly v předchozích letech nedostatečně zastoupeny. Pátá vlna poté proběhla v letech 2005–2007 a šestá vlna byla dokončena v letech 2010–2014. Tato vlna byla zaměřena především na bezpečnost, stárnutí a volební principy. V současné době^[kdy?] probíhá až do roku 2019 vlna sedmá. Asociace WVS vytvořila v průběhu let více než tisíc publikací ve 20 světových jazycích a databáze WVS je volně přístupná na internetu.

Dílo

Většina Inglehartových děl se stala až kultovními s překlady do nespočtu světových jazyků, například němčiny, francouzštiny, španělštiny, ruštiny, nebo čínštiny a dalších. Patří mezi ně například:

The Silent Revolution

V tomto díle se Inglehart zaměřil na proces postupné a výrazné proměny hodnotových preferencí obyvatel vyspělých západních zemí, upouštění od důrazu na hodnoty materialismu, tj. materiální dostatek a ekonomickou prosperitu a vyšší oceňování hodnot lidské pospolitosti, individuální seberealizace, kvality života, tedy hodnot tzv. postmaterialismu. Tato revoluční proměna je „tichou revolucí“, neboť probíhá bez halasu, postupně a především intergeneračně. Tento proces byl umožněn díky radikálním technologickým inovacím v oblasti práce a masové komunikace, které podmínily expanzi vzdělanosti, Inglehart hovoří o „kognitivní mobilizaci“. Vytvářejí se podmínky pro kontinuálně se měnící novou kulturu, novou sociální realitu, kterou člověk reflektuje a vstřebává. Výsledkem je nový životní postoj, jiná hodnotová orientace, nová identita. Inglehart a postupně i další autoři dokládají prostřednictvím opakovaných empirických šetření, že jsme v současnosti svědky stále sílícího proudu kulturní změny, která dává nový tvar politickým postojům, motivaci k práci, postojům k životnímu prostředí, nukleárním zdrojům energie, náboženským orientacím, intimním životním stylům a postojům k manželství a rodině, rozvodům, potratům, homosexualitě apod. Mladší, tj. poválečné věkové kohorty, socializované ve zcela nových ekonomických, politických a sociálních podmínkách, jsou mnohem více postmaterialistické než generace starší – meziválečná, pro kterou je příznačná orientace materialistická. Inglehartův pojem revoluce tichá, stejně jako jeho materialisticko-postmaterialistická hodnotová škála jsou dnes běžnou součástí úvah v oblasti sociologie hodnot.

Culture Shift in Advanced Industrial Society

Tato práce se zabývá dlouhodobými sociálními změnami, které ovlivňují sociální a politický vývoj v pozdně industriálních společnostech. Ronald Inglehart zde upřesňuje jeho tezi o postmaterialismu a tvrdí, že v západních kulturách probíhají změny, které vedou k vytyčení dominantního cíle společnosti, a tím je ekonomický růst. Tato kulturní změna ovlivňuje míru ekonomického růstu společnosti a typ ekonomického růstu, o který usilují. Inglehart dále zkoumá, jak se mění odpovědi na otázky týkající se všeobecné spokojenosti na mezinárodní úrovni. V důsledku toho zjistil, že tyto národnostní rozdíly stále přetrvávají, a že úzce souvisí s úrovní ekonomického vývoje.

Modernization and Postmodernization

V této knize Inglehart vyslovuje svojí domněnku, že ekonomický rozvoj, kulturní změny a politické změny spolu souvisí a navzájem se ovlivňují. Následkem toho jsou tyto přechody do jisté míry odhadnutelné. Předmětem jeho zájmu je doba industrializace, moderní společnosti a postmoderny. Industrializace podle něj vede k procesům, jako je hromadná mobilizace nebo zmenšování rozdílů v genderových rolích. Všeobecný pohled na svět se vyvíjí paralelně s výše uvedenými změnami, ale s generačním zpožděním. Postupně se mění hodnoty moderní průmyslové společnosti a vzniká tzv. postmoderní doba. Ta s sebou přináší společenské změny včetně demokratických politických institucí a úpadek státních socialistických režimů.

Práce

Inglehart sepsal více než 250 publikací, nejznámějšími z nich jsou:

The Silent Revolution, Princeton University Press, 1977.
Culture Shift in Advanced Industrial Society, Princeton University Press, 1990.
Value Change in Global Perspective, University of Michigan Press, 1995 (ve spolupráci s Paulem R. Abramson).
Modernization and Postmodernization, Princeton University Press, 1997.
Modernization, Cultural Change and the Persistence of Traditional Values, American Sociological Review, 2000 (ve spolupráci s Waynem Baker).
Rising Tide: Gender Equality and Cultural Change around the World, Cambridge University Press, 2003 (spoluautorství s Pippou Norris).
Human Beliefs and Values: A Cross-Cultural Sourcebook based on the 1999-2002 values Surveys, Mexico City: Siglo XXI, 2004 (editováno společně s Miguelem Basanez, Jaimem Deiz-Medrano, Loekem Halman a Ruud Luijkx).
Sacred and Secular: Religion and Politics Worldwide, Cambridge University Press, 2004 (spoluautorství s with Pippou Norris).
Modernization, Cultural Change and Democracy: The Human Development Sequence, New York: Cambridge University Press, 2005 (spoluautorství s Christianem Welzelem).
Cultural Evolution: People's Motivations are Changing, and Reshaping the World, Cambridge University Press, 2018.

Tituly a čestná uznání

Čestný doktorát Uppsalské univerzity, Švédsko, 2006
Čestný doktorát Svobodné univerzity v Bruselu, Belgie, 2010
Čestný doktorát Lüneburské univerzity, Německo, 2012
Spolupracovník Americké politologické akademie
Spolupracovník Americké akademie umění a věd
Vítěz ceny Johan Skytteho za přínos politologii, 2011

Odkazy

Literatura

Witherspoon, Sharon, and Roger Jowell. “European Sociological Review.” European Sociological Review, vol. 8, no. 1, 1992, pp. 95–98. JSTOR, JSTOR.
Inglehart, R. F.: The Silent Revolution: Changing Values and Political Styles among Western Publics. Princeton 1977
Inglehart, R. F.: Culture Shift in Advanced Industrial Society. Princeton 1990
Inglehart, R. F.: The Silent Revolution in Europe: Intergenerational Change in Post-Industrial Societies. American Political Science Review 65, 1971
Rabušic, L.: Tichá revoluce neboli od materialismu k postmaterialismu v západních společnostech. Sociologický časopis 1990, č. 6.

Reference

↑ Ronald Inglehart Obituary [online]. Dignity Memorial [cit. 2021-05-09]. Dostupné online.

Externí odkazy

[1] Ronald Inglehart Obituary [online]. Dignity Memorial [cit. 2021-05-09]. Dostupné online.

[1]