Rudolph von Procházka

JUDr. Rudolph von Procházka
JUDr. Rudolph von Procházka
Základní informace
Jinak zvaný	„Leon Elms“
Narození	23. února 1864; Praha; Rakouské císařství
Úmrtí	23. března 1936 (ve věku 72 let); Praha; Československo
Žánry	opera a klasická hudba
Povolání	právník, hudební skladatel, muzikolog, publicista a spisovatel
Ocenění	Československá státní cena (1930)
Manžel(ka)	Antonie Ludmila von Procházka
Děti	Roman von Procházka
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolph (Rudolf) svobodný pán von Procházka (23. února 1864 Praha^[1] – 23. března 1936 Praha^[2]) byl český německojazyčný právník, hudební skladatel a hudební publicista (jako publicista používal též pseudonym Leon Elms).

Život

Rudolph svobodný pán von Procházka pocházel ze starého měšťanského rodu původně ze Slaného, v roce 1818 povýšeného do šlechtického a roku 1836 do panského stavu.^[3] Již jako dítě projevoval básnický a hudební talent.

Procházka studoval v Praze práva, jakož i hru na housle a skladbu u Eduarda Witicha, Zdeňka Fibicha a Josefa Bohuslava Foerstera.

Od roku 1888 působil ve státních službách (v letech 1889–1897 v Chebu a Aši), poté zastával různá úřední místa v rodném městě. Byl spoluzakladatelem a prvním předsedou pražské Německé hudební akademie (Deutsche Musikakademie). Poté byl ministerským radou, c. k. okresním hejtmanem, důstojníkem s dekretem místodržitele a komisařem okresní záložny v Chebu.

V letech 1910–1925 působil jako zemský hudební referent, vedle toho byl místopředsedou c. k. zkušební komise pro učitele hudby na středních školách, členem direktoria Pražské konzervatoře (1904–1918), členem znaleckého sboru pro obor hudebního umění v Praze a činným členem Spolku pro podporu hudebního umění (Verein zur Förderung der Tonkunst). Jako publicista přispíval do pražských deníků Prager Tagblatt (1897–1911) a Prager Abendblatt (1925–1936).^[4]^[5]

Procházka byl považován za odborníka v oblasti autorských práv a působil mimo jiné jako zástupce vlády v Pracovním výboru pro německou lidovou píseň v Čechách (Arbeitsausschuss für das deutsche Volkslied in Böhmen).

Roku 1893 se oženil s pěvkyní Antonií Ludmilou (Toniou) Gundlingovou (1861–1945), pozdější předsedkyní Klubu německých umělkyň v Praze, s níž měl syna Romana von Procházku (1900–1990), právníka, diplomata a genealoga.

Tvorba

Von Procházkova hudební tvorba se vyznačují silně mystickým až esoterickým nádechem. Zprvu se orientoval zejména na hudbu Roberta Schumanna a Roberta Franze, pak se však od vlivu svých vzorů obsahově i formálně osvobodil.

Jako hudební publicista sepsal životopisy Roberta Franze a Johanna Strausse; zvlášť významná je jeho kniha Mozart v Praze (1892), první souborné pojednání o vztahu Wolfganga Amadea Mozarta k tomuto městu.

Dílo (výběr)

Hudební díla

opera Agamemnon
op. 15 opera Štěstí (Das Glück), 1897
oratorium Kristus. Mystérium jeho utrpení (Christus. Das Mysterium seines Leidens), 1901
op. 13 kantáty Žalmy (Die Psalmen) pro soprán, mužský sbor a orchestr
op. 14 kantáta Palmy (Die Palmen) pro mužský sbor, sóla a orchestr
op. 18 Harfeníkovy variace pro orchestr na téma W. A. Mozarta
op. 20 kantáta Mořské růže (Seerosen) pro mužský sbor, sóla a orchestr
op. 24 symfonická píseň beze slov
op. 26 německočeské "kolo" pro čtyřruční klavír

Literární díla

Asteroidy (Asteroiden), sbírka básní, 1887
Pokus o reformu německého lyrického básnictví (Versuch einer Reform der deutschen Lyrik), 1888
České hudební školy 1700-1800 (Die böhmischen Musikschulen 1700-1800), 1890
Mozart v Praze (Mozart in Prag), Praha 1892
Robert Franz (životopis), Lipsko 1894
Arpeggia: Hudební postřehy z dob starých i nových (Arpeggien: Musikalisches aus alten und neuen Tagen), Drážďany 1897
Johann Strauß, Berlín 1900
Z pěti století (Aus fünf Jahrhunderten), Praha 1911
Praha hudebního romantismu (Das romantische Musik-Prag), Praha 1914
Pražský spolek pro komorní hudbu (Der Kammermusikverein in Prag), Praha 1926

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolph von Procházka na německé Wikipedii.

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze
↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Markéty v Břevnově, sign. BŘV Z12, s. 245
↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. 3. upr.. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 330 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 227.
↑ Viktor Joß, Der Merker 1 (1909), s. 605–606
↑ BAJGAROVÁ, Jitka. „Hier geht es um Bekenntnis…“ Brucknerovská obec a brucknerovské aktivity v Litoměřicích 1929–1941. S. 119–158 (153). Hudební věda [online]. Roč. 41, čís. 1–2, s. 119–158 (153). Dostupné online.

Literatura

Eva Obermayer-Marnach: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1983
Roman Freiherr von Procházka: Meine 32 Ahnen und ihre Sippenkreise. Verlag Degener. Leipzig 1928
Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha

Externí odkazy

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze

[matrikaZ-2] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Markéty v Břevnově, sign. BŘV Z12, s. 245

[3] MAŠEK, Petr. Modrá krev. 3. upr.. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 330 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 227.

[4] Viktor Joß, Der Merker 1 (1909), s. 605–606

[5] BAJGAROVÁ, Jitka. „Hier geht es um Bekenntnis…“ Brucknerovská obec a brucknerovské aktivity v Litoměřicích 1929–1941. S. 119–158 (153). Hudební věda [online]. Roč. 41, čís. 1–2, s. 119–158 (153). Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]