Rychtářov (Vyškov)

Rychtářov
	Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie Rychtářov
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Vyškov
Okres	Vyškov
Kraj	Jihomoravský kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°19′41″ s. š., 16°55′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	576 (2021)
Katastrální území	Rychtářov (18,88 km²)
Nadmořská výška	401 m n. m.
PSČ	68309 nebo 68201
Počet domů	192 (2011)
	Rychtářov
Další údaje
Kód části obce	144428
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rychtářov (německy Richtersdorf) je někdejší samostatná horská obec, dnes část města Vyškova, ležící na jižním svahu Drahanské vrchoviny při silnici z Vyškova do Sloupu. Od Vyškova je vzdálená 10 km, leží v nadmořské výšce 401 m n. m.

Název

Jméno vesnice zřejmě bylo odvozeno od osobního jména Rychtář a znamenalo "Rychtářův majetek". Protože však první písemný doklad z roku 1381 zní Rechtářov a v několika zápisech ze 16. století je podoba Dehtářov, není vyloučeno, že základem jména vsi bylo obecné dehtář - "výrobce dehtu".^[3]

Historie

Rychtářov je poprvé zmiňován v roce 1381 na listině věna manželky Petra ze Šternberka Anny. Je zde uveden jako jedna ze vsí pod názvem „Rechtarow“.^[4]

1533 Rychtářov vlastnil Dobeš Rosický z Boskovic
1537 Dobeš Rosický z Boskovic prodal Rychtářov s pustým hradem Janovi z Pernštejna
1764 původní název zněl Dehtářov a osada náležela k panství vyškovskému
1772 zákup gruntů a zápis do gruntovních knih
1856 založen nový hřbitov místo původního u kostela
1883 zřízen poštovní úřad
1884 založen sbor dobrovolných hasičů
1892 postavena nová obecní škola
1902 postaven obecní hostinec
1911 ve vsi zřídil pilu zednický mistr František Sedláček
1913 byla ve vsi zavedena elektřina
1919 zde byla zřízena strojní parketárna a stolárna
1920 založena veřejná obecní knihovna
1922 postaven památník padlých u hřbitova
1941 je obec vystěhována okupanty a znovu osídlena v roce 1945

1955 založeno zemědělské družstvo
1985 od 1. 1. 1985 byla obec připojena k městu Vyškov

Z kroniky původní obce

1855 cholera, 48 obětí
1894 velký požár shořelo 28 stavení
1914–1918 v první světové válce 35 padlých

Spolky

1884 hasičský sbor
1911 místní odbor Národní jednoty
1921 Sokol
2000 Moped team Rychtářov

Obyvatelstvo

Místní část Rychtářov		1850	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	celá obec	573	672	677	742	723	738	691	757	475	582	528	568	561	570	538
Počet domů	celá obec	-	80	87	98	103	113	114	135	148	136	134	139	168	172	192

Pamětihodnosti

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie postaven v roce 1783 na místě původního kamenného kostelíku. Stavitelem kostela byl mistr Malenovský ze Slavkova.
Boží muka z 19. století
Zbytky hradiska „Na valech“, asi 1,5 km SV od obce
Zřícenina hradu Hrádek (Stagnov) se zaniklou obcí Hrádek - asi 1,5 km západně od obce
Zřícenina hradu Kuchlov asi 2,5 km západně od obce
Lovecký zámeček Troyerstein vystavěn v rozmezí let 1745–1758, založený olomouckým biskupem Ferdinandem Juliem Troyerem z Troyersteina. Cenný vstupní portál zdobený erbem z roku 1755.
Rodný dům orientalisty Aloise Musila s pamětní deskou.
Vila Musa, postavená orientalistou Aloisem Musilem roku 1909 nákladem 40 000 korun.
Pomník věnovaný památce padlých z obou světových válek na návsi před kostelem.

Zajímavosti

Blízký vojenský prostor Vyškov-Dědice
Nedaleko Opatovická přehrada - nádrž pitné vody pro Vyškov a okolí
V okolí obce několik vojenských bunkrů, které zde zůstaly po druhé světové válce
Památník, označující geometrický střed bývalé ČSSR (nepřístupno - vojenský prostor)
V Rychtářově se narodil katolický kněz, spisovatel a cestovatel Alois Musil.

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 404, 405.
↑ Vyškov Dějiny města. Vyškov: Město Vyškov, 2016. ISBN 978-80-906656-0-6. S. 944.

Literatura

Vladimír Nekuda: Vlastivěda Moravská Vyškovsko, odd. Mor. musea v Brně, Brno 1965, 494 s. Sys. čís. 000489567
FRANTIŠEK, Sochor. Paměti obce Rychtářova. Vyškov: František Obzina, 1938. S. 275.
Pavel Martinásek: Paměti obce Rychtářova – dokument o vystěhování a znovuosídlení obce, 1970
80 let muzejní práce na Vyškovsku – 1893-1973, Knihovna Rychtářov
Vyškov Dějiny města. Vyškov: Město Vyškov, 2016. ISBN 978-80-906656-0-6. S. 944.

Související články

Římskokatolická farnost Rychtářov

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rychtářov na Wikimedia Commons
Rychtářov na webu města Vyškova
Neoficiální stránky vsi

Podomí, Krásensko, Kulířov	Vojenský újezd Březina, Studnice	Podivice
Ruprechtov		Radslavice, Zelená Hora
	Rychtářov

Bukovinka	Ježkovice	Hamiltony, Lhota

Město Vyškov
k. ú. Vyškov (Vyškov-Město • Vyškov-Předměstí • Křečkovice • Brňany • Nouzka • Nosálovice • Dědice-část) • k. ú. Dědice u Vyškova (Dědice-část • Pazderna • Hamiltony) • k. ú. Lhota (Lhota • Pařezovice) • Opatovice • Rychtářov

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[3] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 404, 405.

[4] Vyškov Dějiny města. Vyškov: Město Vyškov, 2016. ISBN 978-80-906656-0-6. S. 944.

[1]

[2]

[3]

[4]