Sante Geronimo Caserio
| Sante Caserio | |
|---|---|
 Zatčený Caserio | |
| Úplné jméno | Sante Geronimo Caserio |
| Narození | 8. září 1873 Motta Visconti, Italské království |
| Úmrtí | 16. srpna 1894 (ve věku 20 let) Lyon, Francouzská republika |
| Příčina úmrtí | poprava gilotinou |
| Pohřben/a | Cimetière de Loyasse |
| Národnost | Ital |
| Vzdělání | Bez vzdělání |
| Povolání | Pekař |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sante Geronimo Caserio (8. září 1873 Motta Visconti – 16. srpna 1894 Lyon) byl italský anarchista a vrah Sadiho Carnota, prezidenta Třetí Francouzské republiky[1]. Dne 24. června 1894 smrtelně pobodal prezidenta Carnota při odjezdu z banketu, který v časných ranních hodinách následujícího dne svým zraněním podlehl. Caserio svůj čin vysvětlil jako pomstu za to, že prezident nařídil popravit anarchisty Augusta Vaillanta a Émila Henryho. Caserio byl odsouzen k trestu smrti gilotinou, reakcí na atentát byly četné násilné útoky na italské přistěhovalce na mnoha místech Francie.
Život
[editovat | editovat zdroj]Sante Caserio se narodil v Lombardii do rolnické rodiny a měl několik bratrů a sester. Jeho otec byl převozník a pojmenoval ho Geronimo na počest apačského náčelníka. Otec zemřel na pelagru, v té době běžnou nemoc mezi zemědělci, jejichž chudá strava byla často tvořena jen kukuřicí. V deseti letech Sante Caserio opustil rodinný domov a odešel do Milána, kde získal práci jako učeň u pekaře a také první kontakty s anarchisty.
V Miláně vstoupil do malé anarchistické skupiny jménem A pèe (v té době synonymum pro „bez peněz“). Anarchistický básník a intelektuál Pietro Gori na Caseria pamatoval jako na velkorysého člověka, který mezi chudými dělníky a nezaměstnanými rozděloval chléb a i přes svůj skrovný plat tiskl anarchistické letáky. V roce 1892 byl odsouzen na osm měsíců do vězení za šíření anarchistických materiálů. V osmnácti letech byl nucen uprchnout z Itálie a poté co byl prohlášen za dezertéra odešel do Švýcarska, kde hledal práci jako pekař. 21. července 1893 se přestěhoval do Lyonu kde pracoval jako kurýr.[2]
Soud a poprava
[editovat | editovat zdroj]U soudu Caseiro popsal detailně průběh atentátu:
Slyšel jsem "Marseillaise" a výkřiky "Viva Carnot!" Viděl jsem přijíždět jezdectvo. Pochopil jsem že přišla ta chvíle a byl jsem připraven. Když jsem uviděl prezidentův kočár, vytáhl jsem dýku a pouzdro odhodil pryč. Ve chvíli kdy mě míjel jsem vyskočil vpřed na schod kočáru, levou rukou jsem se jej držel a pravou jsem zabořil dýku do prezidentovy hrudi. [3]
A vzkázal všem zúčastněným:
Pokud tedy proti nám mohou vladaři použít zbraně, pouta a vězení, musíme my anarchisté naše životy bránit. Musíme v takovém případě dodržovat naše zásady?[pozn. 1] Ne. Naopak, naše odpověď vladařům bude dynamit, nože a dýky. Ve zkratce, musíme udělat všechno možné pro zničení buržoazie a vlády. Vy, zástupci buržoazní třídy, jestli chcete mou hlavu, vemte si ji!
Nikdy se své činy nesnažil zapírat nebo žádat soudce o milost. Byla mu nabídnuta možnost soudit ho jako duševně chorého, výměnou za to, že prozradí jména svých kompliců, ale to odmítl. Policii řekl: „Caserio je pekař, ne práskač.“ Caserio byl popraven gilotinou v Lyonu přesně v 5 hodin ráno dne 16. srpna 1894. Už když měl hlavu pod gilotinou, zvolal: „Coraggio cugini – evviva l'anarchia!“ („Odvahu, bratranci – ať žije anarchie!“)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sante Geronimo Caserio na anglické Wikipedii.
- ↑ FABER, Claude. Anarchismus příběh revolty. 1.. vyd. Praha: Levné knihy Kma, s.r.o., 2006. 64 s. ISBN 80-7309-333-2. S. 25.
- ↑ (en francés) «24 juin 1894 : Caserio poignarde Sadi Carnot...»
- ↑ Caserio at the Guillotine. The New York Times. 16 August 1894. Dostupné online [cit. 2008-06-24].
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sante Geronimo Caserio na Wikimedia Commons
