Sasanka pryskyřníkovitá
 Sasanka pryskyřníkovitá | |
|---|---|
 Sasanka pryskyřníkovitá | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
| Čeleď | pryskyřníkovité (Ranunculaceae) |
| Rod | sasanka (Anemone) |
| Binomické jméno | |
| Anemone ranunculoides L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides) je jedovatá rostlina z čeledi pryskyřníkovitých. Latinské rodové jméno je odvozeno od řeckého slova anemos = vítr, jelikož rostlina se i při slabém větru ohýbá a její okvětní lístky snadno opadávají.
Morfologické znaky
[editovat | editovat zdroj]
Oddenek je hnědý, šupinatý, s nestejně dlouhými a tlustými přírůstky. Obnovovací pupen je žlutavý.[1]
Stonek je obvykle 10 – 25 cm dlouhý, lysý. Většinou se zde vyskytuje jeden přízemní list, nebo žádný.[1]
Přízemní list je dlouze řapíkatý, řapík je většinou lysý. Čepel je 3-5četná s lístky na bázi klínovitými, v obrysu velmi úzce kosočtverečnými.
V horní čtvrtině stonku se vyskytuje přeslen řapíkatých listenů. Čepel je 3četná s úkrojky v obrysu podlouhlými, nepravidelně zastřihovaně pilovitými až peřenolaločnými, vzácně klanými, na bázi klínovitými, na okraji krátce brvitými.
Květní stopky jsou 1–5 cm dlouhé a huňaté.
Z listového přeslenu vyrůstají dva květy, často pouze jeden.[2]
Květy jsou sytě žluté, 1-2,5 cm široké. Okvětních lístků bývá zpravidla 5, jsou stejnotvaré – široce podlouhle eliptické. Květ je oboupohlavný. Tyčinky jsou krátké (asi třetina délky okvětních lístků) a prašníky jsou žluté.
Plod
[editovat | editovat zdroj]Pestíky se za plodu mění ve 4–5 mm dlouhé, krátce chlupaté nažky, zakončené krátkým, prohnutým zobánkem.[3] Malé plody sasanky pryskyřníkovité mají výživný přívěsek, který nabízí potravu pro mravence, kteří na oplátku přispívají k rozšiřování rostliny.[4]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Sasanku pryskyřníkovitou můžeme nalézt v listnatých a smíšených lesích, vlhkých křovinách, na lesních loukách a pastvinách. S oblibou se vyskytuje na kyprých, humózních a spodní vodou provlhčených půdách. Vyskytuje se roztroušeně, avšak na místech výskytu často ve větších populacích.[5]
Obsahové látky
[editovat | editovat zdroj]Čerstvě utržená rostlina je jedovatá. Obsahuje látky protoanemonin, kyseliny anemonovou, isoanemonovou a saponiny. V oddenku je dále obsažen arginin. Hlavní jedovatou látkou je protoanemonin. Otrava se projevuje zvracením, bolestmi břicha, průjmem, zánětem ledvin. Udává se, že smrtelná dávka pro dospělého člověka je asi 30 rostlin. Nebezpečný a zároveň více pravděpodobný je přenos jedovaté šťávy do očí. Vyvolává podráždění spojivek, může dojít i k zánětu. Při kontaktu s pokožkou vyvolává opět záněty, někdy puchýře.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]V České republice se sasanka vyskytuje téměř všude. Dále hlavně ve střední Evropě, střední Itálii na severu až po jižní Skandinávii, na jihu až po sever Španělska, v Německu je spíše vzácná.[2]
Sasanka pryskyřníkovitá má menší areál rozšíření než sasanka hajní a je také vzácnější.[3]
Variabilita
[editovat | editovat zdroj]Je známo asi 40 druhů sasanek. Sasance pryskyřníkovité je nejblíže příbuzná sasanka hajní.[zdroj?]
Synonyma
[editovat | editovat zdroj]- sasanka žlutá
- Anemonoides ranunculoides (L.) Holub[6]
- Anemonanthea ranunculoides (L.) S.F.Gray
- Anemanthus ranunculoides (L.) Fourr.
- Anemone lutea Lam.
- Anemone flava Gilib.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Detail květu -
Detail listu -
Typické místo výskytu -
Detail rostliny a místo výskytu
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b HEJNÝ, S. (ed.); SLAVÍK, B. (ed.). Květena České socialistické republiky 1. 1. vyd. Praha: Akademia, 1988. 560 s.
- ↑ a b MÜNKER, Bertram. Plané rostliny střední Evropy. 1. vyd. Praha: Ikar Praha, spol. s.r.o, 1998. 287 s.
- ↑ a b PILÁT, Albert. Kapesní atlas rostlin. 9. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. 256 s.
- ↑ LANGOVÁ, Dagmar. Poslové jara. 1. vyd. Praha: NS Svoboda, 2000. 96 s.
- ↑ AICHELE, D.; GOLTEOVÁ-BECHTLEOVÁ, M. Co tu kvete?. 1. vyd. Praha: Ikar Praha, spol. s.r.o, 1996. 430 s.
- ↑ ZICHA, Ondřej; FLOGAUS-FAUST, Robert. Anemone ranunculoides (sasanka pryskyřníkovitá) [online]. BioLib.cz, 2004-10-18 15:11:35 CET, rev. 2010-01-25 22:55:11 CET [cit. 2010-03-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu sasanka pryskyřníkovitá na Wikimedia Commons 
Taxon Anemone ranunculoides ve Wikidruzích