Seletice (Postoloprty)
| Seletice | |
|---|---|
 Příjezd do vsi | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Postoloprty |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°22′3″ s. š., 13°40′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 44 (2021)[1] |
| Katastrální území | Seménkovice (1,06 km²) |
| Nadmořská výška | 200 m n. m. |
| PSČ | 439 42 |
| Počet domů | 33 (2011)[2] |
  Seletice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 311464 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Seletice jsou malá vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny. Nachází se asi dva kilometry západně od Postoloprt. Seletice leží v katastrálním území Seménkovice o výměře 1,06 km².[3]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen z příjmení Sele ve významu ves lidí Seletových. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: de Zelecziez (1452), Seletice (1454) Seleticze (1549, 1559), Zelletiz (1692) a Seletitz (1846).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1238.[5] Tehdy si s povolením krále Václava I. purkrabí na Lokti Sulislav vyměnil s opatem břevnovského kláštera Klementem II. některé své majetky. Součástí směny byla i vesnice s názvem Helvitice, která je považována právě za Seletice.[6] Někdy ve 14. století se stala vesnice součástí velkého panství benediktinského kláštera Porta Apostolorum v nedalekých Postoloprtech. Za husitských válek se většiny klášterních vesnic včetně Seletic zmocnilo město Louny. Z údajů v lounské účetní knize vyplývá, že Lounským v letech 1452 a 1453 platilo dávky šest sedláků, z nichž jeden byl rychtářem.[7] V soupisu vesnic, které musely Louny v roce 1454 vrátit panovníkovi, se ale v Seleticích uvádí deset poddaných, kteří museli robotovat dohromady 48 dní v roce, a navíc ještě dvě poustky.[8]
Na začátku 16. století se postoloprtské dominium stalo majetkem pánů z Veitmile. V roce 1559 si Veitmilové dělili majetek. Seletice měl tehdy v zástavě majitel Blažimi Jan z Vřesovic. Jan z Veitmile je vyplatil a znovu připojil k panství.[9] Třicetiletá válka vesnici zpustošila. Nedlouho před jejím koncem, v roce 1642, byla z deseti hospodářství čtyři pustá.[10] Podle tereziánského katastru z roku 1757 ve vsi hospodařilo dvanáct sedláků. Většinou šlo o velké statky o rozloze kolem patnácti hektarů. Poddaní měli pro svou potřebu několik malých chmelnic.[11]
V roce 1910, kdy měly Seletice nejvíce obyvatel, zde působili dva ševci, kovář, kolář a byla zde hospoda. Elektřina byla do vsi zavedena v roce 1922.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 125 | 153 | 160 | 211 | 244 | 210 | 204 | 124 | 101 | 87 | 78 | 45 | 54 | 40 |
| Domy | 23 | 25 | 29 | 35 | 44 | 43 | 50 | 35 | . | 31 | 24 | 27 | 32 | 33 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Seménkovice. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple svatých Jana a Pavla, postavená po roce 1836.[13]
- Kamenný krucifix z roku 1831, restaurovaný v roce 2016.[13]
- Sokl ze zaniklého mariánského sloupu datovaného nápisem do roku 1701.[13]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kaplička svatého Jana a Pavla -
Krucifix z roku 1831 -
Sokl zničeného sloupu z roku 1701 -
Ulice ve vsi -
Náves
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-21.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Seletice, Seletitz, s. 37.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, díl I. Příprava vydání Karel Jaromír Erben. Praha: [s.n.], 1855. 813 s. Dostupné online. S. 443.
- ↑ VANIŠ, Jaroslav. Kniha počtů královského města Loun z let 1450–1472 a 1490–1491. Praha: Academia, 1979. 966 s. S. 184, 369.
- ↑ KALOUSEK, Josef. Archiv český, sv. XIV. Praha: [s.n.], 1895. 612 s. Dostupné online. Kapitola Popis odcizených statků duchovenských 1454, s. 378.
- ↑ VESELÝ, Johann. Geschichte der fürstlich Schwarzenberg´schen Domaine Postelberg. Praha: vlastním nákladem, 1893. 160 s. S. 21.
- ↑ Der politische Betzirk Saaz. Eine Heimatkunde.. Příprava vydání Karl Tutte. Žatec: Verlag des Bezirks-Lehrer-Vereines in Saaz, 1904. 918 s. S. 855.
- ↑ Tereziánský katastr český, svazek 2: Rustikál. Příprava vydání Aleš Chalupa. Praha: Archivní správa ministerstva vnitra, 1966. S. 403.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ a b c ROEDL, Bohumír; MACH, Václav. Postoloprtsko. Postoloprty: Město Postoloprty, 2021. 199 s. ISBN 978-80-87019-24-5. S. 155.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Seletice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Seménkovice na webu ČÚZK