Sursum
Umělecké sdružení Sursum (z latinského sursum corda – vzhůru srdce) bylo české výtvarné a literární sdružení působící v letech 1910–1912.[1] Bylo složeno z příslušníků druhé generace českých symbolistů, kteří usilovali o povznesení duchovní hloubky námětů výtvarných děl. Odtud název Sursum (z latinského vzhůru, do výše).[2]. Chtěli zachytit stav duše a vnitřní niterné stavy člověka. Cílem nebylo vědomí nebo nevědomí, ale nadvědomí. Část autorů byla původně spojena s katolickou revue Meditace, ale kromě křesťanského mysticismu bylo sdružení silně ovlivněno i teosofií, okultismem, a magií.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Sdružení založili v Praze 30. července 1910 Emil Pacovský, Jan Konůpek, František Kobliha a Josef Váchal. V říjnu téhož roku se z iniciativy Emila Pacovského konala 1. výstava volného sdružení výtvarného Sursum v brněnském Klubu přátel umění, protože žádná z pražských výstavních jí prostor poskytnout nechtěla.[4]. Na ní byli jmenovaní výtvarníci, a také dosud neznámý Jan Zrzavý, zastoupeni celkem 52 díly. Z nich ideovou orientaci vystihují zejména tituly Konůpkových obrazů a grafikːResignace, Tíha věčnosti, Extáse, Touha, Hypnos, Gentiana Asklepiana, Osud, Tlení, Nezrození, Stigmata,[5], a VáchalovýchːVzývači Satana, Skon sv. Terezie, Meditace, Pokušení, Seance, Plán vášní a pudů, aj.[6]
1. listopadu 1911 se konala zakládající valná hromada. Později se ke sdružení připojili malíř a grafik Miroslav Sylla, malíři Rudolf Adámek a Adolf Gärtner. [3] 22. září 1912 byla v pražském Obecním domě zahájena Výstava uměleckého sdružení SURSUM, druhá a zároveň poslední společná výstava.[6] Na pražské výstavě vystavovala také Skupina výtvarných umělců reprezentující nastupující kubismus.
Myšlenky a snahy sdružení byly v dalším vývoji českého umění zastíněny avantgardními směry, zvláště pak právě kubofuturismem reprezentovaným Skupinou.[1] Přesto všichni členové došli k svébytné podobě vizionářství a mysticismu, ve kterém pokračovali i ve třicátých letech 20. století, kdy byl v Česku velký zájem o esoterické nauky a hermetismus z důvodů existenčních nejistot, strachu z války.[zdroj?] V té době se k nim připojil také fotograf a malíř František Drtikol.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Malíři a grafici Volného sdružení výtvarných umělců Sursum ve sbírkách Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě. www.muzeum.myto.cz [online]. [cit. 2008-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-21.
- ↑ Komentář Mahuleny Nešlehové v Databázi výstav Ústavu dějin umění AV ČR
- ↑ a b JOSEF VÁCHAL Životopis
- ↑ Komentář Mahuleny Nešlehové v Databázi výstav Ústavu dějin umění AV ČR
- ↑ Katalog výstavy
- ↑ a b Život a dílo Josefa Váchala
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- František Šmejkal, Sursum 1910–1912, Krajská galerie v Hradci Králové, edice „Práce galerie“, 1976
- Lenka Bydžovská (editorka) a kolektivː Umělecké sdružení Sursum 1910–1912, Galerie hl. města Prahy– Památník národního písemnictví, Praha 1996, 409 stran, česká verze ISBN 80-7010-044-3, anglická verze ISBN 9788070100448
