Telurium
Telurium (dříve tellurium) je rotační astronomický přístroj demonstrující pohyby Země a Měsíce kolem Slunce. Slunce je znázorněno světelným zdrojem, Země se otáčí kolem Slunce a Měsíc kolem Země.[1][2] Světlo a stín ilustrují střídání dnů, nocí, ročních období, měsíčních fází, polárních dnů a nocí či různá zatmění; záleží na důmyslnosti konstruktéra mechanismu.
Přístroj rozšířený o další planety či znázorňující celou sluneční soustavu se nazýval planetárium. Model Země, kolem něhož obíhá Měsíc je lunárium.[3] Kolem roku 1921 vyšla příručka k patentovanému přístroji sololunárium autora Jana Bora. Titul tohoto návodu k používání nese název: „Rozkladné sololunarium představující globus-tellurium-lunarium“.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1632 třímal v ruce astronom Wilhelm Schickard na portrétu svoje vlastnoručně vyrobené telurium. Nejstarší dochovaná teluria jsou připisována tvůrci glóbů; jeho jméno je Willem Janszoon Blaeu.
Továrna na výrobu glóbů a učebných pomůcek
[editovat | editovat zdroj]V Rakousko-Uhersku existovala unikátní manufaktura Jan Felkl & syn, jež zprvu působila v Praze a po rozšíření výroby ji zakladatel Jan Felkl přestěhoval do Roztok u Prahy, kde působila téměř 100 let (1854–1952). V době konjunktury vyráběla továrnička převážně glóby a to v 8 velikostech, 10 provedeních a 17 světových jazycích. V její nabídce nechyběla teluria, sololunária, planetária a armilární sféry. Maximální průměr zeměkoule jejich teluria byl 32 cm; největší české telurium se nachází v Národním technickém muzeu s průměrem zeměkoule 22 cm. Produkty firmy Jan Felkl & syn byly exportovány po celé Evropě i do zámoří. Získaly ceny na mnoha světových výstavách například: Vídeň–1873, Melbourne–1880, Paříž–1889 i jinde. Příslušné c. k. ministerstvo doporučilo jejich výrobky do škol jako učební pomůcky.[4][5] Telurium je učební pomůckou i v 21. století.[6][7]
Planetárium Praha
[editovat | editovat zdroj]Dne 20. listopadu 1960 bylo při slavnostním otevření pražského Planetária zprovozněno ve foyer trojrozměrné telurium se zvěrokruhem. Přístroj byl vyroben ve východoněmeckém Lipsku závodem Bruno Donner.[8] Velikost tohoto stále funkčního teluria není známa.
21. století
[editovat | editovat zdroj]
- Americká pobočka německé společnosti Hermle (HUM Uhrenmanufaktur GmbH & Co. KG) vkládá teluria do kukačkových hodin či stolních hodin.[9] Německá firma Hermle vznikla v Gosheimu v roce 1922.[10]
- Švýcarský výrobce hodinek Ulysse Nardin vyrábí model s vloženým telurium.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Akademicky slovník cizích slov. Příprava vydání Věra Petráčková, Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 834 s. ISBN 978-80-200-0982-1. Kapitola Telurium, s. 752.
- ↑ Komenského slovník naučný. 1. vyd. Praha II., Žitná 13: Nakladatelství a vydavatelství Komenského slovníku naučeného, 1938. Kapitola Tellurium (X. svazek), s. 289.
- ↑ Komenského slovník naučný. 1. vyd. Praha II., Žitná 13: Nakladatelství a vydavatelství Komenského slovníku naučeného, 1937. Kapitola Lunarium (VII. svazek), s. 307.
- ↑ Jan Felkl a syn, továrna na glóby — Přírodovědecká fakulta UK. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2024-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-10.
- ↑ Fenomén Felkl — Přírodovědecká fakulta UK. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2024-06-22]. Dostupné online.
- ↑ BJAČEK, Tomáš. Materiální vybavení do předmětu fyzika na základní škole [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013 [cit. 2024-06-22]. S. 63–64 a obrazová příloha. Dostupné online.
- ↑ ZUBROVÁ, Markéta. Modely Sluneční soustavy ve výuce přírodovědy na základní škole [online]. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, 2020 [cit. 2024-06-22]. Dostupné online.
- ↑ RAJCHL, Rostislav. PRAŽSKÉ PLANETÁRIUM OTEVŘENO. S. 1–4. Říše hvězd [online]. Ministerstvo školství a kultury v nakladatelství Orbis, 1961 [cit. 2024-06-22]. Roč. 42, s. 1–4. Dostupné online.
- ↑ HODINKY-HODINY.CZ. Hermle Tellurium 22948-Q10352. hodinky-hodiny.cz [online]. [cit. 2024-06-22]. Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁK, Michal. Design domácího orloje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2021 [cit. 2024-06-22]. S. 16, 56. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NOVOTNÁ, Eva. Jan Felkl & syn, továrna na glóby: Jan Felkl & Son, a Globe-Making Factory. 1. vyd. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 2017. 183 s. ISBN 978-80-7444-053-3.