Themis

Řečtí bohové; řady
	Prvotní bohové;
	Olympané;
	Vodní bohové;
	Podsvětní bohové;
	Personifikované představy;
	Jiní bohové;
	Titáni;
	Dvanáct Titánů:;
	Ókeanos a Téthys,;
	Hyperión a Theia,;
	Koios a Foibé,;
	Kronos a Rheia,;
	Mnémosyné, Themis,;
	Krios, Iapetos;
	Iapetovi synové:;
	Atlás, Prométheus,;
	Epimétheus, Menoitios;

Themis
Themis
Choť	Zeus
Děti	Hóry; Epimétheus; Prométheus; Hesperidky; Menoitios; Adrasteia; … více na Wikidatech
Rodiče	Úranos a Gaia
Příbuzní	Rheia, Iapetos, Kronos, Hyperion, Theia, Okeanos a Téthys (sourozenci)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Themis (řecky Θέμις, latinsky Themis) je v řecké mytologii dcera boha nebe Úrana a bohyně země Gaii^[2]. Je bohyní zákonného pořádku mezi lidmi a přírodou. Její atributy jsou váhy.

Významy

Podle Pelasgického mýtu o stvoření světa je dcerou Eurynomé a hada Ofióna. Spolu s Eurymedontem je jako každý z Titánů přidělena jedné z hvězdných mocností, v jejím případě to je Jupiter.

Někdy bývá nazývána „druhou manželkou Diovou“, porodila mu Moiry – bohyně osudu a Hóry – bohyně ročních období. Stává při Diovi, když k výkonu soudcovské funkce zasedá na svůj trůn, spolu s ní i bohyně spravedlnosti Diké (bývá uváděna jako dcera Themidina, dokonce jsou i vzájemně zaměňovány).

Bývá uváděna i jako matka matka Epimétheova, jiné zdroje označují za jeho matku Klymené. Otcem byl Titán Íapetos. Epimétheus se později stal manželem Pandóry, která přinesla lidem dary od bohů v Pandořině skříňce, plné trápení, běd a neštěstí.

Themis je ztělesněním božského řádu, zákona a zvyku. Pokud je Themis přehlížena, Nemesis přináší jen spravedlivou a hněvivou odplatu. Themis není zlostná: Byla první, která nabídla Héře, rozrušené Diovými hrozbami, po návratu na Olymp pohár (Illias XV.88). Themis předsedá řádnému vztahu mezi mužem a ženou, základu správně zřízené rodiny (rodina byla považována za pilíř výchovy) a soudcové byli často nazýváni „themistopoloi“ (Themidini služebníci). Hérou byla oslovována jako „paní Themis“.

Jméno Themis mohlo být také náhradou za Adrasteiu ve vyprávění o narození Dia na Krétě. Zřídila věštírnu v Delfách a byla zde orákulem. Podle jiné z legend přijala Themis věštírnu v Delfách od Gaii a později ji předala Foibé.

Themis je někdy ztotožňována s Physis (personifikace přírody).

Římským ekvivalentem jednoho aspektu řecké Themis, jako zosobnění božského zákonného práva, se stala Iustitia (v angličtině Justitia). Ta je zobrazována jako žena bez citu, se zavázanýma očima a držící váhy a roh hojnosti.

Manželé/Děti

S Diem

Hóry: bohyně ročních období
- První generace (jsou známá i jiná jména)
  - Auxó (bohyně růstu)
  - Karpó (bohyně plodů)
  - Thalló (bohyně květu)
- Druhá generace
  - Diké (bohyně spravedlnosti), známá jako Astraea v římském náboženství, souhvězdí Panny
  - Éiréné (bohyně míru)
  - Eunomia (bohyně zákonnosti)
Moiry: bohyně osudu
- Atropos (přestřihává nit života)
- Klóthó (rozpřádá nit lidského života)
- Lachesis (rozvíjení nitě lidského života)

Odkazy

Reference

↑ Rhea. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
↑ THEMIS - Greek Titan Goddess of Divine Law, Custom & Oracular Prophecy. www.theoi.com [online]. [cit. 2022-06-10]. Dostupné online.

Literatura

Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
Robert Graves. 1982. – Řecké mýty – Odeon, Praha
Publius Ovidius Naso, Proměny
Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
Vojtěch Zamarovský. 2005. – Bohové a hrdinové antických bájí – BRÁNA s.r.o., Praha, ISBN 80-7243-266-4

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Themis na Wikimedia Commons
Výtahy z originálních řeckých pramenů (anglicky)

[db48df34eca13e168605141114d3fdc0d20eaa8e-1] Rhea. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.

[2] THEMIS - Greek Titan Goddess of Divine Law, Custom & Oracular Prophecy. www.theoi.com [online]. [cit. 2022-06-10]. Dostupné online.

[1]

[2]