Tichá Orlice
| Tichá Orlice | |
|---|---|
 Řeka mezi Ústím nad Orlicí a Libchavami | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 107,5 km |
| Plocha povodí | 757,1 km² |
| Průměrný průtok | 7,4 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-02-02-001 |
| Pramen | |
| Jeřáb 50°3′12,96″ s. š., 16°48′16,92″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Orlice 50°8′4″ s. š., 16°4′8,7″ v. d. 247 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Pardubický - Jablonné nad Orlicí, Letohrad, Ústí nad Orlicí, Brandýs nad Orlicí, Choceň, Královéhradecký kraj - Borohrádek) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Orlice | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tichá Orlice (německy Stille Adler) je řeka ve východních Čechách v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Je jednou ze dvou zdrojnic řeky Orlice a její délka od pramene po soutok s Divokou Orlicí je 107,5 km. Plocha povodí Tiché Orlice měří 757,1 km².
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Pramení na západním svahu hory Jeřáb v Hanušovické vrchovině, nad Horní Orlicí, což je část obce Červená Voda. Pod obcemi Lichkov a Mladkov protéká zalesněným údolím přes Těchonín k Jablonnému nad Orlicí. U Albrechtic nad Orlicí v soutoku s Divokou Orlicí tvoří řeku, která má dále název Orlice.
Větší přítoky
[editovat | editovat zdroj]- levé – Boříkovický potok, Těchonínský potok, Černovický potok, Jamenský potok, Orličský potok, Bystřec, Čermná, Třebovka, Husí krk, Ostrovecký potok, Velinský potok
- pravé – Králický potok, Lukavický potok, Potočnice, Libchavský potok, Lipkovský potok, Skořenický potok, Růžovec
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Ve svém ústí má průměrný průtok 7,4 m³/s.
Hlásné profily:
| místo | říční km | plocha povodí
km2 |
průměrný průtok
v m3/s |
stoletá voda
v m3/s |
|---|---|---|---|---|
| Lichkov | 92,80 | 64,02 | 1,02 | 104 |
| Dolní Libchavy | 51,30 | 303,94 | 3,94 | 191 |
| Čermná nad Orlicí | 11,00 | 690,91 | 6,99 | 242 |
Využití
[editovat | editovat zdroj]
Část toku od Letohradu přes Ústí nad Orlicí a Brandýs nad Orlicí až k Chocni, a dále lesy na levém břehu až k Borohrádku jsou vhodné k turistice. Údolím Tiché Orlice vede cyklotrasa č. 4061.[1] Část nivy je chráněná jako přírodní park Orlice.
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]Celý tok Tiché Orlice je vyhlášen Evropsky významnou lokalitou z důvodu poměrně hojného výskytu mihule potoční[2]. Řeka protéká několika velkoplošnými chráněnými územími. Od obce Mladkov níže byl přímo na ochranu řeky zřízen Přírodní park Orlice.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Údolím Tiché Orlice vede jedna z nejhezčích cyklotras Česka. iDNES.cz [online]. 2016-08-15 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Časopis Turistická oblast Králický Sněžník, kap. Evropsky významná lokalita Tichá Orlice (Králický Sněžník o. p. s., 2012)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DVOŘÁKOVÁ, Stanislava. A Orlice nebyla tichá. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2017. 93 s. ISBN 978-80-7405-432-7.
- ROZEHNAL, Vladimír; ROZEHNALOVÁ, Zdenka. Stezkami na obou Orlicích. Pardubice: Knihy s úsměvem, 2020. 240 s. ISBN 978-80-907754-9-7.
- RYBÁŘ, Petr. Přírodou od Krkonoš po Vysočinu. Hradec Králové: Kruh, 1989. 391 s. ISBN 80-7031-024-3.
- ŠÁMALOVÁ, Zlata; TÁZLER, Josef. Po řekách krajinou a časem : putování řekami ve správě Povodí Labe, státní podnik. Hradec Králové: Povodí Labe ve spolupráci s vydavatelstvím Garamon, 2010. 301 s. ISBN 978-80-86472-46-1. Kapitola Tichá Orlice, s. 116–129.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tichá Orlice na Wikimedia Commons - Čermná nad Orlicí – aktuální vodní stav na stránkách ČHMÚ Archivováno 27. 9. 2008 na Wayback Machine.
- Základní charakteristiky toku Tichá Orlice a jeho povodí
- Hydrologický seznam povodí vodních toků ČR Archivováno 5. 10. 2013 na Wayback Machine.
- Myšák J. & Horáčková J. (2011). Malakofauna údolí Tiché Orlice. Malacologica Bohemoslovaca 10: 38-44.
- Seznam vodních elektráren na Tiché Orlici
