Vicinální
Jako vicinální, zkráceně vic, se v chemii označují funkční skupiny navázané na dva sousedící atomy uhlíku (například v polohách 1,2).
Příklady
[editovat | editovat zdroj]V molekule 2,3-dibrombutanu se nachází dva vicinální atomy bromu, u 1,3-dibrombutanu nikoliv. Označení vicinální se obvykle používá pouze tehdy, pokud jsou oba substituenty stejné funkční skupiny.
Podobně se používá označení geminální a zkratka gem- u sloučenin, například 1,1-dibrombutanu, které mají dva substituenty napojené na stejný atom. Méně časté označení hominální se někdy používá u sloučenin se substituenty navázanými na atomy uhlíku oddělené jedním dalším atomem.[1]
Srovnání geminálně, vicinálně a izolovaně substituovaných sloučenin | ||||
Alkan | geminální | vicinální | izolovaný | |
Methan | není | není | ||
Ethan | není | |||
Propan | ||||
Substituenty dibromalkanů jsou znázorněny červeně. |
Podobně jako jiné předpony, například syn-, anti-, exo a endo označení vicinální pomáhá popsat strukturní a prostorové vztahy mezi různými částmi molekuly. Jako vicinální se často popisují pouze sloučeniny, u kterých jsou oba příslušné substituenty navázány na funkční skupiny stelného typu. Lze jej použít i u aromatických sloučenin.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vicinal (chemistry) na anglické Wikipedii.
- ↑ NICKON, Alex; SILVERSMITH, Ernest F. Organic Chemistry: The Name Game. New York: Pergamon Press, 1987. Dostupné online. ISBN 0-08-034481-X.