Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Walter NZ-85

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Walter NZ-85
Walter NZ-85 (1926–1930)
Walter NZ-85 (1926–1930)
Typhvězdicový sedmiválec
VýrobceWaltrovka
Konstruktéring. Jan Novák,
ing. F. A. Barvitius
První rozběh1926
Hlavní použitíAvia BH-29 a Letov Š-118
Vyrobeno kusů53
Výroba1926–1930
Vyvinut z motoruWalter NZ-60
Další vývojWalter Venus (1930–1932)
VariantyWalter NZ-90, Walter NZ-95 II

Walter NZ-85 byl vzduchem chlazený hvězdicový sedmiválcový letecký motor vyráběný ve společnosti Walter (Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol.) od roku 1926. Motor původní české konstrukce byl označen zkratkou jmen konstruktérů ing. Nováka a ing. Zeithammera (NZ), i když ing. Zeithammer se již na této konstrukci nepodílel. NZ-85 byl druhým motorem řady NZ – po prvním typu, kterým byl NZ-60 (1923).[1]

Motory Walter na výstavě v Paříži. Nový NZ-85 uprostřed (1926)

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Na základech zdařilého motoru Walter NZ-60 zkonstruovali v roce 1926 ing. Novák, vrchní ředitel a ing. Barvitius, „chefkonstruktér“ leteckých motorů nové dva typy motorů Walter, sedmiválcový NZ-85 a devítiválcový NZ-120.[2]

Motor NZ-85 byl prostředním členem sériově vyráběných motorů typové řady Walter NZ (Walter NZ-60, NZ-85 a NZ-120), kterou firma Walter dodávala na trh mezi lety 1923 až 1931 (nejmenší z nich, tříválec NZ-40 z roku 1929, se do výroby kvůli nadměrným vibracím nedostal). Bylo vyrobeno mezi lety 1926 až 1930 celkem 50 motoru Walter NZ-85 (jiný pramen udává výrobu 53 motorů).[3]

Těsně před velikonočními svátky 1926 byla ukončena dlouhodobá, stohodinová zkouška tohoto nového motoru Walter. Motor Walter NZ-85 byl schválen k provozu počátkem dubna 1926, když homologační zkouška byla odjeta ve dnech 22.–31. 3. 1926.[4] Nový motor byl světové veřejnosti představen koncem roku 1926 na Aerosalonu v Paříži (X. mezinárodní letecká výstava).[5]

Obdobně jako motor NZ-60 se stal i NZ-85 základem pro další vývoj. Krátce před ukončením výroby byl modernizován zvýšením nominálního výkonu na 90 a 95 k a byl označen jako Walter NZ-90, resp. jako Walter NZ-95 II.[6] Řada sedmiválcových motorů o vrtání 105 mm měla pokračování v motoru Walter Venus (1930–1932). Tímto typem ovšem historie sedmiválcových, hvězdicových motorů Walter s vrtáním válců 105 mm končí.

Dochovaný motor Walter NZ-85 je vystaven v dopravní hale Národního technického muzea v Praze.

Popis motoru

[editovat | editovat zdroj]

Při konstrukci tohoto motoru ing. Jan Novák a ing. František Barvitius vycházeli z osvědčených prvků motoru Walter NZ-60. Válce, hlavy, ventily, péra, vahadélka, zvedáky, kliková hřídel, olejová pumpa, vedlejší ojnice, písty a pístní čepy zůstaly stejné jako u motoru NZ-60. Mimo toho, že „přibyly“ 2 válce, byly nově konstrukčně vyřešeny vrtulový náboj, motorová skříň, hlavní ojnice, rozvod OHV a náhon magnetek.[7]

Směr otáčení hřídele motoru a vrtule vpravo. Motorová skříň byla dvoudílná z hliníkové slitiny. Válce byly z oceli a s hliníkovým pláštěm, hlavy válců ze šedé litiny. Klikový hřídel byl dvoudílný, jednou zalomený a byl vyroben ze speciální chromniklové oceli Poldi Victrix (Cr-Ni). Uložen byl ve třech kuličkových ložiscích. Ojnice z chromniklové oceli byla kruhového průřezu. Ventilový rozvod byl poháněn vačkovým kotoučem, zvedáky, tyčinkami a vahadélky. Oba ventily byly v každém válci vedle sebe. V mazacím systému byla dvě pístová čerpadla (sací a tlačné). Výrobce doporučoval použití oleje značek Caroil nebo Gargoyle. Spouštění motoru se dělo startérem Viet na stlačený vzduch. Motor nebyl vybaven reduktorem, proto otáčky motoru byly shodné s otáčkami vrtule.[6]

Kapitán Hamšík na školním letadle Letov Š-118 s motorem Walter 85 HP přiletěl 28. září 1926 do Rigy. Na snímku označeni: 1. kpt. Hamšík, 2. pluk. Raško, velitel lotyšského letectva, 3. čsl. konsul v Rize Košek, 4. mechanik Virt, 5. zástupce „Centrokomise“ p. Brusovanský

Použití

[editovat | editovat zdroj]

Motor mj. poháněl v Československu prototyp cvičného letounu Avia BH-29, turistický a školní letoun Aero A-34 Kos a cvičný letoun Letov Š-118.

Walter NZ-85, série 24 motorů připravena k expedici (Letectví 1928, č. 4, s. 112)

Školní elementární letoun Avia BH-29 byl zalétán a představen veřejnosti na podzim 1927. První komentáře byly velmi pozitivní,[8] ale o letoun neprojevil prvotně nikdo žádný zájem. Avia provedla propagační turné, kde bylo letadlo demonstrováno v osmnácti evropských zemích, ale to nevedlo k žádnému prodeji. Jedním z těchto míst byla i lotyšská Riga, kam kpt. Hamšík přiletěl na předvedení 28. září 1926.[9]

Úspěšnější byl letoun z Letova. Vznikla 13 kusová série s tímto motorem, která dostala typové označení Letov Š-118. Pro základní výcvik vznikl letoun Š-18 s motorem Walter NZ-60 (44 kW/60 k) a montáží výkonnějšího motoru NZ-85 (62 kW/85 k) vznikla verze Š-118 určená pro pokračovací osnovu. S tímto letounem podnikl kpt. Hamšík propagační let Finskem, Pobaltím (Kaunas, Riga, Tallinn) a Polskem (3000 km),[10] na jehož základě si Finové několik strojů objednali. Požadavkem však bylo, aby letoun měl silnější motor. Jejich přání bylo vyhověno a tak vznikl typ letounu Letov Š-218, přezdívaný „Velký komár“, ve kterém byl instalován motor Walter NZ-120 o výkonu 120 koní. Celkem továrna dodala do Finska deset strojů a došlo i k odprodeji licenčních práv na výrobu dalších 31 kusů. Finské letouny se vyznačovaly trubkovou konstrukcí trupu s plátěným potahem a byly označovány jako Š-218A. Spolehlivě sloužily ve vojenské letecké škole v Kauhavě až do roku 1945.[11]

V roce 1927 se tento motor začal používat i v Itálii. Italská vláda, aby zpřístupnila letectví nejširším masám, dala podnět italským leteckým výrobcům ke stavbě strojů vybavených motory o malých výkonech. Výsledkem byla stavba lehkých sportovních letadlech Breda Ba.15, IMAM Ro.5 (Romeo Ro-5) s motory Walter NZ-85[12] a hydroplánů Savoia-Marchetti S.56.[6] Na letounu Breda Ba.15s s motorem Walter NZ-85 se úspěšně představil v srpnu 1930 italský pilot De Angeli na závodě turistických letadel Il I. Giro Aereo d´Italia (1. Okolo Itálie letecky) a obsadil celkově 7. místo. V samotném závodu zvítězil Paride Sacchi rovněž na letounu Breda Ba.15 s ale s motorem Walter NZ-120.[13] Letouny Breda Ba.15s byly vybaveny širokou paletou motorů a v následujících letech se na nich zkoušely i motory Walter Venus (následník NZ-85) a Mars (následník NZ-120). Největšího uplatnění získal motor Walter Venus.

V roce 1929 se mezinárodní soutěže turistických letadel (Challenge International de Tourisme) zúčastnil belgický letoun Orta St Hubert SG.1 (St.Hubert Aircraft Engineering Works), který byl vybaven motorem Walter NZ-85.[14]

Aero A-34 Kos s motorem Walter NZ-95 a žáci Ústřední pilotní školy v čele se šéfpilotem K. Bartošem (Letec, srpen 1930)

V roce 1930 Ústřední pilotní škola prováděla školení pilotů i na sportovních letadlech typu Aero A-34 »KOS« s motory Walter NZ-95. Tohoto typu letadel bylo pod vedením šéfpilota K. Bartoše ke školení užito poprvé za činnost školy. Šest žáků prvého kurzu složilo zkoušky z létání před komisí ministerstva veřejných prací a to jeden s prospěchem výborným, čtyři s prospěchem velmi dobrým a jeden s prospěchem dobrým.[15]

Ve dnech 24.-25. května 1931 na mezinárodním mítinku v Záhřebu obsadili s Letovem Š-118 v soutěži na přesnost přistání mjr. Diviš z Prostějova 2. místo (voj. označení 22C) a Kolařík z Brna 6. místo.[16] Ještě v roce 1934 na I. ročníku Národního letu republiky Československé zvítězil na letounu Letov Š-118 s motorem Walter NZ-85 ing. Bohuslav Šimůnek s dr. J. Janatkou. Závodu se zúčastnilo 26 posádek, z nichž 18 soutěž úspěšně dokončilo.[17]

Walter NZ-85 (1926-1930) Národní technické muzeum 2020

Použití v letadlech

[editovat | editovat zdroj]

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]

Data dle [1][4][6][7]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Typ: čtyřdobý zážehový vzduchem chlazený hvězdicový letecký sedmiválec
  • Vrtání válce: 105 mm
  • Zdvih pístu: 120 mm
  • Celková plocha pístů: 606 cm2
  • Zdvihový objem motoru: 7273 cm3
  • Max. průměr motoru: 990 mm
  • Celková délka motoru: 741 mm
  • Hmotnost suchého motoru: 125 kg
  • Hmotnost motoru s nábojem vrtule a příslušenstvím: 186,5 kg (NZ-85), 166 kg (NZ-95)

Součásti motoru

[editovat | editovat zdroj]
  • Rozvod: OHV, dvouventilový
  • Karburátor: Zénith 42 DCI
  • Zapalování: 2× magneto Scintilla MN7-D (NZ-85) resp. GN7-D (NZ-95)
  • Mazání: tlakové oběžné, se suchou klikovou skříní
  • Pohon: dvoulistá, dřevěná vrtule
  • Chlazení: vzduchové

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
Typ NZ-85 NZ-90 NZ-95
Maximální, vzletový 100 k/74 kW při 1500 ot/min 105 k/77 kW při 1600 ot/min 110 k/81 kW při 1700 ot/min
Nominální, jmenovitý 85 k/62 kW při 1400 ot/min 90 k/66 kW při 1500 ot/min 95 k/70 kW při 1600 ot/min
Kompresní poměr 4,48:1
Spotřeba paliva 235 g·h−1·k−1 / 320 g·h−1·kW−1
Spotřeba oleje 5–10 g·h−1·k−1 / 6,8–13,6 g·h−1·kW−1
Specifický výkon 11,69 k/l 12,37 k/l 13,06 k/l

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Avia BH-29 s motorem Walter NZ-85
    Avia BH-29 s motorem Walter NZ-85
  • Avia BH-29 s motorem Walter NZ-85
    Avia BH-29 s motorem Walter NZ-85
  • Sportovní letoun Hopfner HS-8/29 s motorem Walter NZ-85 (1929)
    Sportovní letoun Hopfner HS-8/29 s motorem Walter NZ-85 (1929)
  • IMAM Ro.5 (Aero Digest, May 1930)
    IMAM Ro.5 (Aero Digest, May 1930)
  • IMAM Ro.5 (1932)
    IMAM Ro.5 (1932)
  • Letov Š-118 ve službách finského letectva
    Letov Š-118 ve službách finského letectva
  • Walter NZ-85 a Orta St. Hubert SG.1 (Challenge 1929)
    Walter NZ-85 a Orta St. Hubert SG.1 (Challenge 1929)
  • Walter NZ-85 a Orta St.Hubert SG.1 s imatrikulací OO-ABI (Challenge 1929)
    Walter NZ-85 a Orta St.Hubert SG.1 s imatrikulací OO-ABI (Challenge 1929)
  • Savoia Marchetti S.56 s motorem Walter NZ-85
    Savoia Marchetti S.56 s motorem Walter NZ-85

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 36–37, 217–218, 256–257, 270–271. 
  2. ↑ ING., -al. Letecké motory Walter. Venkov. 1926-04-04, roč. 21, čís. 81, s. 4 přílohy. Dostupné online. 
  3. ↑ DITTMAYER, Antonín. Počty prodaných motorů Walter [online]. Praha - Jinonice: Walter a.s., 2009 [cit. 2019-01-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Nový motor "Walter 85 ks.". Letectví. 1926-04, roč. 6. (1926), čís. 4, s. 81–82. Dostupné online. 
  5. ↑ X. mezinárodní letecká výstava v Paříži. Letectví. 1926-12, roč. 6. (1926), čís. 12, s. 293–300. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech. I. vyd. Praha XVII - Jinonice: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, 1933. 140 s. S. A3 (1-2). 
  7. ↑ a b Nový motor Walter 85 k. s.. Letec. 1926-05-01, roč. 2. (1926), čís. 2, s. 2. Dostupné online. 
  8. ↑ Školní elementární letadlo Avia B. H. 29 zalétáno. Letectví. Září 1927, roč. 7. (1927), čís. 9, s. 218. Dostupné online. 
  9. ↑ Kapitán Hamšík na školním letadle přiletěl 28. září do Rigy. Světozor. 21.10.1926, roč. 1926-1927 (27.), čís. 3, s. 55. Dostupné online. 
  10. ↑ PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. I. vyd. Brno/Praha: CPres/Albatros Media, 2016. 128 s. ISBN 978-80-264-1146-8. S. 24. 
  11. ↑ Letov Š-218 [online]. Praha: Vojenský historický ústav [cit. 2019-01-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ JIROUT, Jaroslav ing. O konstruktivním vývoji italských letounů. Letectví. 1929-03, roč. 9. (1929), čís. 3, s. 70–75. Dostupné online. 
  13. ↑ Il I. Giro Aereo d´Italia. Letectví. 1930-09, roč. 10. (1930), čís. 9, s. 328–335. Dostupné online. 
  14. ↑ Challenge 1929. Bulletin Walter. Červenec 1930, roč. 1930, čís. 6, s. 10. 
  15. ↑ Ústřední pilotní škola. Letec. 1930-08-20, roč. 6. (1930), čís. 8, s. 392. Dostupné online. 
  16. ↑ Mezinárodní letecký meeting v Záhřebu. Letectví. 1931-06, roč. XI. (1931), čís. 6, s. 199–202. Dostupné online. 
  17. ↑ Po Národním letu republiky Českosloslovenské. Letectví. 1934-10, roč. XIV. (1934), čís. 10, s. 361–365. Dostupné online. 
  18. ↑ a b Tableau des Avions Légers de L´U.R.S.S. Créés Entre 1923 et 1935. L'Aérophile. Leden 1936, roč. 1936, čís. 1, s. 17. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Letecké motory Walter
Hvězdicové motory s vrtáním 105 mm
Hvězdicové motory s vrtáním 135 mm
Hvězdicové motory s vrtáním 165 mm
Čtyřválcové řadové motory
Šestiválcové řadové motory
Dvanáctiválcové vidlicové motory
Ploché a ostatní motory
Proudové motory
Turbovrtulové motory
Licenční hvězdicové motory
Licenční dvouhvězdicové motory
Licenční řadové motory
Licenční vidlicové motory
Licenční proudové motory
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Walter_NZ-85&oldid=24265368“