Warta

Warta
	Warta u Wronki
Základní informace
Délka toku	808,2 km
Plocha povodí	54 529 km²
Průměrný průtok	195 m³/s
Světadíl	Evropa
Pramen
	Zawiercie; 50°29′26,52″ s. š., 19°29′23,64″ v. d.
Ústí
	do Odry; 52°35′54,96″ s. š., 14°36′37,08″ v. d.
Protéká
	Polsko (Slezské, Lodžské, Velkopolské, Lubušské vojvodství)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Baltské moře, Odra
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Warta (česky Varta) je řeka ve středozápadním Polsku. Protéká územím Slezského, Lodžského, Velkopolského a Lubušského vojvodství. Je to pravý přítok Odry. Délka Warty je větší než délka Odry nad místem soutoku. Je 762 km dlouhá. Povodí má rozlohu 54 529 km².

Průběh toku

Pramení v blízkosti Kromołowa, nejstarší části města Zawiercie na Krakovsko-čenstochovské juře (Wyżyna Krakowsko-Częstochowska) a poté vtéká do Velkopolské nížiny. Ve městě Čenstochová mění směr a teče na sever v úzké dolině. U města Kolo se obrací na západ do Wartsko-Oderské pradoliny. Nedaleko města Śrem začíná Poznaňský průlom Warty. Za Poznaní mine západně Notecký prales a vtéká do Toruňsko-Eberswaldské pradoliny. Ve městě Santok přijímá svůj největší přítok Noteć. Na oddělených úsecích využívá pradoliny vzniklé po odtoku ledovcových vod. Do Odry se vlévá na německých hranicích v Kostříně, nad kterým byl vytvořen Národní park Ústí Warty.

Přítoky

zleva – Kiełbaska, Liswarta, Prosna, Obra, Postomia
zprava – Widawka, Rgielewka, Ner, Meszna, Wełna, Noteć, Kłodawka, Cybina

Přítoky Warty
Název řeky	Přítok	Pramen	Ústí	Délka [km]	Povodí [km²]
Stradomka	L	Herby	Čestochová	19,5	256,8
Radomka	P	Blok Dobryszyce	Bobry	15,0	51,4
Liswarta	L	Mzyki	Kule	93,0	1558
Olešnice	L	Wieluń	Niechmirów	37,8	608
Widawka	P	Radomszczańská pahorkatina gmina Kodrąb	Jeziorko	95,8	2385
Żeglina	L	Złoczew	Sieradz	30,0
Ner	P	Lodž	Majdany	134,0	1866
Rgielewka	P	Józefowo	Powiercie	35,0
Kiełbaska	L	Żdżenice	Koło	45,0	490,9
Powa	L	Smaszew	Rumin	44,2	369,5
Warcica	P	Koło	Pogorzałki	20,5
Czarna Struga	L	Żelazków	Zagórów	52,0
Meszna	P	jezero Powidzkie	Policko	37,0	705
Wrześnica	P	Hnězdno	Samarzewo	49,0	355
Prosna	L	Wolęcin	Modlica	216,8	4924,7
Lutynia	L	Korytnica	Orzechowo	60,0
Maskawa	P	Józefowo	Jaszkowo	56,4	620,8
Samica Stęszewska	L	Grzebienisko	Rogalinek	37,8	182,7
Wirenka	L	Palędzie	Łęczyca	17,0
Kopel^[1]	P	mezi obcemi Sokolniki Gwiazdowskie a Puszczykowo-Zaborze	Czapury	34,0	388
Strumień Junikowski	L	Ławica	Luboň	11,7	48,4
Bogdanka	L	Strzeszyńské jezero	Poznaň	9,0
Cybina	P	Iwno	Poznaň	41,0	213
Główna	P	Lednica	Poznaň	45,6	247
Trojanka	P	Puszcza Zielonka	Mściszewo	20,0	147,6
Wełna	P	Osiniec	Oborniki	118,0	2621
Samica Obornicka	L	Kierské jezero	Kiszewo	36,5	224,1
Sama	L	Batorowo	Obrzycko	44,2	448,4
Oszczynica	L	Lubocześnické jezero	Sieraków	37,5	293,7
Obra	L	Stara Obra	Skwierzyna	254,0	4022
Noteć	P	Szczecin	Santok	391,3	17300
Kłodawka	P	Velké Karské jezero	Gorzów Wielkopolski	27,3
Witna	P	Velké jezero, okolí	Białczyk	15,0
Postomia	L	Postomsko jezero	Kostřín nad Odrou	67,0	425

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Warta na polské Wikipedii.

Osídlení

Na řece leží města Zawiercie, Myszków, Čenstochová, Działoszyn, Sieradz, Warta, Uniejów, Kolo, Konin, Pyzdry, Śrem, Mosina, Puszczykowo, Luboň, Poznaň, Oborniki, Obrzycko, Wronki, Sieraków, Międzychód, Skwierzyna, Gorzów Wielkopolski a Kostřín nad Odrou.

Gorzów Wielkopolski. Přeplavání řeky při teplotě vody 4,5 °C

Vodní režim

Vyšší vodní stav má na jaře (březen, duben), v létě a na podzim může docházet k nárazovým povodním. Nezamrzá každý rok. Průměrný dlouhodobý průtok činí 215 m³/s. V délce 350 km je regulovaná pomocí jezů.

Využití

Na řece je možná vodní doprava do Poznaně a pro menší lodě až k ústí levého přítoku řece Prosna. Přes splavný přítok Noteć a Bydhošťský průplav mezi městy Nakło nad Notecią a Bydhošť je spojena s povodím řeky Visly.

Odkazy

Reference

↑ Komisja Nazw Miejscowości i Obiektów Fizjograficznych: Hydronimy. Izabella Krauze-Tomczyk, Jerzy Ostrowski (oprac. red). T. 1. Cz. 1: Wody płynące, źródła, wodospady. Warszawa: Główny Urząd Geodezji i Kartografii, 2006. ISBN 83-239-9607-5.

Literatura

V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Bapta“.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Varta na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Varta v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

[1] Komisja Nazw Miejscowości i Obiektów Fizjograficznych: Hydronimy. Izabella Krauze-Tomczyk, Jerzy Ostrowski (oprac. red). T. 1. Cz. 1: Wody płynące, źródła, wodospady. Warszawa: Główny Urząd Geodezji i Kartografii, 2006. ISBN 83-239-9607-5.

[1]