William Anders

William Alison Anders
William Alison Anders
Astronaut NASA
Státní příslušnost	Spojené státy
Datum narození	17. října 1933
Místo narození	Hongkong
Datum úmrtí	7. června 2024 (ve věku 90 let)
Místo úmrtí	San Juan County, Washington; Spojené státy americké
Hodnost	generálmajor
Čas ve vesmíru	6d 03h 00m
Kosmonaut od	1963
Mise	Apollo 8
Znaky misí
Kosmonaut do	1969
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Alison Anders (17. října 1933 Hongkong^[1] – 7. června 2024 San Juan County, Washington) byl americký astronaut, účastník letu Apolla 8. Je autorem snímku Východ Země, který během tohoto letu pořídil na Štědrý den roku 1968.^[2]

Život

Škola a výcvik

Anders studoval na Námořní akademii USA (United States Naval Academy). V roce 1962 získal titul inženýra v oboru atomové fyziky na technologickém institutu amerického letectva (Air Force Institute of Technology). Mezi astronauty přišel ve třetí skupině jen o pár měsíců později v roce 1963 s bohatou praxí pilota. Byl jmenován do záložní posádky Gemini 11.

Let do vesmíru

V prosinci 1968 se zúčastnil první pilotované mise k Měsíci. Letěl ve trojici jako nejmladší člen posádky spolu s Frankem Bormanem a Jimem Lovellem v Apollu 8, které odstartovalo z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Vykonával funkci velitele lunárního modulu, který ovšem u lodě vůbec neměli. Jednalo se o nácvik následujících letů s přistáním na Měsíci. Ten desetkrát obletěli a po šesti dnech se vrátili k Zemi a přistáli na hladině Tichého oceánu nedaleko Havajských ostrovů. Jejich mise trvala 147 hodin.^[3] Dne 24. prosince 1968 pořídil během letu snímek Východ Země, který zachycuje výřez měsíčního povrchu a v pozadí osvětlenou část planety Země (pootočenou oproti severojižní orientaci o 135 stupňů). Anders použil speciálně upravený fotoaparát značky Hasselblad a barevný sedmdesátimilimetrový film Ektachrome.

Apollo 8 (21. prosince 1968 – 27. prosince 1968)

Následovalo po letu

Po letu Anders zůstal ještě krátce ve výcviku a byl jmenován do záložní posádky Apolla 11.^[2] V září roku 1969 se plukovník Anders rozhodl z letectva USA odejít. V letech 1969-1973 pracoval ve Washingtonu v Národní radě pro letectví a kosmické lety (National Aeronautics and Space Council). V letech 1973–1976 byl ředitelem Komise pro atomovou energii. V roce 1976 byl jmenován velvyslancem USA v Norsku. Od října 1977 byl generálním manažerem oddělení atomové energie u společnosti General Electric (General Dynamics Corp., Nuclear Energy Products Div.). V roce 1989 pracoval u firmy Textron, Inc. Roku 2003 se vrátil do NASA v Houstonu už jako generál v záloze. Byl ženatý a měl šest dětí. V roce 2004 byl v Ohiu zapsán do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy).

Zemřel při letecké havárii 7. června 2024 ve státě Washington, letoun sám pilotoval.^[2]^[4]

Odkazy

Reference

↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-pilotu USA, s. 357.
↑ ^a ^b ^c William „Bill“ Anders (1933-2024) [online]. 2024-06-13 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola William Alison Anders, s. 255.
↑ William Anders, Apollo 8 astronaut known for Earthrise photo, dies in plane crash. The Guardian [online]. 2024-06-08 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. ISSN 0261-3077.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu William Anders na Wikimedia Commons
Na webu Space

[Encyklopedie-1] VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-pilotu USA, s. 357.

[:0-2] William „Bill“ Anders (1933-2024) [online]. 2024-06-13 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.

[Codr-3] CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola William Alison Anders, s. 255.

[4] William Anders, Apollo 8 astronaut known for Earthrise photo, dies in plane crash. The Guardian [online]. 2024-06-08 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. ISSN 0261-3077.

[1]

[2]

[3]

[4]

Osobnosti roku časopisu Time

1927–1950	Charles Lindbergh (1927) Walter Chrysler (1928) Owen D. Young (1929) Mahátma Gándhí (1930) Pierre Laval (1931) Franklin Delano Roosevelt (1932) Hugh Samuel Johnson (1933) Franklin Delano Roosevelt (1934) Haile Selassie I. (1935) Wallis Simpsonová (1936) Čankajšek / Sung Mej-ling (1937) Adolf Hitler (1938) Stalin (1939) Winston Churchill (1940) Franklin Delano Roosevelt (1941) Stalin (1942) George Catlett Marshall (1943) Dwight D. Eisenhower (1944) Harry S. Truman (1945) James F. Byrnes (1946) George Catlett Marshall (1947) Harry S. Truman (1948) Winston Churchill (1949) americký voják (1950)

1951–1975	Muhammad Mosaddek (1951) Alžběta II. (1952) Konrad Adenauer (1953) John Foster Dulles (1954) Harlow Curtice (1955) maďarský bojovník za svobodu (1956) Nikita Sergejevič Chruščov (1957) Charles de Gaulle (1958) Dwight D. Eisenhower (1959) američtí vědci: George Beadle / Charles Draper / John Enders / Donald Arthur Glaser / Joshua Lederberg / Willard Libby / Linus Pauling / Edward Purcell / Isidor Rabi / Emilio Segrè / William Bradford Shockley / Edward Teller / Charles Townes / James Van Allen / Robert Woodward (1960) John Fitzgerald Kennedy (1961) papež Jan XXIII. (1962) Martin Luther King (1963) Lyndon B. Johnson (1964) William Westmoreland (1965) generace Baby boomers (1966) Lyndon B. Johnson (1967) posádka Apolla 8: William Anders / Frank Borman / Jim Lovell (1968) střední společenská třída Američanů (1969) Willy Brandt (1970) Richard Nixon (1971) Henry Kissinger / Richard Nixon (1972) John Sirica (1973) král Fajsal (1974) americké ženy: Susan Brownmillerová / Kathleen Byerlyová / Alison Cheeková / Jill Conwayová / Betty Fordová / Ella Grassová / Carla Hillsová / Barbara Jordanová / Billie Jean Kingová / Carol Suttonová / Susie Sharpová / Addie Wyattová (1975)

1976–2000	Jimmy Carter (1976) Anvar as-Sádát (1977) Teng Siao-pching (1978) Rúholláh Chomejní (1979) Ronald Reagan (1980) Lech Wałęsa (1981) počítač (1982) Ronald Reagan / Jurij Andropov (1983) Peter Ueberroth (1984) Teng Siao-pching (1985) Corazon Aquinová (1986) Michail Gorbačov (1987) ohrožená Země (1988) Michail Gorbačov (1989) George H. W. Bush (1990) Ted Turner (1991) Bill Clinton (1992) mírotvůrci: Jásir Arafat / Nelson Mandela / F. W. de Klerk / Jicchak Rabin (1993) papež Jan Pavel II. (1994) Newt Gingrich (1995) David Ho (1996) Andrew Grove (1997) Bill Clinton / Ken Starr (1998) Jeff Bezos (1999) George W. Bush (2000)

2001–dosud	Rudolph Giuliani (2001) whistlebloweři: Cynthia Cooperová / Coleen Rowleyová / Sherron Watkinsová (2002) americký voják (2003) George W. Bush (2004) dobří Samaritáni: Bono / Bill Gates / Melinda Gatesová (2005) ty (2006) Vladimir Putin (2007) Barack Obama (2008) Ben Bernanke (2009) Mark Zuckerberg (2010) protestující (2011) Barack Obama (2012) papež František (2013) bojovníci proti ebole: Jerry Brown / Kent Brantly / Ella Watsonová-Strykerová / Foday Gollah / Salome Karwahová (2014) Angela Merkelová (2015) Donald Trump (2016) ti, kteří prolomili mlčení (2017) ochránci: Džamál Chášukdží / Maria Ressaová / Wa Lone / Ťjo Sou U / zaměstnanci The Capital (2018) Greta Thunbergová (2019) Joe Biden / Kamala Harrisová (2020) Elon Musk (2021) Volodymyr Zelenskyj / duch Ukrajiny (2022) Taylor Swift (2023)