Zákupská pahorkatina
Zákupská pahorkatina | |
---|---|
Letecký pohled na Ralsko | |
Nejvyšší bod | 698 m n. m. (Ralsko) |
Rozloha | 602,16 km² |
Střední výška | 344 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Ralská pahorkatina |
Sousední jednotky | Dokeská pahorkatina Jizerská tabule Jičínská pahorkatina Ještědsko-kozákovský hřbet Lužické hory České středohoří |
Podřazené jednotky | Cvikovská pahorkatina Českolipská kotlina Podještědská pahorkatina Kotelská vrchovina[1] |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | pískovec, slínovci, jílovec, vulkanity, sedimenty |
Povodí | Ploučnice, Jizera |
Souřadnice | 50°41′40″ s. š., 14°41′38″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VIA-1B |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zákupská pahorkatina je geomorfologický podcelek v severní a severovýchodní části Ralské pahorkatiny, ležící v okrese Česká Lípa a menší severovýchodní částí i v okrese Liberec v Libereckém kraji.
Charakter území
[editovat | editovat zdroj]Je tvořená svrchnokřídovými křemennými, zčásti jílovitými a vápnitými pískovci, méně slínovci a vápnitými jílovci, třetihorními vulkanity a pokryvy čtvrtohorních sedimentů. Zaujímá pestrý strukturně denudační povrch v povodí horní a střední Ploučnice, s vlivy neotektoniky zejména v okrajových částech. Povrch je charakterizovaný rozsáhlými strukturně denudačními plošinami a zarovnanými povrchy (pedimenty), širokými údolími svahových, méně subsekventních vodních toků s říčními terasami. Místy vznikly tvary zvětrávání a odnosu pískovců. Geomorfologickými dominantami jsou četné rozsáhlé neovulkanické suky s kryogenními tvary. Vývoj georeliéfu určil vstup pleistocenního kontinentálního ledovce.[1]
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Okrsek Zákupská pahorkatina (dle třídění J. Demka VIA–1B) náleží do celku Ralská pahorkatina. Dále se člení na okrsky Cvikovská pahorkatina na severozápadě, Českolipská kotlina na jihozápadě, Podještědská pahorkatina na severovýchodě a Kotelská vrchovina na jihovýchodě. Pahorkatina sousedí se sesterským podcelkem, Dokeskou pahorkatinou, a s celky České středohoří na západě, Lužické hory na severu, Ještědsko-kozákovský hřbet na severovýchodě, Jičínská pahorkatina a Jizerská tabule na jihovýchodě.[1]
Geomorfologické členění Ralské pahorkatiny | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Severočeská tabule | ||
DOKESKÁ PAHORKATINA |
Polomené hory | Vlhošť (614 m)
|
Úštěcká pahorkatina | Hořidla (371 m)
| |
Jestřebská kotlina | Borný (446 m)
| |
Provodínská pahorkatina | Dub (458 m)
| |
Bezdězská vrchovina | Bezděz (606 m)
| |
ZÁKUPSKÁ PAHORKATINA |
Cvikovská pahorkatina | Ralsko (698 m)
|
Českolipská kotlina | Špičák (446 m)
| |
Podještědská pahorkatina | Stříbrník (510 m)
| |
Kotelská vrchovina | Mazova horka (569 m)
| |
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol |
Nejvyšší vrcholy
[editovat | editovat zdroj]Nejvyšším vrcholem Zákupské pahorkatiny, potažmo celé České tabule, je Ralsko (698 m n. m.).[2]
Seznam kopců od 500 metrů výše:
- Ralsko (698 m), Cvikovská pahorkatina, severovýchodně od města Mimoň
- Jezevčí vrch (666 m), Cvikovská pahorkatina, západně od obce Heřmanice v Podještědí
- Tlustec (592 m, Cvikovská pahorkatina, východně od obce Brniště
- Zelený vrch (586 m), Cvikovská pahorkatina, severovýchodně u obce Cvikov
- Mazova horka (569 m), Kotelská vrchovina, jižně od města Světlá pod Ještědem
- Holubník (563 m), Podještědská pahorkatina, západně od Světlé pod Ještědem
- Ortel (554 m), Cvikovská pahorkatina, západně u obce Lindava
- Ostrá horka (552 m), Kotelská vrchovina, jihozápadně u Světlé pod Ještědem
- Tisový vrch (540 m), Cvikovská pahorkatina, poblíž obce Svojkov
- Slavíček (538 m), Cvikovská pahorkatina, severně u Svojkova
- Velký Jelení vrch (514 m), Kotelská vrchovina, jižně od obce Hamr na Jezeře
- Stříbrník (510 m), Podještědská pahorkatina, jižně od obce Žibřidice
- Činkův kopec (507 m), Kotelská vrchovina, jihozápadně od Světlé pod Ještědem
- Jelínka (505 m), Kotelská vrchovina, severozápadně od obce Všelibice
- Zábrdský kopec (501 m), Kotelská vrchovina, jižně od města Osečná
- Kostelní vrch (500 m), Podještědská pahorkatina, západně u obce Jítrava
Podrobný seznam hor a kopců podle nadmořské výšky a prominence obsahuje Seznam vrcholů v Ralské pahorkatině.
Chráněná území
[editovat | editovat zdroj]Do podcelku zasahují CHKO Lužické hory a CHKO České středohoří. Je zde řada maloplošných chráněných lokalit, např. NPP Čertova zeď, PP Divadlo, PP Stříbrník, PP Široký kámen.[3]
Sídla v okrsku
[editovat | editovat zdroj]Největším sídlem v okrsku je okresní město Česká Lípa. Další významná sídla, podle kterých jsou též pojmenované různé nižší geomorfologické jednotky, jsou Nový Bor, Jablonné v Podještědí, Stráž pod Ralskem, Mimoň, Ralsko, Zákupy, Osečná, Cvikov.
Fotogalerie hor a kopců
[editovat | editovat zdroj]-
Jezevčí vrch
-
Tlustec nad Brništěm
-
Zelený vrch nad Cvikovem
-
Vrch Ortel
-
Slavíček (vlevo) a Tisový vrch
-
Skalický vrch
-
Chotovický vrch
-
Kamenický kopec od Zákup
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-07-12]. Dostupné online.
- ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Zákupská pahorkatina, s. 228.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zákupská pahorkatina na Wikimedia Commons