Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Západoafrická libra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
20šilinková bankovka západoafrického měnového výboru z roku 1953

Západoafrická libra (anglicky British West African pound) byla měnou britské západní Afriky, skupiny britských kolonií, protektorátů a mandátních území. Byla paritní s britskou librou a stejně tak se dělila na 20 šilinků, každý za 12 pencí.

V 19. století se měnou britských západoafrických území (Nigérie, Zlatonosné pobřeží, Sierra Leone a Gambie) stala britská libra a byly zde rozšířeny britské mince standardní emise.

V roce 1912[1][pozn. 1] zřídily úřady v Londýně Západoafrický měnový výbor a vydaly odlišnou sadu mincí k oběhu v britské západní Africe. Tento krok byl podnícen tendencí opouštět region a vracet se do Velké Británie, kterou vykazovaly stávající britské mince používané na západoafrických územích, což působilo místní nedostatek mincí. U specifických západoafrických mincí nehrozilo, že by byly přijímány v britských obchodech, a tak zůstávaly v místním oběhu.

Pro tento krok existoval precedens: Austrálie začala od roku 1910 vydávat vlastní charakteristické sady mincí, ale z důvodů zcela odlišných od britské západní Afriky. Australské úřady vydaly místní ražbu mincí jako krok k plné nezávislosti. S výjimkou Jamajky, kde byly místo britských měděných mincí vydávány speciální mince s nízkou nominální hodnotou kvůli místním pověrám ohledně používání měděné ražby pro církevní sbírky, londýnské úřady nenahradily britskou libru místními emisemi v žádné jiné britské kolonii.

Západoafrická libra byla také přijata v roce 1907[pozn. 1] Libérií, kde nahradila liberijský dolar, ačkoli Libérie neměla zastoupení v západoafrickém měnovém výboru. Libérie přešla v roce 1943 na americký dolar. Togo a Kamerun přijaly západoafrickou libru v letech 1914 a 1916, kdy britské a francouzské jednotky obsadily tyto německé kolonie během první světové války.

Počínaje rokem 1958 byla západoafrická libra nahrazována místními měnami v jednotlivých zemích. Náhrady byly:

Země rok Nová měna Poměr k západoafrické libře
Západní Nigérie 1958 Nigerijská libra 1
Ghana 1958 Ghanská libra 1
Nigérie 1958 Nigerijská libra 1
Britský Kamerun 1961 CFA frank 700
Sierra Leone 1964 Sierraleonský leone 2
Gambie 1965 Gambijská libra 1
Dvoušilinková mince z roku 1949
Jednopencová mince z roku 1936

V roce 1907 byly uvedeny do oběhu hliníková mince o hodnotě 1/10 pence a mědiniklová pencová mince. Obě mince měly otvor. V roce 1908 byl u pencové mince mědinikl nahrazen hliníkem a v roce 1911 byla zavedena děrovaná mědiniklová půlpencová mince. V roce 1913 byly uvedeny do oběhu stříbrné mince o hodnotách 3 a 6 pencí, 1 a 2 šilinky. Stříbro bylo u těchto mincí nahrazeno v roce 1920 mosazí.

Od roku 1938 byly místo mosazných třípencových mincí raženy větší alpakové. V roce 1952 byly mědiniklové mince hodnot 1/10, 1/2 a 1 pence nahrazeny bronzovými. Poslední západoafrické mince (jednopence) byly vyraženy v roce 1958.

V roce 1916 vydal západoafrický měnový výbor bankovky v hodnotách 2, 10 a 20 šilinků, v roce 1918 je následovala jednošilinková bankovka. Po roce 1918 byly vydávány jen 10 a 20šilinkové bankovky a až v roce 1953 byla uvedena do oběhu 100šilinková bankovka (5 liber). Poslední bankovky (20 šilinků) byly vytištěny v roce 1962.

  1. a b Z tohoto údaje lze dovozovat, že výbor byl založen až po vydání prvních mincí.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku British West African pound na anglické Wikipedii.

  1. MADDOCKS, Bob. The West African Currency Board - Some Notes with a Nigerian Bias. Cameo. West Africa Study Circle, 09. 2012, Vol. 13, No. 2, s. 106–108. ISSN 1363-2264. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Bank Note Museum [online]. www.banknote.ws, 2017 [cit. 2020-06-08]. Kapitola British West Africa. (anglicky) 
  • Coins from British West Africa [online]. Numista, 2020 [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KRAUSE, Chester L; MISHLER, Clifford. Standard Catalog of World Coins 1801–1991. 18. vyd. [s.l.]: Krause Publications, 1991. 1968 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8734-1150-9. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]