Zahradnický tunel
| Zahradnický tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 1 044 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 49°41′15″ s. š., 14°37′52″ v. d. |
  Zahradnický tunel | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zahradnický tunel je železniční tunel č. 508 na katastrálním území Zahradnice, část obce Olbramovice, na úseku železniční trati Praha – České Budějovice mezi stanicí Olbramovice a zastávkou Tomice v km 121,302–122,346.[1][2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V období srpen 2009 až prosinec 2013 byla provedena modernizace železniční trati v úseku Votice – Benešov u Prahy v délce 18,405 km. Modernizace byla provedena v rámci optimalizace Čtvrtého tranzitního koridoru.[3] V rámci projektu byla místo jednokolejné trati postavena dvoukolejná a rychlost byla zvýšena až na 160 km/h. Součásti stavby byly rozsáhlé přeložky trati a dále např. výstavba tří nových železničních mostů, rekonstrukce a sanace 17 mostů, sanace železničního spodku na 39,813 km, postavení dvou nových silničních mostů, pěti nových dvoukolejných tunelů atd.[4]
Generálním projektantem byl Sudop Praha, dodavatelem Sdružení VoBen zahrnující firmy Eurovia CS, Subterra a Viamont DSP. Geotechnický dozor a monitoring prováděla firma SG Geotechnika.[5]
Stavba byla zahájena koncem roku 2009. Výstavbu provedla firma Subterra.[6] Dne 30. září 2010 byl Zahradnický tunel proražen.[7] Zprovoznění tunelů bylo provedeno 29. srpna 2012 a zahájení dvoukolejného provozu na celé modernizované trati nastalo 3. prosince 2012.[8][9]
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Tunel se nachází v Jihočeské vysočině, geomorfologické soustavě tvořené paleozoickými, hlubinnými a žilnými vyvřelinami. Z horninových typů jsou zastoupeny převážně drobnozrnné žilnaté granity a aplity a v části území porfyrické, středně zrnité, amfibol-biotitické žuly typu Čertova břemene a porfyrické, středně zrnité biotitické žuly s amfibolitem sedlčanského typu.[10]
Ražba byla prováděna v kvalitní, slabě navětralé biotiticko-amfibolitické žule sedlčanského typu. Lokálně se projevily tektonické poruchy s projevem výraznějšího rozpukání horniny s limonitizovanými plochami nespojitosti a vyššími přítoky vody. Vydatnost přítoků podzemní vody se pohyboval do 0,1 l/s a v místech tektonických poruch do 0,3 l/s. Výška nadloží se pohybovala od 4 do 25 m.
Tunel ve svahu vrchů s vrcholy ve výšce 477 m n. m. a 482 m n. m. (lokalita Za Ovčírnou) se nachází v nadmořské výšce 440 m je dlouhý 1044 m.[11]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Tunel
[editovat | editovat zdroj]Dvoukolejný tunel byl postaven pro železniční trať Praha – České Budějovice mezi stanicí Olbramovice a zastávkou Tomice v roce 2012. V délce 454 m od vjezdového portálu je přímý a dalších 191 m je přechodnice s následným směrovým obloukem v délce 399 m o poloměru 1404 m až k výjezdovému portálu. Tunel má v celé délce sklon 9 ‰,[2] podle zdroje[12] je podélný sklon 10,5‰.
Z celkové délky 1044 m byla metodou NRTM ražena část dlouhá 936 m, u portálů byl tunel stavěn v hlubokých zářezech: jižní vjezdový o délce 48 a 60 m severní výjezdový. Stěny stavební jámy vjezdového úseku byly zajištěny stříkaným betonem o tloušťce 100 mm s vyztužením ocelovou sítí. U výjezdového portálu mimo stříkaného betonu vyztuženého ocelovou sítí bylo provedeno kotvení stěn ocelovými hřebíky o délce 3, 4 a 5 m. Trvalý svah byl zajištěn gabionovou zdí o výšce pěti metrů.
Plocha výrubů ražené části byla od 102 do 106 m², z toho na kalotu připadalo od 61 do 65 m² a zbytek na jádro a dno (kolem 35 m²). Primární ostění v tloušťce 100 až 250 mm tvořil stříkaný beton C30/37 s výztuží z ocelových příhradových oblouků, výztužných sítí a hydraulicky upínaných svorníků. Sekundární ostění v ražené části je z monolitického železobetonu o tloušťce 350 mm třídy C25/30 (klenba) a C30/37 (základové pasy). Betonáž byla prováděna pomocí bednicího vozu v záběru 12 m. U portálů je zesílení sekundárního ostění provedeno samonosnou výztuží. Tloušťka ostění v hloubené části tunelu ve vrcholu klenby je 600 mm a směrem k opěří se zvětšuje.[6] Hydroizolace v ražené části je zajištěna dvoumilimetrovou fólií PVC. Hloubené úseky jsou provedeny z betonu C30/37, který je odolný proti průsakům vody.[2]
Vytěžená nadbytečná hornina byla použita k výstavbě nového železničního náspu v Heřmaničkách.
Úniková cesta
[editovat | editovat zdroj]Součástí bezpečnostních opatření je úniková cesta, která je ve vzdálenosti 738 m od vjezdového portálu na pravé straně. Ražená štola únikové cesty má půdorys podkovy, délku 58,5 m a průřez 16 m². Štola navazuje na kruhovou šachtu o poloměru 7 m a hloubce 26,1 m s ocelovým schodištěm, které vede na povrch u místní komunikace nad obcí Zahradnice. Středem šachty vede elektroinstalace a vzduchotechnika. Štola i šachta má dvouplášťové ostění s mezilehlou izolací. Definitivní ostění štoly má tloušťku 200 mm, u šachty je to 350 mm. Štola i šachta mají nezávislé větrání, u štoly je řešeno jako přetlaková komora.[2][3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zahradnický (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-10-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d MÁRA, Jiří. Realizace tunelů Votice – Benešov [online]. Železniční koridory, 2012-05-25 [cit. 2020-10-18]. Kapitola Zahradnický tunel. Dostupné online.
- ↑ a b ŠPONAR, Radim. ASB Portal [online]. 2011-11-18 [cit. 2020-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Modernizace trati Votice - Benešov u Prahy. www.sudop.cz [online]. [cit. 2020-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Přestavba trati Votice – Benešov u Prahy na IV. železničním koridoru | SG Geotechnika a.s.. Přestavba trati Votice – Benešov u Prahy na IV. železničním koridoru | SG Geotechnika a.s. [online]. [cit. 2020-10-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Tunely Votický, Olbramovický, Zahradnický a Tomický I a II. www.ita-aites.cz [online]. [cit. 2020-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Ražba prvního Tomického tunelu zahájena [online]. Železniční koridory, 2010-11-01 [cit. 2020-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Modernizace trati Votice a Benešov u Prahy. old.silnice-zeleznice.cz [online]. [cit. 2020-10-18]. Dostupné online.
- ↑ Zahradnice - Zahradnický tunel. www.mosty-tunely.cz [online]. [cit. 2020-10-18]. Dostupné online.
- ↑ TATÍČKOVÁ, Eva; MAŘÍK, Libor. Votický tunel – první zkušenosti z výstavby. www.mosty.cz [online]. [cit. 2020-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-18.
- ↑ Zahradnický tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-10-18]. Dostupné online.
- ↑ Provozované, realizované a plánované tunely na IV. železničním koridoru. www.ita-aites.cz [online]. 2020 [cit. 2023-05-04]. Dostupné online.