Zimní olympijské hry 1984
XIV. zimní olympijské hry | |
---|---|
Místo konání | Sarajevo, Jugoslávie |
Počet zemí | 49 |
Počet sportovců | 1272 (274 žen) |
Soutěže | 39 v 6 sportech |
Zahájení | 8. února 1984 |
Zakončení | 19. února 1984 |
Slib za sportovce | Bojan Křižaj |
Slib za rozhodčí | Dragan Petrovič |
Pochodeň | Sanda Dubravčič |
Stadion | Stadion Asima Ferhatoviće Hase |
← 1980 1988 → |
XIV. Zimní olympijské hry hostilo ve dnech 8. až 19. února roku 1984 bosenské město Sarajevo v bývalé Jugoslávii. Olympijských her se zúčastnilo celkem 1272 sportovců (998 mužů a 274 žen) ze 49 zemí světa, bezmála 10 500 dobrovolníků a 7393 akreditovaných novinářů (z toho 5030 sportovních komentátorů).
Byly to první hry pořádané pod vedením Juana Antonia Samaranche.
Dalšími kandidátskými městy byly švédský Göteborg (Falun) a japonské Sapporo.
Byly to první zimní hry konané v zemi s komunistickým režimem a dosud jediné, které pořádalo město s převážně muslimským obyvatelstvem. Olympijský oheň zapálila krasobruslařka Sanda Dubravčićová a zahajovací formuli pronesl předseda prezídia SFRJ Mika Špiljak. Symbolem her byl maskot Vučko (vlk), jehož vytvořil Jože Trobec (* 1948), olympijské medaile vyrobila dílna v Majdanpeku.
Nejúspěšnější sportovkyní sarajevské olympiády byla finská běžkyně na lyžích Marja-Liisa Hämäläinenová, která vyhrála všechny tři individuální závody a přidala bronz ve štafetě. Britští tanečníci Jayne Torvillová a Christopher Dean získali za svůj tanec Bolero dvanáctkrát nejvyšší hodnocení 6,0 (tři za technické provedení a všech devět za umělecký dojem).[1] Ve slalomu mužů obsadili první dvě místa bratři Phil Mahre a Steve Mahre z USA. Poprvé v historii ZOH vyhrála klasifikaci zemí Německá demokratická republika, hlavně díky rychlobruslařkám, které získaly devět medailí z dvanácti možných. Jure Franko získal v obřím slalomu pro Jugoslávii první medaili ze zimní olympiády.
Poprvé se na olympiádě potkaly výpravy Čínské lidové republiky a Čínské republiky na Tchaj-wanu (pod názvem Chinese Taipei). Prvním zástupcem černé Afriky v historii ZOH se stal senegalský sjezdař Lamine Guèye. V Sarajevu se také poprvé v běhu na lyžích prosadil bruslařský styl, jehož hlavním představitelem byl Gunde Svan.[2]
Hry byly hodnoceny po organizační stránce jako úspěšné, navzdory hospodářské krizi v tehdejší Jugoslávii a sněhové kalamitě, k níž došlo v průběhu soutěží.[3] Televizní přenosy z olympiády viděly přes dvě miliardy lidí ve více než stovce zemí.
Olympiádu hostil Stadion Asima Ferhatoviće Hase ve čtvrti Koševo a hala Zetra, sjezdařské soutěže se konaly na svazích pohoří Bjelašnica a Jahorina a klasické disciplíny na Igmanu. Olympijská sportoviště byla vážně poničena v době obléhání Sarajeva, dochází k jejich postupné obnově.[4]
Kalendář soutěží
[editovat | editovat zdroj]ÚC | Úvodní ceremoniál | ● | Soutěžní den disciplíny | 1 | Finále disciplíny | Ukázkové disciplíny | ZC | Závěrečný ceremoniál |
Únor | 7. Út |
8. St |
9. Čt |
10. Pá |
11. So |
12. Ne |
13. Po |
14. Út |
15. St |
16. Čt |
17. Pá |
18. So |
19. Ne |
Finále |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ceremoniály | ÚC | ZC | ||||||||||||
Alpské lyžování | 1 | 1 | 2 | 1 | 1 | 6 | ||||||||
Běh na lyžích | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 8 | |||||
Biatlon | 1 | 1 | 1 | 3 | ||||||||||
Boby | ● | 1 | ● | 1 | 2 | |||||||||
Krasobruslení | ● | 1 | ● | 1 | ● | 1 | 1 | 4 | ||||||
Lední hokej | ● | ● | ● | ● | ● | ● | 1 | 1 | ||||||
Rychlobruslení | 1 | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 9 | |||||
Lyžování handicapovaných | 1 | 0 | ||||||||||||
Saně | ● | ● | ● | 2 | 1 | 3 | ||||||||
Severská kombinace | ● | 1 | 1 | |||||||||||
Skoky na lyžích | 1 | 1 | 3 | |||||||||||
Celkem disciplín | 2 | 3 | 2 | 7 | 3 | 4 | 3 | 5 | 2 | 5 | 3 | 39 | ||
Kumulativní součet | 2 | 5 | 7 | 14 | 17 | 21 | 24 | 29 | 31 | 36 | 39 | |||
Únor | 7. Út |
8. St |
9. Čt |
10. Pá |
11. So |
12. Ne |
13. Po |
14. Út |
15. St |
16. Čt |
17. Pá |
18. So |
19. Ne |
Finále |
Počet medailí podle údajů mezinárodního olympijského výboru
[editovat | editovat zdroj]Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
1 | Německá demokratická republika (GDR) | 9 | 9 | 6 | 24 |
2 | Sovětský svaz (URS) | 6 | 10 | 9 | 25 |
3 | Spojené státy americké (USA) | 4 | 4 | 0 | 8 |
4 | Finsko (FIN) | 4 | 3 | 6 | 13 |
5 | Švédsko (SWE) | 4 | 2 | 2 | 8 |
6 | Norsko (NOR) | 3 | 2 | 4 | 9 |
7 | Švýcarsko (SUI) | 2 | 2 | 1 | 5 |
8 | Kanada (CAN) | 2 | 1 | 1 | 4 |
8 | Západní Německo (FRG) | 2 | 1 | 1 | 4 |
10 | Itálie (ITA) | 2 | 0 | 0 | 2 |
11 | Velká Británie (GBR) | 1 | 0 | 0 | 1 |
12 | Československo (TCH) | 0 | 2 | 4 | 6 |
13 | Francie (FRA) | 0 | 1 | 2 | 3 |
14 | Japonsko (JPN) | 0 | 1 | 0 | 1 |
14 | Jugoslávie (YUG) | 0 | 1 | 0 | 1 |
16 | Lichtenštejnsko (LIE) | 0 | 0 | 2 | 2 |
17 | Rakousko (AUT) | 0 | 0 | 1 | 1 |
Celkem | 39 | 39 | 39 | 117 |
---|
Československo na ZOH 1984
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Bolero Torvillové a Deana ze Sarajeva 1984 vstoupilo do dějin tanců na ledě. ČT 19. 2. 2018 Dostupné online
- ↑ Chodiči a bidlaři. Respekt 5. 2. 2012Dostupné online
- ↑ Dvanáct sarajevských dní. Rudé právo, 21. 2. 1984 Dostupné online
- ↑ Recentní archeologie Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zimní olympijské hry 1984 na Wikimedia Commons
- Z historie olympijských her
- Třicet let od Sarajeva
- (anglicky) Oficiální výsledky ZOH 1984 na Olympedia[nedostupný zdroj]