Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Zuzana Hejnová

Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zuzana Hejnová
Zuzana Hejnová po zisku titulu mistryně světa na moskevském MS 2013
Zuzana Hejnová po zisku titulu mistryně světa na moskevském MS 2013
Osobní informace
Narození19. prosince 1986 (37 let)
Liberec
StátČesko Česko
Výška173 cm
Hmotnost63 kg
PříbuzníMichaela Hejnová (sourozenec)
Kariéra
Disciplína400 m překážek
Účasti na LOH2008, 2012, 2016
Účasti na MS2005, 2007, 2009, 2011, 2013, 2015, 2017, 2019
Účasti na ME2006, 2010, 2012, 2018
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
stříbro Londýn 2012 400 m překážek
Mistrovství světa v atletice
zlato Moskva 2013 400 m překážek
zlato Peking 2015 400 m překážek
Halové MS v atletice
stříbro Dauhá 2010 štafeta 4 × 400 m
Mistrovství Evropy v atletice
bronz Helsinky 2012 štafeta 4 × 400 m
bronz Helsinky 2012 400 m překážek
Halové ME v atletice
bronz Göteborg 2013 štafeta 4 × 400 m
stříbro Bělehrad 2017 běh na 400 m
Mistrovství světa juniorů v atletice
stříbro Grosseto 2004 400 m překážek
Mistrovství světa v atletice do 17 let
zlato Sherbrooke 2003 400 m překážek
Mistrovství Evropy v atletice do 23 let
bronz Debrecín 2007 400 m překážek
Mistrovství Evropy juniorů v atletice
bronz Tampere 2003 400 m překážek
zlato Kaunas 2005 400 m překážek
Mistrovství ČR v atletice
bronz MČR 2004 100 m překážek
bronz MČR 2005 běh na 200 m
zlato MČR 2006 běh na 400 m
zlato MČR 2006 štafeta 4 × 400 m
bronz MČR 2008 běh na 200 m
zlato MČR 2008 štafeta 4 × 400 m
zlato MČR 2009 běh na 400 m
stříbro MČR 2010 běh na 200 m
bronz MČR 2011 běh na 200 m
stříbro MČR 2011 100 m překážek
stříbro MČR 2012 běh na 200 m
stříbro MČR 2012 100 m překážek
bronz MČR 2013 běh na 200 m
zlato MČR 2015 štafeta 4 × 400 m
zlato MČR 2018 400 m překážek
stříbro MČR 2019 400 m
zlato MČR 2020 400 m překážek
Halové mistrovství ČR v atletice
zlato HMČR 2005 běh na 400 m
zlato HMČR 2005 štafeta 4 × 400 m
stříbro HMČR 2006 běh na 400 m
zlato HMČR 2006 štafeta 4 × 400 m
zlato HMČR 2007 běh na 400 m
zlato HMČR 2007 štafeta 4 × 400 m
zlato HMČR 2007 pětiboj
zlato HMČR 2008 běh na 400 m
zlato HMČR 2009 běh na 400 m
zlato HMČR 2009 štafeta 4 × 400 m
zlato HMČR 2010 štafeta 4 × 400 m
stříbro HMČR 2010 běh na 200 m
zlato HMČR 2011 běh na 200 m
stříbro HMČR 2011 60 m překážek
zlato HMČR 2012 běh na 400 m
stříbro HMČR 2013 běh na 200 m
zlato HMČR 2015 běh na 400 m
zlato HMČR 2016 běh na 400 m
bronz HMČR 2017 běh na 200 m
stříbro HMČR 2019 běh na 400 m

Zuzana Hejnová (* 19. prosince 1986 Liberec) je bývalá česká atletka, jejíž specializací byl běh na 400 m překážek a běh na 400 m. Na trati 400 m překážek je stříbrnou medailistkou z Letních olympijských her 2012 v Londýně a dvojnásobnou mistryní světa z MS 2013 v Moskvě a MS 2015 v Pekingu. Profesionální atletickou kariéru ukončila v květnu roku 2022 ve věku 35 let.

Český rekord na trati 400 m překážek překonala poprvé v roce 2005. Od té doby ubrala z rekordního času přes tři sekundy a přiblížila jej na méně než půl sekundy k tehdy platnému světovému rekordu Rusky Julije Pečonkinové. Současná hodnota rekordu činí 52,83 sekundy, což je vítězný čas z moskevského finále. Hejnová je také držitelkou bývalého historicky nejlepšího výkonu na netradiční trati 300 metrů překážek, a to časem 38,16 s, zaběhnutým rovněž v roce 2013.[1]

Je mnohonásobnou vítězkou mítinků Diamantové ligy, v letech 2013 a 2015 vyhrála i celkové hodnocení disciplíny 400 m překážek žen. V roce 2013 nastoupila na této trati celkem ke 13 závodům, ani jednou nebyla poražena. V estonském Tallinnu pak byla jako první Češka vyhlášena nejlepší atletkou Evropy pro rok 2013.[2]

Je odchovankyní klubu AC Slovan Liberec, mezi roky 2002–2004 závodila za TJ LIAZ Jablonec, v letech 2005–2012 startovala v barvách USK Praha a od roku 2013 je jejím klubem Dukla Praha. Její trenérkou je aktuálně Dana Jandová.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 19. prosince 1986 v Liberci. Její rodiče Pavel Hejn a Alena Hejnová ji už odmala vedli ke sportu. Vzorem jí byla i starší sestra Michaela, česká reprezentantka ve víceboji a účastnice LOH 2004 v Athénách.[3]

Již od 2. třídy základní školy navštěvovala atletický kroužek a od 5. ročníku pak atletickou třídu na sportovní škole.[4] Odmala také hrála na klavír, ale atletika nakonec dostala přednost.[5] V 8. třídě začala trénovat v Jablonci pod atletickou trenérkou Danou Jandovou, která ji vedla v dalších letech k prvním juniorským úspěchům.[6][4]

Po ukončení základní školy začala studovat libereckou Střední pedagogickou školu.[3][5] Ve třetím ročníku začala trénovat v Praze (v USK Praha) pod trenérkou Martinou Blažkovou.[4] Středoškolská studia úspěšně zakončila v roce 2006[5] a od té doby se profesionálně věnuje atletice. Je členkou atletického oddílu Dukla Praha, kde ji do konce sezony 2016 vedl trenér Dalibor Kupka, a sportovním vzorem jí je americká sprinterka Allyson Felixová.[6]. Novým trenérem se stal bývalý německý překážkář Falk Balzer.

Žije v Hostivicích s přítelem Markem[3][7] a mezi její záliby patří hra na klavír, cestování či golf.[5] Jako talisman si s sebou na závody vozí plyšového medvěda jménem Česťa.[6]

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Juniorské úspěchy, první národní rekordy

[editovat | editovat zdroj]

Již v roce 2003 se v kanadském Sherbrooku stala na trati 400 m překážek mistryní světa do 17 let.[8] V témže roce byla v anketě Atlet roku vyhlášena jako objev roku. O rok později pak v italském Grossetu obsadila 2. místo na mistrovství světa juniorů.

V roce 2005 získala na mistrovství Evropy juniorů v Kaunasu zlatou medaili. Její čas 55,89 s byl zároveň novým českým rekordem, výkon Anny Filičkové z roku 1983 (56,18 s) zlepšila o 29 setin.[9] Dosaženým časem splnila i mírnější limit pro mistrovství světa dospělých v Helsinkách.

V 18 letech ji tedy čekala první velká akce. Na MS 2005 se neztratila. Časem 56,86 s skončila ve svém rozběhu čtvrtá a postoupila do semifinále.[10] Tam skončila v čase 57,29 s sedmá.[11]

Těsně po MS ji o český rekord připravila Alena Rücklová. Hejnová si rekord vzala zpět o rok později, kdy v Praze na závodech první ligy Evropského poháru v atletice zaběhla čas 55,83 s.[12]

Na ME 2006 se opět probojovala do semifinále, kde ve svém běhu skončila časem 56,39 s pátá.[13] Běžela i štafetu 4×400 m, do finále však ani tady nepostoupila.

V roce 2007 na mistrovství světa v japonské Ósace ukázala dobrou formu už v rozběhu, kdy si s vypuštěným závěrem pohlídala čtvrté postupové místo v čase 55,87 s, jen čtyři setiny za jejím osobním a národním rekordem.[14] V semifinále pak zlepšila zmíněný osobní i národní rekord o celých 79 setin na 55,04 s, stačilo to však pouze na 6. místo v jejím běhu a 13. místo celkově.[15]

2008: Sedmá na olympiádě v Pekingu

[editovat | editovat zdroj]

Na mítinku Zlatá tretra v Ostravě dne 12. června 2008 znovu zlepšila český rekord na 400 m překážek na 54,96 s, poprvé se dostala pod hranici 55 sekund.[16]

Zuzana Hejnová na Memoriálu Josefa Odložila v červnu 2008

Na letních olympijských hrách v Pekingu si v rozběhu pohlídala třetí postupovou pozici v čase 55,91 s.[17] Ve svém semifinále skončila časem 55,17 s čtvrtá, což znamenalo postup (z každého ze dvou běhů postupovaly čtyři nejlepší závodnice) a první finále mezi dospělými na velké akci.[18] Ve finále konaném 20. srpna 2008 si pak doběhla pro 7. místo, časem 54,97 s zaostala pouze jednu setinu za svým vlastním českým rekordem.[19]

2009–2011: Vylepšování českého rekordu, čekání na medaili

[editovat | editovat zdroj]

Dne 7. července 2009 na mítinku v Lausanne zaběhla trať v čase 54,94 s a opět zlepšila národní rekord.[20] Na MS 2009 v Berlíně skončila v semifinále na celkovém jedenáctém místě a do osmičlenného finále nepostoupila.

Dne 10. června 2010 posunula hodnotu českého rekordu na Diamantové lize v Římě o 77 setin na 54,13 s.[21] Na ME 2010 v Barceloně se probojovala do finále, kde obsadila 4. místo časem 54,30 s.

Zuzana Hejnová (s číslem 3) se chystá ke startu na Memoriálu Josefa Odložila 2010

Na halovém mistrovství Evropy 2011 v Paříži startovala netradičně ve víceboji. Mistrovský pětiboj dokončila v osobním rekordu 4453 bodů na solidním 7. místě.[22]

Dne 18. června 2011 v rámci Mistrovství Evropy družstev ve Stockholmu vytvořila časem 53,87 s nový český rekord (poprvé v historii pod 54 s).[23] Dne 8. července 2011 na mítinku Diamantové ligy v Paříži český rekord znovu vylepšila o více než půl sekundy. Nový rekordní čas 53,29 s byl zároveň do té doby nejlepším světovým časem roku 2011.[24] O nejlepší čas roku ji ještě před mistrovstvím světa připravila Jamajčanka Kaliese Spencerová, která na dalším mítinku Diamantové ligy v Londýně zaběhla výborný čas 52,79 s.[25] Jako druhá žena světových tabulek však Hejnová cestovala do Jižní Koreje v roli kandidátky na jednu z medailí.

Do mistrovství světa vstoupila hladkým vítězstvím v rozběhu, s vypuštěným závěrem doběhla v čase 55,12 s.[26] V semifinále doběhla druhá za Američankou Demusovou v čase 54,76 s.[27] Finále se jí však nevydařilo podle představ, v závěru jí došly síly a doběhla v čase 54,23 s až sedmá. Pro zlatou medaili si doběhla v třetím nejlepším čase historie 52,47 s Američanka Lashinda Demusová.[28] O den později se konaly rozběhy štafet na 4×400 m, Češky doběhly ve svém běhu třetí v čase 3:26,01, což nakonec stačilo na poslední postupové místo mezi finálovou osmičku. Ve finále pak štafeta v sestavě Denisa Rosolová, Zuzana Bergrová, Jitka Bartoničková a Zuzana Hejnová doběhla v čase 3:26,57 sedmá. Zlato vybojovaly s časem 3:18,09 Američanky.[29]

2012: Olympijské stříbro

[editovat | editovat zdroj]

Halové mistrovství světa 2012 v tureckém Istanbulu vynechala, soustředila přípravu na letní vrcholy, kterými byly otevřené mistrovství Evropy 2012 v Helsinkách a především Olympijské hry 2012 v Londýně.

Zuzana Hejnová v roce 2011

Na mistrovství Evropy byla považována za jednu z kandidátek na medaili, ve finále však doběhla s časem 54,49 s až čtvrtá a individuální medaile pod otevřeným nebem jí opět unikla. Reprezentační kolegyně Denisa Rosolová přitom skončila s časem 54,24 s před ní a získala stříbro.[30] Hejnová neúspěch oplakala. Později však prohlásila, že tento neúspěch ji přiměl k důležitým změnám v přípravě, které ji nakonec dovedly k olympijské medaili.[31] Z Helsinek si odvezla alespoň bronz ze štafety 4×400 m. Ve finále českou štafetu rozbíhala, další úseky běžely Zuzana Bergrová, Jitka Bartoničková a Denisa Rosolová.[32]

Na olympijských hrách v Londýně se uvedla výhrou v rozběhu druhým nejlepším časem kvalifikace 53,96 s, poprvé v sezóně se dostala pod hranici 54 sekund.[33] V semifinále doběhla ve svém běhu druhá za Ruskou Anťuchovou, znovu si vylepšila svůj nejlepší čas roku na 53,62 s.[34] Ve finále, které se běželo 8. srpna 2012, si doběhla pro bronzovou medaili ve výborném čase 53,38 s, kterým zaostala pouze devět setin sekundy za svým vlastním českým rekordem. Rychlejší byly pouze zlatá Ruska Natalja Anťuchová s časem 52,70 s (osmý nejrychlejší čas historie) a stříbrná Američanka Lashinda Demusová (úřadující mistryně světa z Tegu) s časem 52,77 s.[35] V roce 2022 byla vítězka Anťuchová dodatečně diskvalifikována kvůli dopingu,[36]> přidělení stříbrné medaile Hejnové potvrdil Mezinárodní olympijský výbor v březnu 2023.[37] Cenný kov převzala společně s ostatními medailistkami z tohoto závodu v srpnu 2024 na opakovaném ceremoniálu během Letních olympijských her v Paříži.[38]

Se štafetou 4×400 m rovněž postoupila do finále. Tam Češky doběhly poslední, po diskvalifikaci Nigérie obsadily 7. příčku. Medaile si odvezly favorizované štafety USA a Jamajky.[39] Po diskvalifikaci Rusek v roce 2022 se Češky zpětně posunuly na konečnou 6. příčku.

V celkové klasifikaci Diamantové ligy skončila v hodnocení disciplíny 400 m překážek třetí, pořadí suverénně ovládla Jamajčanka Kaliese Spencerová, která ovšem na olympiádě brala až čtvrté místo za Hejnovou.

Po skončení sezóny oznámila odchod ze skupiny Rychlý holky a od trenérky Martiny Blažkové. Jejím novým trenérem se stal Dalibor Kupka, který trénuje například i mistra Evropy a českého rekordmana na 400 m Pavla Masláka.[40] Tato spolupráce byla ukončena po konci sezony 2016. Novým trenérem se stal Falk Balzer.

V anketě Sportovec roku skončila v konkurenci zlatých olympijských medailistů a dalších sportovců jedenáctá.[41]

2013: Mistryně světa

[editovat | editovat zdroj]

Na halovém ME ve švédském Göteborgu běžela hladkou čtvrtku. Bez problémů postoupila do šestičlenného finále, ve kterém doběhla v čase 52,12 s čtvrtá, osm setin od medaile.[42] Po závodě si stěžovala na nevýhodnou vnitřní dráhu.[43] Ve štafetě 4×400 m vybojovaly Češky bronz. Štafetu tentokrát rozbíhala Denisa Rosolová, po ní následovaly Jitka Bartoničková, Lenka Masná a Zuzana Hejnová jako finišmanka.[44]

Při závodě Diamantové ligy 6. července 2013 v Paříži zvítězila v novém národním rekordu na 400 metrů s překážkami výkonem 53,23 s a upevnila své vedení v soutěži.[45] Rekord pak na dalším závodě 26. července v Londýně zlepšila na 53,07 s.[46]

Výše uvedenými výkony se v běhu na 400 m př. kvalifikovala na MS 2013 v Moskvě. Zde přesvědčivě vyhrála rozběh (čas 55,25 s)[47] i semifinále (čas 53,52 s)[48] a 15. srpna 2013 ji tedy čekalo velké finále. Mezi osmičkou finalistek chyběly olympijská vítězka z Londýna Ruska Natalja Anťuchová vyřazená v semifinále či Jamajčanka Kaliese Spencerová diskvalifikovaná v rozběhu za špatný přechod překážky. Největší konkurentkou Hejnové tak byla mistryně světa z Tegu 2011 a stříbrná olympijská medailistka z Londýna Lashinda Demusová z USA. Česká reprezentantka však ve finále triumfovala ve velkém stylu, doběhla si pro zlato v čase 52,83 s a druhou v pořadí, Američanku Dalilah Muhammadovou, za sebou zanechala o více než sekundu. Demusová skončila třetí.[49] Vítězný čas znamenal nový český rekord a pro Hejnovou první běh pod hranicí 53 sekund.[49] Zaostala pouze 49 setin sekundy za platným světovým rekordem Rusky Julije Pečonkinové z roku 2003 (52,34 s).[50] Čekal ji ještě start ve štafetě na 4×400 m, české kvarteto však do finále nepostoupilo.[51]

Po mistrovství světa vyhrála i oba závěrečné závody v Diamantové lize a zůstala tak na trati 400 m překážek v sezóně neporažena, když vyhrála všech 13 závodů, ke kterým nastoupila.[52] Vyhrála zároveň i celkové hodnocení disciplíny v rámci Diamantové ligy.[52]

Její úspěšná sezóna se odrazila i v různých sportovních anketách. Byla zvolena českým Atletem roku 2013[53] i českým Sportovcem roku 2013.[54] V anketě o Světovou atletku roku 2013 ji sice pořadatelé vybrali mezi nejlepší trojici, avšak cenu si nakonec odnesla trojnásobná mistryně světa Jamajčanka Shelly-Ann Fraserová-Pryceová.[55]

2014: Ztracená sezóna

[editovat | editovat zdroj]

Počátkem ledna si při tréninku zlomila zánártní kůstku v levé noze. Toto zranění ji vyřadilo z halové sezóny.[56] To ale nebylo vše. Následné komplikace – bolestivý zánět v patě – ji trápily celé léto a donutily ji vynechat i ME 2014 v Curychu.[57] Zdravotních problémů se zbavila až během podzimu zásluhou několikatýdenní léčby u vyhlášeného německého ortopeda Müllera-Wohlfahrta.[58] V zimě již naplno trénovala, absolvovala soustředění v Jižní Africe a do nové sezóny vzhlížela s optimismem.[59]

2015: Opět na vrcholu

[editovat | editovat zdroj]
Předstartovní příprava závodu 400 m překážek na ME družstev 2015 v Heráklionu

Na halovém mistrovství Evropy v Praze zvolila trať 800 m, ovšem skončila hned v rozběhu.[60] Štafetě 4×400 m pak pomohla ke 4. místu.[61]

Prvním dokončeným závodem pod otevřeným nebem od návratu po zranění pro ni byla Zlatá tretra Ostrava 2015, kde zvítězila před svou krajankou Denisou Rosolovou v čase 55,13 s. Tento čas jí zároveň zajistil nominaci na MS 2015 v Pekingu.[62] Diamantovou ligu zahájila dvěma třetími místy (Birmingham, Oslo), všechny tři červencové závody však ovládla (Paříž, Londýn, Stockholm) a do Pekingu cestovala jako držitelka druhého nejlepšího času roku (53,76 s z Paříže[63]).

Na MS 2015 v Pekingu přesvědčivě vyhrála svůj rozběh i semifinále a ve finále pak triumfovala v nejlepším čase sezóny 53,50 s.[64] Držitelka do té doby nejlepšího času sezóny Američanka Shamier Littleová skončila s odstupem v čase 53,94 s stříbrná.[65]

Po mistrovství světa si doběhla i pro celkové vítězství v Diamantové lize, když vyhrála i závěrečný mítink v Curychu.[66]

Konec kariéry

[editovat | editovat zdroj]

V květnu roku 2022 oznámila Zuzana Hejnová své první těhotenství a zároveň i ukončení profesionální atletické kariéry. Oficiálně se rozloučila (bez aktivní účasti) na mítinku Zlatá tretra v Ostravě dne 31. května 2022.[67]

Spor o vyobrazení na poštovní známce

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 vydala Česká pošta do oběhu poštovní známku o nominální hodnotě 32 Kč z dílny Milana Jaroše, na které je vyobrazena překážkářka. Zuzana Hejnová zastávala názor, že pošta využila jako předlohu fotografii s ní.[68] Od pošty žádá 900 tisíc korun za bezdůvodné obohacování a 150 tisíc korun za nemajetkovou újmu.[69] Pokud by je vysoudila, hodlá je věnovat na sportovní přípravu dětí. Odvolací soud pro Prahu 1 na jaře 2020 konstatoval, že na poštovní známce je doopravdy zobrazena podobizna atletky Zuzany Hejnové. Na podzim 2020 uzavřela Hejnová s poštou smír.[70]

Účast na velkých akcích

[editovat | editovat zdroj]

Tato sekce obsahuje přehled výsledků Zuzany Hejnové na letních olympijských hrách a na mistrovstvích světa či Evropy, a to jak pod otevřeným nebem, tak v hale.

400 m překážek

[editovat | editovat zdroj]
Akce Místo Rozběh Semifinále Finále Celkově
Čas Pozice Čas Pozice Čas Pozice
MS 2005 Finsko Helsinky 56,85 s 4. 57,29 s 7. nepostoupila 22.
ME 2006 Švédsko Göteborg 56,29 s 3. 56,39 s 5. nepostoupila 13.
MS 2007 Japonsko Ósaka 55,87 s 4. 55,04 s (NR) 7. nepostoupila 13.
LOH 2008 Čína Peking 55,91 s 3. 55,17 s 4. 54,97 s 7. 7.
MS 2009 Německo Berlín 55,68 s 3. 54,99 s 4. nepostoupila 11.
ME 2010 Španělsko Barcelona 55,36 s 1. 54,61 s 2. 54,30 s 4. 4.
MS 2011 Jižní Korea Tegu 55,12 s 1. 54,76 s 2. 54,23 s 7. 7.
ME 2012 Finsko Helsinky 55,24 s 1. 55,36 s 2. 54,49 s 4. 4.
LOH 2012 Spojené království Londýn 53,96 s 1. 53,62 s 2. 53,38 s 2. Stříbrná medaile
MS 2013 Rusko Moskva 55,25 s 1. 53,52 s 1. 52,83 s (NR) 1. Zlatá medaile
MS 2015 Čína Peking 54,55 s 1. 54,24 s 1. 53,50 s 1. Zlatá medaile
LOH 2016 Brazílie Rio de Janeiro 55,54 s 6. 54,55 s 1. 53,92 s 4. 4.
Poznámka: NR – národní rekord

400 m

[editovat | editovat zdroj]
Akce Místo Rozběh Semifinále Finále Celkově
Čas Pozice Čas Pozice Čas Pozice
HMS 2008 Španělsko Valencie 53,04 s 4. 53,16 s 4. nepostoupila 7.
HMS 2010 Katar Dauhá 53,56 s 3. nepostoupila 13.
HME 2013 Švédsko Göteborg 53,20 s 1. 51,27 s 2. 52,12 s 4. 4.

800 m

[editovat | editovat zdroj]
Akce Místo Rozběh Semifinále Finále Celkově
Čas Pozice Čas Pozice Čas Pozice
HME 2015 Česko Praha 2:05,34 4. nepostoupila 15.

Halový pětiboj

[editovat | editovat zdroj]
Akce Místo Pětiboj Celkově
60 m př. Výška Koule Dálka 800 m Body Pořadí
HME 2011 Francie Paříž 8,25 s 180 cm 12,11 m 573 cm 2:09,93 4453 bodů 7.

Štafeta 4 × 400 m

[editovat | editovat zdroj]
Akce Místo Rozběh Finále Celkově
Čas Pozice Čas Pozice
ME 2006 Švédsko Göteborg 3:34,47 7. nepostoupily 10.
HMS 2008 Španělsko Valencie — 3:34,53 4. 4.
HMS 2010 Katar Dauhá — 3:30,05 3. Bronzová medaile
MS 2011 Jižní Korea Tegu 3:26,01 3. 3:26,57 7. 7.
ME 2012 Finsko Helsinky 3:30,86 3. 3:26,02 3. Bronzová medaile
LOH 2012 Spojené království Londýn 3:26,20 4. 3:27,77 6. 6.
HME 2013 Švédsko Göteborg — 3:28,49 3. Bronzová medaile
MS 2013 Rusko Moskva 3:30,48 4. nepostoupily 11.
HME 2015 Československo Praha — 3:32,08 4. 4.

Vývoj českého rekordu na trati 400 m překážek

[editovat | editovat zdroj]

Pro srovnání: Platný světový rekord na této trati drží Sydney McLaughlinová-Levroneová časem 50,68 s dosaženým na MS 2022 v Eugene.

Český rekord na 400 m překážek
Čas Atletka Datum Místo Poznámka
56,18 s Filičková, Anna Anna Filičková 19830724a24. července 1983 Československo Praha
55,89 s Zuzana Hejnová 20050723a23. července 2005 Litva Kaunas ME juniorů
55,87 s Rücklová, Alena Alena Rücklová 20050820a20. srpna 2005 Turecko İzmir světová univerziáda
55,83 s Zuzana Hejnová 20060617a17. června 2006 Česko Praha první liga Evropského poháru v atletice
55,04 s Zuzana Hejnová 20070828a28. srpna 2007 Japonsko Ósaka semifinále MS 2007
54,96 s Zuzana Hejnová 20080612a12. června 2008 Česko Ostrava mítink Zlatá tretra
54,94 s Zuzana Hejnová 20090607a7. června 2009 Švýcarsko Lausanne mítink
54,90 s Zuzana Hejnová 20090728a28. července 2009 Monako Monako mítink
54,13 s Zuzana Hejnová 20100610a10. června 2010 Itálie Řím mítink Diamantové ligy
53,87 s Zuzana Hejnová 20110618a18. června 2011 Švédsko Stockholm ME družstev
53,29 s Zuzana Hejnová 20110708a8. července 2011 Francie Paříž mítink Diamantové ligy
53,23 s Zuzana Hejnová 20130706a6. července 2013 Francie Paříž mítink Diamantové ligy
53,07 s Zuzana Hejnová 20130726a26. července 2013 Spojené království Londýn mítink Diamantové ligy
52,83 s Zuzana Hejnová 20130815a15. srpna 2013 Rusko Moskva finále MS 2013

Nejlepší výkony Zuzany Hejnové v běhu na 400 metrů překážek

[editovat | editovat zdroj]
Výkon Pořadí Místo Datum Závod
52,83 s 1. Rusko Moskva 20130815a15. srpna 2013 mistrovství světa
53,07 s 1. Spojené království Londýn 20130726a26. července 2013 London Grand Prix / Diamantová liga
53,23 s 1. Francie Paříž 20130706a6. července 2013 Meeting Areva / Diamantová liga
53,29 s 1. Francie Paříž 20110708a8. července 2011 Meeting Areva / Diamantová liga
53,32 s 1. Česko Ostrava 20130627a27. června 2013 Zlatá tretra
53,32 s 1. Švýcarsko Curych 20130829a29. srpna 2013 Weltklasse / Diamantová liga
53,38 s 3. Spojené království Londýn 20120808a8. srpna 2012 olympijské hry
53,50 s 1. Čína Peking 20150826a26. srpna 2015 mistrovství světa
53,52 s 1. (semifinále) Rusko Moskva 20130813a13. srpna 2013 mistrovství světa
53,60 s 1. Norsko Oslo 20130613a13. června 2013 Bislett Games / Diamantová liga

Výkony Zuzany Hejnové v jednotlivých sezónách

[editovat | editovat zdroj]

Běh na 400 metrů překážek

[editovat | editovat zdroj]
rok výkon pořadí svět pořadí Evropa pořadí ČR pořadí juniorky svět pořadí juniorky Evropa
2002 58,42 s 140= 54= 2 20 4
2003 57,54 s 98 42 2 8 2
2004 57,44 s 116= 55= 2 6= 2
2005 55,89 s 36= 17= 2 2 1
2006 55,83 s 36 21 1 – –
2007 55,04 s 19 9 1 – –
2008 54,96 s 17 7 1 – –
2009 54,90 s 14 6 1 – –
2010 54,13 s 5 3 1 – –
2011 53,29 s 4 1 1 – –
2012 53,38 s 3 2 1 – –
2013 52,83 s 1 1 1 – –
2014 55,86 s 35 12 2 – –
2015 53,50 s 1 1 1 – –
2016 53,92 s 5 2 1 – –

Symbol rovnítka (=) označuje, že stejného výkonu dosáhly dvě či více atletek.

Úspěchy v Diamantové lize

[editovat | editovat zdroj]

Diamantová liga je každoroční seriál atletických mítinků pořádaný od roku 2010.[71]

Rok Mítink Výsledek
2010 Gateshead Stříbrná medaile
Curych Stříbrná medaile
Londýn Stříbrná medaile
2011 Oslo Zlatá medaile
Paříž Zlatá medaile
2012 Řím Bronzová medaile
Monako Zlatá medaile
Birmingham Bronzová medaile
Brusel Bronzová medaile
2013 Šanghaj Zlatá medaile
Eugene Zlatá medaile
Oslo Zlatá medaile
Paříž Zlatá medaile
Londýn Zlatá medaile
Stockholm Zlatá medaile
Curych Zlatá medaile
2015 Birmingham Bronzová medaile
Oslo Bronzová medaile
Paříž Zlatá medaile
Londýn Zlatá medaile
Stockholm Zlatá medaile
Curych Zlatá medaile

Série neporazitelnosti na trati 400 m překážek

[editovat | editovat zdroj]
Přehled vítězných závodů
# Datum Čas Místo Poznámka
1. 20130424a24. dubna 2013 54,41 s USA Des Moines mítink Drake Relay
2. 20130518a18. května 2013 53,79 s Čína Šanghaj mítink Diamantové ligy IAAF
3. 20130531a31. května 2013 53,70 s USA Eugene mítink Diamantové ligy IAAF
4. 20130610a10. června 2013 54,55 s Česko Praha Premium mítink EA – Memoriál Josefa Odložila
5. 20130613a13. června 2013 53,60 s Norsko Oslo mítink Diamantové ligy IAAF
6. 27. června 2013 53,32 s Česko Ostrava mítink IAAF – Zlatá tretra
7. 20130706a6. července 2013 53,23 s Francie Paříž mítink Diamantové ligy IAAF
8. 20130726a26. července 2013 53,07 s Spojené království Londýn mítink Diamantové ligy IAAF
9. 20130812a12. srpna 2013 55,25 s Rusko Moskva mistrovství světa – rozběh
10. 20130813a13. srpna 2013 55,52 s Rusko Moskva mistrovství světa – semifinále
11. 20130815a15. srpna 2013 52,83 s Rusko Moskva mistrovství světa – finále
12. 20130822a22. srpna 2013 53,70 s Švédsko Stockholm mítink Diamantové ligy IAAF
13. 20130829a29. srpna 2013 53,32 s Švýcarsko Curych finálový mítink Diamantové ligy IAAF

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ https://www.atletika.cz/aktuality/norove-zarili-na-impossible-games/
  2. ↑ Hejnová je nejlepší atletkou Evropy [online]. ČT sport, 2013-10-12 [cit. 2013-10-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c MINSTROVÁ, Zuzana. Do Liberce se vracím hodně ráda, svěřila se olympionička [online]. Statutární město Liberec, 2012-09-11 [cit. 2013-09-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c PROKOPOVÁ, Milada. Budu mistryní světa, umínila si Hejnová už v patnácti [online]. 5plus2.cz, 2013-08-23 [cit. 2013-09-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d TRDLA, Martin; PLUHAŘ, Adam. Olympionička Hejnová ze školy nosila poznámky, tak ji dali na sport. iDNES.cz [online]. 2012-09-11 [cit. 2013-09-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Oficiální webové stránky Zuzany Hejnové [online]. [cit. 2013-09-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ KOSOVÁ, Markéta. Zuzana Hejnová: Přítel Honza o mně občas říká, že jsem lenivá. Deník [online]. 2013-08-24 [cit. 2013-09-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ KLEMENT, Tomáš. Hejnová mistryní světa v rekordu šampionátu [online]. Atletika.cz, 2003-07-14 [cit. 2011-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-10. 
  9. ↑ ĆTK, iDnes.cz. Překážkářka Hejnová má titul, rekord i limit. iDNES.cz [online]. 2005-07-23 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ ČTK, iDnes.cz. Oštěpařským králem je Estonec Värnik. iDNES.cz [online]. 2005-08-10 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ ČTK, iDnes.cz. Gatlin má druhé sprinterské zlato. iDNES.cz [online]. 2005-08-11 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ ČTK. Hejnová má zpět rekord na 400 m překážek. iDNES.cz [online]. 2006-06-17 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. 
  13. ↑ iDnes.cz, ČTK. České atletky měly na ME černý den. iDNES.cz [online]. 2006-08-08 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ LÍBAL, Karel. Janků a Bába uspěli, postupuje i Hejnová. iDNES.cz [online]. 2007-08-27 [cit. 2013-08-19]. Dostupné online. 
  15. ↑ LÍBAL, Karel. Tyčkařka Baďurová má stříbro z MS!. iDNES.cz [online]. 2007-08-28 [cit. 2013-08-19]. Dostupné online. 
  16. ↑ ČTK. Hejnová zlepšila v Ostravě český rekord na 400 metrů překážek. Sport.cz [online]. 2008-06-12 [cit. 2011-09-01]. Dostupné online. 
  17. ↑ LÍBAL, Karel. Padl další světový rekord, výškaři Bába a Janků vyhráli kvalifikaci. iDNES.cz [online]. 2008-08-17 [cit. 2013-08-19]. Dostupné online. 
  18. ↑ LÍBAL, Karel. Isinbajevová skočila světový rekord, diskařka Cechlová skončila pátá. iDNES.cz [online]. 2008-08-18 [cit. 2013-08-19]. Dostupné online. 
  19. ↑ ČTK. Překážkářka Hejnová skončila na olympiádě sedmá. Sport.cz [online]. 2008-08-20 [cit. 2011-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-12. 
  20. ↑ ČTK. Bolt v Lausanne opět exceloval, Hejnová má nový český rekord. Sport.cz [online]. 2009-07-07 [cit. 2011-09-01]. Dostupné online. 
  21. ↑ ČTK. Špotáková vyhrála na Diamantové lize v Římě oštěp, Hejnová zlepšila český rekord. Sport.cz [online]. 2010-06-10 [cit. 2011-09-01]. Dostupné online. 
  22. ↑ GRIM, Filip. Hejnová v osobním maximu dokončila evropský víceboj sedmá. iDNES.cz [online]. 2011-03-04 [cit. 2013-08-20]. Dostupné online. 
  23. ↑ OSOBA, Michal. Spánkem k rekordu! Hejnová ve Stockholmu prolomila hranici extratřídy. Sport.cz [online]. 2011-06-18 [cit. 2011-06-20]. Dostupné online. 
  24. ↑ ČTK. Hejnová zlepšila český rekord nad překážkami a vede světové tabulky. iDNES.cz [online]. 2011-07-08 [cit. 2011-09-01]. Dostupné online. 
  25. ↑ GRIM, Filip. Špotáková skončila v Diamantové lize v Londýně druhá, Hejnová čtvrtá. iDNES.cz [online]. 2011-08-05 [cit. 2013-09-10]. Dostupné online. 
  26. ↑ GRIM, Filip. Překážkářka Hejnová snadno postoupila do semifinále MS v Tegu. iDNES.cz [online]. 2011-08-29 [cit. 2013-04-13]. Dostupné online. 
  27. ↑ GRIM, Filip. Překážkářka Hejnová i výškař Bába budou v Tegu bojovat o medaile. iDNES.cz [online]. 2011-08-30 [cit. 2013-04-13]. Dostupné online. 
  28. ↑ GRIM, Filip. 6. den MS: Výškař Bába skončil čtvrtý, překážkářka Hejnová sedmá. iDNES.cz [online]. 2011-09-01 [cit. 2013-04-13]. Dostupné online. 
  29. ↑ GRIM, Filip. 8. den MS: Bolt zazářil na dvoustovce, Veselý čtvrtý, štafeta sedmá. iDNES.cz [online]. 2011-09-03 [cit. 2013-04-13]. Dostupné online. 
  30. ↑ Maslák je mistrem Evropy na čtvrtce, Rosolová druhá nad překážkami. iDNES.cz [online]. 2012-06-29 [cit. 2013-04-12]. Dostupné online. 
  31. ↑ KUČEROVÁ, Martina. Jooo! jásala Hejnová. A pak pronesla: Nebýt Helsinek, bronz bych neměla. iDNES.cz [online]. 2013-08-08 [cit. 2013-04-12]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  32. ↑ GRIM, Filip. Štafeta čtvrtkařek má bronz z ME, česká atletika slaví pátou medaili. iDNES.cz [online]. 2012-07-01 [cit. 2013-09-10]. Dostupné online. 
  33. ↑ KUČEROVÁ, Martina; GRIM, Filip. Kladivář Melich byl v Londýně šestý. Maslákovi a Bábovi finále unikla. iDNES.cz [online]. 2012-08-05 [cit. 2013-04-12]. Dostupné online. 
  34. ↑ KUČEROVÁ, Martina; GRIM, Filip. Překážkářka Hejnová a po protestu i Rosolová poběží olympijské finále. iDNES.cz [online]. 2012-08-06 [cit. 2013-04-12]. Dostupné online. 
  35. ↑ GRIM, Filip; BERÁNEK, Jaroslav. Šestá olympijská medaile pro Česko: překážkářka Hejnová je bronzová. iDNES.cz [online]. 2012-08-08 [cit. 2013-04-12]. Dostupné online. 
  36. ↑ Hejnová získá kvůli dopující soupeřce dodatečně stříbro z OH v Londýně. iDNES.cz [online]. 2022-10-24 [cit. 2022-10-31]. Dostupné online. 
  37. ↑ ČTK; iDNES.cz. MOV definitivně potvrdil, že bývalá atletka Hejnová dostane stříbro z OH 2012. iDNES.cz [online]. 2023-03-30 [cit. 2024-08-10]. Dostupné online. 
  38. ↑ ČTK; iDNES.cz. Bývalá překážkářka Hejnová v Paříži převzala olympijské stříbro z Londýna. iDNES.cz [online]. 2024-08-09 [cit. 2024-08-10]. Dostupné online. 
  39. ↑ KUČEROVÁ, Martina; GRIM, Filip. Česká štafeta byla ve finále sedmá. Farah má druhé vytrvalecké zlato. iDNES.cz [online]. 2013-08-11 [cit. 2013-04-13]. Dostupné online. 
  40. ↑ GRIM, Filip. Dosud táhla holky. U nového trenéra bude Hejnová běhat za kluky. iDNES.cz [online]. 2012-10-09 [cit. 2013-04-13]. Dostupné online. 
  41. ↑ BERÁNEK, Jaroslav; KUČEROVÁ, Martina. Mezi zlaty nejvíce září to oštěpařské. Špotáková je Sportovkyní roku. iDNES.cz [online]. 2012-12-19 [cit. 2013-09-10]. Dostupné online. 
  42. ↑ GRIM, Filip. České čtvrtkařky finálový běh nezvládly. Skončily těsně za medailemi. iDNES.cz [online]. 2013-03-03 [cit. 2013-04-13]. Dostupné online. 
  43. ↑ GRIM, Filip. Mířily na medaile, nemají nic. Kvůli špatným dráhám, řekly čtvrtkařky. iDNES.cz [online]. 2013-03-03 [cit. 2013-04-13]. Dostupné online. 
  44. ↑ GRIM, Filip. Čtvrtkaři po sérii protestů brali medaili, pro bronz doběhly i ženy. iDNES.cz [online]. 2013-03-03 [cit. 2013-04-13]. Dostupné online. 
  45. ↑ ČTK. Famózní Hejnová si doběhla na Diamantové lize v Paříži pro další triumf v národním rekordu. sport.cz [online]. 2013-07-06 [cit. 2012-07-07]. Dostupné online. 
  46. ↑ FARSKÁ, Karolína. Hejnová excelovala v Londýně [online]. Český atletický svaz, 2013-07-26 [cit. 2012-07-27]. Dostupné online. 
  47. ↑ KUČEROVÁ, Martina; MACEK, Tomáš. Maslák v českém rekordu prošel do finále MS, Klučinová je zatím pátá. iDNES.cz [online]. 2013-08-12 [cit. 2013-08-15]. Dostupné online. 
  48. ↑ KUČEROVÁ, Martina. Nechtěla jsem běžet naplno. To samo, řekla Hejnová. A vyhlíží jedenáctku. iDNES.cz [online]. 2013-08-13 [cit. 2013-08-15]. Dostupné online. 
  49. ↑ a b PAVLÍČEK, Tomáš. Překážkářka Hejnová je zlatá. V moskevském finále převálcovala svět. iDNES.cz [online]. 2013-08-15 [cit. 2013-08-15]. Dostupné online. 
  50. ↑ ČTK. Pečonkinová vymazala rekord Battenové. iDNES.cz [online]. 2003-08-08 [cit. 2013-09-10]. Dostupné online. 
  51. ↑ KUČEROVÁ, Martina; MACEK, Tomáš. 7. den na MS: Masná nečekaně ve finále osmistovky, štafeta vypadla. iDNES.cz [online]. 2013-08-16 [cit. 2013-08-23]. Dostupné online. 
  52. ↑ a b GRIM, Filip. Neporazitelná Hejnová, životní sezonu zakončila v Curychu 13. triumfem. iDNES.cz [online]. 2013-08-29 [cit. 2013-08-29]. Dostupné online. 
  53. ↑ ČTK, iDnes.cz. Překážkářská šampionka Hejnová poprvé ovládla anketu Atlet roku. iDNES.cz [online]. 2013-11-09 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  54. ↑ BERÁNEK, Jaroslav. Neporazitelná běžkyně Hejnová vyhrála i souboj o titul Sportovec roku. iDNES.cz [online]. 2013-12-18 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  55. ↑ ČTK, iDnes.cz. Hejnová se nejlepší atletkou světa nestala, triumfovali Jamajčané. iDNES.cz [online]. 2013-11-16 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online. 
  56. ↑ JAKOUBEK, Jiří. Hejnová odložila berle. Stejně mi pořád padaly, culila se šampionka. iDnes.cz [online]. 2014-03-21 [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. 
  57. ↑ TROJÁKOVÁ, Zuzana. Nechci se jen zúčastnit, řekla zraněná Hejnová a zrušila start na ME. iDnes.cz [online]. 2014-08-02 [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. 
  58. ↑ GRIM, Filip. Telecí kúra jí zachránila kariéru. Teď šampionka Hejnová myslí na Prahu. iDnes.cz [online]. 2014-11-06 [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. 
  59. ↑ ČTK, iDnes.cz. Konečně zdravá. Hejnová získala v Africe jiskru a koketuje s osmistovkou. iDnes.cz [online]. 2014-12-25 [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. 
  60. ↑ NOVOTNÝ, Ondřej; GRIM, Filip; ČTK. Suverénní Maslák, zato Ptáčníková i Hejnová zůstaly bez finále. iDnes.cz [online]. 2015-30-06 [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. 
  61. ↑ GRIM, Filip; NĚMÝ, Miroslav. Medailové sny nevyšly. Helcelet a Bába skončili na HME v Praze pátí. iDnes.cz [online]. 2015-03-08 [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. 
  62. ↑ GRIM, Filip; NĚMÝ, Miroslav. Bolt rozehřál zmoklou Zlatou tretru, Hejnová vládla překážkám. iDnes.cz [online]. 2015-05-26 [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. 
  63. ↑ iDnes.cz, ČTK. Diamantová liga: na pařížském mítinku slaví triumf Hejnová i Špotáková. iDnes.cz [online]. 2015-07-04 [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. 
  64. ↑ NOVOTNÝ, Ondřej. Hejnová obhájila titul! V Pekingu si s přehledem doběhla pro zlato. iDNES.cz [online]. 2015-08-26 [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. 
  65. ↑ iDnes.cz, ČTK. V semifinále dvoustovky byli nejrychlejší Gatlin a Bolt. iDNES.cz [online]. 2015-08-26 [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. 
  66. ↑ JAKOUBEK, Jiří. Hejnová potvrdila suverenitu, Diamantovou ligu ovládla i Špotáková. iDNES.cz [online]. 2015-09-03 [cit. 2015-09-03]. Dostupné online. 
  67. ↑ https://www.sport.cz/clanek/atletika-zuzana-hejnova-ukoncila-karieru-ceka-miminko-3361837
  68. ↑ SRNKA, Vojtěch. Na té známce jsem já, tvrdí šampionka Hejnová. Pošta to popírá. idnes.cz [online]. 2017-12-01 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  69. ↑ HARNOCH, Miroslav. Změníte ruku a nejsem to já? Klasické parazitování, říká Hejnová o České poště. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-06-19 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  70. ↑ POKORNÝ, Marek. Hejnová uzavřela smír s poštou o známku s její podobiznou. Pošta pochybila, řekl soud. Hospodářské noviny [online]. 2020-10-30 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  71. ↑ DO THI, Lenka. Bolt připravil Diamantovou ligu o sponzora. Přesto zůstává jejím tahounem. iHNed.cz [online]. 2013-05-17, rev. 2013-05-18 [cit. 2013-09-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Mistryně světa v atletice – 400 m překážek
Mistryně Československa a Česka v běhu na 400 m ženy
ČSR
Československo
1960 Jiřina Soldátová • 1961 Jiřina Soldátová • 1962 Jiřina Soldátová • 1963 Libuše Králíčková • 1964 Anna Blanáriková • 1965 Libuše Eichlerová (Králíčková) • 1966 Anna Chmelková • 1967 Libuše Macounová • 1968 Anna Chmelková • 1969 Anna Chmelková • 1970 Libuše Macounová • 1971 Libuše Macounová • 1972 Vlasta Seifertová • 1973 Jozefína Čerchlanová • 1974 Jozefína Čerchlanová • 1975 Eva Kovalčíková • 1976 Jarmila Kratochvílová • 1977 Eva Ráková • 1978 Olga Kmochová • 1979 Olga Kmochová • 1980 Zuzana Moravčíková • 1981 Taťána Kocembová • 1982 Jarmila Kratochvílová • 1983 Jarmila Kratochvílová • 1984 Jarmila Kratochvílová • 1985 Alena Bulířová • 1986 Jana Mrovcová • 1987 Alena Paříková • 1988 Alena Paříková • 1989 Tatána Slaninová • 1990 Jana Blažková • 1991 Naděžda Tomšová • 1992 Helena Dziurová
Česko
1993 Naděžda Koštovalová • 1994 Naděžda Koštovalová • 1995 Hana Benešová • 1996 Helena Fuchsová • 1997 Helena Fuchsová • 1998 Jitka Burianová • 1999 Helena Fuchsová • 2000 Jitka Burianová • 2001 Tereza Žížalová • 2002 Ludmila Formanová • 2003 Eva Follnerová • 2004 Zuzana Bergrová • 2005 Jitka Bartoničková • 2006 Zuzana Hejnová • 2007 Jitka Bartoničková • 2008 Jitka Bartoničková • 2009 Zuzana Hejnová • 2010 Jitka Bartoničková • 2011 Jitka Bartoničková • 2012 Jitka Bartoničková • 2013 Jitka Bartoničková • 2014 Helena Jiranová • 2015 Helena Jiranová • 2016 Denisa Rosolová • 2017 Barbora Malíková • 2018 Alena Symerská • 2019 Lada Vondrová • 2020 Barbora Malíková • 2021 Barbora Malíková • 2022 Lada Vondrová • 2023 Lada Vondrová
Mistryně Československa a Česka v běhu na 400 m překážek ženy
Československo
Česko
1993 Zuzana Machotková • 1994 Ivana Sekyrová • 1995 Dagmar Votočková • 1996 Dagmar Urbánková • 1997 Martina Blažková • 1998 Martina Blažková • 1999 Dagmar Votočková • 2000 Dagmar Votočková • 2001 Alena Rücklová • 2002 Alena Rücklová • 2003 Lucie Sichertová • 2004 Alena Rücklová • 2005 Alena Rücklová • 2006 Alena Rücklová • 2007 Zuzana Bergrová • 2008 Kristina Volfová • 2009 Kristina Volfová • 2010 Zuzana Bergrová • 2011 Zuzana Bergrová • 2012 Denisa Rosolová • 2013 Kateřina Hálová • 2014 Denisa Rosolová • 2015 Denisa Rosolová • 2016 Tereza Vokálová • 2017 Denisa Rosolová • 2018 Zuzana Hejnová • 2019 Tereza Jonášová • 2020 Zuzana Hejnová • 2021 Nikoleta Jíchová • 2022 Nikoleta Jíchová • 2023 Nikoleta Jíchová
Halové mistryně Československa a ČR v běhu na 200 m žen
Československo
1969 Eva Putnová * • 1970 Jitka Potrebuješová * • 1971 nebyl na programu • 1972 nebyl na programu • 1973 nebyl na programu • 1974 nebyl na programu • 1975 nebyl na programu • 1976 nebyl na programu • 1977 nebyl na programu • 1978 nebyl na programu • 1979 nebyl na programu • 1980 nebyl na programu • 1981 nebyl na programu • 1982 Soňa Tornová • 1983 Renata Černochová • 1984 Renata Černochová • 1985 Emília Danišková • 1986 Monika Špičková • 1987 Monika Špičková • 1988 Monika Špičková • 1989 Monika Špičková • 1990 Erika Suchovská • 1991 Monika Špičková • 1992 Monika Špičková
Česko
1993 Hana Benešová • 1994 Hana Benešová • 1995 Naděžda Koštovalová • 1996 Štepánka Klapáčová • 1997 Erika Suchovská • 1998 Hana Benešová • 1999 Erika Suchovská • 2000 Helena Fuchsová • 2001 Štěpánka Klapáčová • 2002 Štěpánka Klapáčová • 2003 Hana Benešová • 2004 Hana Benešová • 2005 Kristina Bažatová • 2006 Štěpánka Klapáčová • 2007 Kateřina Čechová • 2008 Kateřina Čechová • 2009 Kateřina Čechová • 2010 Kateřina Čechová • 2011 Zuzana Hejnová • 2012 Denisa Rosolová • 2013 Denisa Rosolová • 2014 Denisa Rosolová • 2015 Denisa Rosolová • 2016 Jana Slaninová • 2017 Denisa Rosolová • 2018 Alena Symerská • 2019 Jana Slaninová • 2020 Lada Vondrová • 2021 Marcela Pírková • 2022 Natálie Kožuškaničová • 2023 Lada Vondrová
* = běh na 100 m
Halové mistryně Československa a ČR v běhu na 400 m žen
Československo
* = běh na 300 m
1969 nebyl na programu • 1970 nebyl na programu • 1971 Libuše Macounová * • 1972 Libuše Macounová * • 1973 Libuše Macounová * • 1974 Jarmila Kratochvílová * • 1975 Jitka Birnbaumová * • 1976 Jarmila Kratochvílová • 1977 Jarmila Kratochvílová • 1978 Jarmila Kratochvílová • 1979 Jarmila Kratochvílová • 1980 Hana Slámová • 1981 Dana Wildová • 1982 Taťána Kocembová • 1983 Taťána Kocembová • 1984 Taťána Kocembová • 1985 Alena Bulířová • 1986 Zuzana Machotková • 1987 Zuzana Machotková • 1988 Alena Paříková • 1989 Helena Dziurová • 1990 Jana Blažková • 1991 Jana Blažková • 1992 Milena Strnadová
Česko
1993 Naděžda Koštovalová • 1994 Ludmila Formanová • 1995 Helena Dziurová • 1996 Erika Suchovská • 1997 Hana Benešová • 1998 Jitka Burianová • 1999 Martina Morawska • 2000 Jitka Burianová • 2001 Helena Fuchsová • 2002 Helena Fuchsová • 2003 Markéta Pernická • 2004 Jitka Bartoničková • 2005 Zuzana Hejnová • 2006 Jitka Bartoničková • 2007 Zuzana Hejnová • 2008 Zuzana Hejnová • 2009 Zuzana Hejnová • 2010 Denisa Rosolová • 2011 Veronika Šťastná • 2012 Zuzana Hejnová • 2013 Lenka Masná • 2014 Helena Jiranová • 2015 Zuzana Hejnová • 2016 Zuzana Hejnová • 2017 Marcela Pírková • 2018 Martina Hofmanová • 2019 Lada Vondrová • 2020 Lada Vondrová • 2021 Lada Vondrová • 2022 Lada Vondrová • 2023 Tereza Petržilková
Halové mistryně Československa a Česka v pětiboji žen
Československo
1987 Michaela Mohaplová • 1988 Jana Vyštejnová • 1989 Marcela Podracká • 1990 Marcela Podracká • 1991 nebyl na programu • 1992 Marcela Podracká
Česko
1993 Jana Švarná • 1994 Dagmar Urbánková • 1995 Dagmar Urbánková • 1996 Jana Klečková • 1997 Kateřina Nekolná • 1998 Helena Vinařová • 1999 Jana Klečková • 2000 Jana Klečková • 2001 Jana Klečková • 2002 Jana Klečková • 2003 Jana Klečková • 2004 Petra Šindelářová • 2005 Lucie Kostnerová • 2006 Jana Korešová • 2007 Zuzana Hejnová • 2008 Jana Korešová • 2009 Jana Korešová • 2010 Jana Korešová • 2011 Eliška Klučinová • 2012 Jana Korešová • 2013 Eliška Klučinová • 2014 Nela Severová • 2015 Kateřina Cachová • 2016 Kateřina Cachová • 2017 Lucia Slaníčková • 2018 Eliška Klučinová • 2019 Eliška Klučinová • 2020 Kateřina Dvořáková • 2021 Dorota Skřivanová • 2022 Dorota Skřivanová • 2023 Barbora Zatloukalová
Atletka Evropy
Sportovec roku
1959: Vladimír Jirásek • 1960: Eva Bosáková • 1961: Josef Mikoláš • 1962: Eva Romanová a Pavel Roman • 1963: Václav Kozák • 1964: Věra Čáslavská • 1965: Ludvík Daněk • 1966: Věra Čáslavská • 1967: Věra Čáslavská • 1968: Věra Čáslavská • 1969: Miloslava Rezková • 1970: Ladislav Rygl • 1971: Ondrej Nepela • 1972: Ludvík Daněk • 1973: Jan Kodeš • 1974: Vítězslav Mácha • 1975: Karel Kodejška • 1976: Anton Tkáč • 1977: Vítězslav Mácha • 1978: Anton Tkáč • 1979: Jan a Jindřich Pospíšilové • 1980: Ota Zaremba • 1981: Jarmila Kratochvílová • 1982: Imrich Bugár • 1983: Jarmila Kratochvílová • 1984: Květa Jeriová • 1985: Petr Jirmus • 1986: Jozef Pribilinec • 1987: Jiří Parma • 1988: Jozef Pribilinec • 1989: Attila Szabó • 1990: Jozef Lohyňa • 1991: Radomír Šimůnek • 1992*: Robert Změlík • 1993: Jan Železný • 1994: Dominik Hašek • 1995: Jan Železný • 1996: Martin Doktor • 1997: Tomáš Dvořák • 1998: Dominik Hašek • 1999: Tomáš Dvořák • 2000: Jan Železný • 2001: Jan Železný • 2002: Aleš Valenta • 2003: Pavel Nedvěd • 2004: Roman Šebrle • 2005: Jaromír Jágr • 2006: Kateřina Neumannová • 2007: Martina Sáblíková • 2008: Barbora Špotáková • 2009: Martina Sáblíková • 2010: Martina Sáblíková • 2011: Petra Kvitová • 2012: Barbora Špotáková • 2013: Zuzana Hejnová • 2014: Petra Kvitová • 2015: Zuzana Hejnová • 2016: Lukáš Krpálek • 2017: Gabriela Koukalová • 2018: Ester Ledecká • 2019: Lukáš Krpálek • 2020: David Pastrňák • 2021: Lukáš Krpálek • 2022: Ester Ledecká • 2023: Markéta Vondroušová
* Do r. 1992 Sportovec Československa, poté Sportovec České republiky

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zuzana_Hejnová&oldid=24155477“