Ottův slovník naučný/Brněnské biskupství

Ottův slovník naučný
Brněnská župa	Brněnské biskupství	Brněnské městské právo

Údaje o textu
Titulek:	Brněnské biskupství
Autor:	František Xaver Kryštůfek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. s. 722. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Diecéze brněnská

Brněnské biskupství bylo založeno na žádost císařovny Marie Terezie bullou papeže Pia VI. z 5. pros. 1777, při čemž kollegiátní chrám sv. Petra a Pavla povýšen za stoliční. Diécése má 9900 km², jest rozdělena na 7 arcikněžství, 36 děkanství (vikariáty) a 482 far, a bydlí v ní 978.794 katol., 26.941 protestantův a 25.538 židů; světských duchovních čítá se 666, řeholních 84, úhrnem 750. Brněnská diécése byla částí olomoucké; císařovna Marie Terezie chtěla z veliké olomoucké diécése zříditi tři biskupské stolce: v Olomouci, Brně a Opavě. Poněvadž však pro dotaci opavského biskupství a zřízení stoličního chrámu – jelikož hlavní kostel opavský jest přikázán Německému řádu rytířskému – vznikly veliké těžkosti, upustila vláda od tohoto biskupství a prohlásila dekretem dvorní kanceláře ze 24. květ. 1777 Olomúc za arcibiskupství a Brno za suffraganní biskupství. Za dotaci byly novému biskupství dány kromě starých proboštských statků panství chrlické a dvůr šlapanický, obojí nedaleko Brna, které před tím náležely biskupství olomúckému. Kapitola skládá se z děkana a pěti sídelních kanovníků. Prvním biskupem stal se tehdejší kollegiátní probošt Matěj František hrabě Chorinsky (1777–86); po něm následovali Jan Křt. Lachenbauer (1787–99), Vincenc Josef kníže z rodu hrabat Schrattenbachů (1800–16), Václav Urban rytíř ze Stufflerů (1817–31), František Ant. Gindl (1832–41), Antonín Arnošt hrabě ze Schaffgottsche (1842–70), Karel Nöttig (1871–82) a dr. Frant. Sal. Bauer (od 1882). Dr. Fr. Kr.