krk

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Možná hledáte Krk nebo KRK.

čeština

výslovnost

dělení

  • krk

etymologie

Polské kark, srbochorvatské dialektové krk. Praslovanské *kъrkъ souvisí se sanskrtským kŕ̥kāta- téhož významu i galorománským cricon 'hrdlo', východiskem je indoevropské *kr̥ko- 'krk' od *(s)ker-k- 'točit, kroutit' . Podobná motivace je i u jiných indoevropských názvů krku – srov. srbochorv. a slovinské vrât (srovn. vrtět či německé Hals, latinské collum z indoevropského *kwel- 'točit, kroutit'.[1]

podstatné jméno

  • rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo jednotné množné
nominativ krk krky
genitiv krku krků
dativ krku krkům
akuzativ krk krky
vokativ krku krky
lokál krku krcích
instrumentál krkem krky

význam

  1. část těla některých živočichů spojující hlavu s trupem
    • Žirafy mají dlouhé krky.
  2. část většiny strunných hudebních nástrojů sloužící jako podpora strun
    • Harfa má krk odlišné stavby.
  3. (přeneseně, v plurálu) děti
    • Živím pět hladových krků.
  4. (expresivně) život
    • Dal bych za to krk, že je to pravda.

překlady

  1. část těla
  2. část nástroje

synonyma

  1. dítě, děcko
  2. hlava

související

fráze a idiomy

sloveso

význam

  1. (v obecném jazyce) třetí osoba jednotného čísla minulého času mužského rodu a příčestí činné slova krknout, nářeční obdoba tvaru krkl
    • Flašku vzal, vypil, a krk' si – a náhle byli v Podlesí.
    • Pardon, krk' jsem si.

synonyma

  1. říh

varianty

  1. krknul

citoslovce

význam

  1. vyjadřuje zvuk krkání
    • Krk, ozvalo se jen co dopil pivo.
  2. vyjadřuje hlas krkavce

synonyma

  1. říh

poznámky

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „krk“, s. 313.

externí odkazy

  • Článek Krk ve Wikipedii
  • Téma Krk ve Wikicitátech