Kommilitone

němčina

výslovnost

• IPA: [ˌkɔmiliˈtoːnə]  Kommilitone^{? • info}

etymologie

Ze středověkolatinského commīlitō — spolubojovník; „bratr ve zbrani“, které vychází z klasického substantiva mīles ― voják. Srovnej např. španělské conmilitón

podstatné jméno

• rod mužský
• slabé skloňování

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	der Kommilitone	die Kommilitonen
genitiv	des Kommilitonen	der Kommilitonen
dativ	dem Kommilitonen	den Kommilitonen
akuzativ	den Kommilitonen	die Kommilitonen

význam

1. spolužák, kolega, spolustudent — spolužák na vysoké škole

synonyma

1. Mitstudent, Studienkollege

související

• Kommilitonin
• Kommilitonenschaft