kovkop
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [kɔfkɔp]
dělení
[editovat]- kov-kop
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | kovkop | kovkopové |
genitiv | kovkopa | kovkopů |
dativ | kovkopu / kovkopovi | kovkopům |
akuzativ | kovkopa | kovkopy |
vokativ | kovkope | kovkopové |
lokál | kovkopu / kovkopovi | kovkopech |
instrumentál | kovkopem | kovkopy |
význam
[editovat]- horník dobývající kov
- Jako bouře vzdálená to duní, v pravěkou jak zřel bych potopu: s kahanci se derou na výsluní nepočetné řady kovkopů.[1]
- Nemělť hrubě starostí, ledaže někdy v té samotě, v šeru a v mrkavé záři maně ustal, ucho přiklonil, když znenadání se tím mrtvým tichem ozval cizí hlas, volající ho jménem, táhle a smutně třikrát za sebou, nebo že se ohlédl, nevychází-li z hlubin tmavé štoly „kováříček“ v havířském oděvu, s kahancem u pasu, se šliglemi v rukou, mužíček jiskrných oček, jenž tuze rád kovkopy škádlil, ale také na dobrou rudu vodil.[2]
související
[editovat]poznámky
[editovat]- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-07-04]. Heslo kovkop.