Přes staroportugalštinu z textově nedoloženého, leč předpokládaného vulgárnělatinského *vermiclus, které z klasického vermiculus, což je zdrobnělina substantiva vermis — červ; červec. Srovnej např. francouzské vermeil, španělské bermejo, italské vermiglio, katalánské vermell, anglické vermilion a ze sémantického hlediska také novořecké κόκκινος (příp. francouzské coccinelle) a konec konců i polské czerwony či ukrajinské червоний.
