My research focuses on the role of self-referential processing and self-compassion in maintaining mental health and in the etiopathogenesis of mental disorders (see www.mindfulness.cz).
The paper presents the Abhidhamma matrix of dependent arising and shows how it can be used in psy... more The paper presents the Abhidhamma matrix of dependent arising and shows how it can be used in psychotherapy. It explains that mindful acceptance of feelings and cognitive reappraisal of core beliefs, are two powerful strategies for breaking the chain of dependent origination of suffering. And it also suggests some other topics suitable for dialogue between the Buddha's teachings and psychotherapy.
Objectives: The aim of this meta-analysis was to investigate if mindfulness is developed in some ... more Objectives: The aim of this meta-analysis was to investigate if mindfulness is developed in some therapy or intervention programs, that are not explicitly focused on its development. Method: Randomized controlled trials were searched from Scopus database that investigated the effect of non-mindfulness-based therapy or intervention programs on the levels of mindfulness. The search was limited to studies which have used the Five Facet Mindfulness Questionnaire for measuring mindfulness. Results: A total of 24 trials met inclusion criteria. Among the assessed programs, two had large effects for change in mindfulness (0,8 ˂ d), seven had medium effects (0,5 ˂ d ˂ 0,8), ten had small effects (0,2 ˂ d ˂ 0,5) and five had either no effect or negative effect (d ˂ 0,2). The weighted mean of effect sizes of all 24 programs on mindfulness development was d = 0,41. Conclusion: Many non-mindfulness-based therapy or intervention programs do have an effect on the increase of mindfulness.
The purpose of this study was to develop and validate the Czech Version of the Difficulties in Em... more The purpose of this study was to develop and validate the Czech Version of the Difficulties in Emotion Regulation Scale Short Form (DERS-SF-CZ) and to examine its psychometric properties. The DERS-SF was translated into Czech with a back-translation procedure and then administered through an on-line survey. 364 participants (70 men, 294 women) completed the SCS-CZ, GAD-2 and PHQ-2. The confirmatory factor analysis confirmed the six-factor structure of the DERS-SF-CZ (χ2/df=1,84, SRMR=0.050, RMSEA=0.048, CFI=0.963, TLI=0.953, GFI=0.935). A single higher-order factor model was also confirmed (χ2/df=2,06, SRMR=0.064, RMSEA=0.054, CFI=0.951, TLI=0.942, GFI=0.923). Nevertheless, the awareness factor did not have any effect on the second order factor in this hierarchical model (βaw=0,03 R2aw=0,001). The Cronbach’s alpha coefficients for total DERS-SF-CZ and subscales were as follows: DERS-SF-CZ (α=0,86), awareness (α=0,65), clarity (α=0,72), non-acceptance (α=0,83), goals (α=0,84), impulse (α=0,88), strategies (α=0,80). As expected, the DERS-SF-CZ demonstrated a significant positive correlation with anxiety and depressive symptoms questionnaires. The results support further use of the DERS-SF-CZ in clinical practice and research.
Background and objectives: The lack of self-compassion and shame-proneness may both be associated... more Background and objectives: The lack of self-compassion and shame-proneness may both be associated with a wide range of mental disorders. The aim of this study was to compare the levels of self-compassion and shame-proneness in samples of patients with anxiety disorders, depressive disorders, eating disorders, emotionally unstable personality disorder (BPD) and in healthy controls. Methods: Patients with anxiety disorders, depressive disorders, eating disorders, emotionally unstable personality disorder (BPD) and healthy controls were administered scales measuring self-compassion (SCS) and shame-proneness (TOSCA-3S). Data was analyzed using the IBM SPSS Statistics software, Version 23. Differences in self-compassion and shame-proneness were analyzed using one-way ANCOVA with Bonferroni post-hoc tests. The effect sizes of the group comparisons were then calculated in terms of Cohen’s d. Results: All four clinical groups were found to have significantly lower self-compassion and significantly higher shame-proneness than healthy controls. The magnitudes of difference in self-compassion and shame-proneness, between all clinical groups and healthy controls, were all large. Self-compassion was correlated with shame-proneness in all samples. Discussion: Why do all clinical samples differ in self-compassion and shame-proneness from healthy subjects? We hypothesize, that the lack of self-compassion leads to the formation of maladaptive shame whenever one experiences something that is perceived to be “wrong” in comparison with one's self-ideal. And since shame is a painful feeling, various defense mechanisms are then automatically activated, resulting in various psychopathological symptoms. The lack of self-compassion may therefore be important underlying factor causing many different mental problems. Self-compassion on the other hand may be an important prerequisite for mental health. Conclusion: In this study, the lack of self-compassion and shame-proneness proved to be transdiagnostic factors in four different mental disorders. We assume, that clients suffering from all these disorders may benefit from treatments or particular interventions that facilitate the development of self-compassion or shame management.
Clanek představuje některe způsoby rozvijeni vsimavosti vsatiterapii a ukazuje dale využiti abhid... more Clanek představuje některe způsoby rozvijeni vsimavosti vsatiterapii a ukazuje dale využiti abhidhammických matic jako prostředků pro diagnostiku a planovani terapeutických postupů. Zmiňuje se tež o využiti etiky jako principu vysvětlujiciho utrpeni a jako zakladniho paradigmatu pro dovedne zvladani života.
This review summarizes findings of 27 research studies regarding the impact of therapist's medita... more This review summarizes findings of 27 research studies regarding the impact of therapist's meditation practice (or therapist mindfulness) on important therapist’s variables and on the therapy outcome. It describes the benefits of meditation recorded in qualitative research, provides some comments on design of relevant quantitative research studies, draws attention to the phenomenon of insight in meditation and offers recommendations for future directions in this field.
Kapitola diskutuje podobnosti a rozdíly mezi meditační praxí a psychoterapií. Popisuje, jaké výho... more Kapitola diskutuje podobnosti a rozdíly mezi meditační praxí a psychoterapií. Popisuje, jaké výhody může klientovi v psychoterapii přinést meditační zkušenost psychoterapeuta a zvláštní pozornost věnuje fenoménu tzv. psychospirituální krize.
Článek představuje integrativní psychoterapii zaměřenou na všímavost a soucit. Popisuje vliv mala... more Článek představuje integrativní psychoterapii zaměřenou na všímavost a soucit. Popisuje vliv maladaptivních vztahových schémat na vznik psychopatologických symptomů a také mechanismus rekonsolidace paměti, který tato schémata vytvořená v dětství mění. Ilustruje účinek korektivní vztahové zkušenosti na příkladě konkrétního klienta. A vysvětluje vliv všímavosti a soucitu v procesu psychoterapeutické změny. Dokládá, že všímavost a soucit lze rozvíjet v individuální psychoterapii i bez využití meditace. Nabízí transdiagnostický a transteoretický model psychoterapeutické změny, který lze využít v jakékoliv psychoterapii.
Mediterranean Journal of Clinical Psychology, 2021
The purpose of this study was to examine the measurement invariance of the Self-Compassion Scale ... more The purpose of this study was to examine the measurement invariance of the Self-Compassion Scale by IRT differential test functioning in ten distinct populations (n = 13623 participants) from ten different countries: Australia (n = 517), China (n = 321), Czech Republic (n = 5081), Germany (n = 2510), Italy (n = 384), Portugal (n = 512), Slovakia (n = 1181), South Korea (n = 1813), Turkey (n = 471), and USA (n = 833). We assessed differential test functioning for the two SCS subscales, Self-compassionate responding and Self-uncompassionate responding separately, because previous bifactor and two-tier analyses of the scale showed the best fit with two separate general factors, and not for the overall score. Only 13 of the 45 comparisons for Self-compassionate responding and 13 of the 45 comparisons for Self-uncompassionate responding (analyses of every pair) demonstrated measurement invariance (no differential test functioning). Generally, our results revealed that the two subscales of Self-compassionate responding and Self-uncompassionate responding were not equivalent among all countries and groups. Therefore, it is impossible to compare overall scores across all countries. Two subscales of the Self-Compassion Scale (Self-compassionate responding and Self-uncompassionate responding) are valid and reliable instruments with substantial potential of use cross-culturally, but results reveal significant cross-cultural differences in the way these two constructs are measured by the subscales of the SCS. Future analyses of the meanings and connotations of this construct across the world are necessary to develop a scale which allows cross-cultural comparisons of various treatment outcomes related to self-compassion.
Článek popisuje, jak nám může všímavost (angl. mindfulness) pomoci v každodenním životě, v náročn... more Článek popisuje, jak nám může všímavost (angl. mindfulness) pomoci v každodenním životě, v náročných nebo stresujících situacích. Představuje akceptaci emocí, k níž dochází díky všímavosti, jako svébytnou strategii regulace emocí spojenou s deaktivací konkrétních částí tzv. defaultní sítě v našem mozku. Ilustruje účinek všímavosti na příkladě z partnerského života. A upozorňuje dále na zvláštní význam tzv. sebevztažných emocí, na jejichž vzniku se podílejí naše jádrová přesvědčení. Článek nabízí čtenářům jednoduchou techniku rozvíjející schopnost všímavého sebepřijetí ve chvílích napětí. A zamýšlí se nad dalšími perspektivami všímavosti v současné psychologii a psychoterapii.
The purpose of this pilot study was to develop and validate the Czech Version of the 7-item Nonat... more The purpose of this pilot study was to develop and validate the Czech Version of the 7-item Nonattachment to Self Scale (NTS-CZ) and to examine its psychometric properties. The NTS was translated into Czech with a back-translation procedure and then administered through an online survey. 782 participants (165 men, 617 women) completed the NTS-CZ, the 15-item version of the Five Facet Mindfulness Questionnaire (FFMQ-15-CZ), and the Sussex-Oxford Compassion for the Self Scale (SOCS-S-CZ). The confirmatory factor analysis confirmed the one-factor structure of the NTS-CZ (SRMR = 0.037, RMSEA = 0.082, CFI = 0.972, TLI = 0.950). The Cronbach’s alpha coefficient for the NTS-CZ was α = 0.85. As expected, the NTS-CZ demonstrated high positive correlations with mindfulness and self-compassion questionnaires. The results support further use of the NTS-CZ in psychological research.
Measurement and Evaluation in Counseling and Development, 2020
In this study, different factor analysis models were employed to test the Self-Compassion Scale (... more In this study, different factor analysis models were employed to test the Self-Compassion Scale (SCS) in 11 distinct populations (n = 15,266) in different countries. The results strongly suggest that the most appropriate use of the SCS is to measure levels of Self-Compassionate responding (positive items) and Self-Uncompassionate responding (negative items) separately.
Psychologické aspekty pomáhání 2018: Sborník příspěvků z mezinárodní konference, 2019
The lack of self-compassion and shame-proneness may both be associated with a wide range of menta... more The lack of self-compassion and shame-proneness may both be associated with a wide range of mental disorders. The aim of this study was to compare the levels of self-compassion and shame-proneness in samples of patients with anxiety disorders, depressive disorders, eating disorders, borderline personality disorder, alcohol-addiction and in healthy controls. All five clinical groups and healthy controls were administered scales measuring self-compassion (SCS) and shame-proneness (TOSCA-3S). Differences in self-compassion and shame-proneness were analyzed and effect sizes were calculated. All five clinical groups were found to have significantly lower self-compassion and significantly higher shame-proneness than healthy controls. The magnitudes of difference in self-compassion and shame-proneness, between all clinical groups and healthy controls, were all large. We hypothesize, that the lack of self-compassion leads to increased shame-proneness, which causes various psychopathological symptoms. The lack of self-compassion and shame-proneness proved to be transdiagnostic factors in five different mental disorders. We assume, that clients suffering from all these disorders may benefit from treatments or particular interventions that facilitate the development of self-compassion or shame management.
Objectives. The purpose of this study was to validate the Czech version of the 15-item Five Facet... more Objectives. The purpose of this study was to validate the Czech version of the 15-item Five Facet Mindfulness Questionnaire (FFMQ-15-CZ) and to examine its psychometric properties. Sample and setting. Two separate Czech samples were used. In Survey 1, the FFMQ was translated into Czech and then administered through an on-line survey. 2806 participants (sample 1) completed the FFMQ-CZ and the SWLS. In Survey 2, 279 participants (sample 2) completed the FFMQ-15-CZ, the SCS-CZ, the TOSCA-3, the GAD-7 and the PHQ-9. Statistical analysis. Using IBM SPSS Statistics- 23 and Amos-23, calculations of descriptive statistics, Cronbach’s alpha, Pearson correlation coefficients, test-retest analysis and confirmatory factor analysis were performed. Results. The confirmatory factor analysis (sample 1 and 2) confirmed the five-factor structure of FFMQ-15-CZ. A single higher-order factor model was then also confirmed. The Cronbach’s alpha coefficients for total FFMQ-15-CZ and subscales in survey 1/2 were as follows: FFMQ-15-CZ (α = 0,77/0,78), nonreactivity to inner experience (α = 0,69/0,65), observing (α = 0,64/0,52), acting with awareness (α = 0,71/0,69), describing (α = 0,83/0,79), nonjudging of inner experience (α = 0,79/0,78). As expected, in Survey 1 and 2, the FFMQ-15-CZ exhibited a significant positive correlation to measures of life satisfaction and self-compassion and a significant negative correlation to measures of shame-proneness, difficulties in emotion regulation, symptoms of anxiety and symptoms of depression. Study limitation. The samples used in this study were not representative of the general Czech population. In the future, it would be useful to further examine the psychometric properties of the FFMQ-15-CZ in a representative sample of the Czech population, in a sample of experienced meditators as well as in various clinical samples.
Recenze Mezinárodní konference o všímavosti konané v Amsterdamu, 10.- 13. července 2018. Referuje... more Recenze Mezinárodní konference o všímavosti konané v Amsterdamu, 10.- 13. července 2018. Referuje o řečnících, atmosféře konference a shrnuje čtyři hlavní témata: 1) výzkum účinnosti; 2) měření všímavosti; 3) mechanismus všímavosti; 4) širší kontext.
Objectives. The aim of this study was to compare the levels of self-compassion, shame-proneness a... more Objectives. The aim of this study was to compare the levels of self-compassion, shame-proneness and internalized shame in samples of patients with anxiety/depressive disorders and in healthy controls. Participants and setting. Patients with anxiety disorders (N1 = 58), depressive disorders (N2 = 57) and healthy controls (N0 = 180) were administered scales measuring self-compassion, shame-proneness, internalized shame, anxiety and depressive symptoms. Hypotheses. It was hypothesized that: 1) both clinical samples would demonstrate a lower level of self-compassion and a higher level of shame-proneness and internalized shame than the healthy controls; 2) there will be no significant differences between the anxiety and the depressed sample in study variables; 3) self-compassion would be correlated with shame-proneness and internalized shame in all samples; 4) self-compassion, shame-proneness and internalized shame would correlate with the severity of anxiety/depression among patients with anxiety/depressive disorders. Statistical analysis. Data was analyzed using the IBM SPSS Statistics software, Version 23. Differences between samples were tested using Chi-square tests, one-way ANOVA and one-way MANOVA with Bonferroni post-hoc tests. Associations between study variables were further determined by using correlation analysis and regression analyses. Results. Both anxiety/depressed patients were found to have significantly lower self-compassion and significantly higher shame-proneness and internalized shame than healthy controls. There were no significant differences between the anxiety and the depressed sample in study variables. All correlations were in the expected directions. Study limitations. The main limitations of this study are possible volunteer bias in healthy controls and conceptual overlap between measured constructs of self-compassion and shame.
A Review of the World Congress on Psychology and Spirituality: Furthering their Integration held ... more A Review of the World Congress on Psychology and Spirituality: Furthering their Integration held in New Delhi, India, January 5-8 2008
The purpose of this study was to develop and validate the Czech Version of the Difficulties in Em... more The purpose of this study was to develop and validate the Czech Version of the Difficulties in Emotion Regulation Scale Short Form (DERS-SF-CZ) and to examine its psychometric properties. The DERS-SF was translated into Czech with a back-translation procedure and then administered through an on-line survey. 364 participants (70 men, 294 women) completed the SCS-CZ, GAD-2 and PHQ-2. The confirmatory factor analysis confirmed the six-factor structure of the DERS-SF-CZ (χ2/df=1,84, SRMR=0.050, RMSEA=0.048, CFI=0.963, TLI=0.953, GFI=0.935). A single higher-order factor model was also confirmed (χ2/df=2,06, SRMR=0.064, RMSEA=0.054, CFI=0.951, TLI=0.942, GFI=0.923). Nevertheless, the awareness factor did not have any effect on the second order factor in this hierarchical model (βaw=0,03 R2aw=0,001). The Cronbach’s alpha coefficients for total DERS-SF-CZ and subscales were as follows: DERS-SF-CZ (α=0,86), awareness (α=0,65), clarity (α=0,72), non-acceptance (α=0,83), goals (α=0,84), impulse (α=0,88), strategies (α=0,80). As expected, the DERS-SF-CZ demonstrated a significant positive correlation with anxiety and depressive symptoms questionnaires. The results support further use of the DERS-SF-CZ in clinical practice and research.
The paper presents the Abhidhamma matrix of dependent arising and shows how it can be used in psy... more The paper presents the Abhidhamma matrix of dependent arising and shows how it can be used in psychotherapy. It explains that mindful acceptance of feelings and cognitive reappraisal of core beliefs, are two powerful strategies for breaking the chain of dependent origination of suffering. And it also suggests some other topics suitable for dialogue between the Buddha's teachings and psychotherapy.
Objectives: The aim of this meta-analysis was to investigate if mindfulness is developed in some ... more Objectives: The aim of this meta-analysis was to investigate if mindfulness is developed in some therapy or intervention programs, that are not explicitly focused on its development. Method: Randomized controlled trials were searched from Scopus database that investigated the effect of non-mindfulness-based therapy or intervention programs on the levels of mindfulness. The search was limited to studies which have used the Five Facet Mindfulness Questionnaire for measuring mindfulness. Results: A total of 24 trials met inclusion criteria. Among the assessed programs, two had large effects for change in mindfulness (0,8 ˂ d), seven had medium effects (0,5 ˂ d ˂ 0,8), ten had small effects (0,2 ˂ d ˂ 0,5) and five had either no effect or negative effect (d ˂ 0,2). The weighted mean of effect sizes of all 24 programs on mindfulness development was d = 0,41. Conclusion: Many non-mindfulness-based therapy or intervention programs do have an effect on the increase of mindfulness.
The purpose of this study was to develop and validate the Czech Version of the Difficulties in Em... more The purpose of this study was to develop and validate the Czech Version of the Difficulties in Emotion Regulation Scale Short Form (DERS-SF-CZ) and to examine its psychometric properties. The DERS-SF was translated into Czech with a back-translation procedure and then administered through an on-line survey. 364 participants (70 men, 294 women) completed the SCS-CZ, GAD-2 and PHQ-2. The confirmatory factor analysis confirmed the six-factor structure of the DERS-SF-CZ (χ2/df=1,84, SRMR=0.050, RMSEA=0.048, CFI=0.963, TLI=0.953, GFI=0.935). A single higher-order factor model was also confirmed (χ2/df=2,06, SRMR=0.064, RMSEA=0.054, CFI=0.951, TLI=0.942, GFI=0.923). Nevertheless, the awareness factor did not have any effect on the second order factor in this hierarchical model (βaw=0,03 R2aw=0,001). The Cronbach’s alpha coefficients for total DERS-SF-CZ and subscales were as follows: DERS-SF-CZ (α=0,86), awareness (α=0,65), clarity (α=0,72), non-acceptance (α=0,83), goals (α=0,84), impulse (α=0,88), strategies (α=0,80). As expected, the DERS-SF-CZ demonstrated a significant positive correlation with anxiety and depressive symptoms questionnaires. The results support further use of the DERS-SF-CZ in clinical practice and research.
Background and objectives: The lack of self-compassion and shame-proneness may both be associated... more Background and objectives: The lack of self-compassion and shame-proneness may both be associated with a wide range of mental disorders. The aim of this study was to compare the levels of self-compassion and shame-proneness in samples of patients with anxiety disorders, depressive disorders, eating disorders, emotionally unstable personality disorder (BPD) and in healthy controls. Methods: Patients with anxiety disorders, depressive disorders, eating disorders, emotionally unstable personality disorder (BPD) and healthy controls were administered scales measuring self-compassion (SCS) and shame-proneness (TOSCA-3S). Data was analyzed using the IBM SPSS Statistics software, Version 23. Differences in self-compassion and shame-proneness were analyzed using one-way ANCOVA with Bonferroni post-hoc tests. The effect sizes of the group comparisons were then calculated in terms of Cohen’s d. Results: All four clinical groups were found to have significantly lower self-compassion and significantly higher shame-proneness than healthy controls. The magnitudes of difference in self-compassion and shame-proneness, between all clinical groups and healthy controls, were all large. Self-compassion was correlated with shame-proneness in all samples. Discussion: Why do all clinical samples differ in self-compassion and shame-proneness from healthy subjects? We hypothesize, that the lack of self-compassion leads to the formation of maladaptive shame whenever one experiences something that is perceived to be “wrong” in comparison with one's self-ideal. And since shame is a painful feeling, various defense mechanisms are then automatically activated, resulting in various psychopathological symptoms. The lack of self-compassion may therefore be important underlying factor causing many different mental problems. Self-compassion on the other hand may be an important prerequisite for mental health. Conclusion: In this study, the lack of self-compassion and shame-proneness proved to be transdiagnostic factors in four different mental disorders. We assume, that clients suffering from all these disorders may benefit from treatments or particular interventions that facilitate the development of self-compassion or shame management.
Clanek představuje některe způsoby rozvijeni vsimavosti vsatiterapii a ukazuje dale využiti abhid... more Clanek představuje některe způsoby rozvijeni vsimavosti vsatiterapii a ukazuje dale využiti abhidhammických matic jako prostředků pro diagnostiku a planovani terapeutických postupů. Zmiňuje se tež o využiti etiky jako principu vysvětlujiciho utrpeni a jako zakladniho paradigmatu pro dovedne zvladani života.
This review summarizes findings of 27 research studies regarding the impact of therapist's medita... more This review summarizes findings of 27 research studies regarding the impact of therapist's meditation practice (or therapist mindfulness) on important therapist’s variables and on the therapy outcome. It describes the benefits of meditation recorded in qualitative research, provides some comments on design of relevant quantitative research studies, draws attention to the phenomenon of insight in meditation and offers recommendations for future directions in this field.
Kapitola diskutuje podobnosti a rozdíly mezi meditační praxí a psychoterapií. Popisuje, jaké výho... more Kapitola diskutuje podobnosti a rozdíly mezi meditační praxí a psychoterapií. Popisuje, jaké výhody může klientovi v psychoterapii přinést meditační zkušenost psychoterapeuta a zvláštní pozornost věnuje fenoménu tzv. psychospirituální krize.
Článek představuje integrativní psychoterapii zaměřenou na všímavost a soucit. Popisuje vliv mala... more Článek představuje integrativní psychoterapii zaměřenou na všímavost a soucit. Popisuje vliv maladaptivních vztahových schémat na vznik psychopatologických symptomů a také mechanismus rekonsolidace paměti, který tato schémata vytvořená v dětství mění. Ilustruje účinek korektivní vztahové zkušenosti na příkladě konkrétního klienta. A vysvětluje vliv všímavosti a soucitu v procesu psychoterapeutické změny. Dokládá, že všímavost a soucit lze rozvíjet v individuální psychoterapii i bez využití meditace. Nabízí transdiagnostický a transteoretický model psychoterapeutické změny, který lze využít v jakékoliv psychoterapii.
Mediterranean Journal of Clinical Psychology, 2021
The purpose of this study was to examine the measurement invariance of the Self-Compassion Scale ... more The purpose of this study was to examine the measurement invariance of the Self-Compassion Scale by IRT differential test functioning in ten distinct populations (n = 13623 participants) from ten different countries: Australia (n = 517), China (n = 321), Czech Republic (n = 5081), Germany (n = 2510), Italy (n = 384), Portugal (n = 512), Slovakia (n = 1181), South Korea (n = 1813), Turkey (n = 471), and USA (n = 833). We assessed differential test functioning for the two SCS subscales, Self-compassionate responding and Self-uncompassionate responding separately, because previous bifactor and two-tier analyses of the scale showed the best fit with two separate general factors, and not for the overall score. Only 13 of the 45 comparisons for Self-compassionate responding and 13 of the 45 comparisons for Self-uncompassionate responding (analyses of every pair) demonstrated measurement invariance (no differential test functioning). Generally, our results revealed that the two subscales of Self-compassionate responding and Self-uncompassionate responding were not equivalent among all countries and groups. Therefore, it is impossible to compare overall scores across all countries. Two subscales of the Self-Compassion Scale (Self-compassionate responding and Self-uncompassionate responding) are valid and reliable instruments with substantial potential of use cross-culturally, but results reveal significant cross-cultural differences in the way these two constructs are measured by the subscales of the SCS. Future analyses of the meanings and connotations of this construct across the world are necessary to develop a scale which allows cross-cultural comparisons of various treatment outcomes related to self-compassion.
Článek popisuje, jak nám může všímavost (angl. mindfulness) pomoci v každodenním životě, v náročn... more Článek popisuje, jak nám může všímavost (angl. mindfulness) pomoci v každodenním životě, v náročných nebo stresujících situacích. Představuje akceptaci emocí, k níž dochází díky všímavosti, jako svébytnou strategii regulace emocí spojenou s deaktivací konkrétních částí tzv. defaultní sítě v našem mozku. Ilustruje účinek všímavosti na příkladě z partnerského života. A upozorňuje dále na zvláštní význam tzv. sebevztažných emocí, na jejichž vzniku se podílejí naše jádrová přesvědčení. Článek nabízí čtenářům jednoduchou techniku rozvíjející schopnost všímavého sebepřijetí ve chvílích napětí. A zamýšlí se nad dalšími perspektivami všímavosti v současné psychologii a psychoterapii.
The purpose of this pilot study was to develop and validate the Czech Version of the 7-item Nonat... more The purpose of this pilot study was to develop and validate the Czech Version of the 7-item Nonattachment to Self Scale (NTS-CZ) and to examine its psychometric properties. The NTS was translated into Czech with a back-translation procedure and then administered through an online survey. 782 participants (165 men, 617 women) completed the NTS-CZ, the 15-item version of the Five Facet Mindfulness Questionnaire (FFMQ-15-CZ), and the Sussex-Oxford Compassion for the Self Scale (SOCS-S-CZ). The confirmatory factor analysis confirmed the one-factor structure of the NTS-CZ (SRMR = 0.037, RMSEA = 0.082, CFI = 0.972, TLI = 0.950). The Cronbach’s alpha coefficient for the NTS-CZ was α = 0.85. As expected, the NTS-CZ demonstrated high positive correlations with mindfulness and self-compassion questionnaires. The results support further use of the NTS-CZ in psychological research.
Measurement and Evaluation in Counseling and Development, 2020
In this study, different factor analysis models were employed to test the Self-Compassion Scale (... more In this study, different factor analysis models were employed to test the Self-Compassion Scale (SCS) in 11 distinct populations (n = 15,266) in different countries. The results strongly suggest that the most appropriate use of the SCS is to measure levels of Self-Compassionate responding (positive items) and Self-Uncompassionate responding (negative items) separately.
Psychologické aspekty pomáhání 2018: Sborník příspěvků z mezinárodní konference, 2019
The lack of self-compassion and shame-proneness may both be associated with a wide range of menta... more The lack of self-compassion and shame-proneness may both be associated with a wide range of mental disorders. The aim of this study was to compare the levels of self-compassion and shame-proneness in samples of patients with anxiety disorders, depressive disorders, eating disorders, borderline personality disorder, alcohol-addiction and in healthy controls. All five clinical groups and healthy controls were administered scales measuring self-compassion (SCS) and shame-proneness (TOSCA-3S). Differences in self-compassion and shame-proneness were analyzed and effect sizes were calculated. All five clinical groups were found to have significantly lower self-compassion and significantly higher shame-proneness than healthy controls. The magnitudes of difference in self-compassion and shame-proneness, between all clinical groups and healthy controls, were all large. We hypothesize, that the lack of self-compassion leads to increased shame-proneness, which causes various psychopathological symptoms. The lack of self-compassion and shame-proneness proved to be transdiagnostic factors in five different mental disorders. We assume, that clients suffering from all these disorders may benefit from treatments or particular interventions that facilitate the development of self-compassion or shame management.
Objectives. The purpose of this study was to validate the Czech version of the 15-item Five Facet... more Objectives. The purpose of this study was to validate the Czech version of the 15-item Five Facet Mindfulness Questionnaire (FFMQ-15-CZ) and to examine its psychometric properties. Sample and setting. Two separate Czech samples were used. In Survey 1, the FFMQ was translated into Czech and then administered through an on-line survey. 2806 participants (sample 1) completed the FFMQ-CZ and the SWLS. In Survey 2, 279 participants (sample 2) completed the FFMQ-15-CZ, the SCS-CZ, the TOSCA-3, the GAD-7 and the PHQ-9. Statistical analysis. Using IBM SPSS Statistics- 23 and Amos-23, calculations of descriptive statistics, Cronbach’s alpha, Pearson correlation coefficients, test-retest analysis and confirmatory factor analysis were performed. Results. The confirmatory factor analysis (sample 1 and 2) confirmed the five-factor structure of FFMQ-15-CZ. A single higher-order factor model was then also confirmed. The Cronbach’s alpha coefficients for total FFMQ-15-CZ and subscales in survey 1/2 were as follows: FFMQ-15-CZ (α = 0,77/0,78), nonreactivity to inner experience (α = 0,69/0,65), observing (α = 0,64/0,52), acting with awareness (α = 0,71/0,69), describing (α = 0,83/0,79), nonjudging of inner experience (α = 0,79/0,78). As expected, in Survey 1 and 2, the FFMQ-15-CZ exhibited a significant positive correlation to measures of life satisfaction and self-compassion and a significant negative correlation to measures of shame-proneness, difficulties in emotion regulation, symptoms of anxiety and symptoms of depression. Study limitation. The samples used in this study were not representative of the general Czech population. In the future, it would be useful to further examine the psychometric properties of the FFMQ-15-CZ in a representative sample of the Czech population, in a sample of experienced meditators as well as in various clinical samples.
Recenze Mezinárodní konference o všímavosti konané v Amsterdamu, 10.- 13. července 2018. Referuje... more Recenze Mezinárodní konference o všímavosti konané v Amsterdamu, 10.- 13. července 2018. Referuje o řečnících, atmosféře konference a shrnuje čtyři hlavní témata: 1) výzkum účinnosti; 2) měření všímavosti; 3) mechanismus všímavosti; 4) širší kontext.
Objectives. The aim of this study was to compare the levels of self-compassion, shame-proneness a... more Objectives. The aim of this study was to compare the levels of self-compassion, shame-proneness and internalized shame in samples of patients with anxiety/depressive disorders and in healthy controls. Participants and setting. Patients with anxiety disorders (N1 = 58), depressive disorders (N2 = 57) and healthy controls (N0 = 180) were administered scales measuring self-compassion, shame-proneness, internalized shame, anxiety and depressive symptoms. Hypotheses. It was hypothesized that: 1) both clinical samples would demonstrate a lower level of self-compassion and a higher level of shame-proneness and internalized shame than the healthy controls; 2) there will be no significant differences between the anxiety and the depressed sample in study variables; 3) self-compassion would be correlated with shame-proneness and internalized shame in all samples; 4) self-compassion, shame-proneness and internalized shame would correlate with the severity of anxiety/depression among patients with anxiety/depressive disorders. Statistical analysis. Data was analyzed using the IBM SPSS Statistics software, Version 23. Differences between samples were tested using Chi-square tests, one-way ANOVA and one-way MANOVA with Bonferroni post-hoc tests. Associations between study variables were further determined by using correlation analysis and regression analyses. Results. Both anxiety/depressed patients were found to have significantly lower self-compassion and significantly higher shame-proneness and internalized shame than healthy controls. There were no significant differences between the anxiety and the depressed sample in study variables. All correlations were in the expected directions. Study limitations. The main limitations of this study are possible volunteer bias in healthy controls and conceptual overlap between measured constructs of self-compassion and shame.
A Review of the World Congress on Psychology and Spirituality: Furthering their Integration held ... more A Review of the World Congress on Psychology and Spirituality: Furthering their Integration held in New Delhi, India, January 5-8 2008
The purpose of this study was to develop and validate the Czech Version of the Difficulties in Em... more The purpose of this study was to develop and validate the Czech Version of the Difficulties in Emotion Regulation Scale Short Form (DERS-SF-CZ) and to examine its psychometric properties. The DERS-SF was translated into Czech with a back-translation procedure and then administered through an on-line survey. 364 participants (70 men, 294 women) completed the SCS-CZ, GAD-2 and PHQ-2. The confirmatory factor analysis confirmed the six-factor structure of the DERS-SF-CZ (χ2/df=1,84, SRMR=0.050, RMSEA=0.048, CFI=0.963, TLI=0.953, GFI=0.935). A single higher-order factor model was also confirmed (χ2/df=2,06, SRMR=0.064, RMSEA=0.054, CFI=0.951, TLI=0.942, GFI=0.923). Nevertheless, the awareness factor did not have any effect on the second order factor in this hierarchical model (βaw=0,03 R2aw=0,001). The Cronbach’s alpha coefficients for total DERS-SF-CZ and subscales were as follows: DERS-SF-CZ (α=0,86), awareness (α=0,65), clarity (α=0,72), non-acceptance (α=0,83), goals (α=0,84), impulse (α=0,88), strategies (α=0,80). As expected, the DERS-SF-CZ demonstrated a significant positive correlation with anxiety and depressive symptoms questionnaires. The results support further use of the DERS-SF-CZ in clinical practice and research.
Mezi běhy: 2. ročník konference/setkání o integraci v psychoterapii, 2024
Stávající diagnostické manuály třídí duševní poruchy do jednotlivých kategorií podle nejrůznějšíc... more Stávající diagnostické manuály třídí duševní poruchy do jednotlivých kategorií podle nejrůznějších vnějších příznaků, zatímco vnitřní stavy a procesy popisují často jen vágně. V psychoterapii se však obvykle zajímáme o to, co klient cítí, vnímá a jak přemýšlí daleko podrobněji. Jednotlivé psychoterapeutické školy díky tomu identifikovaly mnohé navenek skryté hybatele, které zapříčiňují vznik vnějších symptomů duševních poruch. V psychoterapii odhalujeme a rozlišujeme nejrůznější skryté komplexy, traumatické pocity niterné emoční bolesti a jádrová přesvědčení. Mluvíme o vnitřních pracovních modelech, obranných mechanismech nebo archaických ego stavech (módech). Nový fenomenologický model tzv. maladaptivních schémat integruje poznatky psychodynamických, kognitivně-behaviorálních i neohumanistických přístupů a ukazuje, jak lze díky rozvíjení všímavosti a soucitu k sobě tyto skryté hybatele duševních poruch transformovat. Na přednášce si tento model představíme.
Bezmoc může vést k prožívání smutku a truchlení anebo k pocitům vlastního selhání a viny. Člověk ... more Bezmoc může vést k prožívání smutku a truchlení anebo k pocitům vlastního selhání a viny. Člověk trpící syndromem pomocníka ovšem prožívá vinu zcela neadekvátní. Vinu, která nevzniká v důsledku nějakého reálného pochybení, ale jako následek emoční deprivace nebo traumatické zkušenosti v dětství. Proto je pro něj bezmoc tak tíživá. Na vzniku pocitů neadekvátní viny se nicméně podílejí dysfunkční jádrová přesvědčení a maladaptivní emoční schémata a ty je těžké ovlivnit jen prostřednictvím kognice. Příspěvek proto popíše, jak lze v psychoterapii iniciovat proces rekonsolidace paměti a zprostředkovat člověku se syndromem pomocníka korektivní emoční zkušenost, která transformuje příslušné maladaptivní emoční schéma a zbaví dotyčného neadekvátních pocitů viny. Pak se takový člověk může smířit s bezmocí a vymanit se z pasti dramatického trojúhelníku Pachatel-Oběť-Zachránce. Příspěvek objasní, že porozumění limitům vlastní moci je důležitou součástí sebepřijetí, chrání nás před vyhořením a je předpokladem úspěšného působení v pomáhajících profesích. Připomene rovněž význam sebezkušenosti v profesi psychoterapeuta.
Meditační praxe i psychedelické zkušenosti dočasně mění naše vědomí, ale mají také dlouhodobé dop... more Meditační praxe i psychedelické zkušenosti dočasně mění naše vědomí, ale mají také dlouhodobé dopady na naše prožívání a chování. Mohou se nějak doplňovat? Přednáška nejprve porovná oba druhy zkušeností z hlediska fenomenologie i neurofyziologie. Popíše vliv pokročilé meditace všímavosti (mindfulness) na sebepojetí, regulaci emocí a rozvoj laskavosti a soucitu. A objasní také význam rozpuštění Já (mystická smrt) v korektivní transformaci hluboce zakořeněných emočních schémat. Dále se bude zabývat možnostmi vzájemné inspirace ve výzkumu i praxi rozvíjení všímavosti a užívání psychedelik. Zdůrazní důležitost integrace transpersonálních zkušeností a dotkne se také úskalí a rizik transpersonálního vývoje. Připomene, že studium prastaré teorie spojené s meditací všímavosti zřejmě může pomoci porozumět a integrovat psychedelické zkušenosti. A naopak psychedelika mohou meditujícím pomoci překonat obranné mechanismy ega, které v meditační praxi západních meditujících někdy poměrně dlouho přetrvávají.
Úvod. Sekret ropuchy coloradské obsahuje psychedelikum 5-MeO-DMT. V ČR se užívání této látky v po... more Úvod. Sekret ropuchy coloradské obsahuje psychedelikum 5-MeO-DMT. V ČR se užívání této látky v poslední době rozšířilo mezi zájemci o sebepoznávání a duchovní rozvoj. Přesné účinky 5-MeO-DMT na lidskou psychiku ani případná rizika spojená s užíváním 5-MeO-DMT však dosud nejsou dostatečně zdokumentována. Cíle. Cílem této pilotní studie bylo prostřednictvím dotazníkového šetření prozkoumat možný vliv jednorázové administrace 5-MeO-DMT na vybrané osobnostní charakteristiky. Soubor a procedura. 25 respondentů vyplňovalo baterii sedmi dotazníků před administrací 5-MeO-DMT (měření 1), 3 dny po této administraci (měření 2) a 60 dní po této administraci (měření 3). Výsledky. Párové Wilcoxonovy testy odhalily statisticky významné rozdíly mezi měřením 1 a měřením 3 u tří sledovaných proměnných – u nepřipoutanosti (Nonattachment Scale-Short Form – NAS-SF-CZ; d = 0,43), u soucitu se sebou (Self-Compassion Scale – SCS-26-CZ-CSR; d = 0,46) a u vědomí přesahu (Spiritual Intelligence Self-Report Inventory – SISRI-24-CZ-TA; d = 0,49). Statisticky významné rozdíly naopak nebyly potvrzeny u tichého ega (Quiet Ego Scale – QES-CZ; d = 0,15), u strachu ze smrti (Death Attitude Profile-Revised – DP-R-CZ-FD; d = 0,37), u vděčnosti (Gratitude Questionnaire – GQ-6-CZ; d = 0,35) ani v hodnotové orientaci respondentů (Portrait Values Questionnaire – PVQ-21-CZ; d = 0-0,09). Závěr. Zdá se, že 5-MeO-DMT má terapeutický potenciál. Odborníci by měli diskutovat otázky týkající se screeningu uchazečů o administraci 5-MeO-DMT, zdravotních rizik, setu a settingu i vhodné podpory při integraci této zkušenosti.
Pocity nedostatečnosti se skrývají za mnohými navenek viditelnějšími příznaky, které klienty moti... more Pocity nedostatečnosti se skrývají za mnohými navenek viditelnějšími příznaky, které klienty motivují k nastoupení psychoterapie. "Strach, že nejsem dostatečný/á", ale předpokládá víru v nějaké více či méně stabilní Já s docela konkrétními a trvalými vlastnostmi. Intenzivní praxe meditace všímavosti vede k radikální změně chápání sebe sama. Příspěvek bude diskutovat roli sebepřesažení v procesu psychoterapeutické změny a vliv sebevztažného zpracovávání informací na osobní pohodu a duševní zdraví.
Background and objectives: Feelings of toxic shame and guilt are common symptoms of many mental d... more Background and objectives: Feelings of toxic shame and guilt are common symptoms of many mental disorders. Both these feelings arise from self-referential processing and it is supposed that they 1) result from maladaptive emotional schemas developed during childhood in interaction with parents and 2) are connected with lack of self-compassion. The aim of this study was to determine the correlations between these variables in two nonclinical samples. Methods: Two questionnaire surveys were conducted to investigate connections between 1) parental emotional warmth in childhood or attachment in adulthood, 2) shame-proneness or omnipotence guilt and 3) self-compassion. Results: In sample 1 (N1 = 302) weak to mild correlations were found between parental emotional warmth, omnipotence guilt and self-compassion. In sample 2 (N2 = 263) weak to moderate correlations were found between avoidance or anxiety, shame-proneness and self- compassion. Discussion: We hypothesize, on the one hand, that deprivation of basic needs in childhood as well as the child's efforts to fill the holes in the roles, leads to lack of self-compassion and toxic shame and toxic guilt-proneness in adulthood. And these transdiagnostic factors seem to cause many symptoms of mental disorders. The corrective experience with the image of “ideal parents”, on the other hand, probably induces memory reconsolidation, changes the relevant emotional schemas, encourages the development of self-compassion and, as a consequence, many symptoms disappear. Conclusions: Two independent surveys confirmed links between 1) parental emotional warmth in childhood or attachment in adulthood, 2) shame-proneness or omnipotence guilt and 3) self-compassion.
Východiska a cíle: Nedostatek soucitu k sobě i tendence k prožívání studu mohou být spojeny s cel... more Východiska a cíle: Nedostatek soucitu k sobě i tendence k prožívání studu mohou být spojeny s celou řadou duševních poruch. Cílem této studie bylo porovnat míru soucitu k sobě a míru tendence k prožívání studu u pacientů s úzkostnými poruchami, s depresivními poruchami, s hraniční poruchou osobnosti, s poruchami příjmu potravy, se závislostí na alkoholu a u zdravých kontrol. Metoda: Všem pěti klinickým skupinám a zdravým kontrolám byly administrovány škály měřící soucit k sobě a tendenci k prožívání studu. Rozdíly mezi vzorky byly testovány statistickými metodami a posouzeny pomocí Cohenova d. Výsledky: Všech pět klinických skupin vykazovalo signifikantně nižší míru soucitu k sobě a signifikantně vyšší míru tendence k prožívání studu než zdravé kontroly. Velikost rozdílu v míře soucitu k sobě i v míře tendence k prožívání studu mezi všemi klinickými skupinami a zdravými kontrolami byla velká. Diskuze: Předpokládáme, že nedostatek soucitu k sobě vede ke zvýšené tendenci k prožívání studu, která pak zapříčiňuje vznik různých psychopatologických symptomů. Závěry: Nedostatek soucitu k sobě a zvýšená tendence k prožívání studu se v této studii ukázaly být transdiagnostickými faktory u pěti různých duševních poruch. Předpokládáme, že klienti trpící kteroukoli z těchto poruch by mohli mít užitek z terapeutických intervencí, které facilitují rozvoj soucitu k sobě nebo zvládání studu.
Background and objectives: The lack of self-compassion and shame-proneness may both be associated... more Background and objectives: The lack of self-compassion and shame-proneness may both be associated with a wide range of mental disorders. The aim of this study was to compare the levels of self-compassion and shame-proneness in samples of patients with anxiety disorders, depressive disorders, eating disorders, borderline personality disorder, alcohol-addiction and in healthy controls. Methods: All five clinical groups and healthy controls were administered scales measuring self-compassion (SCS) and shame-proneness (TOSCA-3S). Differences in self-compassion and shame-proneness were analyzed and effect sizes were calculated. Results: All five clinical groups were found to have significantly lower self-compassion and significantly higher shame-proneness than healthy controls. The magnitudes of difference in self-compassion and shame-proneness, between all clinical groups and healthy controls, were all large. Discussion: We hypothesize, that the lack of self-compassion leads to increased shame-proneness, which causes various psychopathological symptoms. The lack of self-compassion may therefore be important underlying factor causing many different mental problems. Conclusion: The lack of self-compassion and shame-proneness proved to be TRANSDIAGNOSTIC FACTORS in five different mental disorders. We assume, that clients suffering from all these disorders may benefit from treatments or particular interventions that facilitate the development of self-compassion or shame management.
Background and objectives: The lack of self-compassion and shame-proneness may both be associated... more Background and objectives: The lack of self-compassion and shame-proneness may both be associated with a wide range of mental disorders. The aim of this study was to compare the levels of self-compassion and shame-proneness in samples of patients with anxiety disorders, depressive disorders, eating disorders, emotionally unstable personality disorder (BPD) and in healthy controls. Methods: Patients with anxiety disorders, depressive disorders, eating disorders, emotionally unstable personality disorder (BPD) and healthy controls were administered scales measuring self-compassion (SCS) and shame-proneness (TOSCA-3S). Data was analyzed using the IBM SPSS Statistics software, Version 23. Differences in self-compassion and shame-proneness were analyzed using one-way ANCOVA with Bonferroni post-hoc tests. The effect sizes of the group comparisons were then calculated in terms of Cohen’s d. Results: All four clinical groups were found to have significantly lower self-compassion and significantly higher shame-proneness than healthy controls. The magnitudes of difference in self-compassion and shame-proneness, between all clinical groups and healthy controls, were all large. Self-compassion was correlated with shame-proneness in all samples. Discussion: Why do all clinical samples differ in self-compassion and shame-proneness from healthy subjects? We hypothesize, that the lack of self-compassion leads to the formation of maladaptive shame whenever one experiences something that is perceived to be “wrong” in comparison with one's self-ideal. And since shame is a painful feeling, various defense mechanisms are then automatically activated, resulting in various psychopathological symptoms. The lack of self-compassion may therefore be important underlying factor causing many different mental problems. Self-compassion on the other hand may be an important prerequisite for mental health. Conclusion: In this study, the lack of self-compassion and shame-proneness proved to be transdiagnostic factors in four different mental disorders. We assume, that clients suffering from all these disorders may benefit from treatments or particular interventions that facilitate the development of self-compassion or shame management.
Východiska a cíle: Nedostatek soucitu k sobě i tendence k prožívání studu mohou být spojeny s cel... more Východiska a cíle: Nedostatek soucitu k sobě i tendence k prožívání studu mohou být spojeny s celou řadou duševních poruch. Cílem této studie bylo porovnat míru soucitu k sobě a míru tendence k prožívání studu u vzorku pacientů s úzkostnými poruchami, u vzorku pacientů s depresivními poruchami, u vzorku pacientů s hraniční poruchou osobnosti a u zdravých kontrol. Metoda: Pacientům s úzkostnými poruchami (N1 = 58), pacientům s depresivními poruchami (N2 = 57), pacientům s hraniční poruchou osobnosti (N3 = 74) a zdravým kontrolám (N0 = 180) byly administrovány škály měřící soucit k sobě (SCS-CZ) a tendenci k prožívání studu (TOSCA-3S). Data byla analyzována s využitím programu IBM SPSS Statistics, verze 23. Rozdíly mezi vzorky byly testovány pomocí testů chí kvadrát, jednocestná ANOVA, jednocestná MANCOVA a jednocestná ANCOVA s Bonferroniho post-hoc testy.Velikost rozdílu při srovnávání skupin byla pak posouzena pomocí Cohenova d. Výsledky: Všechny tři klinické skupiny vykazovaly signifikantně nižší míru soucitu k sobě a signifikantně vyšší míru tendence k prožívání studu než zdravé kontroly. Velikost rozdílu v míře soucitu k sobě i v míře tendence k prožívání studu mezi všemi klinickými skupinami a zdravými kontrolami byla velká (d = 0,79-2,10). Soucit k sobě u všech vzorků koreloval s tendencí k prožívání studu. Diskuze: Proč se všechny klinické vzorky, pokud jde o míru soucitu k sobě a míru tendence k prožívání studu, lišily od zdravých subjektů? Předpokládáme, že nedostatek soucitu k sobě vede ke vzniku maladaptivního studu vždy, když člověk zažívá něco, co vnímá jako “špatné” ve srovnání s jáským ideálem. A protože stud je velmi bolestivý pocit, jsou pak automaticky aktivovány nejrůznější obranné mechanismy, jež v důsledku vedou k velmi různým psychopatologickým symptomům. Nedostatek soucitu k sobě může proto být důležitým skrytým faktorem zapříčiňujícím nejrůznější duševní problémy. Na druhé straně může být soucit k sobě také důležitým předpokladem duševního zdraví. Závěry: Nedostatek soucitu k sobě a zvýšená tendence k prožívání studu se v této studii ukázaly být transdiagnostickými faktory u tří různých duševních poruch. Předpokládáme, že klienti trpící kteroukoli z těchto poruch by mohli mít užitek z terapeutických intervencí, které facilitují rozvoj soucitu k sobě nebo zvládání studu.
Příspěvek krátce představí již realizovaná i teprve plánovaná dotazníková šetření jejichž cílem j... more Příspěvek krátce představí již realizovaná i teprve plánovaná dotazníková šetření jejichž cílem je ve třech etapách výzkumu postupně 1) prověřit teoreticky předpokládané souvislosti mezi chováním rodičů v dětství a mírou soucitu k sobě v dospělosti; 2) porovnat míru soucitu k sobě u vybraných klinických vzorků a u zdravých kontrol; 3) Změřit efekt vybraných terapeutických postupů, programů či intervencí na rozvoj soucitu k sobě u absolventů daného programu. Předpokládáme, že námi postupně realizované studie pomohou porozumět významu soucitu se sebou v udržování duševního zdraví a v etiologii řady duševních poruch. Výsledky by měly zároveň pomoci porozumět mechanismu psychoterapeutické změny u zkoumaných poruch a přinést možnost lépe zacílit a tím i zefektivnit příslušné terapeutické postupy. Příspěvek bude zároveň výzvou kolegům a studentům zapojit se do našeho výzkumného projektu.
Všímavost bývá spojována především s tzv. třetí vlnou kognitivně-behaviorální terapie. Zkušenosti... more Všímavost bývá spojována především s tzv. třetí vlnou kognitivně-behaviorální terapie. Zkušenosti získané díky meditaci všímavosti a díky studiu buddhistické psychologie však v uplynulých desetiletích integrovali do své terapeutické praxe také stovky humanisticky, dynamicky nebo integrativně zaměřených psychoterapeutů. Příspěvek krátce představí některé autory a přístupy z této oblasti a připomene také nejnovější trendy ve výzkumu všímavosti. Dále se zamyslí nad tím, jak by studium všímavosti mohlo v budoucnu pomoci porozumět etiopatogenezi duševních poruch, procesu psychoterapie a mechanismu psychoterapeutické změny a jak by mohlo přispět k integraci humanistických, psychodynamických a kognitivně-behaviorálních přístupů.
Všímavost (mindfulness) a možnosti jejího využití dnes vzbuzují mimořádný zájem nejen u řady psyc... more Všímavost (mindfulness) a možnosti jejího využití dnes vzbuzují mimořádný zájem nejen u řady psychoterapeutických směrů, ale také na straně kognitivní vědy, neurověd i v oblasti výzkumu. Příspěvek představuje všímavost v kontextu etické psychologie abhidhammy, jež je integrována v u nás rozvíjené satiterapii. Domníváme se, že fenomenografie abhidhammy má potenciál přispět k zodpovězení otázek kladených od reprezentantů všímavost využívajících směrů a nabízí prostor pro integrativní změnu.
CONTEXT: Parental emotional warmth in childhood use to be linked to the subsequent development of... more CONTEXT: Parental emotional warmth in childhood use to be linked to the subsequent development of self-compassion. Lack of parental emotional warmth on the contrary may be related to later occurrence of some typical transdiagnostic symptoms such as shyness, internalized shame or difficulties in emotion regulation. METHOD: By means of three questionnaire surveys an attempt has been made to verify the theoretically anticipated connections between parental emotional warmth in childhood (as measured by PBI, EMWSS and s-EMBU), self-compassion (SCS-CZ), shyness (RCBS), internalized shame (ISS) and difficulties in emotional regulation (DERS-SF-CZ). RESULTS: Surveys 1, 2, and 3 showed moderate correlations between parental emotional warmth and self-compassion (N1=263; PBI, r=0,3; N2=305, EMWSS, r=0,4; N3=440; s-EMBU, r=0,3; p123 < 0,01). Surveys 1, 2, and 3 further showed the following correlations between self-compassion and 1) shyness (r=-0,44, p < 0,01), 2) internalized shame (r=-0,79, p < 0,01) and 3) difficulties in emotional regulation (r=-0,72, p < 0,01). CONCLUSIONS: Three independent surveys confirmed the link between parental emotional warmth in childhood and self-compassion in adulthood. The surveys further demonstrated that self-compassion probably significantly eliminates some typical transdiagnostic symptoms, namely, shyness, internalized shame and difficulties in emotion regulation.
Self-Compassion, Internalized Shame and Emotional Regulation
CONTEXT: The work of Arnold Beisser... more Self-Compassion, Internalized Shame and Emotional Regulation
CONTEXT: The work of Arnold Beisser, Eugene Gendlin, Leslie Greenberg and other authors emphasized the importance of acceptance of one's own experience for emotional regulation, maintenance and cultivation of mental health and wellbeing. At the same time the newly defined ability of self-compassion probably facilitates or more precisely enables this acceptance. METHOD: By means of two questionnaire surveys we made an attempt to verify the theoretically anticipated connections between the ability of self-compassion, the difficulties in emotional regulation and the presence of feelings of internalized shame. To assess the relationship between the variables the Pearson correlation coefficients and the results of linear regression analysis were used. RESULTS: Survey 1 (N=471) showed a strong negative correlation (r=-0,71; p < 0,01) between the ability of self-compassion and difficulties in emotional regulation. In sample 1, self-compassion was statistically significant predictor of the difficulties in emotion regulation (F(1, 469)=463,836, p<0,001). The model explained approximately 49,7 % of the variance of the resulting variable. Survey 2 (N=215) showed a strong negative correlation (r=-0,77; p<0,01) between the ability of self-compassion and the presence of feelings of internalized shame. In sample 2, self-compassion was statistically significant predictor of the feelings of internalized shame (F(1, 213)=313,429, p<0,001). The model explained approximately 59,5 % of the variance of the resulting variable. CONCLUSIONS: The ability of self-compassion probably significantly eliminates both feelings of internalized shame and difficulties in emotion regulation. It is therefore probably an important prerequisite for mental health and wellbeing.
Východiska: Práce Arnolda Beissera, Eugene Gendlina, Leslieho Greenberga a dalších autorů vyzdvihly význam akceptace vlastních prožitků pro regulaci emocí, udržování a kultivaci duševního zdraví a duševní pohody. Nově definovaná schopnost soucítit se sebou přitom zřejmě tuto akceptaci usnadňuje, resp. umožňuje. Metoda: Prostřednictvím dvou dotazníkových šetření jsme se pokusili ověřit teoreticky předpokládané souvislosti mezi schopností soucítit se sebou, potížemi v regulaci emocí a přítomností pocitů internalizovaného studu. K posouzení vztahu mezi proměnnými jsme využili Pearsonovy korelační koeficienty a výsledky lineární regresní analýzy. Výsledky: Šetření 1 (N=471) prokázalo silnou negativní korelaci (r=-0,71; p < 0,01) mezi schopností soucítit se sebou a potížemi v regulaci emocí. Soucit se sebou byl v našem vzorku 1 statisticky signifikantním prediktorem potíží v regulaci emocí (F(1, 469)=463,836, p<0,001). Model vysvětlil přibližně 49,7 % rozptylu výsledné proměnné. Šetření 2 (N=215) prokázalo silnou negativní korelaci (r=-0,77; p < 0,01) mezi schopností soucítit se sebou a přítomností pocitů internalizovaného studu. Soucit se sebou byl v našem vzorku 2 statisticky signifikantním prediktorem pocitů internalizovaného studu (F(1, 213)= 313,429, p<0,001). Model vysvětlil přibližně 59,5 % rozptylu výsledné proměnné. Závěry: Schopnost soucítit se sebou zřejmě významně eliminuje pocity internalizovaného studu i potíže v regulaci emocí. Je proto zřejmě důležitým předpokladem duševního zdraví a duševní pohody.
Schopnost zaujmout k sobě samému emočně pozitivní postoj ve chvílích, kdy zažíváme trápení, selhá... more Schopnost zaujmout k sobě samému emočně pozitivní postoj ve chvílích, kdy zažíváme trápení, selhání nebo si uvědomujeme nějaký svůj nedostatek, je důležitým aspektem regulace emocí a zároveň i předpokladem duševního zdraví a duševní pohody. Takový postoj, označovaný jako soucit se sebou (angl. self-compassion), je zřejmě i významným elementem psychoterapeutické změny. Příspěvek představí koncept soucitu se sebou, který se vedle všímavosti (angl. mindfulness) stal v posledních letech jedním z dalších elementů tradiční buddhistické psychologie, vzbuzujících zájem západních odborníků. Porovná tento u nás nový koncept s příbuznými psychologickými pojmy. Nastíní předpokládaný vliv nedostatku soucitu se sebou v etiopatogenezi některých psychických poruch a zmíní možnosti, jak tento postoj k sobě rozvíjet. Uvede i výzkumné aktivity týkající se soucitu se sebou, jež aktuálně probíhají v České republice.
Prezentace z Psychoterapeutických dnů InPsy 2015 představuje zájemcům fenomén všímavosti v západn... more Prezentace z Psychoterapeutických dnů InPsy 2015 představuje zájemcům fenomén všímavosti v západní psychoterapii a věnuje se dále aktuálním trendům v této oblasti, mj. vzrůstajícímu zájmu psychologů o rozvíjení osobní moudrosti a soucitu k sobě. Zmiňuje se také o neurovědeckých výzkumech a inspiruje k vlastní praxi meditace všímavosti a vhledu - vipassaná.
Mindfulness in psychotherapy: Current issues and future research directions
There is a growing... more Mindfulness in psychotherapy: Current issues and future research directions
There is a growing interest in mindfulness - an ability to be aware of what is happening in our mind and body at the present moment - in the world of psychotherapy. It becomes apparent that it is not a mere new and fashionable psychotherapeutic "technique" adopted from the Buddhist meditation training. Rather it seems to be newly defined common factor of psychotherapeutic change which may help to clarify the mechanism of psychotherapeutic change across particular approaches. Whereas during the 2000-2010 decade most of the research concerning mindfulness had focused primarily on evaluation of the effect of mindfulness-based approaches to various clinical diagnoses (depression, anxiety, addiction, eating disorders, borderline personality disorder, psychosis and others) or to specific groups (e.g. oncology patients, athletes, prisoners, children and others), recently the professional discussions have been showing primarily a growing interest in more general questions concerning mindfulness and also some return to the roots and an effort for broader and deeper understanding of the procedures handed down by the original teachings of the Buddha. The following topics are mainly discussed: 1) what exactly is mindfulness; 2) what does the cultivation of mindfulness lead to; 3) possibilities of the measurement of mindfulness; 4) role of mindfulness in the mechanism of psychotherapeutic change; 5) what are the various ways of cultivating mindfulness etc. The paper will briefly present these topics. It will also outline what is currently needed to study and what is the potential contribution of such research to psychotherapists in the areas of theory and practice.
Všímavost (mindfulness) neboli schopnost uvědomovat si, co se odehrává v naší mysli a v těle v přítomném okamžiku, budí ve světě psychoterapie stále větší zájem. Ukazuje se totiž, že nejde jen o novou módní psychoterapeutickou "techniku" převzatou z tradičního Buddhistického meditačního tréninku, ale spíše o nově definovaný obecný faktor psychoterapeutické změny, který možná pomůže objasnit mechanismus psychoterapeutické změny napříč jednotlivými směry. Zatímco v letech 2000-2010 se většina výzkumů týkajících se všímavosti soustředila především na prokazování účinnosti na všímavosti založených přístupů u různých klinických diagnóz (deprese, úzkostné stavy, závislosti, poruchy příjmu potravy, hraniční poruchy osobnosti, psychózy, aj.), případně u specifických skupin (např. onkologičtí pacienti, sportovci, vězni, děti, aj.), v poslední době lze v odborných diskusích pozorovat především zvýšený zájem o obecnější otázky týkající se všímavosti a současně i jakýsi návrat ke kořenům a snahu o celkově hlubší a širší pochopení postupů tradovaných v původním Buddhově učení. Diskutována jsou především témata: 1) co přesně je všímavost; 2) k čemu rozvíjení všímavosti vede; 3) jaké jsou možnosti měření všímavosti; 4) jakou roli hraje všímavost v mechanismu psychoterapeutické změny; 5) jakými různými způsoby lze všímavost rozvíjet, atd. Příspěvek uvedená témata krátce představí. Nastíní dále, co je třeba aktuálně zkoumat a jak by výsledky takových budoucích výzkumů mohly být prospěšné psychoterapeutům v oblasti teorie i praxe.
Mindfulness: On the interface between psychotherapy and spirituality
In recent years, a lot of... more Mindfulness: On the interface between psychotherapy and spirituality
In recent years, a lot of research has shown that even a small development of mindfulness can significantly help in the treatment of various mental disorders. According to Buddha's teaching, however, development of mindfulness and insight can go far beyond that. It can cause lasting and irreversible personality changes which by far exceed the possibilities of contemporary psychotherapy. The workshop outlines the development of consciousness in advanced vipassana meditation. It discusses the similarities and differences between psychotherapy and meditation practice and the suitability of the use of mindfulness meditation in different diagnoses.
Řada výzkumů v posledních letech prokázala, že i jen velmi malé rozvinutí schopnosti všímavosti (mindfulness) může významně pomoci v léčbě nejrůznějších duševních poruch. Podle Buddhovy nauky může však meditační rozvíjení všímavosti a vhledu vést ještě mnohem dále - totiž k trvalým a nevratným osobnostním změnám, které dalece přesahují možnosti soudobé psychoterapie. Workshop nastiňuje vývoj vědomí v pokročilé meditaci vipassana. Diskutuje podobnosti a rozdíly psychoterapie a meditační praxe a také vhodnost využití meditace všímavosti a vhledu u různých diagnóz."
This is my view of the role of self-compassion and toxic shame in mental disorders and mental hea... more This is my view of the role of self-compassion and toxic shame in mental disorders and mental health. What do you think about it?
Představa, kterou máme sami o sobě, je formována v našem dětství a nezřídka je ovlivněna nejrůzně... more Představa, kterou máme sami o sobě, je formována v našem dětství a nezřídka je ovlivněna nejrůznějšími emočními zraněními. Kniha Všímavost a Já popisuje čtyři typy těchto zranění a ukazuje, jak je lze léčit a transformovat prostřednictvím všímavosti a soucitu k sobě. Nabízí postupy, jak odhalovat vlastní skrytá jádrová přesvědčení a jak ošetřovat ty nejbolavější niterné pocity – existenciální strach, stud a osamělost. Věnuje se ale i rozvíjení autentického a transcendentního Já a upozorňuje na nejčastější úskalí, s nimiž se můžeme setkat na duchovní cestě. Kniha čerpá z moderních terapeutických přístupů a integruje poznatky neurověd, psychedelického výzkumu i tradiční buddhistické psychologie. Obsahuje 20 praktických cvičení a představuje postupy a techniky, které lze využít v psychoterapii i v rámci osobního rozvoje.
Psychotherapeutic approaches and self-development programs that focus on the development of mindf... more Psychotherapeutic approaches and self-development programs that focus on the development of mindfulness and self-compassion have been gaining popularity in recent years. But how exactly do mindfulness and self-compassion change our emotions? The first part of the book begins by explaining that focusing attention on present perceptions is only a very basic level of mindfulness development. It shows that mindfulness gradually helps us to change our attitude towards everything we experience (especially towards emotions), and also to change the way we understand our Self. So, to better understand emotions, the second part of the book reveals their hidden messages in detail. It distinguishes the adaptive and maladaptive forms of individual emotions and highlights the crucial role of shame in the etiology of many mental disorders. Further chapters discuss the influence of early childhood experiences on the creation of emotional schemas. They offer an overview of the defense mechanisms, describe the mechanisms by which mindfulness changes our experience and deal with sublime attitudes that also help us transcend suffering. The third part of the book introduces five methods that can be used to develop mindfulness in a regular therapeutic session. It introduces the reader to the general scheme of a corrective emotional experience. It presents knowledge about memory reconsolidation and also indicates the ethical-psychological aspects of our experiences. Finally, the fourth part of the book presents three specific psychotherapeutic techniques in more detail. The book contains eighteen exercises to develop mindfulness and self-compassion. All methods, techniques, and exercises can be used in any psychotherapy.
A review of the book "Sebasúcit a sebakritickosť: Tvorba a meranie efektu intervencie" by Júlia H... more A review of the book "Sebasúcit a sebakritickosť: Tvorba a meranie efektu intervencie" by Júlia Halamová. Bratislava, Univerzita Komenského v Bratislave 2018, 300 pp.
Recenze knihy Debra Burdick. Mindfulness u dětí a dospívajících: 154 technik a aktivit. Praha: Gr... more Recenze knihy Debra Burdick. Mindfulness u dětí a dospívajících: 154 technik a aktivit. Praha: Grada, 2019. 296 stran.
Recenze knihy Halamová, J. & Kanovský, M. (2017). SEBASÚCIT A SEBAKRITICKOSŤ: PSYCHOMETRICKÁ ANAL... more Recenze knihy Halamová, J. & Kanovský, M. (2017). SEBASÚCIT A SEBAKRITICKOSŤ: PSYCHOMETRICKÁ ANALÝZA MERACÍCH NÁSTROJOV Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave. 260s.
A review of the book "Trauma každodenního života: Cesta k dosažení vnitřního klidu" by Mark Epste... more A review of the book "Trauma každodenního života: Cesta k dosažení vnitřního klidu" by Mark Epstein. Brno Emitos, 2016. 205 pp. ISBN 978-80-87171-49-3.
A review of the book "Smrt a nesmrtelnost: Sociální reprezentace smrti" by Roman HYTYCH. Praha, T... more A review of the book "Smrt a nesmrtelnost: Sociální reprezentace smrti" by Roman HYTYCH. Praha, TRITON, 2008. 231 pp. ISBN 978-80-7387-092-8.
Review of CHADWICK, P. (2006). Person-Based Cognitive Therapy for Distressing Psychosis. Chichest... more Review of CHADWICK, P. (2006). Person-Based Cognitive Therapy for Distressing Psychosis. Chichester: Wiley. 204 pages.
Background. Frequent comorbidity of mental disorders together with the latest findings in neurobi... more Background. Frequent comorbidity of mental disorders together with the latest findings in neurobiology have been drawing attention of health professionals over the past years to so-called transdiagnostic factors, including, but not limited to difficulties in emotion regulation and self-compassion. It seems that these factors play a significant role in the etiology of many mental disorders as well as in the maintenance of mental health and well-being. Objectives. The aim of this thesis was to theoretically discuss and scientifically verify the expected relationship between parental emotional warmth in childhood, self-compassion and emotion regulation. Sample and procedure. 440 adult respondents (141 men and 299 women) completed the questionnaire “My Memories of Upbringing”- Short Form (s-EMBU), the Difficulties in Emotion Regulation Scale-Short Form (DERS-SF-CZ) and the Self-Compassion Scale (SCS-CZ) together with several demographic questions in an online survey. Statistical analysis. Descriptive statistics and the Pearson's correlation coefficients were calculated using IBM SPSS Statistics-23 software. The effect of gender and education on key variables was tested using two-way multivariate analysis of variance (MANOVA). Gender differences in correlations were compared using Fisher's r-to-z transformation. We also performed mediation analysis according to Baron and Kenny's procedure. Results. The results revealed significant correlations between the observed variables and showed that self-compassion was a significant mediator of the relationship between parental emotional warmth in childhood and difficulties in emotion regulation. The correlations of parental emotional warmth in childhood with self-compassion as well as with difficulties in emotion regulation were significantly higher in men than in women. Study limitations. This study relied exclusively on self-report measures. Respondents evaluated their parents' warmth only retrospectively.
Uploads
Papers by Jan Benda
Na vzniku pocitů neadekvátní viny se nicméně podílejí dysfunkční jádrová přesvědčení a maladaptivní emoční schémata a ty je těžké ovlivnit jen prostřednictvím kognice. Příspěvek proto popíše, jak lze v psychoterapii iniciovat proces rekonsolidace paměti a zprostředkovat člověku se syndromem pomocníka korektivní emoční zkušenost, která transformuje příslušné maladaptivní emoční schéma a zbaví dotyčného neadekvátních pocitů viny. Pak se takový člověk může smířit s bezmocí a vymanit se z pasti dramatického trojúhelníku Pachatel-Oběť-Zachránce.
Příspěvek objasní, že porozumění limitům vlastní moci je důležitou součástí sebepřijetí, chrání nás před vyhořením a je předpokladem úspěšného působení v pomáhajících profesích. Připomene rovněž význam sebezkušenosti v profesi psychoterapeuta.
Metoda: Všem pěti klinickým skupinám a zdravým kontrolám byly administrovány škály měřící soucit k sobě a tendenci k prožívání studu. Rozdíly mezi vzorky byly testovány statistickými metodami a posouzeny pomocí Cohenova d.
Výsledky: Všech pět klinických skupin vykazovalo signifikantně nižší míru soucitu k sobě a signifikantně vyšší míru tendence k prožívání studu než zdravé kontroly. Velikost rozdílu v míře soucitu k sobě i v míře tendence k prožívání studu mezi všemi klinickými skupinami a zdravými kontrolami byla velká.
Diskuze: Předpokládáme, že nedostatek soucitu k sobě vede ke zvýšené tendenci k prožívání studu, která pak zapříčiňuje vznik různých psychopatologických symptomů.
Závěry: Nedostatek soucitu k sobě a zvýšená tendence k prožívání studu se v této studii ukázaly být transdiagnostickými faktory u pěti různých duševních poruch. Předpokládáme, že klienti trpící kteroukoli z těchto poruch by mohli mít užitek z terapeutických intervencí, které facilitují rozvoj soucitu k sobě nebo zvládání studu.
Methods: All five clinical groups and healthy controls were administered scales measuring self-compassion (SCS) and shame-proneness (TOSCA-3S). Differences in self-compassion and shame-proneness were analyzed and effect sizes were calculated.
Results: All five clinical groups were found to have significantly lower self-compassion and significantly higher shame-proneness than healthy controls. The magnitudes of difference in self-compassion and shame-proneness, between all clinical groups and healthy controls, were all large.
Discussion: We hypothesize, that the lack of self-compassion leads to increased shame-proneness, which causes various psychopathological symptoms. The lack of self-compassion may therefore be important underlying factor causing many different mental problems.
Conclusion: The lack of self-compassion and shame-proneness proved to be TRANSDIAGNOSTIC FACTORS in five different mental disorders. We assume, that clients suffering from all these disorders may benefit from treatments or particular interventions that facilitate the development of self-compassion or shame management.
Metoda: Pacientům s úzkostnými poruchami (N1 = 58), pacientům s depresivními poruchami (N2 = 57), pacientům s hraniční poruchou osobnosti (N3 = 74) a zdravým kontrolám (N0 = 180) byly administrovány škály měřící soucit k sobě (SCS-CZ) a tendenci k prožívání studu (TOSCA-3S). Data byla analyzována s využitím programu IBM SPSS Statistics, verze 23. Rozdíly mezi vzorky byly testovány pomocí testů chí kvadrát, jednocestná ANOVA, jednocestná MANCOVA a jednocestná ANCOVA s Bonferroniho post-hoc testy.Velikost rozdílu při srovnávání skupin byla pak posouzena pomocí Cohenova d.
Výsledky: Všechny tři klinické skupiny vykazovaly signifikantně nižší míru soucitu k sobě a signifikantně vyšší míru tendence k prožívání studu než zdravé kontroly. Velikost rozdílu v míře soucitu k sobě i v míře tendence k prožívání studu mezi všemi klinickými skupinami a zdravými kontrolami byla velká (d = 0,79-2,10). Soucit k sobě u všech vzorků koreloval s tendencí k prožívání studu.
Diskuze: Proč se všechny klinické vzorky, pokud jde o míru soucitu k sobě a míru tendence k prožívání studu, lišily od zdravých subjektů? Předpokládáme, že nedostatek soucitu k sobě vede ke vzniku maladaptivního studu vždy, když člověk zažívá něco, co vnímá jako “špatné” ve srovnání s jáským ideálem. A protože stud je velmi bolestivý pocit, jsou pak automaticky aktivovány nejrůznější obranné mechanismy, jež v důsledku vedou k velmi různým psychopatologickým symptomům. Nedostatek soucitu k sobě může proto být důležitým skrytým faktorem zapříčiňujícím nejrůznější duševní problémy. Na druhé straně může být soucit k sobě také důležitým předpokladem duševního zdraví.
Závěry: Nedostatek soucitu k sobě a zvýšená tendence k prožívání studu se v této studii ukázaly být transdiagnostickými faktory u tří různých duševních poruch. Předpokládáme, že klienti trpící kteroukoli z těchto poruch by mohli mít užitek z terapeutických intervencí, které facilitují rozvoj soucitu k sobě nebo zvládání studu.
METHOD: By means of three questionnaire surveys an attempt has been made to verify the theoretically anticipated connections between parental emotional warmth in childhood (as measured by PBI, EMWSS and s-EMBU), self-compassion (SCS-CZ), shyness (RCBS), internalized shame (ISS) and difficulties in emotional regulation (DERS-SF-CZ).
RESULTS: Surveys 1, 2, and 3 showed moderate correlations between parental emotional warmth and self-compassion (N1=263; PBI, r=0,3; N2=305, EMWSS, r=0,4; N3=440; s-EMBU, r=0,3; p123 < 0,01). Surveys 1, 2, and 3 further showed the following correlations between self-compassion and 1) shyness (r=-0,44, p < 0,01), 2) internalized shame (r=-0,79, p < 0,01) and 3) difficulties in emotional regulation (r=-0,72, p < 0,01).
CONCLUSIONS: Three independent surveys confirmed the link between parental emotional warmth in childhood and self-compassion in adulthood. The surveys further demonstrated that self-compassion probably significantly eliminates some typical transdiagnostic symptoms, namely, shyness, internalized shame and difficulties in emotion regulation.
CONTEXT: The work of Arnold Beisser, Eugene Gendlin, Leslie Greenberg and other authors emphasized the importance of acceptance of one's own experience for emotional regulation, maintenance and cultivation of mental health and wellbeing. At the same time the newly defined ability of self-compassion probably facilitates or more precisely enables this acceptance.
METHOD: By means of two questionnaire surveys we made an attempt to verify the theoretically anticipated connections between the ability of self-compassion, the difficulties in emotional regulation and the presence of feelings of internalized shame. To assess the relationship between the variables the Pearson correlation coefficients and the results of linear regression analysis were used.
RESULTS: Survey 1 (N=471) showed a strong negative correlation (r=-0,71; p < 0,01) between the ability of self-compassion and difficulties in emotional regulation. In sample 1, self-compassion was statistically significant predictor of the difficulties in emotion regulation (F(1, 469)=463,836, p<0,001). The model explained approximately 49,7 % of the variance of the resulting variable. Survey 2 (N=215) showed a strong negative correlation (r=-0,77; p<0,01) between the ability of self-compassion and the presence of feelings of internalized shame. In sample 2, self-compassion was statistically significant predictor of the feelings of internalized shame (F(1, 213)=313,429, p<0,001). The model explained approximately 59,5 % of the variance of the resulting variable.
CONCLUSIONS: The ability of self-compassion probably significantly eliminates both feelings of internalized shame and difficulties in emotion regulation. It is therefore probably an important prerequisite for mental health and wellbeing.
Východiska:
Práce Arnolda Beissera, Eugene Gendlina, Leslieho Greenberga a dalších autorů vyzdvihly význam akceptace vlastních prožitků pro regulaci emocí, udržování a kultivaci duševního zdraví a duševní pohody. Nově definovaná schopnost soucítit se sebou přitom zřejmě tuto akceptaci usnadňuje, resp. umožňuje.
Metoda:
Prostřednictvím dvou dotazníkových šetření jsme se pokusili ověřit teoreticky předpokládané souvislosti mezi schopností soucítit se sebou, potížemi v regulaci emocí a přítomností pocitů internalizovaného studu. K posouzení vztahu mezi proměnnými jsme využili Pearsonovy korelační koeficienty a výsledky lineární regresní analýzy.
Výsledky:
Šetření 1 (N=471) prokázalo silnou negativní korelaci (r=-0,71; p < 0,01) mezi schopností soucítit se sebou a potížemi v regulaci emocí. Soucit se sebou byl v našem vzorku 1 statisticky signifikantním prediktorem potíží v regulaci emocí (F(1, 469)=463,836, p<0,001). Model vysvětlil přibližně 49,7 % rozptylu výsledné proměnné. Šetření 2 (N=215) prokázalo silnou negativní korelaci (r=-0,77; p < 0,01) mezi schopností soucítit se sebou a přítomností pocitů internalizovaného studu. Soucit se sebou byl v našem vzorku 2 statisticky signifikantním prediktorem pocitů internalizovaného studu (F(1, 213)= 313,429, p<0,001). Model vysvětlil přibližně 59,5 % rozptylu výsledné proměnné.
Závěry:
Schopnost soucítit se sebou zřejmě významně eliminuje pocity internalizovaného studu i potíže v regulaci emocí. Je proto zřejmě důležitým předpokladem duševního zdraví a duševní pohody.
Příspěvek představí koncept soucitu se sebou, který se vedle všímavosti (angl. mindfulness) stal v posledních letech jedním z dalších elementů tradiční buddhistické psychologie, vzbuzujících zájem západních odborníků. Porovná tento u nás nový koncept s příbuznými psychologickými pojmy. Nastíní předpokládaný vliv nedostatku soucitu se sebou v etiopatogenezi některých psychických poruch a zmíní možnosti, jak tento postoj k sobě rozvíjet. Uvede i výzkumné aktivity týkající se soucitu se sebou, jež aktuálně probíhají v České republice.
There is a growing interest in mindfulness - an ability to be aware of what is happening in our mind and body at the present moment - in the world of psychotherapy. It becomes apparent that it is not a mere new and fashionable psychotherapeutic "technique" adopted from the Buddhist meditation training. Rather it seems to be newly defined common factor of psychotherapeutic change which may help to clarify the mechanism of psychotherapeutic change across particular approaches. Whereas during the 2000-2010 decade most of the research concerning mindfulness had focused primarily on evaluation of the effect of mindfulness-based approaches to various clinical diagnoses (depression, anxiety, addiction, eating disorders, borderline personality disorder, psychosis and others) or to specific groups (e.g. oncology patients, athletes, prisoners, children and others), recently the professional discussions have been showing primarily a growing interest in more general questions concerning mindfulness and also some return to the roots and an effort for broader and deeper understanding of the procedures handed down by the original teachings of the Buddha. The following topics are mainly discussed: 1) what exactly is mindfulness; 2) what does the cultivation of mindfulness lead to; 3) possibilities of the measurement of mindfulness; 4) role of mindfulness in the mechanism of psychotherapeutic change; 5) what are the various ways of cultivating mindfulness etc. The paper will briefly present these topics. It will also outline what is currently needed to study and what is the potential contribution of such research to psychotherapists in the areas of theory and practice.
Všímavost (mindfulness) neboli schopnost uvědomovat si, co se odehrává v naší mysli a v těle v přítomném okamžiku, budí ve světě psychoterapie stále větší zájem. Ukazuje se totiž, že nejde jen o novou módní psychoterapeutickou "techniku" převzatou z tradičního Buddhistického meditačního tréninku, ale spíše o nově definovaný obecný faktor psychoterapeutické změny, který možná pomůže objasnit mechanismus psychoterapeutické změny napříč jednotlivými směry. Zatímco v letech 2000-2010 se většina výzkumů týkajících se všímavosti soustředila především na prokazování účinnosti na všímavosti založených přístupů u různých klinických diagnóz (deprese, úzkostné stavy, závislosti, poruchy příjmu potravy, hraniční poruchy osobnosti, psychózy, aj.), případně u specifických skupin (např. onkologičtí pacienti, sportovci, vězni, děti, aj.), v poslední době lze v odborných diskusích pozorovat především zvýšený zájem o obecnější otázky týkající se všímavosti a současně i jakýsi návrat ke kořenům a snahu o celkově hlubší a širší pochopení postupů tradovaných v původním Buddhově učení. Diskutována jsou především témata: 1) co přesně je všímavost; 2) k čemu rozvíjení všímavosti vede; 3) jaké jsou možnosti měření všímavosti; 4) jakou roli hraje všímavost v mechanismu psychoterapeutické změny; 5) jakými různými způsoby lze všímavost rozvíjet, atd. Příspěvek uvedená témata krátce představí. Nastíní dále, co je třeba aktuálně zkoumat a jak by výsledky takových budoucích výzkumů mohly být prospěšné psychoterapeutům v oblasti teorie i praxe.
In recent years, a lot of research has shown that even a small development of mindfulness can significantly help in the treatment of various mental disorders. According to Buddha's teaching, however, development of mindfulness and insight can go far beyond that. It can cause lasting and irreversible personality changes which by far exceed the possibilities of contemporary psychotherapy. The workshop outlines the development of consciousness in advanced vipassana meditation. It discusses the similarities and differences between psychotherapy and meditation practice and the suitability of the use of mindfulness meditation in different diagnoses.
Řada výzkumů v posledních letech prokázala, že i jen velmi malé rozvinutí schopnosti všímavosti (mindfulness) může významně pomoci v léčbě nejrůznějších duševních poruch. Podle Buddhovy nauky může však meditační rozvíjení všímavosti a vhledu vést ještě mnohem dále - totiž k trvalým a nevratným osobnostním změnám, které dalece přesahují možnosti soudobé psychoterapie. Workshop nastiňuje vývoj vědomí v pokročilé meditaci vipassana. Diskutuje podobnosti a rozdíly psychoterapie a meditační praxe a také vhodnost využití meditace všímavosti a vhledu u různých diagnóz."
Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave.
260s.