břiemě
Old Czech
editAlternative forms
edit- břěmeno (later)
Etymology
editInherited from Proto-Slavic *bermę.
Pronunciation
editNoun
editbřiemě n
Declension
editDeclension of břiemě (n-stem irreg-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | břiemě | břěmeně | břěmena |
genitive | břěmene | břěmenú | břěmen |
dative | břěmeni | břěmenoma | břěmenóm |
accusative | břiemě | břěmeně | břěmena |
vocative | břiemě | břěmeně | břěmena |
locative | břěmeni | břěmenú | břěmeniech |
instrumental | břěmenem | břěmenoma | břěmeny |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
editSee also
editFurther reading
edit- Jan Gebauer (1903–1916) “břiemě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění