dovolovat

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdovolovat]

Verb

dovolovat impf

1. imperfective form of dovolit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	dovolovat, dovolovati	Active adjective	dovolující
Verbal noun	dovolování	Passive adjective	dovolovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	dovoluji, dovoluju (coll.)	dovolujeme	—	dovolujme
2nd person	dovoluješ	dovolujete	dovoluj	dovolujte
3rd person	dovoluje	dovolují, dovolujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive dovolovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	dovoloval	dovolovali	dovolován	dovolováni
masculine inanimate		dovolovaly		dovolovány
feminine	dovolovala		dovolována
neuter	dovolovalo	dovolovala	dovolováno	dovolována

Transgressives	present	past
masculine singular	dovoluje	—
feminine + neuter singular	dovolujíc	—
plural	dovolujíce	—

Further reading

• “dovolovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “dovolovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “dovolovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)