znepokojit

Czech

Etymology

From zne- +‎ pokoj +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈznɛpokojɪt]

Verb

znepokojit pf (imperfective znepokojovat)

1. (transitive) to worry (to disturb the peace of mind)

   Tón tvého hlasu mě znepokojuje. ― Your tone of voice worries me.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	znepokojit, znepokojiti	Active adjective	znepokojivší
Verbal noun	znepokojení	Passive adjective	znepokojený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	znepokojím	znepokojíme	—	znepokojme
2nd person	znepokojíš	znepokojíte	znepokoj	znepokojte
3rd person	znepokojí	znepokojí	—	—

The verb znepokojit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	znepokojil	znepokojili	znepokojen	znepokojeni
masculine inanimate		znepokojily		znepokojeny
feminine	znepokojila		znepokojena
neuter	znepokojilo	znepokojila	znepokojeno	znepokojena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	znepokojiv
feminine + neuter singular	—	znepokojivši
plural	—	znepokojivše

Derived terms

• znepokojení n
• znepokojený m
• znepokojivý m

 

Related terms

• dělat starosti

 

Further reading

• “znepokojiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “znepokojiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “znepokojit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)