Commentaires et éclaircissements sur le texte

Par Fabrice Bardeau

A– Flamel dit qu’il est resté plus de vingt-trois ans et demi « sans
pouvoir marier la lune qui est vif argent à l’or, ne connaissant pas
l’agent ou médium qui permet cette conjonction et qui donne la force,
l’acuité au mercure, qui devient alors capable de digérer, de dissoudre
ou fondre l’or et l’argent qui sont des métaux fixes, inoxydables, denses
et durs.

« C’est pour cette raison dit-il que a seconde intention est de savoir
comment se fortifie ce mercure par l’agent métallique. C’est, à savoir,
saturnie régale. »

La saturnie régale est indiquée dans certaines écrits comme le

mélange selon les proportions requises et après les
indispensables purifications de l’Antimoine à l’état de sulfure et de la
limaille de fer ou de la pyrite martiale.

Voilà donc le premier grand secret révélé, puisqu’il s’agit là du fameux

médium susceptible de conférer au mercure vulgaire des propriétés
particulières…..
Flamel poursuit, en insistant bien sur le fait qu’il n’existe pas d’autre
moyen d’œuvrer en cet art et il affirme révéler cette technique mot à
mot.

Le chevalier Molinier dans ses notes marginales, dit que Flamel n’avait
en vue que le mercure et la lune et qu’il ignorait le médium
fer qui seul donne la force à la lune pour dissoudre l’Or.

Il connaissait bien le mercure qu’il appelle la Lune ( ), l’or et notre

lune , et avec celà il ne pouvait jamais marier cette lune à l’or,
faute de connaître le médium . Nous avons la lune des
philosophes et notre lune appelé Saturnie. (Ms Molinier pag.199-
200)

B). Flamel attire notre attention sur le fait qu’il n’existe « nulle autre
part », c’est- à-dire, pas d’autre substance que le mercure vulgaire
capable d’extraire le Soufre des métaux et que l’on ne peut rien faire
sans lui, que ce soit au commencement, au milieu et à la fin de
l’oeuvre.

Le mercure a’augmente grâce au soufre et le soufre vit, grâce au

mercure. C¡est de cette symbiose active et par cet échange et
combinaison que tous les métaux se forment au coeur de la terrre.

C). Le jeune mercure est le mercure ordinaire, tel que nous le

connaissons. Flamel donne une indication précieuse dans la quatrième
figure où dit-il, il représente le jeune mercure en mercure cru « avec le
caducée et les hideux serpents autour de la verge d’or qu’il tient en
main ».

Car sans cette verge d’or, il n’est pas possible de confectionner le

fameux Mercure Hermétique ou Mercure Animé (MA), lequel se prépare
selon un mélange très précis, avec grande précision et comme le dit
Flamel, selon « engin industrieux philosophal ».
Autrement dit, si l’on considère le sens du mot engin au 14 siècle (du
latin ingenium), de façon ingénieuse, avec ruse ou artifice tour de main
ou procédé technique.

Essaie de comprendre, dit Flamel ce que je veux te dire sincèrement

dans cet écrit …. « Aye ferme confiance que tout l’engin industriel gît
dans la préparation du Mercure philosophal ». Finalement, toute
l’industrie du philosophe repose dans la préparation du Mercure
Philosophique , car sans lui, il est tout à fait impossible de prépare
le MA. (Mercure Animé), car c’est avec lui que nous faisons notre
Teinture.
Il n’y a que le mercure qui puisse extraire le soufre des métaux.
(Molinier p.202)

D). Maintenant, dit-il, cherche quel minéral est un voleur qui mange
tout, l’or et la lune. Il est aisé de savoir qu0il s’agit de l’antimoine, lequel
sulfure est utilisé dans la purification de l’or, non sans « en voler »,
c’est-à-dire en « dévorer » une petite partie… Flamel le souligne en
parlant du « loup vorace ».
 De son côté Molinier le précise dans sa « préparation de l’antimoine »
(pp 384 et 385 de son manuscrit).

Quand le voleur , a le et l’or dans son ventre, alors il est bon

pour préparer le vif argent par le moyen de leur semence faite des 3
de laquelle le jeune mercure s’engrose (Molinier p.203)

E). Il faut dit Flamel, prendre l’ainé des fils de saturne (9 parties) mais
qui n’est pas le plomb. Il s’agit donc bien de notre antimoine largement
référence dans les écrits des maîtres anciens comme le fils préféré de
Saturne. Prendre également 4 parties du dieu guerrier (qui est Mars ou
le fer ), encore appelé « Sabre calybe ».

La préparation donnée ici est celle du fameux régule martial étoilé que
l’on trouve exposée dans la plupart des anciens traités de chimie. On
consultera avec profit les textes de Newton / Essai de préparation des
régules étoiles dans les Fondements de l’Alchimie de Newton » Editions
Trédaniel 1981)

Il y a lieu de noter que, lorsque Newton parle d’antimoine comme

tous les anciens il parle de stibine (Sb2 S3) et non de Sb pur. Le régule
martial purifié par quatre ou cinq refontes se présente alors avec un
signe particulier sur la surface du métal refroidi, la cristallisation fait
apparaître des arborescences assimilées à un astérisme d’où le « signe
astral dessus le régule en mode d’étoile »….

Donc, dit Flamel de l’or est faite la clé et le coutelas qui ouvre et incise
tout métal, surtout l’or, la lune et le mercure.
L’enfin saturnal est l’herbe régale triomphante parce qu’elle est la lune
et petit roi (régulus) imparfait.

Le régule est male et femelle et Mercure hermaphrodite, lesquels sont

représentés sous la figure de deux serpents autour d’une baguette d’or,
c’est le fameux caducée ou dissolvant universel des philosophes. Selon
la définition de Pernety dans son Dictionnaire Mytho-Hermétique : le
caducée était composé de trois parties, de la tige d’or surmontée d’une
pomme de fer et de deux serpents qui semblent vouloir se dévorer. L’un
de ces serpents représente la partie volatile le mercure de la matière
philosophique, l’autre la partie fixe qui se combattent dans le
vase. L’or philosophique, dont la tige est le symbole, les met d’accord en
les fixant l’un et l’autre, en les réunissant en un seul corps
inséparablement.
On notera qu’il ne faut pas moins de 13 à 13 livres, voire d’avantage
de cette composition.
F) Ici Flamel donne une précision des plus importantes : il faut marier,
c’est-à-dire joindre le jeune Mercure, savoir le vif argent ordinaire
purifié, avec les Mercure philosophal saturnal. Autrement dit le régule
martial et l’or (puisque le caducée nous a fait connaître cette
composition….)

Puis Flamel précise, en outre, que pour fortifier le dit vif argent, il y a
lieu de répéter cette opération, ce mariage, 7 voire 10 et 11 fois, pour
obtenir l’eau double et triple peinte en l’image du rosier d’Abraham le
Juif.

Ce mariage s’effectue selon le procédé dit de la « sublimation » et

chaque sublimation s’appelle : « aigle ».

Chaque sublimation, dit le Philalèthe, est une aigle et quoique sept

suffisent, on peut pousser jusqu’à dix. Le Mercure sublimé et exalté
sept fois devient le Mercure Animé, capable de dissoudre l’or et obtenir
le sang du lion.

Plus il y aura d’aigles contre le lion, dit Basile Valentin, moins le

combat sera long. Entendons par là, plus il dissoudra le métal noble
rapidement.
Chaque distillation ou sublimation du mercure Philosophal est dite
une aigle. La septième suffit pour le bain du Roi, c’est-à-dire du soufre
de l’or réduit en esprit.

G). Après chaque aigle ou sublimation du composé métallique, il faut

donc récupérer les fèces ou ce qui reste dans la retorte ou cornue de
terre, ou mieux de fonte et mettre en creuset lorsque l’or en fusion sera
net, on jette dedans comme la première fois, deux parties de
Saturnie….

“ C’est icelluy l’emerveillable Caducée, dit Flamel, dequoy sermonnent

tous les sages en leurs livres et affirment qu’icelluy à pouvoir de faire
tout seul l’œuvre Philosophal… »

Voilà tout le secret de l’œuvre contenu en ces lignes ! Mais il reste à

connaître parfaitement les poids et à travailler avec diligence.

* * *
A– Flamel říká který/že on zůstal více dvaceti tří roků a poloviny « bez
mocí provdat měsíc který je živé peníze zlatu, ne znajícímu agentovi
nebo médiu kterému dovoluje toto spojení a kterou skutečnost sílu,
pronikavost rtuti, který stává se tedy/zatímco způsobilý zažívat, z
rozpustí nebo tát zlato a peníze které jsou kovů nepohyblivých,
neokysličitelné, početné a tvrdých

« to je z tohoto důvodu říká on co/že/ než druhý úmysl je ví jak

utvrzuje se tuto rtuť agentem kovovým To je, totiž, martináč baví.
Martináč baví je určený v jisté listinách jako směsi podle
rozměrů žádaných a po nutných očistách z antimonu do stavu sirník a
železných pilin nebo pyritu bojovnéh o.

Tu je/tu je tedy první velké tajemství odhalený, protože on jedná se

tam z/ slavného média schopného radit se rtuti vulgární vlastností
zvláštníc h …..
 Flamel pokračuje, do/při/v naléhající dobře na skutečnost který/že
on neexistuje jiné prostředku d'suvrer do/při/v toto umění a on tvrdí
odhalí toto techniku slovo od slov a.

Rytíř Molinier v jeho/něm marginálii, říká co/že/ než Flamel neměl s

vidinou co/že/ než rtuti a měsíce a který/že on nevěděl médium
železo kterou sám skutečnost sílu k /do/v/na měsíci pro rozpustit
výcho d.

Znal dobře rtuť který/že on nazývá měsíc ( ), zlato a náš měsíc , a s

celr on ne nemohl nikdy provdat tento měsíc zlatu, z nedostatku zná
médium . My máme měsíc filozofů a našeho měsíce povolaného
martiná če. (Ms Molinier maglajz.199 - 200 B). Flamel přitahuje naši
pozornost na skutečnost který/že on neexistuje « žádná jinde », c'est -
r - dire, jiná podstata co/že/ než rtuť vulgární schopný získá síru kovů
a který/že ne může nic dělat bez něj, ať je ten na počátku, uprostřed a
na konec z díla

Rtuť a'augmente díky síře a síře žijí, díky rtuti Cˇest o/z/této
symbiózy aktivní a tímto výměnou a kombinací co/že/ než všichni kovy
se, sobě, si tvoří do centra přikrývalu zemí C). Mladá rtuť je rtuť
obyčejný, takový než my/nás/nám zn á. Flamel skutečnost oznámení
vzácná v čtvrtý figuruje kde říká on, on reprezentuje mladou rtuť
do/při/v rtuť surovou « s Merkurova holí a (4.p.,1.p.) škaredí hadi
kolem žezla zlat který/že on drží v ruce »

Neboť bez této žezlo zlat, není možného zhotovují slavného Merkura
hermetického nebo Merkur oživený (MA), který chystá se podle směsi
velmi přesný, s velkou přesností a jak to říká Flamel, podle « nástroje
snaživého přemýšlel ».
Jinak řečeno, jestli uvažuje smysl z/ slova nástroje 14 stoletím (z/
latinské ingenium), vynalézavě, lstivě nebo úskoku machrovství nebo
proces technika. Essaie z pochopí, říká Flamel to co já chci ty říct
upřímně v tomto píše . « Aye tvrdý důvěra co/že/ než všechen nástroj
průmyslový spočívá v přípravě z/ Merkura přemýšlel » Nakonec, každý
průmysl z/ filozofa spočívá v přípravě z/ Merkura filozofického , neboť
bez něj, je úplně nemožný z připravuje MA (Merkur oživený), neboť to
je s ním co/že/ než my děláme naše barvení Je jenom rtuť který mohla
extrahuje síru kovů. (Molinier strana202 D). Teď, říká on, hledá
jaký minerální je zloděj který jí všechen, zlato a měsí c. On je přirozený
z vědět qu0il jedná se o antimon, který sirník je používaný v očistě
zlatech, ne bez « do/při/v kradou », to znamená do/při/v « zhltnout »
malou čás t … Flamel zdůrazňuje při hovoru z/ « vlka žravého »

Z jeho strany Molinier přehled v jeho « přípravě z antimonu » (pp 384

a 385 z /o/ jeho rukopisný ).
 Kdy zloděj , a zlato v svém břiše, tedy/zatímco on hodí se
připravovat živé peníze prostřednictvím z/o jejich semena vytvořeného
3 kterých mladých rtutí na to-velký (Molinier strana20 3)

E). Je třeba říká Flamel, vezme prvorozený syna z jeho - kumbálu (9

strany) ale které není olo vo. Jedná se o tedy mnoho našich antimonů
značně odkazů v listinách mistrů starého jako syna preferovaného ze
Saturne Vzít rovněž 4 stran z/ boha bojovného (který je Mars nebo
železo ), ještě povolaná « šavle calybe »

Příprava údaj tady je ten ze slavné kompozice vojenské popraskaný

který se nachází nechráněná ve většině starých smluv z chemi e.
Konzultoval by s prospěchem (4.p.,1.p.) texty z Newtonu / pokusu
nácvičného kompozic hvězd v podkladech z alchymie z Newtonu » edicí
Tredaniel 1981 Třeba zaznamenat co/že/ než, když Newton mluví
(2.p.) antimonu jako všichni starých on mluví o antimonit (Sb2 S3) a ne
ze Sb či stý. Kompozice vojenský pročistila čtyřmi nebo pěti
přestavbami představuje se tedy/zatímco se zvláštním znamením po
hladině z/ kovu vychladlého, vykrystalizování ukáže jako nabývání
stromovitého charakteru přizpůsobený k asterisme odkud « znaku
astrální nahoru kompozici na způsob hvězd » ….

Tedy, říká Flamel zlata je vytvořený klíč a velký kuchyňský nůž který
otvírá a vsuvku všechen kov, především zlato, měsíc a rt uť.
Konečně saturnal je tráva baví triumfující protože ona je měsíc a malý
král (řídící) nedokonal ý.

Kompozice je špatně a samice a Merkur hermafrodit, kteří je

představení pod figuruje dvou/ode dvou hady kolem proutku zlat, to je
slavná Merkurova hůl nebo rozkladná všeobecná filoz ofů. Podle
definice z Pernety v svém slovníku Mytho-hermetický Merkurova hůl
byla složená z tří stran, kůlu zlat překročených jablka železného a ze
dvou hadi který vypadají chtějí se, sobě, si zhltnou Jeden z/o těchto
hadů reprezentuje část ptáka rtuť oboru filozofické, druhé části fixní
který se, sobě, si zápasí v bahně Zlato filozofický, z/o níž kůl je
symbol, (4.p.,1.p.) staví shody v upevňující oba, v spojujícím do/při/v
jediném tělu nedílně
Zaznamená že není třeba méně 13 13 knihám, dokonce (2.p.) výhody
o/z/této kompozic e.

F) tady Flamel skutečnost přesnost významnější : je třeba provdat, to

znamená sloučí mladého Merkura, ví živé peníze obyčejné pročistily, s
Merkurem přemýšlel saturnal Jinak řečeno kompozice vojenská a
zlato (protože Merkurova hůl my/nám/nás pozná tuto kompozici .)
Potom Flamel upřesňuje, ostatně, co/že/ než pro posilní to říká živé
peníze, třeba opakují tuto operaci, toto manželství, 7 dokonce 10 a 11
krát, aby dostalo vodu dvojitý a trojitý namalovaný do/při/v obraz z/
růžového keře d'Abraham Ži da.

Toto manželství se uskutečňuje podle procesu říká « sublimace » a

každé sublimace se jmenuje « orel »

Každá sublimace, říká Philalcthe, je orel a sedm dostačují, je možné

tlačit až k/do dese t. Merkur sublimát a exaltovaný sedmkrát stává se
Merkurem oživeným, způsobilý rozpustí zlato a získat krev lví

Víc bude /budou orlí proti lvovi, říká Vasil Valentýn, méně boj bude
dlou hý. Entendons tímto, více on zruší ušlechtilý kov rychle
Každá destilace nebo sublimace z/ rtuti Philosophal je řečený ore l.
Sedmý stačí pro záplavu z/ krále, to znamená z/ síry zlat snižuje
duchovně G). Po každém orlovi nebo sublimaci z/ složený kovový,
jsou třeba tedy dostat zpátky (4.p.,1.p.) fekálie nebo to co zůstává v
lstivý nebo křivule pozemní, či lépe litinový a položí do/při/v kelímek
když zlato do/při/v fúzi bude čistý, vrhá dovnitř jako poprvé, dvě
strany z martináče .

" To je icelluy l'emerveillable Merkurova hůl, říká Flamel, dequoy dělá

kázání všichni moudrým do/při/v jejich knihám a tvrdí qu'icelluy
mocím z dělat úplně sám l'suvre Philosophal »
Tu je/tu je celé tajemství z l'suvre obsahu do/při/v těchto řáde k !
Ale zůstává znát perfektně (4.p.,1.p.) váha a pracuje s pílí