This chapter argues that although the legal recognition of transsexuality came early in the Czech... more This chapter argues that although the legal recognition of transsexuality came early in the Czech Republic, the social and legal understanding and recognition of transgender identity and transgender people’s rights has been and continues to be limited. I understand transsexuality as the desire to undergo (or having undergone) ‘gender reassignment treatment/surgery’ and consider legal provisions that are exclusively tied to physical transition as addressing transsexuality. I understand transgender to be a wider concept, which includes but goes beyond transsexuality, and entails the desire to live in (or living in) the role of a gender which is not the one designated at birth. The chapter’s main argument is that while Czech law has to some extent addressed concerns of those who wish to ‘fully transition’ – such as the possibility of a name change and birth-record change connected to sex/gender confirmation surgery – it has not paid attention to those transgender people who do not wish to do so.It observes that the law is based on a heteronormative, biological, and dualistic understanding of sex (rather than gender). First, its heteronormative character manifests itself in the requirement that a marriage be dissolved before a person can submit to sex/gender confirmation surgery. It continues to be unthinkable for Czech law that two persons of the same sex could be married. Second, the biological attachment to ‘sex’ is apparent in the requirement of surgical intervention for any legal recognition of a person’s preferred sex/gender. The law recognises the possibility that ‘biological sex’ and ‘psychological sex’ are misaligned. And it now enables their ‘realignment’, medically and legally. What it does not recognise is the possibility that gender identity can be different from biological sex, without a person wishing to physically modify their body, including their sex characteristics. The law does not accept that it might be called to recognise such a situation and enable some legal recognition of a person’s preferred legal sex/gender or allow for a name change without that person first having submitted to gender confirmation surgery. Czech law can thus be said to address transsexual rather than transgender issues. Third, the law is incapable of transcending the sex binary. This is true for gender identities non-confirming to the clear male-female binary – a part of the required Real Life Test is the ‘proven ability to live in the opposite sex role’. It is also apparent with regard to reproduction. The law continues to require sterilisation as part of legal recognition, thus normatively ensuring the biological reproductive binary of men and women. All three underlying gender assumptions of the law impact the ability of transgender people to self-determine in ways recognised by the law.Aside from the limiting conceptualisation of transgender issues as relating to sex, the legal framework can moreover hardly be considered as guaranteeing ‘rights’. Access is very much in the hands of the medical establishment (with regard to determining suitability for surgical intervention), at the mercy of administrators (especially with regard to name change), and at the discretion of family courts (with regard to care of children of transgender parents). I believe that both observations can be understood as legacies of the Czech Republic’s socialist past: the country’s intellectual isolation up until the 1990s prevented it from reaching a critical understanding of gender as a social construct when this happened in the West. I therefore dedicate particular attention to historical developments leading up to the current framework.The chapter is organized as the other contributions to the comparative volume. It discusses 1) Legal Framework and Statistics, 2) Changing Legal Sex/Gender – Procedure and Requirements, 3) Consequences of the Change of Legal Sex/Gender and 4) Legal Challenges to the Existing Rules.
Icon-international Journal of Constitutional Law, Jul 1, 2020
This paper argues that some of the difficulties faced by gender equality in postsocialist Central... more This paper argues that some of the difficulties faced by gender equality in postsocialist Central and Eastern Europe (CEE) can be explained by a missing paradigmatic shift to a constructivist understanding of gender. Arguably the most explicit rejection of a constructivist gender perspective was recently served by the Bulgarian Constitutional Court’s judgment, closely analyzed in the paper, which found certain provisions of the Council of Europe Convention on preventing and combating violence against women and domestic violence (Istanbul Convention) incompatible with the Bulgarian Constitution. A constructivist analysis of gender-based violence is capable of offering a range of important contextual insights into gender-based violence, whereas those who only have biology in their analytical arsenal are more limited (for example, sexual predation is thus either an “innate” male sexual drive or a psychologically certifiable deviance). The Bulgarian Constitutional Court, as the paper shows, does not even get as far as debating the insights gender analysis offers, but rather rejects them wholesale merely because the term “gender” is used. While a constructivist, critical (feminist) understanding of gender is under attack globally, this paper shows that the assault is particularly grave in at least certain postsocialist CEE countries, where it is not a mere backlash against a reasonably well-established viewpoint, but a fierce ex ante rejection of a concept not yet understood or debated.
Cambridge Yearbook of European Legal Studies, 2019
This article explores the justifications for, and objections to, the proposed European Union ‘wom... more This article explores the justifications for, and objections to, the proposed European Union ‘women on company boards’ Directive. It notes that Member State opposition to the measure had different emphases. The new, post-socialist Member States that intervened prominently questioned the Commission's understanding of the underlying social reality of gender inequality and the measure's focus on results, while the old Member States that intervened raised mainly the issue of subsidiarity and challenged the need for legislative action, and/or particularly the need for legislative action at EU level. The article further argues that the Commission weakened its case by emphasising economic rationales for the measure, and submits that a principled justification fits the proposal better. Finally, the article argues that subsidiarity-related arguments are available also to justify non-cross-border, non-economic projects, such as that of gender equality.
Anti-Discrimination Law in Civil Law Jurisdictions, 2019
This edited volume explores the question of how anti-discrimination law fits into civil law juris... more This edited volume explores the question of how anti-discrimination law fits into civil law jurisdictions of Europe. Anti-discrimination law, as well as much of academic literature on this topic, has originated in common law countries. This book breaks new ground with offering, for the first time, a sustained, critical, legal, and socio-legal, comparative look at jurisdictions beyond the common law. It tests the thesis that anti-discrimination law has been perceived as an import for which continental European jurisdictions have found little use. Through a set of single chapters, each written by a continental civil law legal scholar, this book demonstrates that, while to some extent the claim that anti-discrimination constituted a legal irritant remains true, today nevertheless a much more nuanced picture emerges. The situation depends on the country and varies also by specific area of law, the actors involved, as well as the ground or concept of anti-discrimination law one focuses on.
Much has been written about gender in Czechoslovak state-socialist society, culture and policies,... more Much has been written about gender in Czechoslovak state-socialist society, culture and policies, but relatively little on gender in law. The chapter offers one such analysis – it looks at how gender was regulated in law and understood and constructed by the legal community. It examines legislation, judgments, explanatory memoranda to bills, and academic legal scholarship. For reasons of space, only what was identified as comprising the ‘woman question’ by the state is assessed; namely, family (understood exclusively heteronormatively) and paid work. This results in two limitations. First, the official silence surrounding issues ignored by state policy, such as gender-based violence or LGBT rights, is not remedied in this chapter. Second, beyond areas obviously affecting women or gender relations, law is androcentric and many seemingly neutral legal institutions, such as for example self-defence in criminal law or the law of property, contain a strong male or patriarchal bias. An analysis of how this bias changed in a ‘classless’ society would be an interesting and important endeavour, but it goes beyond the scope of this chapter.The chapter offers a diachronic analysis of state-socialist Czechoslovakia, and argues that the period of state socialism (1948-1989) was not homogeneous, but that the original equalizing zeal of the Stalinist period of the 1950s started to be challenged during the political thaw of the 1960s and became hollowed during the normalization of the 1970s and 1980s. There have been three different stages of gender equality: 1) Equalization (1948–1962); 2) Reflection (1963–1968); and 3) The era of the family (1969–1989). The existing social science literature usually discerns two periods: 1) an emancipatory, equalizing, revolutionary and activist stage of the late 1940s and 1950s; and 2) a family-oriented, conservative and stability-centred one in the 1970s and 1980s. I argue that, based on my analysis of the legal developments and legal policy debate, the period of political thaw in the 1960s needs to be assessed separately. The emergent pluralism of this time brought challenges from women (organized and individual) of the official narratives of ‘equality achieved’ but it also brought challenges from experts to the concept and policy of equality of the sexes and opened debates about the policy’s economic (in)efficiency. The period of 1960s must thus be assessed more critically from the gender perspective than it so far has been from the point of view of general political history.My observations of a regression in the modernization of women’s status and equality during the state-socialist period, as well as the problematic pluralism of the 1960s, both allow for a more nuanced analysis of the continuities and discontinuities between state socialism and post-1989 transition. The legal framework inherited in transition came from the so-called normalization (1969-1989) – it actively supported and entrenched difference between the sexes, especially in the family. A woman was no longer the worker and active citizen of the 1950s, she was the wife who cared for her marriage and the mother who cared for her family. When claiming, in the 1990s, that gender equality needed no further attention as it had been addressed and achieved under state socialism, Czechs did not realize that what was in fact inherited was pro-family and pro-motherhood, but not necessarily pro-gender-equality policies. At the same time, what became the scarecrow in the 1990s was the earlier model of equality, exemplified by a female tractor driver of the 1950s. The transition-period rhetoric against ‘state feminism’ and forcible equality of the sexes thus distanced itself from policies that had not been current for about three decades. The 1960s also played a particular role in transition. The period of political thawing and pluralism prepared the ground for the liberalism of transition. The challenges to the efficiency of women’s work, full equality and collective childcare as well as the narrative of freedom and choice which became prominent in transition, were in some cases a re-occurrence, in some cases a continuation, of the debates which led to the Prague Spring of 1968.
This paper identifies, classifies and analyses sceptical statements from defendant governments, i... more This paper identifies, classifies and analyses sceptical statements from defendant governments, individual judges or Chambers at the ECtHR, both regarding the social reality of inequality as well as the legal doctrine of indirect discrimination, and the responses to them by the Grand Chamber of the Court. The aim of the chapter is not merely to present a doctrinal assessment of the case law, but to offer a socio-legal reading of governmental and judicial statements about inequality and discrimination.
The Introduction draws together the chapters’ findings in relation to the two research questions ... more The Introduction draws together the chapters’ findings in relation to the two research questions which have animated the project. The first question asked how anti-discrimination law fares in civil law jurisdictions of Europe and how it fits into them. The Introduction notes that while anti-discrimination law is still seen as a foreign transplant and a legal irritant in many places, it does not uniformly fare poorly. Its success varies and appears to depend not only on the country, but also the area of law, the actors involved, a particular concept or ground of discrimination, and has often evolved over time. The second question asked what factors influence anti-discrimination law’s fit or lack of it. ‘Legal’ as well as ‘extra-legal’ aspects seem to favour or hinder anti-discrimination law, but as they are often not always clearly separable and distinguishable, we locate four types of factors on a spectrum. On the legal side, pre-existing legislation and case law have played a role ...
This chapter shows that the general principle of equality is the pre-eminent doctrine in Czechia.... more This chapter shows that the general principle of equality is the pre-eminent doctrine in Czechia. It is more often and more readily applied than ground-related anti-discrimination law by courts and administrative bodies alike, and the two doctrines are often conflated. This is paradoxical, because ground-related anti-discrimination law is distinctive and arguably addresses a graver wrong: while the general principle of equality targets random arbitrariness, irrationality or unfairness, the prohibition of discrimination on specific grounds focuses on oft-repeated, systematic behaviour and practices which track deep historical and/or current disadvantages.
The article considers two cases: (1) decision by which the Slovak Constitutional Court (Pl. US 8/... more The article considers two cases: (1) decision by which the Slovak Constitutional Court (Pl. US 8/04-202) invalidated s. 8(8) of Act 365/2004 on Anti- Discrimination, which purported to transpose Council Directive 2000/43 Art.5 on positive action, as incompatible with the Slovak Constitution; and (2) the decision of the Czech Constitutional Court decision (Pl. US 37/04) which upheld a provision on the shift of burden of proof in the Code of Civil Procedure s.133a(2), which purported to transpose Council Directive 2000/43 Art.8 as consistent with the Czech Constitution. The article argues that neither the respective courts' attitude to the EU (relatively positive in both cases), nor their overall attitude to equality (considerably formalistic in both cases) explains the different outcomes. Rather, it was probably the non-mandatory nature of the provision on positive action, which allows rather than requires Member States to implement it, which led to the Slovak Constitutional Court's rejection of it in national law.
This chapter argues that although the legal recognition of transsexuality came early in the Czech... more This chapter argues that although the legal recognition of transsexuality came early in the Czech Republic, the social and legal understanding and recognition of transgender identity and transgender people’s rights has been and continues to be limited. I understand transsexuality as the desire to undergo (or having undergone) ‘gender reassignment treatment/surgery’ and consider legal provisions that are exclusively tied to physical transition as addressing transsexuality. I understand transgender to be a wider concept, which includes but goes beyond transsexuality, and entails the desire to live in (or living in) the role of a gender which is not the one designated at birth. The chapter’s main argument is that while Czech law has to some extent addressed concerns of those who wish to ‘fully transition’ – such as the possibility of a name change and birth-record change connected to sex/gender confirmation surgery – it has not paid attention to those transgender people who do not wish to do so.It observes that the law is based on a heteronormative, biological, and dualistic understanding of sex (rather than gender). First, its heteronormative character manifests itself in the requirement that a marriage be dissolved before a person can submit to sex/gender confirmation surgery. It continues to be unthinkable for Czech law that two persons of the same sex could be married. Second, the biological attachment to ‘sex’ is apparent in the requirement of surgical intervention for any legal recognition of a person’s preferred sex/gender. The law recognises the possibility that ‘biological sex’ and ‘psychological sex’ are misaligned. And it now enables their ‘realignment’, medically and legally. What it does not recognise is the possibility that gender identity can be different from biological sex, without a person wishing to physically modify their body, including their sex characteristics. The law does not accept that it might be called to recognise such a situation and enable some legal recognition of a person’s preferred legal sex/gender or allow for a name change without that person first having submitted to gender confirmation surgery. Czech law can thus be said to address transsexual rather than transgender issues. Third, the law is incapable of transcending the sex binary. This is true for gender identities non-confirming to the clear male-female binary – a part of the required Real Life Test is the ‘proven ability to live in the opposite sex role’. It is also apparent with regard to reproduction. The law continues to require sterilisation as part of legal recognition, thus normatively ensuring the biological reproductive binary of men and women. All three underlying gender assumptions of the law impact the ability of transgender people to self-determine in ways recognised by the law.Aside from the limiting conceptualisation of transgender issues as relating to sex, the legal framework can moreover hardly be considered as guaranteeing ‘rights’. Access is very much in the hands of the medical establishment (with regard to determining suitability for surgical intervention), at the mercy of administrators (especially with regard to name change), and at the discretion of family courts (with regard to care of children of transgender parents). I believe that both observations can be understood as legacies of the Czech Republic’s socialist past: the country’s intellectual isolation up until the 1990s prevented it from reaching a critical understanding of gender as a social construct when this happened in the West. I therefore dedicate particular attention to historical developments leading up to the current framework.The chapter is organized as the other contributions to the comparative volume. It discusses 1) Legal Framework and Statistics, 2) Changing Legal Sex/Gender – Procedure and Requirements, 3) Consequences of the Change of Legal Sex/Gender and 4) Legal Challenges to the Existing Rules.
Icon-international Journal of Constitutional Law, Jul 1, 2020
This paper argues that some of the difficulties faced by gender equality in postsocialist Central... more This paper argues that some of the difficulties faced by gender equality in postsocialist Central and Eastern Europe (CEE) can be explained by a missing paradigmatic shift to a constructivist understanding of gender. Arguably the most explicit rejection of a constructivist gender perspective was recently served by the Bulgarian Constitutional Court’s judgment, closely analyzed in the paper, which found certain provisions of the Council of Europe Convention on preventing and combating violence against women and domestic violence (Istanbul Convention) incompatible with the Bulgarian Constitution. A constructivist analysis of gender-based violence is capable of offering a range of important contextual insights into gender-based violence, whereas those who only have biology in their analytical arsenal are more limited (for example, sexual predation is thus either an “innate” male sexual drive or a psychologically certifiable deviance). The Bulgarian Constitutional Court, as the paper shows, does not even get as far as debating the insights gender analysis offers, but rather rejects them wholesale merely because the term “gender” is used. While a constructivist, critical (feminist) understanding of gender is under attack globally, this paper shows that the assault is particularly grave in at least certain postsocialist CEE countries, where it is not a mere backlash against a reasonably well-established viewpoint, but a fierce ex ante rejection of a concept not yet understood or debated.
Cambridge Yearbook of European Legal Studies, 2019
This article explores the justifications for, and objections to, the proposed European Union ‘wom... more This article explores the justifications for, and objections to, the proposed European Union ‘women on company boards’ Directive. It notes that Member State opposition to the measure had different emphases. The new, post-socialist Member States that intervened prominently questioned the Commission's understanding of the underlying social reality of gender inequality and the measure's focus on results, while the old Member States that intervened raised mainly the issue of subsidiarity and challenged the need for legislative action, and/or particularly the need for legislative action at EU level. The article further argues that the Commission weakened its case by emphasising economic rationales for the measure, and submits that a principled justification fits the proposal better. Finally, the article argues that subsidiarity-related arguments are available also to justify non-cross-border, non-economic projects, such as that of gender equality.
Anti-Discrimination Law in Civil Law Jurisdictions, 2019
This edited volume explores the question of how anti-discrimination law fits into civil law juris... more This edited volume explores the question of how anti-discrimination law fits into civil law jurisdictions of Europe. Anti-discrimination law, as well as much of academic literature on this topic, has originated in common law countries. This book breaks new ground with offering, for the first time, a sustained, critical, legal, and socio-legal, comparative look at jurisdictions beyond the common law. It tests the thesis that anti-discrimination law has been perceived as an import for which continental European jurisdictions have found little use. Through a set of single chapters, each written by a continental civil law legal scholar, this book demonstrates that, while to some extent the claim that anti-discrimination constituted a legal irritant remains true, today nevertheless a much more nuanced picture emerges. The situation depends on the country and varies also by specific area of law, the actors involved, as well as the ground or concept of anti-discrimination law one focuses on.
Much has been written about gender in Czechoslovak state-socialist society, culture and policies,... more Much has been written about gender in Czechoslovak state-socialist society, culture and policies, but relatively little on gender in law. The chapter offers one such analysis – it looks at how gender was regulated in law and understood and constructed by the legal community. It examines legislation, judgments, explanatory memoranda to bills, and academic legal scholarship. For reasons of space, only what was identified as comprising the ‘woman question’ by the state is assessed; namely, family (understood exclusively heteronormatively) and paid work. This results in two limitations. First, the official silence surrounding issues ignored by state policy, such as gender-based violence or LGBT rights, is not remedied in this chapter. Second, beyond areas obviously affecting women or gender relations, law is androcentric and many seemingly neutral legal institutions, such as for example self-defence in criminal law or the law of property, contain a strong male or patriarchal bias. An analysis of how this bias changed in a ‘classless’ society would be an interesting and important endeavour, but it goes beyond the scope of this chapter.The chapter offers a diachronic analysis of state-socialist Czechoslovakia, and argues that the period of state socialism (1948-1989) was not homogeneous, but that the original equalizing zeal of the Stalinist period of the 1950s started to be challenged during the political thaw of the 1960s and became hollowed during the normalization of the 1970s and 1980s. There have been three different stages of gender equality: 1) Equalization (1948–1962); 2) Reflection (1963–1968); and 3) The era of the family (1969–1989). The existing social science literature usually discerns two periods: 1) an emancipatory, equalizing, revolutionary and activist stage of the late 1940s and 1950s; and 2) a family-oriented, conservative and stability-centred one in the 1970s and 1980s. I argue that, based on my analysis of the legal developments and legal policy debate, the period of political thaw in the 1960s needs to be assessed separately. The emergent pluralism of this time brought challenges from women (organized and individual) of the official narratives of ‘equality achieved’ but it also brought challenges from experts to the concept and policy of equality of the sexes and opened debates about the policy’s economic (in)efficiency. The period of 1960s must thus be assessed more critically from the gender perspective than it so far has been from the point of view of general political history.My observations of a regression in the modernization of women’s status and equality during the state-socialist period, as well as the problematic pluralism of the 1960s, both allow for a more nuanced analysis of the continuities and discontinuities between state socialism and post-1989 transition. The legal framework inherited in transition came from the so-called normalization (1969-1989) – it actively supported and entrenched difference between the sexes, especially in the family. A woman was no longer the worker and active citizen of the 1950s, she was the wife who cared for her marriage and the mother who cared for her family. When claiming, in the 1990s, that gender equality needed no further attention as it had been addressed and achieved under state socialism, Czechs did not realize that what was in fact inherited was pro-family and pro-motherhood, but not necessarily pro-gender-equality policies. At the same time, what became the scarecrow in the 1990s was the earlier model of equality, exemplified by a female tractor driver of the 1950s. The transition-period rhetoric against ‘state feminism’ and forcible equality of the sexes thus distanced itself from policies that had not been current for about three decades. The 1960s also played a particular role in transition. The period of political thawing and pluralism prepared the ground for the liberalism of transition. The challenges to the efficiency of women’s work, full equality and collective childcare as well as the narrative of freedom and choice which became prominent in transition, were in some cases a re-occurrence, in some cases a continuation, of the debates which led to the Prague Spring of 1968.
This paper identifies, classifies and analyses sceptical statements from defendant governments, i... more This paper identifies, classifies and analyses sceptical statements from defendant governments, individual judges or Chambers at the ECtHR, both regarding the social reality of inequality as well as the legal doctrine of indirect discrimination, and the responses to them by the Grand Chamber of the Court. The aim of the chapter is not merely to present a doctrinal assessment of the case law, but to offer a socio-legal reading of governmental and judicial statements about inequality and discrimination.
The Introduction draws together the chapters’ findings in relation to the two research questions ... more The Introduction draws together the chapters’ findings in relation to the two research questions which have animated the project. The first question asked how anti-discrimination law fares in civil law jurisdictions of Europe and how it fits into them. The Introduction notes that while anti-discrimination law is still seen as a foreign transplant and a legal irritant in many places, it does not uniformly fare poorly. Its success varies and appears to depend not only on the country, but also the area of law, the actors involved, a particular concept or ground of discrimination, and has often evolved over time. The second question asked what factors influence anti-discrimination law’s fit or lack of it. ‘Legal’ as well as ‘extra-legal’ aspects seem to favour or hinder anti-discrimination law, but as they are often not always clearly separable and distinguishable, we locate four types of factors on a spectrum. On the legal side, pre-existing legislation and case law have played a role ...
This chapter shows that the general principle of equality is the pre-eminent doctrine in Czechia.... more This chapter shows that the general principle of equality is the pre-eminent doctrine in Czechia. It is more often and more readily applied than ground-related anti-discrimination law by courts and administrative bodies alike, and the two doctrines are often conflated. This is paradoxical, because ground-related anti-discrimination law is distinctive and arguably addresses a graver wrong: while the general principle of equality targets random arbitrariness, irrationality or unfairness, the prohibition of discrimination on specific grounds focuses on oft-repeated, systematic behaviour and practices which track deep historical and/or current disadvantages.
The article considers two cases: (1) decision by which the Slovak Constitutional Court (Pl. US 8/... more The article considers two cases: (1) decision by which the Slovak Constitutional Court (Pl. US 8/04-202) invalidated s. 8(8) of Act 365/2004 on Anti- Discrimination, which purported to transpose Council Directive 2000/43 Art.5 on positive action, as incompatible with the Slovak Constitution; and (2) the decision of the Czech Constitutional Court decision (Pl. US 37/04) which upheld a provision on the shift of burden of proof in the Code of Civil Procedure s.133a(2), which purported to transpose Council Directive 2000/43 Art.8 as consistent with the Czech Constitution. The article argues that neither the respective courts' attitude to the EU (relatively positive in both cases), nor their overall attitude to equality (considerably formalistic in both cases) explains the different outcomes. Rather, it was probably the non-mandatory nature of the provision on positive action, which allows rather than requires Member States to implement it, which led to the Slovak Constitutional Court's rejection of it in national law.
Poslanecké sněmovně byl hlavním městem Praha na začátku roku 2014 (již po několikáté) předložen n... more Poslanecké sněmovně byl hlavním městem Praha na začátku roku 2014 (již po několikáté) předložen návrh zákona o regulaci prostituce. Návrh prošel prvním čtením a v současné době je projednáván petičním výborem. Praha pracuje na návrhu zákona o regulaci prostituce již od roku 2005, kdy byl Poslanecké sněmovně předložen a následně stažen vládní návrh zákona. V průběhu posledních let došlo k vytvoření několika verzí, které návrh postupně na jednu stranu propracovávaly, současně jej však činily represivnějšími vůči osobám provozujícím prostituci. Návrh je zcela nevhodnou právní úpravou prostituce, jde proti současným západoevropským trendům a jeho přijetí by znamenalo zásadní krok zpět.
Barbara Havelková přednáší právo na Oxfordské univerzitě. Dlouhodobě se věnuje otázkám genderu a ... more Barbara Havelková přednáší právo na Oxfordské univerzitě. Dlouhodobě se věnuje otázkám genderu a práva, feministickým právním studiím a antidiskriminačnímu právu. Také na základě jejího posudku nedávno vláda odmítla návrh zákona na regulaci prostituce – podle ní by se totiž namísto prostitutek a prostitutů měli usměrnit a postihovat jejich klienti.
Tento článek ukazuje, že hnutí #metoo nevedlo v Česku k významnější vlně osobních výpovědí o obt... more Tento článek ukazuje, že hnutí #metoo nevedlo v Česku k významnější vlně osobních výpovědí o obtěžování. Prostor si vzali spíše ti, kteří dezinterpretují jeho obsah a cíle a varují před jeho možnými negativními dopady. Zatímco v zahraničí tak vedlo #metoo k různým hmatatelným změnám, ať již v širokém zvýšení povědomí o obtěžování, dopadech na agresory v konkrétních případech, tak systémověji v interních řádech a postupech různých organizací či v právní úpravě, v Česku se o nich v podstatě ani nezačalo debatovat. Přestože v právní úpravě a její vymahatelnosti existují nedostatky, zůstává hlavním problémem v Česku nedostatek společenského porozumění fenoménu genderově podmíněného násilí, zejména jeho ukotvení v genderových mocenských hierarchiích (a to jak obecně, tedy na celospolečenské úrovni patriarchátu, tak konkrétně v jednotlivých případech zneužití moci). Toto neporozumění je bohužel vlastní i právnické obci. Článek se proto blíže věnuje právě právní komunitě a blíže analyzuje příspěvky na konferenci „Právní aspekty kampaně #metoo“, která se konala v Praze v březnu 2018 v kontextu Stálé konference českého práva. Článek předkládá devět charakteristik české diskuze, které jsou klíčové pro porozumění neúspěchu #metoo. Upozorňuje mj na tři aspekty patriarchátu, které jsou nezbytné pro pochopení problematiky obtěžování, a které byly poměrně široce reflektovány a ilustrovány v anglicky mluvících médiích, v české veřejné debatě v podstatě chybí. Zaprvé, že obtěžování není motivováno „přirozenými“ lidskými sexuálními pudy, ale je kulturně podmíněné. Zadruhé, že u obtěžování nejde primárně o sex, ale o zneužití moci. A zatřetí, že obtěžování není individuálním problémem několika málo deviantů, ale že je strukturálním problémem, který je umožňován určitým kulturním prostředím.
The essay discusses different types of legal publications, their aims and characteristics, reflec... more The essay discusses different types of legal publications, their aims and characteristics, reflecting in particular the differences between the Czech and Anglo-American contexts. It identifies four main types of legal publication: commentary, textbook, scholarly output in the form of an article or a monograph, and a think piece. The third type, scholarly output, which is the typical and most important type of publication for a legal academic in the Anglo-American context, is not as common in the Czech Republic and often has different characteristics. Notably, it rarely contains a narrowly defined research question, discussion of methodology and a clearly stated position or opinion of the author. This different approach has its reasons, among them the missing continuity of open and free legal scholarship due to forty years of communism. This makes the Czech emphasis on ‘mapping’ and compilation both understandable and to some extent justified. The essay nonetheless argues for a greater emphasis on narrowly focused, deeper, and methodologically rigorous analyses of law in the form of articles and monographs.
Následující esej vychází z mého postřehu, že mnoho právních publikací v Česku, a to i těch psaných právními akademiky a akademičkami, v podstatě slouží praxi a soustředí se na výklad platného práva. Tento přístup má podle mé zkušenosti určité paralely v německém právním prostoru, liší se ale velmi od angloamerického přístupu. Právě reflexe rozdílů mezi českým a angloamerickým akademickým prostředím je těžištěm následujícího textu. V první části identifikuji a rozebírám čtyři hlavní druhy právní produkce – komentáře, učebnice, vlastní badatelské výstupy a eseje. Podle mé zkušenosti je třetí typ produkce, který je v angloamerickém prostoru nejvýše hodnocen a současně tvoří gró výstupů právních vědců a vědkyň, v Česku méně zastoupen a současně má jiné charakteristiky. Zejména často neobsahuje úzké vymezení problému a výzkumné otázky, reflexi a vysvětlení metody, a nesoustředí se primárně na originální názory či argumenty autora/ky. Tyto tři typické charakteristiky angloamerických badatelských výstupů pak blíže rozebírám ve druhé části textu. V poslední třetí části se pak zamýšlím nad tím, proč je v Česku obtížné psát vědecké publikace. Na rozdíl od ostatních příspěvků v tomto zvláštním čísle Jurisprudence není mým cílem rozebrat bádání, ale psaní. Tato esej tak proto může sloužit také jaké alespoň částečná inspirace či návod pro to, jak napsat výstup, který by mohl obstát v respektovaném anglickojazyčném, „světovém“, periodiku.
Následující text je nefinální a neoficiální ukázkou z knihy Boučková P et al, Antidiskriminační z... more Následující text je nefinální a neoficiální ukázkou z knihy Boučková P et al, Antidiskriminační zákon. Komentář (C.H.Beck, Praha 2016), výklad diskriminačního důvodu pohlaví. Prosím citovat přímo z knižní publikace.
Kniha představuje českému publiku zahraniční, zejména feministické, teoretické debaty o veřejných... more Kniha představuje českému publiku zahraniční, zejména feministické, teoretické debaty o veřejných politikách prostituce a současné trendy v právních úpravách této problematiky. Předkládá rovněž kritickou analýzu české situace – jak stávajících i navrhovaných právních úprav, tak vnímání prostituce ve veřejném prostoru, zejména mezi odborníky a odbornicemi, ve veřejné správě a v médiích.
Publikace obsahuje řadu doporučení pro veřejné politiky dotýkající se prostituce a její právní úpravy, nenabízí ale žádná jednoduchá a rychlá řešení. Autorky a autoři zejména identifikují, čeho je třeba se při formulování veřejné politiky a právní úpravy prostituce a jejího uplatňování v praxi vyvarovat, a to zejména s ohledem na lidská práva a požadavek genderové rovnosti. Kniha detailně rozebírá a kriticky hodnotí návrhy zákona na regulaci prostituce, které v posledních letech zpracovává a Poslanecké sněmovně předkládá hlavní město Praha.
Autorský tým, pod vedením Barbary Havelkové a Blanky Bellak-Hančilové, tvoří odborníci a odbornice z oborů práva, veřejných politik, sociologie, genderových studií, antropologie a filozofie. Zastoupeni jsou jak akademici a akademičky, tak sociální pracovníci a pracovnice s terénními zkušenostmi.
Many European states, including the Czech Republic, face a high default rate on child support pay... more Many European states, including the Czech Republic, face a high default rate on child support payments. In
combination with a high divorce rate and, in some states, ineffective law enforcement, this has become a dire problem and
one that has gender repercussions. In an effort to solve this situation, almost half of the EU member states have adopted a
system of state advances on child maintenance. The Czech Republic is not one of them. The article discusses why all three
attempts to pass such a law have failed in the Czech Republic. Is there an alternative measure fulfilling this role? Have the
proposed bills been deficient in some way? Or is something else obstructing the adoption of a bill? The authors argue that,
while the proposed bills could be criticised for minor technical or conceptual imperfections, the parliamentary debates
on these bills indicate a more deeply rooted opposition. Manifestations of three main positions are identified: economic
liberalism, social conservatism, and gender stereotypes.
"ÚVOD
To, že ženy vydělávají méně než muži, je všeobecně známý fakt. Podle statistik dosáhla v Č... more "ÚVOD
To, že ženy vydělávají méně než muži, je všeobecně známý fakt. Podle statistik dosáhla v České republice v roce 2005 průměrná výše měsíčního výdělku žen jen tří čtvrtin výdělku mužů. Tento rozdíl je zčásti objektivně odůvodnitelný produktivními charakteristikami zaměstnanců a zaměstnankyň, charakteristikami zaměstnavatelů či segregací trhu práce. Velká část rozdílu v odměňování mezi ženami a muži ale zůstává nevysvětlena a lze ji připsat rozdílnému zacházení či rozdílnému odměňování z důvodu pohlaví.
Tato monografie předkládá analýzu institutu rovného odměňování tak, jak ji koncipuje náš právní řád a právo Evropské unie, zejména judikatura ESD. Snaží se přitom poskytnout návod pro poškozenou zaměstnankyni jak postupovat v případě podezření na diskriminaci v odměňování a současně upozornit zaměstnavatele na vhodné kroky k prevenci diskriminace. V případě, kdy se zdá být vhodnou jiná právní úprava, činí práce doporučení de lege ferenda.
Po krátkém představení faktické situace (kapitola 1), pramenů práva na rovné odměňování (kapitola 2) a diskuze odůvodněnosti aktivity zákonodárce v této oblasti, následují kapitoly pojednávající o zásadě rovné odměny a zákazu diskriminace v odměňování v hmotném právu (kapitoly 4, 5, 6). Kapitola 7 přibližuje mechanismy, kterými se diskriminované ženy mohou domáhat svých práv. Závěrečná kapitola 8 se stručně věnuje dalším opatřením, která by mohla přispět k zajištění rovného odměňování pro ženy a muže de facto."
V souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie byly do českého práva transponovány předpisy komunit... more V souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie byly do českého práva transponovány předpisy komunitárního práva týkající se zákazu diskriminace. Přestože jsou princip rovnosti a záruka základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví zakotveny v Listině základních práv a svobod, přinesl vstup do EU novinky. Jedná se za prvé o institut nepřímé diskriminace a za druhé důsledné uplatnění principu rovného zacházení mezi pohlavími. V tomto článku se zaměřuji na „instrukce“ k rozpoznání nepřímé diskriminace z důvodu pohlaví, jakož i souvisejících důvodů sexuální orientace, manželského a rodinného stavu nebo povinnosti k rodině, tak, jak je formuloval Soudní dvůr Evropských společenství (dále jako „Soudní dvůr“) ve svých odpovědích na předběžné otázky soudů členských států.
"Pojem „pozitivní opatření“ je často diskutován, různě vykládán a ještě rozličněji hodnocen. Jedn... more "Pojem „pozitivní opatření“ je často diskutován, různě vykládán a ještě rozličněji hodnocen. Jedná se o „jed, který ničí vztahy mezi [společenskými skupinami]“ („real poison ruining relationships between blacks and whites“)? Nebo o úspěšnou integrační politiku, která je schopna zapojit marginalizované skupiny plně do politického či hospodářského života společnosti?
V tomto článku zaprvé vysvětluji pojmy „afirmativní akce“ resp. „pozitivní opatření“ (affirmative či positive action) jak je známe zejména ze Spojených států amerických a Evropské unie. Zadruhé se specificky zaměřuji na právní úpravu pozitivních opatření v komunitárním právu (též „právo ES“). Zvláštní pozornost je věnována judikatuře Evropského soudního dvora („ESD“ či „Soud“). Ve stanoviscích generálních advokátů („GA“) a rozsudcích Soudu se zejména zaměřuji na pojetí rovnosti, tedy zda je východiskem rovnost ve formálním či materiálních smyslu. Zvláštní pozornost je též věnována sporu, zda je třeba zaručit rovnost příležitostí či rovnost výsledků. Všímám si též vymezení legitimního cíle sledovaného opatřeními a kontrolu jejich přiměřenosti. V rámci shrnutí pravidel obsažených v rozsudcích ESD nabízím typologii jednotlivých opatření a vyhodnocuji jejich slučitelnost s právem ES. Závěrem v krátkosti zmínuji provedení práva ES umožňujícího pozitivní opatření v českém právu."
Gender equality law in Czechia, as in other parts of post-socialist Central and Eastern Europe, i... more Gender equality law in Czechia, as in other parts of post-socialist Central and Eastern Europe, is facing serious challenges. When obliged to adopt, interpret and apply anti-discrimination law as a condition of membership in the EU, Czech legislators and judges have repeatedly expressed hostility and demonstrated a fundamental lack of understanding of key ideas underpinning it. This important new study explores this scepticism to gender equality law, examining it with reference to legal and socio-legal developments that started in the state-socialist past and that remain relevant today. The book examines legal developments in gender-relevant areas, most importantly in equality and anti-discrimination law. But it goes further, shedding light on the underlying understandings of key concepts such as women, gender, equality, discrimination and rights. In so doing, it shows the fundamental intellectual and conceptual difficulties faced by gender equality law in Czechia. These include an essentialist understanding of differences between men and women, a notion that equality and anti-discrimination law is incompatible with freedom, and a perception that existing laws are objective and neutral, while any new gender-progressive regulation of social relations is an unacceptable interference with the ‘natural social order’. Timely and provocative, this book will be required reading for all scholars of equality and gender and the law.
Uploads
Papers by Barbara Havelkova
Praha pracuje na návrhu zákona o regulaci prostituce již od roku 2005, kdy byl Poslanecké sněmovně předložen a následně stažen vládní návrh zákona. V průběhu posledních let došlo k vytvoření několika verzí, které návrh postupně na jednu stranu propracovávaly, současně jej však činily represivnějšími vůči osobám provozujícím prostituci.
Návrh je zcela nevhodnou právní úpravou prostituce, jde proti současným západoevropským trendům a jeho přijetí by znamenalo zásadní krok zpět.
Článek se proto blíže věnuje právě právní komunitě a blíže analyzuje příspěvky na konferenci „Právní aspekty kampaně #metoo“, která se konala v Praze v březnu 2018 v kontextu Stálé konference českého práva.
Článek předkládá devět charakteristik české diskuze, které jsou klíčové pro porozumění neúspěchu #metoo. Upozorňuje mj na tři aspekty patriarchátu, které jsou nezbytné pro pochopení problematiky obtěžování, a které byly poměrně široce reflektovány a ilustrovány v anglicky mluvících médiích, v české veřejné debatě v podstatě chybí. Zaprvé, že obtěžování není motivováno „přirozenými“ lidskými sexuálními pudy, ale je kulturně podmíněné. Zadruhé, že u obtěžování nejde primárně o sex, ale o zneužití moci. A zatřetí, že obtěžování není individuálním problémem několika málo deviantů, ale že je strukturálním problémem, který je umožňován určitým kulturním prostředím.
in the Czech Republic and often has different characteristics. Notably, it rarely contains a narrowly defined research question, discussion of methodology and a clearly stated position or opinion of the author. This different approach has its reasons, among them the missing continuity of open and free legal scholarship due to forty years of communism. This makes the Czech emphasis on ‘mapping’ and compilation both understandable and to some extent justified. The essay nonetheless argues for a greater emphasis on narrowly focused, deeper, and methodologically rigorous analyses of law in the form of articles and monographs.
Následující esej vychází z mého postřehu, že mnoho právních publikací v Česku, a to i těch psaných právními akademiky a akademičkami, v podstatě slouží praxi a soustředí se na výklad platného práva. Tento přístup má podle mé zkušenosti určité paralely v německém právním prostoru, liší se ale velmi od angloamerického přístupu. Právě reflexe rozdílů mezi českým a angloamerickým akademickým
prostředím je těžištěm následujícího textu. V první části identifikuji a rozebírám
čtyři hlavní druhy právní produkce – komentáře, učebnice, vlastní badatelské
výstupy a eseje. Podle mé zkušenosti je třetí typ produkce, který je v angloamerickém
prostoru nejvýše hodnocen a současně tvoří gró výstupů právních vědců a vědkyň,
v Česku méně zastoupen a současně má jiné charakteristiky. Zejména často neobsahuje úzké vymezení problému a výzkumné otázky, reflexi a vysvětlení metody, a nesoustředí se primárně na originální názory či argumenty autora/ky. Tyto tři typické charakteristiky angloamerických badatelských výstupů pak blíže rozebírám ve druhé části textu.
V poslední třetí části se pak zamýšlím nad tím, proč je v Česku obtížné psát vědecké
publikace. Na rozdíl od ostatních příspěvků v tomto zvláštním čísle Jurisprudence není mým cílem rozebrat bádání, ale psaní. Tato esej tak proto může sloužit také jaké alespoň částečná inspirace či návod pro to, jak napsat výstup, který by mohl obstát v respektovaném anglickojazyčném, „světovém“, periodiku.
Publikace obsahuje řadu doporučení pro veřejné politiky dotýkající se prostituce a její právní úpravy, nenabízí ale žádná jednoduchá a rychlá řešení. Autorky a autoři zejména identifikují, čeho je třeba se při formulování veřejné politiky a právní úpravy prostituce a jejího uplatňování v praxi vyvarovat, a to zejména s ohledem na lidská práva a požadavek genderové rovnosti. Kniha detailně rozebírá a kriticky hodnotí návrhy zákona na regulaci prostituce, které v posledních letech zpracovává a Poslanecké sněmovně předkládá hlavní město Praha.
Autorský tým, pod vedením Barbary Havelkové a Blanky Bellak-Hančilové, tvoří odborníci a odbornice z oborů práva, veřejných politik, sociologie, genderových studií, antropologie a filozofie. Zastoupeni jsou jak akademici a akademičky, tak sociální pracovníci a pracovnice s terénními zkušenostmi.
combination with a high divorce rate and, in some states, ineffective law enforcement, this has become a dire problem and
one that has gender repercussions. In an effort to solve this situation, almost half of the EU member states have adopted a
system of state advances on child maintenance. The Czech Republic is not one of them. The article discusses why all three
attempts to pass such a law have failed in the Czech Republic. Is there an alternative measure fulfilling this role? Have the
proposed bills been deficient in some way? Or is something else obstructing the adoption of a bill? The authors argue that,
while the proposed bills could be criticised for minor technical or conceptual imperfections, the parliamentary debates
on these bills indicate a more deeply rooted opposition. Manifestations of three main positions are identified: economic
liberalism, social conservatism, and gender stereotypes.
To, že ženy vydělávají méně než muži, je všeobecně známý fakt. Podle statistik dosáhla v České republice v roce 2005 průměrná výše měsíčního výdělku žen jen tří čtvrtin výdělku mužů. Tento rozdíl je zčásti objektivně odůvodnitelný produktivními charakteristikami zaměstnanců a zaměstnankyň, charakteristikami zaměstnavatelů či segregací trhu práce. Velká část rozdílu v odměňování mezi ženami a muži ale zůstává nevysvětlena a lze ji připsat rozdílnému zacházení či rozdílnému odměňování z důvodu pohlaví.
Tato monografie předkládá analýzu institutu rovného odměňování tak, jak ji koncipuje náš právní řád a právo Evropské unie, zejména judikatura ESD. Snaží se přitom poskytnout návod pro poškozenou zaměstnankyni jak postupovat v případě podezření na diskriminaci v odměňování a současně upozornit zaměstnavatele na vhodné kroky k prevenci diskriminace. V případě, kdy se zdá být vhodnou jiná právní úprava, činí práce doporučení de lege ferenda.
Po krátkém představení faktické situace (kapitola 1), pramenů práva na rovné odměňování (kapitola 2) a diskuze odůvodněnosti aktivity zákonodárce v této oblasti, následují kapitoly pojednávající o zásadě rovné odměny a zákazu diskriminace v odměňování v hmotném právu (kapitoly 4, 5, 6). Kapitola 7 přibližuje mechanismy, kterými se diskriminované ženy mohou domáhat svých práv. Závěrečná kapitola 8 se stručně věnuje dalším opatřením, která by mohla přispět k zajištění rovného odměňování pro ženy a muže de facto."
V tomto článku zaprvé vysvětluji pojmy „afirmativní akce“ resp. „pozitivní opatření“ (affirmative či positive action) jak je známe zejména ze Spojených států amerických a Evropské unie. Zadruhé se specificky zaměřuji na právní úpravu pozitivních opatření v komunitárním právu (též „právo ES“). Zvláštní pozornost je věnována judikatuře Evropského soudního dvora („ESD“ či „Soud“). Ve stanoviscích generálních advokátů („GA“) a rozsudcích Soudu se zejména zaměřuji na pojetí rovnosti, tedy zda je východiskem rovnost ve formálním či materiálních smyslu. Zvláštní pozornost je též věnována sporu, zda je třeba zaručit rovnost příležitostí či rovnost výsledků. Všímám si též vymezení legitimního cíle sledovaného opatřeními a kontrolu jejich přiměřenosti. V rámci shrnutí pravidel obsažených v rozsudcích ESD nabízím typologii jednotlivých opatření a vyhodnocuji jejich slučitelnost s právem ES. Závěrem v krátkosti zmínuji provedení práva ES umožňujícího pozitivní opatření v českém právu."