Historie

The Hoard of Medieval Coins from the Village Stizhok. In the spring of 2011, a clay pot was found in a field nearby the village Stizhok (Shumsk district, Ternopil’ region,Ukraine). The pot contained about 2500 silver coins struck in the Golden Horde, Crimean Khanate, Caffa, Principalities of Wallachia and Moldavia, and Lithuania. The significant part of oriental coins bears the Tartar, Moldavian and Lithuanian countermarks. Most likely, the treasure was hidden during the Tartar military expansion atthe end of 15th and beginning of 16th centuries.

Keywords. Numismatics, medieval numismatics, coin hoard, Genoese colonies in Crimea,  Genoese history, Poland, Ukraine, Golden Horde, Grand Duchy of Lithuania, Moldova, Romania, Wallachia, Asprokastron, 15th century.

Třetí ročník fóra Dějiny ve veřejném prostoru se zaměřuje
na světový rozměr paměti. Paměť chápeme jako předivo
globálně sdílených institucí, médií, praktik a obrazů, které
spoluutvářejí naše představy o minulosti a budoucnosti.
Veřejný prostor je pak místem, kde jsou prvky tohoto přediva
reprodukovány, rozporovány a užívány v nových kontextech.
Jak klimatická krize mění naše představy o budoucnosti i minulosti?
Jaká témata z českých dějin se dočkala filmového či
jiného zpracování pro světové publikum? Co mají společného
a v čem se liší historické kontroverze v zahraničí a v Česku? Jak si v tomto
kontextu vede české školství? Cílem konference není poměřovat
„české“ přístupy „světovými“ trendy, nýbrž popsat vztahy, které českou
a potažmo středoevropskou zkušenost s dějinami propojují s dynamikou
paměti ve světovém měřítku.
Do diskuze zveme vystupující, kteří zkoumají zdroje zájmu o minulost
a hledají aktuální pozici dějin ve veřejném prostoru ve své výzkumné,
vzdělávací, kurátorské, umělecké, aktivistické či popularizační činnosti.
Fórum chápeme jako otevřenou platformu pro setkávání různých profesí
a přístupů, které se snaží o reflexi toho, jak se jako společnost vztahujeme
k minulosti, a o sebereflexi vlastní zkušenosti.

Abadan is special. Or at least, it used to be special. Its urban and social fabric stands out from all other Iranians cities. Its inhabitants are unmistakably Abadani. How is that? If oil can create a city, can it also shape an identity? Abadan’s past status as an international city is central to stories of what it means to be an Abadani. Despite the injustice and inequality of the past, and despite Abadan’s rapid decline during the 1980-1988 Iran-Iraq War, Abadanis are still proud of their city and their history. That history is so deeply mired in the story of oil that it is impossible to tell the one without the other.

Bakalářská práce pojednává o vztahu premonstrátského kláštera v Teplé k jeho zakladateli blahoslavenému Hroznatovi, přičemž zvláštní pozornost je věnována utváření kultu této osobnosti. Kult je rozebírán z pohledu přepisování středověké legendy o světci, liturgické úcty k němu a jeho zobrazování v uměleckých dílech. Důraz je kladen především na období baroka, kdy se kultu dařilo nejvíce. Práce je doplněna o obrazovou přílohu, která obsahuje některé Hroznatovy památky.ObhájenoThe bachelor's thesis is focussed on the relationship of the Premonstratensian monastery in Teplá with its founder Blessed Hroznata, with special attention being paid to the creation of the cult of this personality. The cult is analysed from the point of view of rewriting the medieval legend of the saint, liturgical respect for him and display of him in works of art.Special attention is put on the baroque period, when the cult was the most successful. The bachelor's thesis is accompanied by a picture att...