dbo:abstract
|
- Jules François Félix Husson (17. září 1821, Laon, Francie – 6. prosince 1889, Sèvres, Francie), tvořící pod pseudonymem Champfleury, někdy také Jules Fleury, byl francouzský spisovatel, žurnalista a , literární a hudební kritik. Psal převážně romány a eseje. Více než svým uměleckým dílem se proslavil jako teoretik a propagátor myšlenek literárního realismu. (cs)
- Jules Champfleury (* 17. September 1821 in Laon; † 6. Dezember 1889 in Sèvres; eigentlich Jules François Félix Husson) war unter diesem Pseudonym, aber auch unter dem Pseudonym Jules Fleury, ein französischer Schriftsteller und Kritiker von Literatur und Kunst. Champfleury schrieb eine Reihe von realistischen Romanen, Erzählungen aus seinem eigenen Erlebnisbereich und Provinzgeschichten, die vor allem dokumentarischen Wert besitzen. Er verfasste ein Manifest (Le réalisme, 1857) und mehrere Schriften zum Realismus in Kunst und Literatur sowie eine Geschichte der Karikatur (Histoire générale de la caricature, 1865–85). Ab 1887 war er bis zu seinem Tod Museumsdirektor in Sèvres. Zu seinen Bekannten und Freunden zählten unter anderem Gustave Courbet, der ihn auf seinem monumentalen programmatischen Gemälde Das Atelier des Künstlers (1855; Paris, Musée d’Orsay) neben weiteren Freunden porträtierte, Charles Baudelaire, Pierre-Joseph Proudhon, Édmond Duranty und Max Buchon. (de)
- Jules François Felix Fleury-Husson (17 September 1821, in Laon, Aisne – 6 December 1889, in Sèvres), who wrote under the name Champfleury (French pronunciation: [ʃɑ̃fløʁi]), was a French art critic and novelist, a prominent supporter of the Realist movement in painting and fiction. In 1843 Fleury-Husson moved to Paris. He met Charles Baudelaire and the next year started writing art criticism under the pen-name "Champfleury" for the journal L'Artiste. He was one of the first to promote the work of Gustave Courbet, in an article appearing in an issue of in 1848. In 1850, during a time when the Spanish school was still largely ignored, he advocated the work of El Greco. He wrote about the Le Nain brothers and Maurice Quentin de La Tour. He also had a brief affair in 1851 with Eveline Hańska, the widow of his friend Honoré de Balzac. He edited the periodical in 1856 and 1857. His novels, of which the best-known is (1854), were among the earliest Realist works. In 1869 his book Les Chats, a series of essays about cats including portrayals of cats by prominent artists of the time, was published by Librairie de la Société Botanique de France, edited by J. Rothschild. From 1872 until his death in 1889 he was Chief of Collections at the Sèvres porcelain factory. The character of Marcel in Henri Murger's Scènes de la vie de bohème, and thus the corresponding character Marcello in Puccini's opera based on it, was partially based on Champfleury. Champfleury was a friend of Murger and they had roomed together for a time. (en)
- Jules François Félix Husson, más conocido como Jules Champfleury (Laon, 1821-Sèvres, 1889) fue un escritor francés. Amigo de Baudelaire, Banville, Courbet y Nadar, fue partidario del realismo artístico. Es autor de una serie de relatos, entre los que destaca Los excéntricos (1852), y de novelas, como Los burgueses de Molinchart (1854). Como crítico de arte, revalorizó la obra de los Le Nain y escribió una historia de la caricatura. Es uno de los personajes del cuadro Homenaje a Delacroix, del pintor francés Henri Fantin-Latour, realizado en 1864. (es)
- Jules François Félix Husson, dit Fleury, dit Champfleury, est un écrivain français né à Laon le 10 septembre 1821 et mort à Sèvres le 6 décembre 1889. Journaliste, critique d'art, dramaturge, nouvelliste et romancier, il se lie d'amitié avec Victor Hugo et Gustave Flaubert, tout en s'attirant l'hostilité des frères Goncourt, dont il stigmatise le « maniérisme ». Soucieux de se venger de ses attaques, les frères Goncourt lui reprochent alors une orthographe approximative et un « manque de style ». Ils iront jusqu'à le caricaturer dans leur roman Charles Demailly, consacré aux milieux intellectuels de leur temps. (fr)
- Jules François Félix Husson, detto Fleury, ma meglio conosciuto con lo pseudonimo di Champfleury (Laon, 1821 – Sèvres, 1889), è stato uno scrittore francese. (it)
- Jules François Félix Husson (Laon 10 september 1821 - Sèvres 6 december 1889) ook Fleury en Champfleury genoemd, was een Franse schrijver, journalist en kunstcriticus uit de kring rond Gustave Courbet en Charles Baudelaire. Na zijn periode als journalist specialiseerde hij zich in de faience-kunst en wordt een expert op dat terrein. (nl)
- Jules François Fleury-Husson [ʒyl fʀɑ̃swa flœʀi ysɔ̃], ps. Champfleury [ʃɑ̃flœʀi] (ur. 10 września 1821 w Laon, zm. 6 grudnia 1889 w Sèvres) – francuski pisarz i krytyk sztuki. Pochodził z niezamożnej rodziny, jego ojciec był sekretarzem mera. Champfleury wcześnie musiał skończyć edukację ze względu na kłopoty finansowe rodziny. Po przyjeździe do Paryża zatrudnił się jako pracownik księgarni, a od r. 1844 włączył się w życie literackie stolicy. Jako dziennikarz, krytyk sztuki, dramaturg, autor nowel i powieściopisarz związał się przyjaźnią z Victorem Hugo i Gustave'em Flaubertem, równocześnie wzbudzając wrogość ze strony Edmonda i Jules'a de Goncourtów, których napiętnował jako "manierystów". Popierał realizm w sztuce. Zwolennik malarstwa Eugène'a Delacroix, Honoré Daumiera i Gustave'a Courbeta. (pl)
- Jules François Felix Fleury-Husson, mest känd under pseudonymen Jules Champfleury, född 10 september 1821 i Laon och död 6 december 1889, var en fransk författare och konsthistoriker. Som romanförfattare anslöt sig Champfleury till den under mitten av 1800-talet rådande realismen i fransk litteratur och blev dess mest bemärkte företrädare. Bland hans romaner märks Chien-Caillou (1847), Les souffrances du professeur Delteil (1853), Les bourgeois de Molinchart (1855), samt Le violon de faïence (1862). Bland Champfleurys konst- och litteraturhistoriska produktion märks Le frères Le Nain (1852, ny upplaga 1862), Le réalisme (1857), Histoires de faïences patriotiques sous la révolution (1866). (sv)
- Жюль Франсуа́ Фели́кс Юссо́н (фр. Jules François Félix Husson), известный как Флёри́ (Fleury), но чаще Шанфлёри́ (Champfleury; 10 сентября 1821, Лан — 6 декабря 1889, Севр) — французский писатель и искусствовед. Младший брат историка Эдуарда Флёри (1815—1883). (ru)
- Жуль Франсуа Фелікс Флері-Юссон (17 вересня 1821, Лан, Ена — 6 грудня 1889, Севр) — французький критик мистецтва та письменник-романіст, прихильник реалістичного руху в живописі й літературі, що писав під псевдонімом Шанфлері. У 1843 Флері-Юссон переїжджає до Парижу. Зустрічає там Шарля Бодлера і наступного року починає займатися критикою мистецтва під іменем «Шанфлері» для журналу L'Artiste. Він одним з перших почав популяризовувати роботи Ґустава Курбе у статті Le Pamphlet 1848 року. 1850 року, коли іспанську школу ще великою мірою іґнорували, він вже захищав роботи Ель Греко. Він написав про братів ЛєНенів і Він також мав невеличку аферу з Евеліною Ганською, вдовою його друга, Оноре де Бальзака. У 1856 і 1857 роках редаґував періодичне видавництво Le réalisme. Найвідоміший його роман — (1854) — був одним з найранніших реалістичних творів. У 1869 році його книга «Коти», серія есеїв про кішок, включно з описами котів, що їх малювали видатні митці того часу, була опублікована Librairie de la Société Botanique de France і відредаґована Дж. Ротшильдом. З 1872 року і до смерті у 1889 він очолював колекцію у Севрській порцеляновій мануфактурі. Персонаж Марселя у Анрі Мюрже, а також відповідний персонаж Марселло в опері Пуччіні, частково базувалися на характері Шанфлері. Шанфлері був другом Мюрже, якийсь час вони жили разом. (uk)
|
rdfs:comment
|
- Jules François Félix Husson (17. září 1821, Laon, Francie – 6. prosince 1889, Sèvres, Francie), tvořící pod pseudonymem Champfleury, někdy také Jules Fleury, byl francouzský spisovatel, žurnalista a , literární a hudební kritik. Psal převážně romány a eseje. Více než svým uměleckým dílem se proslavil jako teoretik a propagátor myšlenek literárního realismu. (cs)
- Jules François Félix Husson, más conocido como Jules Champfleury (Laon, 1821-Sèvres, 1889) fue un escritor francés. Amigo de Baudelaire, Banville, Courbet y Nadar, fue partidario del realismo artístico. Es autor de una serie de relatos, entre los que destaca Los excéntricos (1852), y de novelas, como Los burgueses de Molinchart (1854). Como crítico de arte, revalorizó la obra de los Le Nain y escribió una historia de la caricatura. Es uno de los personajes del cuadro Homenaje a Delacroix, del pintor francés Henri Fantin-Latour, realizado en 1864. (es)
- Jules François Félix Husson, dit Fleury, dit Champfleury, est un écrivain français né à Laon le 10 septembre 1821 et mort à Sèvres le 6 décembre 1889. Journaliste, critique d'art, dramaturge, nouvelliste et romancier, il se lie d'amitié avec Victor Hugo et Gustave Flaubert, tout en s'attirant l'hostilité des frères Goncourt, dont il stigmatise le « maniérisme ». Soucieux de se venger de ses attaques, les frères Goncourt lui reprochent alors une orthographe approximative et un « manque de style ». Ils iront jusqu'à le caricaturer dans leur roman Charles Demailly, consacré aux milieux intellectuels de leur temps. (fr)
- Jules François Félix Husson, detto Fleury, ma meglio conosciuto con lo pseudonimo di Champfleury (Laon, 1821 – Sèvres, 1889), è stato uno scrittore francese. (it)
- Jules François Félix Husson (Laon 10 september 1821 - Sèvres 6 december 1889) ook Fleury en Champfleury genoemd, was een Franse schrijver, journalist en kunstcriticus uit de kring rond Gustave Courbet en Charles Baudelaire. Na zijn periode als journalist specialiseerde hij zich in de faience-kunst en wordt een expert op dat terrein. (nl)
- Жюль Франсуа́ Фели́кс Юссо́н (фр. Jules François Félix Husson), известный как Флёри́ (Fleury), но чаще Шанфлёри́ (Champfleury; 10 сентября 1821, Лан — 6 декабря 1889, Севр) — французский писатель и искусствовед. Младший брат историка Эдуарда Флёри (1815—1883). (ru)
- Jules Champfleury (* 17. September 1821 in Laon; † 6. Dezember 1889 in Sèvres; eigentlich Jules François Félix Husson) war unter diesem Pseudonym, aber auch unter dem Pseudonym Jules Fleury, ein französischer Schriftsteller und Kritiker von Literatur und Kunst. Zu seinen Bekannten und Freunden zählten unter anderem Gustave Courbet, der ihn auf seinem monumentalen programmatischen Gemälde Das Atelier des Künstlers (1855; Paris, Musée d’Orsay) neben weiteren Freunden porträtierte, Charles Baudelaire, Pierre-Joseph Proudhon, Édmond Duranty und Max Buchon. (de)
- Jules François Felix Fleury-Husson (17 September 1821, in Laon, Aisne – 6 December 1889, in Sèvres), who wrote under the name Champfleury (French pronunciation: [ʃɑ̃fløʁi]), was a French art critic and novelist, a prominent supporter of the Realist movement in painting and fiction. In 1843 Fleury-Husson moved to Paris. He met Charles Baudelaire and the next year started writing art criticism under the pen-name "Champfleury" for the journal L'Artiste. He was one of the first to promote the work of Gustave Courbet, in an article appearing in an issue of in 1848. (en)
- Jules François Fleury-Husson [ʒyl fʀɑ̃swa flœʀi ysɔ̃], ps. Champfleury [ʃɑ̃flœʀi] (ur. 10 września 1821 w Laon, zm. 6 grudnia 1889 w Sèvres) – francuski pisarz i krytyk sztuki. Pochodził z niezamożnej rodziny, jego ojciec był sekretarzem mera. Champfleury wcześnie musiał skończyć edukację ze względu na kłopoty finansowe rodziny. Po przyjeździe do Paryża zatrudnił się jako pracownik księgarni, a od r. 1844 włączył się w życie literackie stolicy. Popierał realizm w sztuce. Zwolennik malarstwa Eugène'a Delacroix, Honoré Daumiera i Gustave'a Courbeta. (pl)
- Жуль Франсуа Фелікс Флері-Юссон (17 вересня 1821, Лан, Ена — 6 грудня 1889, Севр) — французький критик мистецтва та письменник-романіст, прихильник реалістичного руху в живописі й літературі, що писав під псевдонімом Шанфлері. У 1843 Флері-Юссон переїжджає до Парижу. Зустрічає там Шарля Бодлера і наступного року починає займатися критикою мистецтва під іменем «Шанфлері» для журналу L'Artiste. Він одним з перших почав популяризовувати роботи Ґустава Курбе у статті Le Pamphlet 1848 року. У 1856 і 1857 роках редаґував періодичне видавництво Le réalisme. (uk)
- Jules François Felix Fleury-Husson, mest känd under pseudonymen Jules Champfleury, född 10 september 1821 i Laon och död 6 december 1889, var en fransk författare och konsthistoriker. Som romanförfattare anslöt sig Champfleury till den under mitten av 1800-talet rådande realismen i fransk litteratur och blev dess mest bemärkte företrädare. Bland hans romaner märks Chien-Caillou (1847), Les souffrances du professeur Delteil (1853), Les bourgeois de Molinchart (1855), samt Le violon de faïence (1862). (sv)
|