Lenka Kubelová

Dá se s vědomím zkušenosti z diktatury technických obrazů dostat k „novému magickému obrazu“? Podařilo se mi vytvořit práci neurčovanou programem a zároveň nezachytitelnou technickými reprodukčními prostředky? Jednoduchými prostředky se dostat do magické roviny?

Přijde mi důležité diskutovat se studenty vedle nadčasových témat dotýkajících se krásy, vesmíru, podstaty bytí apod. i témata, která se týkají aktuálního dění / událostí, které visí ve vzduchu / společenské otázky / to, jak být uvědomělým a angažovaným občanem. Samozřejmě bychom se k nim v rámci výtvarné výchovy měli vztahovat přes umění. Klíčové dílo, ke kterému se budeme vztahovat, je Vor Medúzy (Le Radeau de la Méduse) od Theodora Gericaulta.

Chtěly jsme si odpovědět na otázku, co vlastně jako umělci děláme.
Prozkoumat spektrum témat, přístupů a osobních hodnot, která momentálně mezi umělci rezonují nejvíce a podat o tom zprávu.
Základem našeho výzkumu byly osobní návštěvy, rozhovory a fotografování ateliérů a míst, kde umělci reálně pracují. Výstupem je tento zin, který má sloužit jako autentický vhled. Chtěly jsme zjistit, jak si jednotliví umělci vytváří vlastní cesty, jestli existují nějaké společné body a také alespoň trochu zmapovat možnosti, jak je možné prolnout zaměstnání a povolání. Nahlédnout do ateliérů i různých jiných variant pracovních prostorů lidí, kteří podle nás tvoří hodnotné věci, které by si zasloužily více pozornosti. Vést dialog a klást si otázku, jak reálně žijí
a fungují umělci v současné společnosti.
V průběhu roku 2019 jsme se potkaly s jedenácti lidmi, kteří jsou aktivní na výtvarné scéně. Považujeme je za věrohodné a přijde nám zajímavé, čemu se věnují.
Snažily jsme se zastoupit co nejširší škálu médií: malba, textil, keramika, ilustrace či participativní projekty… I zohlednit různé sociální situace: umělce ukotvené na jednom místě i ty spíše na cestách, zcela na volné noze i se zázemím instituce, umělce pracující v páru či rodiče. Důležité pro nás byly i volby, které jednotliví lidé činí, aby se umění mohli věnovat. Hodně se různily pohledy na to, zda se uměním živit a co to pak obnáší, nebo se naopak uměním z principu neživit, protože to bere svobodu. Také nás zajímalo, co pojem osobní svobody vlastně znamená.
Následující stránky by měly odrážet různé polohy osobního nastavení, přiznávat společné strasti a náročná dilemata, ale snad i inspirovat, propojovat, ukazovat možnosti a být pomocí k nalezení své cesty k přijetí a obhájení sama sebe i k rehabilitaci postavení umělce ve společnosti.
Děkujeme všem zúčastněným, že nás pustili do svých prostorů.

Lenka Kubelová & Aňa Jakš