Farnost (katolická církev)
V katolické církvi je farnost (latinsky parochia) natrvalo zřízené společenství věřících v rámci partikulární církve, jejíž pastorační péče je svěřena faráři (latinsky parochus) pod vedením diecézního biskupa. Je to nejnižší církevní jednotka v katolickém biskupském zřízení a základní složka diecéze nebo eparchie. Farnosti existují v latinské i východních katolických církvích. V Kodexu kanonického práva z roku 1983 jsou farnosti konstituovány podle kán. 515–552 s nadpisem „Farnosti, faráři a farní vikáři“.
Typy
Většina farností jsou územní farnosti, které zahrnují všechny křesťanské věřící žijící na určitém geografickém území.[1] Některé farnosti mohou být spojeny s dalšími v děkanát nebo vikariát a dohlíží na ně okrskový vikář (vicarius foraneus), známý také jako děkan nebo arcikněz.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Parish (Catholic Church) na anglické Wikipedii.
- ↑ canon 518, Code of Canon Law [online]. vatican.va, 1983 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. (anglicky)