Kvarcit
| Křemenec | |
|---|---|
 | |
| Zařazení | metamorfovaná hornina |
| Hlavní minerály | křemen |
| Akcesorie | jílové minerály, muskovit |
| Textura | zrnitá, všesměrná |
| Barva | bílá, šedavá, žlutavá, červenavá |
Kvarcit (také křemenec, metakvarcit[1]) je metamorfovaná hornina regionálního vzniku vyznačující se jemnou až středně hrubou zrnitostí.
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Mají granoblastickou strukturu metamorfovaných hornin. Na první pohled je možné si kvarcit splést s mramorem.
Naproti tomu sedimentární ortokvarcity patří mezi zralé sedimenty, velikost jejich velmi dobře opracovaných zrn se pohybuje od 2 do 0,05 mm. Obsahují až 95 % křemenných zrn[2]. Barva je světlá od bílé a šedivé po nažloutlou až načervenalou. Struktura bývá zubovitá až mozaikovitá. Tmel bývá křemitý. Díky svému složení je kvarcit odolná hornina. Může obsahovat i příměsi jako jsou: pyrit, slída, živec, magnetit, cinabarit.
Vznik
[editovat | editovat zdroj]
Kvarcit vzniká regionální metamorfózou jiných hornin jako např. pískovec či slepenec. U této přeměny dochází k rekrystalizaci zrn křemene, která následně rostou a zaklesávají se do sebe. Tímto procesem vzniká velmi tvrdá, avšak křehká hornina.
Kvarcity vznikají v mělkém mořském - pobřežním nebo říčním prostředí s vysokou dynamikou nebo jde o eolické sedimenty. Podstatné je i intenzivní prokřemenění – vylouhování nestabilních zrn[3], vápnitých, jílovitých a křemitých sedimentů[4]. Při prokřemenění dochází ke spojení křemitého pojiva se zrny křemene, takže je výsledný materiál opticky kontinuálně orientovaný. Při silné litifikaci křemenců dochází k intersticiálnímu rozpouštění zrn na místech jejich vzájemného styku. Petrologická zralost je důsledkem velmi dokonalé chemické nebo mechanické eroze, pravděpodobně i vícenásobného přepracování během transportu. K jejich vzniku mohlo dojít vícenásobným zvětráváním a opětovným usazením na jiném místě ve více cyklech[2].
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Poměrně velké masy křemenných arenitů se nacházejí na mnoha místech USA a Kanady. Časté jsou i v mnoha oblastech severoevropských a východoamerických kaledonských pohořích. Odrážejí dlouhé etapy kratonizace, nebo krátká období tektonické stabilizace po orogenních událostech[2]. Známé jsou jejich geomorfologické projevy v Jižní Americe, kde tvoří známé stolové hory (tzv. tepui). V některých se vyvinuly i jeskyně. Kvarcity v Českém masivu tvoří skalecké a drabovské souvrství pražské pánve, neogénní uloženiny u Loun, Mostu a Zlivi[5].
Související články
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kremenec (hornina) na slovenské Wikipedii.
- ↑ PETRÁNEK, Jan. Usazené horniny. Jejich složení, vznik a ložiska. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. Kapitola Křemenné pískovce, s. 291.
- ↑ a b c Vozárová, A., 2000. Petrografia sedimentárnych hornín. Univerzita Komenského, Bratislava, 170 s.
- ↑ http://www.mineraly.sk přístup 2016-03-10
- ↑ Veľký, J., 1979; Encyklopédia Slovenska III. zväzok K - M. Veda, Bratislava, s. 232
- ↑ http://www.geologie.estranky.cz přístup 2016-03-10
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kvarcit na Wikimedia Commons - ŠTELCL, Jindřich; VÁVRA, Václav. Multimediální atlas hornin [online]. Ústav geologických věd. Kapitola Metakvarcit. Dostupné online.
