Legionář

Legionář byl voják starověkého Říma. Příslušníkem legie se mohl stát pouze římský občan mladší 45 let, který se zavázal k 25leté službě. Tím se lišili od dřívějších římských vojáků, kteří se svolávali pouze dočasně na dobu jednotlivých tažení. V posledních pěti letech byly veteránům jejich povinnosti ulehčovány.

Během pochodu v nepřátelském území museli být legionáři plně vyzbrojeni: nesli zbroj, štít (scutum), helmici (galea), dva oštěpy (pila), dýku (pugio) a krátký meč zvaný gladius. Obuti byli v těžkých sandálech (caligae) a v batožině na zádech si nesli jídlo, vodu a další výstroj.

Legionáři procházeli velmi tvrdým výcvikem. Základem úspěchu byla disciplína, přičemž jakékoli prohřešky byly velmi tvrdě trestány. Neustále byli cvičeni v boji se zbraněmi, a aby mohla být armáda účinně použita, museli být schopni ujít desítky kilometrů denně.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu legionarius na Wikimedia Commons

Slovníkové heslo legionář ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.