Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Plovoucí ostrov: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
m typo
 
(Není zobrazeno 61 mezilehlých verzí od 31 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - kniha
[[Soubor:Verne-pluj-ostrov-mapa.jpg|250px|right|thumb|'''L'île hélice''', [[mapa]] cesty Plujícího ostrova z francouzského vydání [[román]]u.]]
| název = Plovoucí ostrov

| původní název = L'Île à hélice
'''''Plující ostrov''''' ''([[1895]], L'île hélice )'' je [[sci-fi|fantastický]] [[román]] [[Francie|francouzského]] [[spisovatel]]e [[Jules Verne|Julese Verna]] z jeho cyklu ''[[Jules Verne#Podivuhodné cesty|Podivuhodné cesty]] (Les Voyages extraordinaires)''. Řadí se ke spisovatelovým méně známým (a nutno bohužel říci i méně vydařeným) dílům. Česky bývá [[román]] také vydáván pod názvem ''Plovoucí ostrov''. Díky této knize se o [[Jules Verne|Vernovi]] tvrdí, že předpověděl vynález [[internet]]u. Není to však pravda. [[Jules Verne|Verne]] sice popisuje v [[román]]u [[kabel]], který spojuje plující ostrov s východním pobřežím [[Spojené státy americké|USA]], avšak jde o normální telegrafní linku.
| překladatel = [[Jan Wagner]]
| obrázek = Verne-pujici-42fronti.jpg
| popisek = Frontispis francouzského vydání
| autor = [[Jules Verne]]
| ilustrátor = [[Léon Benett]]
| obálku navrhl =
| země = [[Francie]]
| jazyk = [[francouzština]]
| edice = [[Podivuhodné cesty]]
| námět =
| žánr = dobrodružný vědeckofantastický román
| vydavatel = [[Pierre-Jules Hetzel]]
| vydáno = [[1895]]
| česky vydáno = [[1896]]
| typ média =
| počet stran =
| isbn =
| předchozí dílo = [[Neobyčejná dobrodružství mistra Antifera]]
| následující dílo = [[Vynález zkázy]]
}}
'''''Plovoucí ostrov''''' nebo též '''''Plující ostrov''''' ([[1895]], ''L'Île à hélice'', „ostrov s lodním šroubem“) je [[Science fiction|fantastický]] [[román]] [[Francie|francouzského]] [[spisovatel]]e [[Jules Verne|Julesa Verna]] z jeho cyklu ''[[Podivuhodné cesty]] (Les Voyages extraordinaires)''. Řadí se ke spisovatelovým méně známým dílům. Díky této knize se o [[Jules Verne|Vernovi]] tvrdí, že předpověděl vynález [[internet]]u. Není to však pravda. [[Jules Verne|Verne]] sice popisuje v [[román]]u [[kabel]], který spojuje plovoucí ostrov s východním pobřežím [[Spojené státy americké|USA]], avšak jde o normální telegrafní linku.


== Děj a technický popis ostrova ==
[[Soubor:'Propeller Island' by Léon Benett 69.jpg|náhled|vlevo|Mapa cesty Plovoucího ostrova z francouzského vydání [[román]]u.]]
[[Jules Verne|Verne]] v knize, která vcelku vyznívá jako odsouzení zahálčivého života boháčů, vypráví o podivuhodném dobrodružství čtyř [[Francie|francouzských]] hudebníků, kteří se proti své vůli octli na fantastickém plovoucím ostrově s názvem Standard-Island, vybudovaném pro [[Spojené státy americké|americké]] a [[Evropa|evropské]] miliardáře, aby mohli při plavbě po [[Tichý oceán|Tichém oceánu]] po celý rok užívat krásného počasí. Autor živě a plasticky líčí krásu [[Tichý oceán|tichomořských]] ostrovů, u nichž se Standard-Island zastavuje na své pomyslné plavbě, a s velkým zaujetím popisuje velkolepé technické vymoženosti ostrova.
[[Jules Verne|Verne]] v knize, která vcelku vyznívá jako odsouzení zahálčivého života boháčů, vypráví o podivuhodném dobrodružství čtyř [[Francie|francouzských]] hudebníků, kteří se proti své vůli octli na fantastickém plovoucím ostrově s názvem Standard-Island, vybudovaném pro [[Spojené státy americké|americké]] a [[Evropa|evropské]] miliardáře, aby mohli při plavbě po [[Tichý oceán|Tichém oceánu]] po celý rok užívat krásného počasí. Autor živě a plasticky líčí krásu [[Tichý oceán|tichomořských]] ostrovů, u nichž se Standard-Island zastavuje na své pomyslné plavbě, a s velkým zaujetím popisuje velkolepé technické vymoženosti ostrova.


Standard-Island byl vskutku úžasným inženýrským dílem. Šlo o obrovské plovoucí těleso o rozloze dvacet sedm čtverečních kilometrů s desetimetrovým ponorem (objem tedy činil čtyři sta třicet dva milióny krychlových metrů). Pětinu povrchu ostrova zaujímalo jeho hlavní a jediné město Milliard-City, které bylo elipsovitého tvaru a hlavní třída jej dělila na dvě části. Ulice spolu svíraly pravý úhel (po vzoru moderních amerických měst), domy však připomínaly paláce obklopené zahradami. Dopravu na ostrově zajišťovaly [[elektrický proud|elektrické]] [[tramvaj]]e, které jezily i na "venkově". Pohyb Standard-Islandu obstarávaly dvě továrny, jejichž [[dynamo|dynama]] vyráběla [[elektrický proud]] a uváděla do pohybu systém mohutných [[lodní šroub|lodních šroubů]] umístěných na bocích ostrova nedaleko jeho přístavů. Rychlost ostrova dosahovala osmi uzlů. Vlny neměly na ostrov žádný vliv, jednak díky jeho váze a rozloze, jednak díky šedesátimetrovým kýlům vpředu i vzadu, jež rozrážely vlny.
Standard-Island byl vskutku úžasným inženýrským dílem. Šlo o obrovské plovoucí těleso o rozloze 27 km² s desetimetrovým ponorem (objem by tedy činil 0,432 km³). Pětinu povrchu ostrova zaujímalo jeho hlavní a jediné město Milliard-City, které bylo elipsovitého tvaru a hlavní třída ho dělila na dvě části. Ulice spolu svíraly pravý úhel (po vzoru moderních amerických měst), domy však připomínaly paláce obklopené zahradami. Dopravu na ostrově zajišťovaly [[elektrický proud|elektrické]] [[tramvaj]]e, které jezdily i na „venkově“. Pohyb Standard-Islandu obstarávaly dvě továrny, jejichž [[dynamo|dynama]] vyráběla [[elektrický proud]] a uváděla do pohybu systém mohutných [[lodní šroub|lodních šroubů]] umístěných na bocích ostrova nedaleko jeho přístavů. Rychlost ostrova dosahovala osmi uzlů. Vlny neměly na ostrov žádný vliv, jednak díky jeho váze a rozloze, jednak díky šedesátimetrovým kýlům vpředu i vzadu, jež rozrážely vlny.


Nezávislost obou pohonných soustav měla v závěru [[román]]u osudné následky, když po roztržce ve správě města daly znepřátelené strany šroubům opačný směr, čímž vzniklo napětí, které ostrov roztrhalo na kusy, a Standard-Island tak byl zničen díky malicherným lidským sporům.
Nezávislost obou pohonných soustav měla v závěru [[román]]u osudné následky, když po roztržce ve správě města daly znepřátelené strany šroubům opačný směr, čímž vzniklo napětí, které ostrov roztrhalo na kusy, a Standard-Island tak byl, kvůli malicherným lidským sporům, zničen.


== Ilustrace ==
Knihu ''Plovoucí ostrov'' ilustroval [[Léon Benett]].
<gallery>
<gallery>
Image:'Propeller_Island'_by_Léon_Benett_20.jpg
Image:Verne-D31map.jpg|'''L'île hélice''', desky francouzského vydání z roku [[1895]].
Image:'Propeller_Island'_by_Léon_Benett_25.jpg
Image:Verne-pujici-42fronti.jpg|'''L'île hélice''', titulní stránka francouzského vydání.
Image:'Propeller_Island'_by_Léon_Benett_33.jpg
Image:Verme-plujici-Plwy 77.jpg|'''L'île hélice''', původní ilustrace [[Léon Benett|Léona Benetta]].
Image:'Propeller_Island'_by_Léon_Benett_64.jpg
Image:Verne-Pluj-ostrov-MF-1955.jpg|'''Plovoucí ostrov''', české vydání z roku [[1955]] v nakladatelství [[Mladá fronta]].
Image:'Propeller_Island'_by_Léon_Benett_79.jpg
</gallery>
</gallery>

== Česká vydání ==
* ''Plující ostrov'', [[Nakladatelství a tiskárna Josef R. Vilímek|Josef R. Vilímek]], [[Praha]] [[1896]], přeložil [[Jan Wagner]],
* ''Plující ostrov'', [[Bedřich Kočí]], [[Praha]] [[1907]], přeložila [[Eliška Řeháková]], dva svazky,
* ''Plující ostrov'', [[Nakladatelství a tiskárna Josef R. Vilímek|Josef R. Vilímek]], [[Praha]] [[1914]], přeložil [[Jan Wagner]], znovu [[1923]] a [[1930]].
* ''Plovoucí ostrov'', [[Mladá fronta]], [[Praha]] [[1955]], přeložil [[Antonín Jaroslav Liehm]],
* ''Plující ostrov'', [[Mustang (nakladatelství)|Mustang]], [[Plzeň]] [[1994]],
* ''Plující ostrov'', [[Návrat (nakladatelství)|Návrat]], [[Brno]] [[1999]], přeložil [[Jan Wagner]].
* ''Plovoucí ostrov'', [[Omega (nakladatelství)|Omega]], Praha [[2018]], přeložil Jan Wagner.
* ''Plující ostrov'', [[Nakladatelství Josef Vybíral]], [[Žalkovice]] [[2021]], přeložil Jan Wagner.

== Související články ==
* [[Plující město]]


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Propeller Island}}
* http://jv.gilead.org.il/zydorczak/Helice00.htm francouzský text románu
* http://jv.gilead.org.il/zydorczak/Helice00.htm {{Wayback|url=http://jv.gilead.org.il/zydorczak/Helice00.htm |date=20060915080325 }} francouzský text románu


{{Jules Verne}}
[[Kategorie:Francouzské romány]]
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Jules Verne]]
{{Portály|Literatura}}
[[Kategorie:Díla dobrodružné literatury]]


[[Kategorie:Podivuhodné cesty]]
[[fr:L'Île à hélice]]
[[Kategorie:Vědeckofantastická literární díla Julese Verna]]
[[pl:Cudowna wyspa]]
[[Kategorie:Fiktivní ostrovy]]
[[Kategorie:Knihy z roku 1895]]
[[Kategorie:Knihy o lodích]]

Aktuální verze z 17. 3. 2022, 20:59

Plovoucí ostrov
Frontispis francouzského vydání
Frontispis francouzského vydání
AutorJules Verne
Původní názevL'Île à hélice
PřekladatelJan Wagner
IlustrátorLéon Benett
ZeměFrancie
Jazykfrancouzština
EdicePodivuhodné cesty
Žánrdobrodružný vědeckofantastický román
VydavatelPierre-Jules Hetzel
Datum vydání1895
Česky vydáno1896
Předchozí a následující dílo
Neobyčejná dobrodružství mistra Antifera Vynález zkázy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plovoucí ostrov nebo též Plující ostrov (1895, L'Île à hélice, „ostrov s lodním šroubem“) je fantastický román francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Řadí se ke spisovatelovým méně známým dílům. Díky této knize se o Vernovi tvrdí, že předpověděl vynález internetu. Není to však pravda. Verne sice popisuje v románu kabel, který spojuje plovoucí ostrov s východním pobřežím USA, avšak jde o normální telegrafní linku.

Děj a technický popis ostrova

[editovat | editovat zdroj]
Mapa cesty Plovoucího ostrova z francouzského vydání románu.

Verne v knize, která vcelku vyznívá jako odsouzení zahálčivého života boháčů, vypráví o podivuhodném dobrodružství čtyř francouzských hudebníků, kteří se proti své vůli octli na fantastickém plovoucím ostrově s názvem Standard-Island, vybudovaném pro americké a evropské miliardáře, aby mohli při plavbě po Tichém oceánu po celý rok užívat krásného počasí. Autor živě a plasticky líčí krásu tichomořských ostrovů, u nichž se Standard-Island zastavuje na své pomyslné plavbě, a s velkým zaujetím popisuje velkolepé technické vymoženosti ostrova.

Standard-Island byl vskutku úžasným inženýrským dílem. Šlo o obrovské plovoucí těleso o rozloze 27 km² s desetimetrovým ponorem (objem by tedy činil 0,432 km³). Pětinu povrchu ostrova zaujímalo jeho hlavní a jediné město Milliard-City, které bylo elipsovitého tvaru a hlavní třída ho dělila na dvě části. Ulice spolu svíraly pravý úhel (po vzoru moderních amerických měst), domy však připomínaly paláce obklopené zahradami. Dopravu na ostrově zajišťovaly elektrické tramvaje, které jezdily i na „venkově“. Pohyb Standard-Islandu obstarávaly dvě továrny, jejichž dynama vyráběla elektrický proud a uváděla do pohybu systém mohutných lodních šroubů umístěných na bocích ostrova nedaleko jeho přístavů. Rychlost ostrova dosahovala osmi uzlů. Vlny neměly na ostrov žádný vliv, jednak díky jeho váze a rozloze, jednak díky šedesátimetrovým kýlům vpředu i vzadu, jež rozrážely vlny.

Nezávislost obou pohonných soustav měla v závěru románu osudné následky, když po roztržce ve správě města daly znepřátelené strany šroubům opačný směr, čímž vzniklo napětí, které ostrov roztrhalo na kusy, a Standard-Island tak byl, kvůli malicherným lidským sporům, zničen.

Knihu Plovoucí ostrov ilustroval Léon Benett.

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]