Radnice

V Česku je možné použití dopravní značky, která ukazuje směr k radnici jako ke komunálnímu cíli

Radnice (zastarale též rathaus^[1]) je hlavní sídlo a reprezentační budova městské správy. Na radnici se řídí správa města. K tomu účelu v ní zasedají radní a v jejich čele starosta. Slovo radní je odvozeno od slovesa radit se. V přeneseném významu slova radnice označuje nejen budovu, ale i skupinu lidí, kteří mají na starosti správu příslušného města či obce.

Historie

Evropa

Původ evropských radnic sahá do antické kultury klasického období Řecka; v městských státech se scházela městská rada s názvem bouleuterion v budově zvané prytaneion. Souvislá tradice radnic v Evropě se datuje od středověku do 20. století. Nejstarší jsou italské radnice, jako florentská signorie, stavba v jádře ze 12. století, a také radnice francouzské. Ve 20. století přestávaly dosavadní historické budovy městům stačit, stavějí se nové budovy, které již ztrácejí stavební specifika, stejně jako radnice mimoevropské. Současné využití historických budov bývalých radnic je různé, od informačních center, kulturních domů, knihoven a galerií až po obchodní domy. Například pražská gotická Novoměstská radnice sloužila v 19. století potřebám justice, v 70. letech 20. století zde sídlil dopravní inspektorát a nyní je využívána jako kulturní centrum a obřadní síň.^[2]

Česko

V českých městech byly první radnice zřizovány kolem poloviny 14. století, často postupnou proměnou domu významného měšťana na hlavním tržišti (náměstí). Členové městské rady se nazývali konšelé slovem odvozeným z latinského termínu consules (tj. rádci), starosta se nazýval purkmistr odvozením z německého der Bürgermeister (mistr či vedoucí měšťanů). Se zavedením městského práva se do radnice přesunula také soudní moc. Rozsudky vynesené na radnici se vyhlašovaly a vykonávaly před radnicí, kde stával pranýř a kde se příležitostně stavěla i šibenice. Ve sklepení radnice bývala městská věznice, zvaná šatlava. Radnice mívala ještě další zvláštní prostory: kapli, pokladnici, v níž byl uložen radniční poklad (souprava stříbrných pohárů ke slavnostnímu zasedání městské rady, liturgické stříbro pro kapli), také svoji zbrojnici, v níž byla uložena zbroj městské posádky. U vchodu do radnice stávala někdy kamenná socha rytíře Rolanda, strážce městských práv. Kromě městské správy v radnici často zasedali představení profesních sdružení cechů.

V období vlády komunistické strany v bývalém Československu funkci radnice plnily městské či místní národní výbory.

Stavby

Budova radnice patřila k nejstarším a nejhonosnějším profánním stavbám ve městě, během doby gotické a renesanční se vytvořil její vlastní stavební typ^[3]. Ten se opakoval i v novostavbách z období historismu v 19. století. Jindy městská správa starou radnici opustila a vybudovala si novou radnici. Radnice bývá kamenná vícepatrová budova. Mívá víceosé průčelí řešené podle svislé osy, s portálem hlavního vchodu uprostřed, nebo s vnějším dvojramenným schodištěm, které vede přímo do zasedací síně. Celá budova mohla mít v 1. patře ochoz, nebo zasedací síň mívala balkón, z něhož se pronášela usnesení a projevy. Nad vchodem nebo po jeho stranách bývaly tesané znaky města, země, cechů nebo také významných radních. Na střeše bývala věž s hodinami a zvonem. Často byla věž samostatnou stavbou, nejvyšší ve městě, a její ochoz sloužil městským strážným a trubači. Pokud měla radnice podloubí, často prostory v přízemí sloužily krámům řemeslníků vybraných řemesel (nejčastěji soukeníků, zlatníků či řezníků).

Samostatné články o radnicích

Česká republika

Hlavní město Praha

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Karlovarský kraj
- Jáchymovská radnice
Ústecký kraj

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Novobydžovská radnice

Pardubický kraj

Kraj Vysočina

Jihomoravský kraj

Olomoucký kraj

Zlínský kraj

Moravskoslezský kraj

Slovensko

Další země

Novogotický Hôtel de Ville v Paříži
Berlínský Rotes Rathaus
Radnice ve Stralsundu
Kodaňská radnice
Moskevská duma
Cheb - barokní "nová" radnice
Radnice v Českých Budějovicích
Liberecká radnice
Jablonec nad Nisou- Nová radnice (1933)
Bratislavská radnice
Radnice v maďarském Győru
Radnice v polském Štětíně, 15. století
Radnice města Buffalo, stát New York

Odkazy

Reference

↑ Příruční slovník jazyka českého: Rathaus [online]. Praha: Státní nakladatelství, 1935-1936 [cit. 2020-10-31]. Dostupné online.
↑ Novoměstská radnice (Praha 2) [online]. Encyklopedie Prahy 2 [cit. 2020-10-31]. Dostupné online.
↑ KIBIC Karel: Historické radnice. Praha 1988

Literatura

KIBIC Karel: Historické radnice. Tisková, ediční a propagační služba Ministerstva hospodářství Praha 1988
WINTER, Zikmund. Kulturní obraz českých měst : Život veřejný v 15. a 16. věku : mezi roky 1420–1620. Svazek první. Praha: Matice česká, 1890. Dostupné online. Kapitola Radní dům, s. 473–497.
AUGUSTA Pavel - BRONCOVÁ Dagmar: Pražské radnice. Milpo media Praha 2002
STRNAD Jan (a kolektiv): Jablonecká radnice: 1931-1933; příběh stavby architekta Karla Wintera. Jablonec nad Nisou 2008

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu radnice na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo radnice ve Wikislovníku
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem jsou radnice

[1] Příruční slovník jazyka českého: Rathaus [online]. Praha: Státní nakladatelství, 1935-1936 [cit. 2020-10-31]. Dostupné online.

[2] Novoměstská radnice (Praha 2) [online]. Encyklopedie Prahy 2 [cit. 2020-10-31]. Dostupné online.

[3] KIBIC Karel: Historické radnice. Praha 1988

[1]

[2]

[3]