Samuel Beckett
Šablona:Nobelova cena Samuel Barclay Beckett [Bekit], (13. dubna 1906 - 22. prosince 1989, byl irský dramatik a prozaik, představitel absurdního divadla.
Narodil se v Dublinu v protestantské dobře situované rodině. Vzdělání získal na prestižních středních školách v Dublinu, poté absolvoval studium na jezuitské Trinity College, kde od roku 1923 studoval práva a filologii. Po ukončení studia 1927, pracoval jako učitel v Belfastu, ale již roku 1928 odjel přednášet angličtinu do Francie (mimo jiné působil i na prestižní pařížské Sorbonně).
Roce 1930 se vrátil do Irska, kde u něj propukly deprese, které léčí v psychiatrické léčebně. Po svém propuštění z léčebny několik let cestuje po Evropě.
Roku 1938 se S. Beckett stěhuje do Francie. V průběhu druhé světové války se S. Beckett angažoval v protifašistickém odboji - francouzské hnutí odporu.
Roku 1942, odchází do jižní Francie, kde žil do konce války na venkově, pracoval jako zemědělský dělník.
Po skončení druhé světové války se Beckett vrací do Paříže, kde žil až do smrti.
Roku 1970 mu byla udělena Nobelova cena.
Dílo
S. Beckett žil v Paříži, jeho tvorba byla francouzským prostředím značně ovlivněna. Svá díla psal anglicky a francouzsky.
Drama:
- Čekání na Godota - 1952, dějištěm hry je venkovská cesta se stromem a kamenem, na níž dva tuláci - klauni, Estragon a Vladimír, čekají na Godota. Místo Godota prochází jevištěm Pozzo, který vede na provazu Luckyho. Ve druhém dějství si Pozzo vymění pozici s Luckym (Pozzo oslepne a Lucky oněmí). Čekání vyplňují Estragon s Vladimírem konverzací, která nemá hlubší smysl. Hra končí tím, že se klauni shodnou na odchodu, ale neodejdou. Tato hra je pravděpodobně nejslavnější hrou tohoto autora.
- Konec hry - 1957, hra ukazuje představu konce světa, kdy lidstvo představují čtyři lidé z nichž tři jsou nepohybliví. Uprostřed scén je na kolečkovém křesle Hamm a dále jsou tam dvě popelnice, kde žijí jeho rodiče Nagg a Nell, jediným pohyblivým je jejich sluha Clov, který je v závěru hry opouští.
- Akt beze slov - 1957
- Poslední páska - 1959, hra je o hledání identity poslechem magnetofonových pásek, na kterých má pan Krap, v desetiletých odstupech, nahrány důležité fragmenty svého života.
- Akt beze slov II - 1959
- Šťastné dny
- Hra - 1964
- Dech - 1970
- Já ne - 1974
- Nyní - 1982
Prozaická tvorba:
- Murphy - 1938
- Watt - 1945
- Molloy - 1951
- Malone umírá - 1951
- Nepojmenovatelný - 1953
- Jak to je - 1961
- Novely a texty pro nic - 955 a 1958
Odkazy