Úboč
Úboč | |
---|---|
Kostel svatého Mikuláše | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Kdyně |
Obec s rozšířenou působností | Domažlice (správní obvod) |
Okres | Domažlice |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°26′37″ s. š., 13°5′13″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 154 (2024)[1] |
Rozloha | 7,45 km²[2] |
Katastrální území | Úboč |
Nadmořská výška | 498 m n. m. |
PSČ | 345 43 |
Počet domů | 69 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Úboč 60 345 43 Koloveč obec@uboc.cz |
Starosta | Tomáš Krippner |
Oficiální web: www | |
Úboč | |
Další údaje | |
Kód obce | 566161 |
Kód části obce | 172553 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Úboč (německy Aubotschen, dříve Aubotsch) se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní 154[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Úboči pochází z roku 1251, kdy ve vsi sídlil Jiří z Úboče. První zmínka o panském sídle je z roku 1316, kdy na tvrzi sídlil Vitl z Úboče.[4] Ve 14. století se zde připomínají dvě samostatné plebanie – Dolní a Horní Úboč s vlastními kostely (opevněným kostelem svatého Václava v Horní Úboči a kostelem svatého Mikuláše v Dolní Úboči). Později obě plebanie splynuly v jednu. Po reformaci zůstala pouze fara v Dolní Úboči, k ní do roku 1700 filiální fara Stanětice. Kostel svatého Václava v Horní Úboči byl zrušen výnosem Josefa II. a zbořen roku 1791. Zdivo bylo použito na výstavbu špýcharu. Matriky jsou vedeny od roku 1690. Posledními vlastníky byli Černínové z Chudenic.
Počátkem roku 2012 zde žilo 112 obyvatel, stejně jako v roce 2006.[5]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Mikuláše na návsi je gotický a je připomínán ve 13. století – z této doby se zachovalo zdivo lodi a spodní část věže. Presbytář a sakristie, dílo stejné huti jako kostel v Loučimě, se časově řadí nejdříve k polovině 14. století. V roce 1763 byla sklenuta kaple a loď, roku 1852 došlo k úpravě kostela. Barokní úprava a přístavba kaple s oratoří proběhla v roce 1763. Horní patro věže je z roku 1852.
- Ve farní zahradě se dochovaly pozůstatky úbočské tvrze založené na přelomu 13. a 14. století. Po připojení Úboče k panství Nového Herštejna v polovině 14. století tvrz zanikla.[4]
- Roubené stavení čp. 4.
- Usedlost čp. 33 včetně patrového zděného špýcharu s polokruhově zaklenutým vstupem. Záklenek vstupu je vyzděn z cihel nízkého formátu. Gotické detaily přenesené ze zbořeného kostela svatého Václava nezjištěny.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Úboč – tvrz, s. 366.
- ↑ Statistika Ministerstva vnitra ČR
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BYSTRICKÝ, Vladimír. Úboč 1251–2001. Úboč: Obec Úboč, 2001. 63 s.
- KRČEK, Jakub. Obraz vsi Úboč a okolní krajiny na mapách z 18. století.. In: KRČEK, Jakub; STOČES, Jiří. Stříbro nad zlato. Plzeň: Eva Mušková, 2019. ISBN 978-80-260-5696-6. S. 91–113.
- * BLAŽKOVÁ, Marie. Vývoj porodnosti v lokalitě Úboč v letech 1784-1845.. In: KRČEK, Jakub; STOČES, Jiří. Stříbro nad zlato. Plzeň: Eva Mušková, 2019. ISBN 978-80-260-5696-6. S. 114–126.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Úboč na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Úboč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)