Šestajovice (okres Praha-východ)
Šestajovice | |
---|---|
Kaplička v Šestajovicích | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Úvaly |
Obec s rozšířenou působností | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (správní obvod) |
Okres | Praha-východ |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°6′31″ s. š., 14°40′49″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 4 113 (2024)[1] |
Rozloha | 5,42 km²[2] |
Katastrální území | Šestajovice u Prahy |
Nadmořská výška | 254 m n. m. |
PSČ | 250 92 |
Počet domů | 1 272 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Husova 60/9 250 92 Šestajovice info@sestajovice.cz |
Starosta | Roman Hrdlic |
Oficiální web: www | |
Šestajovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 538876 |
Kód části obce | 162388 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šestajovice (německy Schestajowitz) jsou obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Leží asi dvacet kilometrů východně od centra Prahy, v severním sousedství pražské čtvrti Klánovice, deset kilometrů jižně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, západně od obce Jirny. Obec je tvořena jedinou, stejnojmennou vesnicí. Její jihovýchodní část, splývající se severovýchodní částí Klánovic, nese název Cyrilov. Žije zde přibližně 4 100[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Lidová etymologie vysvětluje jméno vsi od „šesti stájí“, ve kterých se zde přepřahalo na údajné důležité kupecké stezce od Prahy na východ.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Tehdy královský podstolník Kojata z Hněvina Mostu daroval ve své závěti Šestajovice křižovníkům z kostela svatého Václava z dnes zaniklé pražské osady Zderaz. Křižovníci zde vybudovali tvrz, ve které sídlili až do konce husitských válek.[4] Po jejich skončení přešly Šestajovice do majetku Starého města pražského a vystřídaly dále několik vlastníků. Od roku 1547 obec opět vlastnila osada na Zderaze, až do poloviny 19. století se zde opět vystřídala dlouhá řada vlastníků a nájemců. Kolem roku 1770 v okolí neúspěšné pokusy o dolování uhlí.[5]
V roce 1874 zakoupil část Šestajovic – tzv. Belottův poplužní dvůr – zbraslavský písař a realitní podnikatel Václav Klán. Na těchto pozemcích v následujících desetiletích vybudoval obec Klánovice.
Na konci druhé světové války – 26. dubna 1945 – americké stíhací letouny (tzv. hloubkaři),[6] zničily v okolí obce tři nákladní automobily (dva civilní a jeden vojenský). Nikdo však nebyl zraněn.
Vesnice se rozrůstá zejména masovou výstavbou rodinných domků na západní a jihozápadní straně a též v oblasti Cyrilova. Počet obyvatel každoročně prudce roste, tento rozvoj má dopad jak na kvalitu života v obci, tak na dopravní zatížení jejího okolí. Dochází též k radikálním přestavbám a vestavbám v historickém jádru vesnice.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání obyvatel v roce 2021 zde žilo 4401 obyvatel, z toho je 2232 žen a 2169 mužů.[7] Tehdy zde žilo 3113 Čechů (a dále 39 Moravanů a 3 Slezané), 92 Slováků, 12 Němců, 14 Poláků, 74 Ukrajinců, 13 Vietnamců a 10 Rusů. 1080 obyvatel národnost neuvedlo.[7]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 759 | 821 | 853 | 819 | 857 | 820 | 1 096 | 1 187 | 1 195 | 1 137 | 1 124 | 1 013 | 1 280 | 3 377 | 4 401 |
Počet domů | 100 | 105 | 110 | 110 | 117 | 122 | 208 | 388 | 334 | 333 | 351 | 383 | 526 | 978 | 1 272 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[10]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[10]
- 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[10]
- 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[11]
- 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[12]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[13]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[14]
- 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[15]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[16]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 1. února 1994.[17] Motiv připomíná, že obec byla vlastnictvím řádu křižovníků s červenou hvězdou.[5]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V obci Šestajovice (1000 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18] 2 nákladní autodopravci, 2 holiči, 4 hostince, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, lakýrník, malíř, 2 parní mlékárny, 2 obchody s mlékem, velkoobchod s obilím, 2 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, 2 porodní asistentky, povoznictví, 19 rolníků, 5 řezníků, sadař, 8 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Šestajovice, živnostenská záložna pro Šestajovice, stavební družstvo, stavební hmoty, 2 trafiky, 5 truhlářů, 4 obchody s uhlím, velkostatek Friedmann, obchod se zvěřinou a drůbeží.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Krucifix na křižovatce silnic do Koloděj a Zelenče
- Kaplička s pomníkem padlých v centru obce
- Poplužní dvůr [19]
- Kamenný kříž [20]
- Zvonička [21]
- Socha sv. Isidora při silnici do Jiren
Čestní občané
[editovat | editovat zdroj]- Tomáš Rosický[22]
- Jaromír Bosák
- Pavel Vinduška
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Železniční trať ani stanice na území obce není. Nejblíže obci je železniční zastávka Zeleneč (jen pro osobní dopravu) ve vzdálenosti 2 km ležící na trati 231 mezi Prahou a Čelákovicemi. Nejbližší železniční stanicí pro veškerou dopravu jsou Mstětice ve vzdálenosti 4 km ležící na téže trati. Přibližně 3 km jižně od centra obce leží také železniční zastávka Praha-Klánovice na trati 011.
Vesnicí prochází severojižním směrem silnice III/33310 (ulice Revoluční) z Klánovic do Zelenče, z níž v severní části vsi odbočuje na východ silnice III/0116 (ulice Komenského) do Jiren. Katastrálním územím obce vede ve vzdálenosti 1,5 km od zastavěného území západovýchodním směrem silnice II. třídy II/611 Praha – Sadská – Poděbrady – Hradec Králové (stará silnice I/11), souběžně s ní o něco blíže vesnici nová hradecká dálnice D11, která však má mimoúrovňovou křižovatku až u Jiren.
V minulosti tvořila dopravní obsluhu Šestajovic hlavně autobusová linka z Jiren k nádraží Praha-Klánovice (po léta pod číslem 10120, později např. 281036) doplňovaná linkami Praha – Jirny – Úvaly (10470) a Brandýs – Jirny – Úvaly (10480, v roce 2000 pod číslem 281040). Do května 1996 oblast obsluhoval klíčovský závod ČSAD, který zprivatizoval JUDr. Jan Hofmann, za jehož působení docházelo k různým změnám a přečíslováním. Začleněním oblasti do systému Pražské integrované dopravy od 1. června 1996 začal nové linky provozoval dopravce Hotliner a hlavní dopravní vazba se přenesla ke stanici metra Českomoravská, po prodloužení metra v roce 1998 na Černý Most. Z Šestajovic tam jedou linky 303, 344 a linka 303 pak pokračuje směrem na jih na Klánovice a Koloděje, ostatní linky směrem na Jirny, případně dále na Horoušany nebo Úvaly. Doplňující funkci mají občasně jedoucí linky 343 (školní posily) a 408 (Brandýs – Zeleneč – Úvaly, v PID od 30. září 2001). Od 1. ledna 2007 linky v oblasti převzal Connex Praha s. r. o., který během roku 2008 změnil značku na Veolia Transport Praha s. r. o.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jižní okraj obce. Ulice je zároveň hranicí mezi Prahou a Středočeským krajem
-
„Podnikatelské baroko“ v obci
-
Lípy u kapličky sv. Isidora (u silnice na Jirny) památné stromy
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ https://www.sestajovice.cz/o-obci/historie/
- ↑ a b http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/sestajovice.htm
- ↑ http://hloubkari.bloguje.cz/588604-sestajovice-26-dubna-1945.php
- ↑ a b Sčítání lidu 2021
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Udělené symboly – Šestajovice [online]. 1994-02-01 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1649. (česky a německy)
- ↑ http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/dvur-2006.JPG
- ↑ http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/kriz_na_krizovatce-2006.JPG
- ↑ http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/zvonicka-2006.JPG
- ↑ Usnesení z veřejného jednání Zastupitelstva obce Šestajovice konaného dne 13. 5. 2010 v 19.00 hodin v budově OÚ Šestajovice. S. 6. Šestajovický Dostavník [online]. 2010-05-31 [cit. 2011-10-04]. Roč. 4, čís. 6, s. 6. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šestajovice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Šestajovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Šestajovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)